Dotazy k FVE problematice

[XKrement]

Distribuční území - ČEZ

ChlapeczDediny: Ty vlákna o plánovaných FVE pročítám aspoň měsíc. A hodně jsem se tam již dověděl. Ale ne tolik, jako jste mi zde v tomto vlákně poradili za poslední necelé dva dny(hlavně včera). V těch vláknech je užitečného tak 1%. (např.včera jsem četl vlákno, kde se místo fve probíraly vyfocené mříže na oknech nějaké chalupy na samotě jestli jsou vkusné nebo ne. To fakt nepotřebuju vědět, ale měl bych to pročíst poctivě...)

Baterie - ta cena těch bateriových článků je mnohem rentabilnější. Okamžitě jsem změnil úhel pohledu na celou věc. Naučit se to poskládat i s policemi a oplechováním zvládnu.
Otázka: Jak se díváte na ten postup, že bych nejprve koupil těch baterií méně(nevím, třeba 10kWh). K nim část panelů a ostatní věci. A časem(za rok dva) bych přikoupil zbytek baterií. To bych už mohl mít i nějakou představu, kolik celkem asi může má rodina potřebovat. A postupně přidával jak panely, tak elektroniku, tak baterie. Pochopil jsem, že většina lidí když má kde se rozšířit, tak toho nelituje a má za to, že to měla udělat hned. Proto bych při realizaci počítal s tím, že to bude větší elektrárna, než jen na ohřev vody. Někdo někde zmínil, že se staré a nové baterie nemají míchat. Zřejmě kvůli různé degradaci článků. Vzal jsem kalkulačku a trochu počítal. V zimních měsících potřebuji 500kWh(17kWh/24h). Panely14kwp pod úhlem 30° by to zvládly. Otázka je, kdy. Kdybych měl baterii na třeba týden(7x 17kWh), možná bych mohl přečkat zimu bez DS. A návratnost by byla do těch 10let určitě. Spotřebu máme dlouhodobě 6-7MWh/rok. Tolik peněz ale hned z jara nedám. Taky nechci kupovat po zbytek roku jen baterie )

Panely naplacato: Oprášit je jednou dvakrát za zimu není problém. Problém jsou stíny na zahradě+fasádě, modifikovaný asfaltový pás na střeše který nechci provrtat a zatěsnit stovkami vrutů(do mezery mezi stropem a střechou se nemám jak dostat na kontrolu, jestli tam teče) a sklon střechy 5° od vodoroviny k severu. Na tu střechu svítí celý rok jako na jediné místo na zahradě.
Dělat na těch pásech konstrukce k naklopení znamená je přivrtat do krokví. Pokud budou ležet, nebo když bych je jen lehce přinazvedl(o 10°?) k Jihu, udělal v okrajových řadách větrolamy(nemám na střeše zídku dookola střechy), tak profily na kterých by panely ležely by mohly být přikotveny ke krokvím přes okraj střechy a ty profily by jen ležely na asf.pásech.Taky bych je mohl vypodložit ať se časem neprotlačí-snížit bodové zatížení. To je ale na jinou diskuzi. Nicméně musím kalkulovat s více variantami.
Střecha by měla unést několik tun(v projektu se počítá s možností obytného druhého patra v případě potřeby). I s uličkami mezi řadami na střechu vleze 66 x 400W panelů. Panel otočený na sever nikdy nedá 400W. Střídače nemusí být na 26,4kWh. Chtěl-li bych pokrýt měsíční spotřebu pod tímto úhlem i v nejslabším prosinci, měl bych mít instalovaných 30kWp(prosinec by pak dal teoreticky přes 500kWh)

Střídače: Na tom ještě musím zapracovat. Když je baterie dostatečně velká, a panelů je hodně, pak je asi více menších střídačů výhodnější než jeden dva velké. Možná by bylo výhodné v zimě sdružit více panelů do jednoho střídače kvůli snížení vlastní spotřeby. Asi by to šlo i zautomatizovat.
Jestli bych do budoucna uvažoval nad posíláním do sítě to nevím. Distribuční složka se furt zvedá a spíš se ještě zvedne. Být u EONu je navíc draží než být na spotu u zetenergy. Ale tuto tému ještě nemám v hlavně vůbec rozpracovanou.

Nic, jdu studovat další problematiku.

děkuji za informace
zatím

[cipis]

Vyměň krytinu za falcovaný plech. Stejně je ten asfalt nahovno, zvláště při požáru. A že to hoří, tak víme.
Statický výpočet tě nemine, je rozdíl mít napočítanou konstrukci na patro a nenapočítané panely na aktuální střeše (obzvláště, když tam mělo být patro).
Požárko, analýza rizik tě též nemine.
Pokud dodržíš 120V DC, tak to není vyhrazené zařízení, tak si to můžeš namontovat sám, jinak potřebuješ firmu.

Více menších střídačů je hovadina. Ve finále bude někde něco chybět a někde přebývat (přesměrovávám energii do zadních štítů).

Zásadní je rozhození stávajících spotřebičů, u těch velkých dát extra přepínače. Pračka, myčka, sušička, trouba, varná deska, ..., tohle všechno extra na samostatné manuální přepínače síť/fve. Zbytek pak už jeden velký. Dost zimního času pojedeš tak, že budeš mít přeplé na FVE jen ten zbytek (světla, televize, ...), a ty žrouty na DS.
Vytěžování mimo tento systém, u bojlerů dvojité spirály nebo druhý bojler, u akumulaček další spirály. Případné klimy a další vytěžovací zařízení též extra.
Defacto kvůli tomu musíš předělat elektroinstalaci. A rozváděč tak 4x větší, než jsou první maximalistické odhady. A to myslím smrtelně vážně. Pokud se vleze skříňový, co má dveře od podlahy do stropu, tak ho tam hned dát, byť budeš mít zaplněnou ze začátku jen část.

Část panelů je blbost, za rok/dva/tři neseženeš ty stejné. A pak kvůli tomu musíš zase znovu tahat další kabely v trasách, které jsi poddimenzoval. Budou to stovky metrů, vzhledem k těm stínům a nutnosti se dostat do 120V DC v zimě max. Takže žlaby a trubky jak kráva. Místo mraky kabelů až do strojovny se dají dát venkovní krabice (plechové), ve kterých část stringů už pospojuješ, přes pojistkové odpínače a jističe s napěťovou/podpěťovou spouští, abys to byl schopen vypnout na dálku), a odtud už tlusté káble dál.

[Kostěj]

Jen k baterii: Pokud si ji budeš skádat sám, tak určitě 48V. Já si před dvěma roky složil první 18x280Ah, stála mne asi 90kKč. Tu druhou jsem složil temto měsíc, 18x315Ah, stála mne necelou třetinu. Provoz na první sadu byl v pohodě, ale s tou druhou sadou je to mnohem lepší. Spíš se snaž myslet dopředu, pořiď jednu sadu a plánuj, kam přijde druhá a třetí sada. Nedávno se objevily baterky 620Ah, jsou větší, zas je třeba plánovat prostory jinak. Mně by se tyhle velké už nevešly.

[Valdano]

Běžně se používá 16S. Někdo občas použije 17S, aby měl o trochu vyšší napětí sady, ale vy uvádíte dokonce 18S. Není to už trochu moc?

[pibi]

Otázka: Jak se díváte na ten postup, že bych nejprve koupil těch baterií méně(nevím, třeba 10kWh). K nim část panelů a ostatní věci. A časem(za rok dva) bych přikoupil zbytek baterií.

Začínal jsem stejně, ale udělal jsem regál na 3 kousky, teď už je plný. Začínej rovnou s 15 - 16kWh, tj. články s kapacitou okolo 300 Ah, většinou vycházejí v poměru cena/výkon nejlépe.

Ohledně panelů Ti to vysvětlil Cipis. Je náročnější zorganizovat pro montáž panelů lešení, nebo plošinu, než doplnit baterku, nebo střídač, zvlášť pokud na něj máš připravené místo a volné svorky v rozvaděči.
Rozvaděče a kabelové kanály potřebuješ mnohem větší, než si myslíš, je jednodušší to předem předimenzovat, než předělávat.

[unicast]

Baterie - ta cena těch bateriových článků je mnohem rentabilnější. Okamžitě jsem změnil úhel pohledu na celou věc. Naučit se to poskládat i s policemi a oplechováním zvládnu.
Otázka: Jak se díváte na ten postup, že bych nejprve koupil těch baterií méně(nevím, třeba 10kWh). K nim část panelů a ostatní věci.

10kWh nebrat, to správné číslo je 16 - 18 kWh. To je přesně 16 článků MB31 nebo lepších (314 Ah +). Ale ano, u baterií je možné bez problémů to vzít postupně a přidávat později.

Naopak co se panelů týče, je ten přístup "po kouskách" nesprávná cesta, protože nemáš žádnou garanci, že seženeš panely shodných rozměrů, vzhledu a napětí, aby se daly zapojit paralelně k těm stávajícím, případně abys trefil tu správnou kombinaci počtu panelů v sérii a MPPT boxu, který už máš koupený.

Tuhle chybu jsme tu udělali asi všichni a asi v tomhle se není možné poučit z chyb ostatních, přesto ale je to tak

V zimních měsících potřebuji 500kWh(17kWh/24h). Panely14kwp pod úhlem 30° by to zvládly. Otázka je, kdy. Kdybych měl baterii na třeba týden(7x 17kWh), možná bych mohl přečkat zimu bez DS.

S 500kWh možná. Se 120 kWh rozhodně ne.

A návratnost by byla do těch 10let určitě.

1. Neznáš budoucí cenu elektřiny. Pak ti přijde nový ceník, tam najdeš 17 Kč/kWh jako onehdy já a celá ta kalkulace začne vypadat jinak. Je to cena za svobodu.
2. Naučíš se mít daleko větší spotřebu, přestaneš to řešit a začneš tou elektřinou i trochu plýtvat, když je jí dost (a to je na tom to nejlepší). Přibyde nějaký ten velký mrazák, topení doplní klimatizace, přestaneš řešit, jestli náhodou nevypotřebuješ o pár litrů teplé vody víc, možná přibyde nějaký elektrický dopravní prostředek.
3. Je v té návratnosti oceněno i to, že máš elektřinu i při výpadku DS?

Střídače: Na tom ještě musím zapracovat. Když je baterie dostatečně velká, a panelů je hodně, pak je asi více menších střídačů výhodnější než jeden dva velké.

Rozlišuj mezi pojmy "střídač" a "regulátor" (resp. MPP tracker). Spousta kombo boxů má v sobě sice obojí, ale podstatou je, že to první dělá ze stejnosměrného napětí baterií střídavé síťové napětí, kdežto to druhé hledá ideální pracovní bod panelů a z toho dělá napětí vhodné pro baterie. Lze to prakticky neomezeně kombinovat, střídač lze dimenzovat pouze na předpokládaný odběr a pro výkon panelů postačí mít dimenzovaný jen ten regulátor (a lze i lehce přepanelovat', čili mít třeba o 20 % víc teoretického výkonu v panelech, než na kolik je dimenzovaný ten regulátor).