pouze ohřev TUV

[Mex]

Pokud bych nemohl měnit ani spirálu a ani panely na střeše, které už tam mám, pak použiju to co už existuje - nyní třeba ten hybridní měnič a připíchnu na něj pouze bojler a spínání podle osvitu panelů.

Myslím, že to tak úplně nejde.
Taky by se mi líbilo použít místo bojlerového střídače nějaký levný měnič. Třeba nějakého "modráska" (nenávidím tohle infantilní označení).
Jenže to podle mě nejde.

Měnič umí dodávat na výstupu 230V. A tedy trvale maximální výkon. Případně nic, pokud měnič umožňuje při nedostatečném osvitu vypnout výstup.
Takže pokud by byl měnič zapojený jako hybridní, a slunce by svítilo málo, tak by část elektriky měnič bral z gridu a stále by bojler nahříval jeho plným výkonem, třeba 2.2kW.

Naproti tomu bojlerový střídač do bojleru pustí jen to, co dostane ze slunce. Takže když svítí fest, pošle tam plných 2.2kW. Ale když je pod mrakem, tak tam poteče třeba jen 500W.
A tohle běžný měnič neumí. A nejde to ani udělat nějakým řízením, protože on nebude umět pouštět na výstup snížené napětí a tedy snížený výkon.

Takže proto ty bojlerové střídače mají smysl.

[Mex]

Rozhodně se jedná o velmi malé hodnoty pro zdraví neškodné.

Nejde o zdraví. Tak silné pole jistě měničem neuděláme. I když jsou lidé, kteří se i toho bojí.
Ale jde o dodržení norem pro vyzařování. A taky o prostou lidskou slušnost.

Jeden ze zákazníků, pro kterého dělám, dodává frekvenční měniče pro výtahy.
Pokud je to panelák s běžnými lidmi, nikdy není problém. Moderní komunikační prostředky většinou fungují digitálně (WiFi, DVB-T atd.) a jsou už svým principem slušně odolné proti vnějšímu rušení. A jen tak pro radost to nikdo neměří.
Ono je to případně lehce ovlivní taky a třeba sníží dosah, ale protože často mají většinou výkonové rezervy (a navíc se to neprojeví snadno viditelně, ale třeba jen snížením rychlosti a podobně), tak to nikdo neřeší.

Ale pokud v daném domě nebo blízkém okolí bydlí nějaký radioamatér, který jede analogově a řeší dálková spojení, tak často začnou problémy.
V lepším případě se to vyřeší kvalitnějšími stíněnými kabely, často i dvojitě stíněnými. Taky různě vylaborovaným nastavením měniče, případně přesunem někam vedle atd.
V horším případě na sebe začnou posílat kontroly z ČTÚ (Český telekomunikační úřad) a začnou padat pokuty.

No a protože já nechci zbytečně nikomu způsobovat újmu (a sobě nějakou pokutou taky ne), tak se snažím tomu předejít dodržováním zásad pro minimalizaci vyzařování.
A pokud to tady měnič za srandovních 2000 Kč umí, tak mi to prostě připadá jako dobrá volba.
Zatím teoreticky. Jestli bude dobrá i prakticky doufám zjistím v krátké době.

[gupa]

Měnič umí dodávat na výstupu 230V. A tedy trvale maximální výkon. Případně nic, pokud měnič umožňuje při nedostatečném osvitu vypnout výstup.
Takže pokud by byl měnič zapojený jako hybridní, a slunce by svítilo málo, tak by část elektriky měnič bral z gridu a stále by bojler nahříval jeho plným výkonem, třeba 2.2kW.

Naproti tomu bojlerový střídač do bojleru pustí jen to, co dostane ze slunce. Takže když svítí fest, pošle tam plných 2.2kW. Ale když je pod mrakem, tak tam poteče třeba jen 500W.
A tohle běžný měnič neumí. A nejde to ani udělat nějakým řízením, protože on nebude umět pouštět na výstup snížené napětí a tedy snížený výkon.

Takže proto ty bojlerové střídače mají smysl.

No asi to lze jinak by jsme se nedívali na ořezanou verzi nějaké čínské kombibedny coby bojlerový měnič.

[Mex]

Jistě, že to nějak lze. Všechno (nebo skoro všechno) na světě se dá udělat. Ale není to jen nějakým triviálním nastavením.

Znamená to předělat minimálně firmware toho měniče.
A pravděpodobně i hardware, protože musí mít jinak udělanou zpětnou vazbu a jeho výstupní střídač musí umět pracovat v úplně jiném rozsahu napětí než u běžného měniče, kde je fixovaný na 230V (případně 120V v Americe).

[gupa]

Ale pokud v daném domě nebo blízkém okolí bydlí nějaký radioamatér, který jede analogově a řeší dálková spojení, tak často začnou problémy.
V lepším případě se to vyřeší kvalitnějšími stíněnými kabely, často i dvojitě stíněnými. Taky různě vylaborovaným nastavením měniče, případně přesunem někam vedle atd.
V horším případě na sebe začnou posílat kontroly z ČTÚ (Český telekomunikační úřad) a začnou padat pokuty.

No a protože já nechci zbytečně nikomu způsobovat újmu (a sobě nějakou pokutou taky ne), tak se snažím tomu předejít dodržováním zásad pro minimalizaci vyzařování.
A pokud to tady měnič za srandovních 2000 Kč umí, tak mi to prostě připadá jako dobrá volba.
Zatím teoreticky. Jestli bude dobrá i prakticky doufám zjistím v krátké době.

Spínání zdroje rušení, často nosné frekvence je v podstatě podobné jako u VFD (Variable-frequency Drive) tak u fotovoltaických měničů. Akorát u frekvenčních měničů lze tuto frekvenci buď varibilně nebo v nějakých skocích měnit v parametrech, ještě jsem se nesetkal s fměničem u kterého by nosná frekvence nešla změnit. Je to koncepce jak u hybridů nebo jiných FV měničů. Stejnosměrný přívod se předává spínáním do střídavé spotřeby. U VFD lze přímo v nastavení zvolit to, že se zvyšujícím proudem se zvyšuje i napětí. Lze v parametrech nastavovat napětí i proudy a mnoho jiných možností. Takže jestli je zpětná vazba která místo potenciometrem bude přes nějaké proudové trafo nebo tlakový spínač nebo jinak proudově nebo napěťově tu regulaci V k F mohu malým frekvenčním měničem řídit třeba nabíjení bojleru. Dokonce třífázově.

Jinak zajímavost je že výtahový měniče mám dva, jeden pohání dědovi pásovou brusku a druhý asi 9kW je řízen pro mne zatím neznámým systémem bez displeje. Takže zatím nezapojen protože jsem neidentifikoval řízení a změnu paramentrů. Výtahové VFD mají asi o 100% parametrů více a to je hlavně kvůli rozšíření IO kontaktů pro situace zastavování a přemísťvání kabiny po vertikální ose. Mám několik desek a rozváděčových skříní z takový technologie jsou vykuchaný, desky bokem.

Ještě k rušení výtahů, mají zpravidla před svým vstupem tzv. reaktor. Je to pasivní rušení zpětných vlivů do sítě a je to určitá kompenzace při podpětí na síti která napájí pohonový systémy.

[Mex]

Reactor je tlumivka

Základní nosná frekvence PWM (v praxi bývá tak mezi 2-16kHz, u hodně velkým VFD i níž) nemá podstatný vliv na úroveň rušení.
To rušení vzniká vlastním spínáním výkonových tranzistorů v H-můstku.
Čím rychlejší spínací prvky jsou použity, tím ostřejší hraný, tím vyšší účinnost, ale tím vyšší rušení.
Teoreticky ideální obdélník generuje nekonečné spektrum.

Proto se někdy záměrně rychlost spínání omezuje, právě kvůli eliminaci rušení. I za cenu trochu nižší účinnosti.
Z běžným měničů třeba Siton spíná na plné rychlosti, protože jako amatérský projekt nemusí projít měřením EMC.
Naproti tomu třeba Bel, který už je standardní výrobek a musí plnit normy, tak má záměrně sníženou rychlost spínání.

[JirkaE]

Měnič umí dodávat na výstupu 230V. A tedy trvale maximální výkon. Případně nic, pokud měnič umožňuje při nedostatečném osvitu vypnout výstup.
Takže pokud by byl měnič zapojený jako hybridní, a slunce by svítilo málo, tak by část elektriky měnič bral z gridu a stále by bojler nahříval jeho plným výkonem, třeba 2.2kW.

Naproti tomu bojlerový střídač do bojleru pustí jen to, co dostane ze slunce. Takže když svítí fest, pošle tam plných 2.2kW. Ale když je pod mrakem, tak tam poteče třeba jen 500W.
A tohle běžný měnič neumí. A nejde to ani udělat nějakým řízením, protože on nebude umět pouštět na výstup snížené napětí a tedy snížený výkon.

Takže proto ty bojlerové střídače mají smysl.

Ano, se vším souhlasím a proto MPPT Regulátory i používáme a jsou stále oblíbené a v podstatě potvrzují slova Kyocery o druhé FV jen pro ohřev vody.

I čím dál větší zájem, doplnit klasickou FV ještě nezávislým - co nejefektivnějším - ohřevem vody, z FV např. i v DE.


Tak mě to přijde jako ta nejsnažší cesta - buď koupit panely na míru spirále, nebo koupit spirálu na míru napětí panelů.
Kombinace špatného napětí z panelů a špatného odporu spirály bude velmi neefektivní, bude malý výkon a regl se bude extrémně zahřívat.



Např. firma Fothermo trhá rekordy od svého agresivního nástupu na trh se svojí spirálou na nízké napětí a paralelně zapojené panely = s možností přepanelovat spirálu 550W (nyní i 1000W) až na 2200Wp a nyní i využití přebytku pro balkonovku - na což samozřejmě Němci slyší - když jich běží v DE víc než milion. https://fothermo.com/pages/heizstab


Pro mě je zas asi nejefektivnější a nejsnažší cesta, pouze jedna konverze na MPPT Victronu na napětí baterie a spirála 48-55V napájená přímo z ,,kolejnice" mezi MPPT a baterií.


Včerejší výkon panelů :

Nerozumím asi té myšlence - proč to víc řešit - vždyť tentýž string vyrobí přibližně stejné množství energie ať ho přepnu do paralelního zapojení MPPT Victron a nabijím tím baterii, nebo přepnu zapojení panelů do serie pro MPPT Regulátor Sapro.

V obou variantách, při nedostatečném osvitu, tam jde výkon menší, třeba jen 500W - ať je to standartní bojler se spirálou 2000W na MPPT Regulátoru Sapro, nebo MPPT pro nabíjení baterie.


Nebo string nechám do serie a zapnu na ten hybridní měnič a pobeží vše co je na tom připnuté na plný výkon s tím, že to doplní energii ze sítě, přesně tak, jak jsi napsal.

Jaká je ta další varianta ? kterou nevidím ?

[Kajap]

Když to je takový hrozně neefektivní, když máš 2000 kWp ve FVP tak mit spiralu jen 550W
A ty těch 1500 prostě nemůžeš využít jinak…

A kde máš to řešení jak Pálíš nízký napětí 50V? Tam budou zase obr ztráty myslím si.


Ale to zásadní myšlenka tady - že by sinusový TUV měnič měl dodávat jen 50% výkonu obdélníkového kvůli ořezu půlvlny, to snad nebude realita - To by mi totiž přišlo jako hrozná blbost konstrukce

No a taky asi nebude problém vzít nějaký definovaný topič/mařič a laboratorní zdroj a vyzkoušet mezi ně připojit 6 různých MPPT TUV střídačů… To bych přece mohl v rámci osvěty udělat třeba i DTEST s ČOI?

Ale asi by to místo zdroje chtělo nějaký velký FVP A muselo by to být v jeden okamžik pod jedním sluníčkem, takže v praxi asi nerealizovatelný

[JirkaE]

Ale však si můžeš připojit jen 2 x 300Wp
Svobodná volba....

Hledej DC55V obrázku tady je už hodně, mnoho členů fóra si i přebytečné spirály koupilo, když výrobce nechtěl vyrobit méně než 10ks

A kde máš to řešení jak Pálíš nízký napětí 50V? Tam budou zase obr ztráty myslím si.

Na kabelu minimální ztráty, pokud bude spirála přímo u FV.
Naopak, pokud jde z MPPT regulátoru 100A a 33A jde do spirály a 67A do baterky - tak bez měniče ukládám 100% výkonu panelů...

[Kajap]

Právě že bojler často nebývá přímo u měniče, ale u koupelny…

A na ten keyw tu nic moc neni search.php?keywords=Dc55v na kolik měla vyjít?

Ale když jsem viděl ceny některých custom spirál, tak jsem si říkal: fuj ta německá věc 500W nebo 1000 W to asi taky není moc cash friendly ale asi tomu jen nerozumim…

A bazen s tim asi neohreju. Mozna spis nejak napajet filtraci 300Watt motor a ten to prozene pe32x2 sto metru po cerny strese (uz mam) tam bude zisk nejspise vetsi jak 20% ze solarni energie? Zase problem s vypustenim a uchycenim na strese…

Jak to zautomatizovat pres tuyu aby jel motor 300W 240V AC jen kdyz je teplo, na solar?

Bazen je beton v zemi 25m3 bez izolace takze skousne i vetsi objem energie myslim ale cim teplejsi tim vic se musi chlorovat a skalice … nejsnazsi je se otuzovat… pry to dava hodne i zdravotnich benefitu. Nemusim ledovatku ale kdo nezvladne 12-15°C tak je za mne cipak

Ale do virivky by se mi to hodilo kdyby to dalo 2 kW ze 3 kWp panelu? Problem s virivkou mam ze ona nejde zhapinat bezobsluzne asi - bestway a musi se nahodit proudovy chranic (ok tohle by slo obejit jinym chranicem) a pak naklikat pres dotykovy panel …

Vi nekdo jak to obejit aby se automaticky spustilo nahrivani ve virivce - tzn nahrivani na nastavenou teplotu “dalkove”? V pameti virivky zustane ulozena nastavena teplota treba 38°C, ale uz ne zapnute vyhrivani, to se musi naklikat po kazdem zapnuti privodu/proudu

[JirkaE]

viewtopic.php?p=272739#p272739

Tady jsou ty spirály, ale to se Tě podle mě nijak netýká, to je v kombinaci s baterií.


Pro Tebe jednoznačně MPPT Regulátor pro bojler a radiátor v garáži nebo co jsi to chtěl ohřívat.

V zimě efektivitu řešit nemůžeš, když string 2000Wp dává sotva 200W v poledne, pak je i ta spirála na 550W s panely 3000Wp zajímavý artikl


U regulátoru se dvěmi výstupy, se ten druhý v zimě stejně nezapne.

Proto je ideální regulátor s bypass který přepne sám na síť v nastavený čas = za celý den vezme z FV co se dá a zbytek dohřeje ze sítě.

Tohle aktuálně dělá u nás Sapro - s wifi :

[Kajap]

bypass umi jen tupě přepnout grid/fvp a ne tu energii spojit jako balkonovka, chapu to správně?

A co ty spirály co umí měnit příkon? Protože i těch 500w topítko při 2kWp bude neefektivní, Pokud si to dobře pamatuji tak účinnost klesá kvadraticky?

Tedy už známe řešení, jak co nejefektivněji, rozuměj nejlevněji převést proměnlivou sluneční energii v zimě do maximálního topnýho výkonu uvnitř, třeba v té garáži? To je asi scifi co?

[Kajap]

Takže od úterka do pátku jste Jablotrona ještě nikdo nedostal k sobě?

[cipis]

Vydrž, jdu to teprve rozbalit.
Ale provoz nevyzkouším, nemám kde ...

[cipis]

Fotografie, piste, co mam jeste vyfotit.
Vecer to pak presunu do noveho vlakna.

[kyocera]

Podle fotek obsahuje zvyšující DC-DC měnič. Pak by funkce mohla být taková, že od DC napětí 120V panelů , DC-DC měnič začne pracovat a do meziobvodu dodává cca DC360V , tedy potřebné napětí k vytvoření sinus 230V. Dále tam vidím dolnofrekvenční propust na odfiltrování PWM a
dále vidím filtr na potlačení souhlasného rušení. Jak jsem přišel na to, že od DC 120V začně měnič DC-DC pracovat ? Ten udaj je uvedený v popisu.
Nicméně jádra cívek jsou hubená, aby se spotřebovalo málo mědí a tradičně se spoléhá na ofukování vzduchem co je zdarma.
Ztraty v DC - DC měniči i přepínací ztráty v H můstku modulací sinus nejsou zanedbatelné, proto fukary. H můstek bude umístěný na dlouhém chladiči.
Pokud se udělá klasický regulátor MPPT na ohřev vody s výstupním obdélníkem 50Hz a vyberou se velmi kvalitní tranzistory s malým Rdson, a přepínáním 50Hz talk bude stačit velice malý pasivní chladič bez ofukování. Vše bude jen vlažné .Tedy vyšší účinnost.
Ale je to hračka a není drahá a tak si jeden kousek příští týden asi také na hraní koupím i když to nepotřebuji. A podle popisu ani nemá měření kWh, ani
nejde nic nastavit, jen se na displeji dá několik věcí zkontrolovat, nebo displech hází čísla jako chybové hlášky. Klasický měnič s obdélníkem
se dá na DC napětí připojovat se zátěží , stejně tak vypínat. Tenhle stroj má v popisu omezení co se smí a nesmí udělat.
Když se to objevilo jako novinka, prodejní cena byla 12tis.Kč. Soused loni v létě kupoval za 6tis.Kč a nyní je výprodej pod výrobní cenu.

[cipis]

Podle té 4. fotky, kde jsou popisky BAT+ a -, to opravdu vypadá jako překopaný obyčejný HV měnič, jak tu někdo psal.
Napište si, co mám ještě vyfotit, ať to mohu zašroubovat nebo za chvíli ztratím šroubky