účinnost a použití agregátů pro dosažení 100% soběstačnosti

[Vitek]

Hosi jednoduchy. Nez prevetravat staci koupit kvalitni ndir cidlo a pomoci plc si vyhodnotit zda vetrat tady nebo tam. Zonovy ventily fungujou dobre ale zase se to muze posrat.
Pokud do toho pridate vlhkomery v koupelne s trefa forsovacim tlacitkem postavite si za hubicku dobry system jako mam ja.
Nemusite vymejslet bejkatny...

[kodl69]

Já používám řešení ověřené desítkamimi generací: Kamna. Vzduch pro spalování se někde musí nabrat, a je předehřátej díky tomu, že se nasává přes sklep, tehnickou místnost a až pak do pece, dírou ve stropě pod pecí. Něci je přímo z místnosti, něco z venku. I když se netopí, tak nějakej komínovej efekt probíhá a vzduch se vyměňuje. Samozřejmě třeba jednou denně větráme do průvanu, ale to asi moc tepelnou ztrátu neovlivní. Další pozitivum je to, že nemáme vzduch zbytečně přesušenej.
A ty náklady na ohřev vzduchu jsou podle mě chybně vypočtený, nějak nikde nevidím to, že ohřátej odcházející vzduch při 22°C a vlhkosti cca 60% obsahuje značně větší množství vody, než přicházející venkovní, +5°C třeba i 60% vlhkosti, tj po ohřátí bude mít vlhkost cca 20% a to už je ta chvíle, kdy ženský dělají divný věci, jako rozvěšují mokrý hadry po místnostech A ta energie na odpoaření vody se někde musí vzít, nespadne z nebe. Jasně, rekuperace něco dokáže vyrvat z odcházejícího vzduchu, proto ve výměníku taky vzniká kondenz, ale pořád mi to nepřijde jako smysluplný konání.
P.S. kdysi jsem barák těsnil a těsnil, a to až tak, že když se topilo v krbovkávch, tak táhlo z anténních zásuvek (husí krk na půdu), až bylo cejtit chladno od podlahy. Tohle jsem ukončil proražením díry podlaze...
P.S2: Všichni řeší malý ložnice - to chápu, třeba uzavřený obytný auto je na zdechnutí za dvě hodiny. Ale nemám problém nechat otevřený dveře do prostoru, kterej má přes 200m3, a to fakt ve dvou nevydejcháme ani omylem. Když to vezmu komplet, tak přes 500m3 pro 5 lidí a dvě kočky, + to přirozený větrání. Takže je to taky trochu o životním stylu. Uzavřít a izolovat se co nejvíc od vnějšího světa jaksi není zrovna můj cíl, ale je to dnes móda...

[SJM1]

Mohl bych napsat cele vlakno jak sem to delal ale stejne by to nikdo necet a lidi by se akorat smali jak je zvykem. Kdybys potreboval poradit jak se to nema delat nebo co sem vsechno posral tak dej vedet je toho vic..

Já si to přečtu také. Klidně napiš celé vlákno, takové informace mohou být poučné pro více členů fóra, samozřejmě nejvíc ta část jak se to nemá dělat - zejména jak neznečistit odtah z kuchyně a obecně jak čistit potrubí s odpadním vzduchem, popřípadě jak udržet zemní registr bez plísní a mikrobů.

[emedium]

Soused tam má na špagátu houbu, kterou namáčí do sava a celé to s ní protáhne

Známý třeba koupil předělanou (poliš na zdech a pěnou vystříkané tašky na půdě) starou cihlovou stodolu s oblouky nad okny atd. a má tam vzduch jak v kobce, vlhnou mu zdi, má i elektromagnetický bazmek na vlhkost a u děcek plíseň. Zateplovat všechno taky někdy nedává moc smysl. Poliš dokáže natáhnou slušné množství vody a barák pak nedýchá a tahá akorát vodu. Zkusil jsem kvůli tomu i styrodur, ale z toho mi na severní straně docela brzo opadla omítka a taky se to muselo pořád čistit od zelené řasy, což je taky docela častý bonus při zateplení ze severu. Zajímavé, že v Rakousku nebo Norsku mají poliš na domech spíš vyjímečně.

[SJM1]

Přesně tak. je třeba řešit i vlhkost, ale s tou problém nemám ani bez rekuperace. Jinak mám ještě ZR.

Zřejmě VZT bez rekuperace? Podle popisu lze vyrozumět, že jste si s návrhem domu dal práci, ale vlhkost v zemním registru je obtížně řešitelná. Rehau nabízí pro zemní registr trubky s přídavkem stříbra, ale je to poměrně nákladné a ve spojích může zůstávat vlhkost a s tím i plísně ap..
Čištění zemního registru je obtížné a někdy téměř nemožné.

[cuki]

to vitek: Tak ano jedna z možností je použít CO čidla, ty donedávna ale stály majlant. Automatický škrtící klapky taky nejsou za hubičku a zvyšuje to děsně tlakové ztráty. Síla je vždy v jednoduchosti.
to Kodl69: No tak pokud někdo bydlí v paláci, tak spoustu věcí řešit nemusí. To není ale cesta pro každého. Tam už nemusí být špatné ani topit v krbu pokud máš prostor na výměník a úplně bych nezavrhoval tedy ani komín. Navíc na střechu se ti vejde tolik panelů že i měsíc bude něco dávat
to SJM1: Ne VZT s rekupercí+ zemní výměník. Ale neosazeno právě tou RJ.
čistit zemní registr je mnohem jednodušší než ostatní vzduchovody. Když budu potřebovat mohu ho napustit celý vodou, vyčistit , protáhnout UV lampou,... Ale u ostatních rozvodů je to trochu potíž.

[SJM1]

ro cuki: Zřejmě jste zvolil vhodný tvar zemního výměníku a měl jste na něj dostatek prostoru.
Čištění VZT rozvodů v domě je obtížné z povahy věci, obvykle moc rovné nebývají.

[cuki]

Vhodný tvar? Z čeho jsi ho dělal ty? S jiným tvarem než kruhovým potrubím jsem se ještě nesetkal. Je to asi 24m 160 KG Vede skálou asi v 1,5m-2m hluboko do podstřeší (tam jen 110mm). Není to nic extra, ale horšímu výměníku pomůže v zimě nezamrzat. Za zimu se ta země ale vybije.

[SJM1]

Myslím nezakroucené, jako to někteří dělají, např. kolem základů domu, více trubek vedle sebe ap.

[SJM1]

Zimní zdroj pro dosažení soběstačnosti, bez pohyblivých částí je ten od cca 15:40 min.:

[soami]

Nobelovka už je na cestě.

[Miyuki]

Známý třeba koupil předělanou (poliš na zdech a pěnou vystříkané tašky na půdě) starou cihlovou stodolu s oblouky nad okny atd. a má tam vzduch jak v kobce, vlhnou mu zdi, má i elektromagnetický bazmek na vlhkost a u děcek plíseň. Zateplovat všechno taky někdy nedává moc smysl. Poliš dokáže natáhnou slušné množství vody a barák pak nedýchá a tahá akorát vodu. Zkusil jsem kvůli tomu i styrodur, ale z toho mi na severní straně docela brzo opadla omítka a taky se to muselo pořád čistit od zelené řasy, což je taky docela častý bonus při zateplení ze severu. Zajímavé, že v Rakousku nebo Norsku mají poliš na domech spíš vyjímečně.

Zrovna tohle je klasickej případ nevětrání, kterej řeší rekuperace naprosto krásně
V cihlách nemá být nic živého, aby musely dýchat
A i jestli ten barák stojí ve vodě, tak se ta vlhkost dá vyvětrat, jenom mu opadá omítka. Ale pak by samozřejmě měl vyřešit tu izolaci proti vodě.
Ve většině případů to je ale vlhkost, která kondenzuje na studenejch stěnách

[SJM1]

Nobelovka už je na cestě.

Pokud by to mohlo přispět k vykrytí zimní potřeby EE v našich podmínkách, potom by to stálo za zvážení.
Vypadá to poměrně z dostupných a levných součřástí - kruhové feromagnety, dvě tlumivky a statorové vinutí z malého motoru.

[luky]

Ale no tak. Zpátky do školy a studovat Zákon zachování energie. Sledováním takových videí podporujete autora, který z toho má prachy a bude plodit další nesmysly.

[eman]

Asi mi něco uniká, ale proč by měla být v zemním registru vlhkost? Vždyť tam neustále proudí vzduch celkem vysokou rychlostí. Je to stejné jako VZT bez registru. Máme ventilaci 15 let a mimo prachu není v rozvodech žádná plíseň nebo něco podobného. Dokonce i ve ventilační jednotce je minimum plísně jenom v odpadním kanálku na kondenzát, který je mimo hlavní proudění a je pernamentně vlhký.

Jinak já nestavěl zemní registr kvůli nákladům. Skalnaté podloží, tenkrát na to nebyly slušné trubky a soused je uhlobaron, takže bych stejně většinu zimy nemohl registr používat.

[SJM1]

Ale no tak. Zpátky do školy a studovat Zákon zachování energie. Sledováním takových videí podporujete autora, který z toho má prachy a bude plodit další nesmysly.

Již opakovaně bylo prokázáno, že odkazovaný zákon tak úplně neplatí - ve všech případech.

[kybos]

Asi mi něco uniká, ale proč by měla být v zemním registru vlhkost? Vždyť tam neustále proudí vzduch celkem vysokou rychlostí....
Skalnaté podloží, tenkrát na to nebyly slušné trubky a soused je uhlobaron, takže bych stejně většinu zimy nemohl registr používat.

Vlhkost vzniká převážně v letním období, kdy se v zemním registru ochladí vlhký venkovní vzduch pod teplotu rosného bodu. Na rychlosti nezáleží to zda ke kondenzaci dojde, ale čím větší rychlost, tím více kondenzátu. Viz Mollierův diagram
Mám na vstupu do registru uhlíkový filtr a vevnitř nepoznám, kdy sousedi zatápí. Udržet čistotu ve vstupním potrubí není žádný problém. Horší je to v potrubí pro odtah špinavého vzduchu, ale tam postačuje udržet znečištění na takové míře, aby se významně nezvyšovala tlaková ztráta. Vstupní otvor pro odtah špinavého vzduchu jsem opatřil silonovou síťkou proti hmyzu, kterou musím každý týden čistit.

[kybos]

Čištění VZT rozvodů v domě je obtížné z povahy věci, obvykle moc rovné nebývají.

Tak, jak si je každý navrhne...

přívodní potrubí čistého vzduchu

[cuki]

Podlahou? To máš v podlaze vyústky? To je trochu nepraktické ne? Ne že bych to nikdy neviděl, ale nějak se mi to nelíbí. Dokážu si představit co v tom brzy všechno skončí

[kybos]

Vyústění je pod okny, aby kompenzovalo padání studeného vzduchu kolem skel.

vyústění vzduchovodu