Nová rozvaha nad výkonem střídačů

[Mex]

S tím začátkem souhlas.
K té části o bezpečí/nebezpečí: jde o to, co považuješ za zdroj nebezpečí. Jestli napětí nebo proud.

Pro živý organizmus při doteku představuje nebezpečí spíš vysoké napětí.
Ale pro vybavení kolem, budovu atd. je spíš zdrojem nebezpečí vysoký proud.

Doma máš všude natahaných AC 230V (špičkově 320V), máš je zřejmě třeba i vedle postele.
A asi ti to jako nějak extra nebezpečné nepřipadá.
Dneska sice máme proudové chrániče, ale dlouhou dobu se žádné nepoužívaly. A ještě i dneska je mnoho uživatelů nemá.
A přesto lidi hromadně neumírají.

Úmrtí po doteku "vysokého" napětí 230V bude určitě míň, než je požárů, způsobených vadou elektroinstalací.
A zde je většinou důvodem vysoký proud a přechodový odpor, ne napětí.

[Franta2776]

Mexi všechno potřebuje svého udržbářè.Toto jsem dnes objevil, když jsem si řikal proč to 150/85 dává miñ jak Deye???Toto vytavily 3 panely 3x500W v chodu to bylo 3 roky.Ani velký napĕti ani proud.Drát je privařený vevnitř.Načatý i ten odpojovač vedle.
Jak budou ty FV vypadat za pár let bez udržby si dovedu pŕedstavit

[Mex]

Tak zrovna tohle je (podle mě) pěkná ukázka nebezpečnosti vysokého proudu. ne napětí.

[Lui]

Aký prúd tam pretekal maximálne ?

[Franta2776]

Do 20A byly tam nasvorkovaná ještě vedlejěí řada.Nikdy to snad nejělo naplno.

[Lui]

to nie je vela prúdu,nemohol to byť nejaký zoxidovaný vodič ? alebo zle dotiahnutý kontakt ? (je mi jasné,že sa to už teraz nedá zistiť)
Len ma to zaujalo ako závada. Totižto mám takýchto odpojovačov v systéme asi tak 150 kusov,ale termokamerou nevidím problém pri ani jednom kuse.....zatial teda no(tiež podobne prúd od 4 do 15A),ale je pravda,že ani jedna nie je takej značky ako na fotke (ono tie časti ktoré držia sú pri niektorých značkách velmi tenké,a potom sa to len zbytočne prehrieva a dochádza k závadám)

[Franta2776]

Těžko říct fungovalo to 3 roky.Chce to jednou za 5let vzít šroubovák a projít to.DC oblouk je mrcha.

[Mex]

Myslíš, že tam probíhal DC oblouk? U šroubové svorky?
Podle mě to bylo vyhřáté od přechodového odporu.
A to by (při stejném proudu) hřálo úplně stejně při AC jako při DC, při nízkém nebo vysokém napětí.
Jen při vysokém napětí by tam (při stejném výkonu) tak velký proud vůbec netekl, takže by pravděpodobně odpojovač pořád zůstal bílý.

Tak asi odtud pramení tvé obavy z vyššího napětí.
Ty považuješ přetížený spoj a z toho plynoucí přechodový odpor za oblouk.
I když to s obloukem a napětím nemá nic společného.

[glottis]

tak tohle nebyl pretizeny spoj. 20A ve 35A svorce by snad tohle nemelo udelat. Franta sam pise, ze vodic je privareny. Takze tam oblouk nastal a tim se to privarilo. Pravdepodobne spatne dotazena svorka, na kterou se zapomelo nebo se to casem uvolnilo, zacalo hrat, az tam nastal i ten oblouk nakonec.

[Mex]

Bodová svářečka taky svaří 2 materiály, a oblouk tam neprobíhá. Jen ohřev na principu přechodového odporu.
Prapůvodní příčina určitě byl nedotažený spoj, s tím rozhodně souhlas.

[Franta2776]

Když jsme u těch přechodových odporů k Deye jsou MC4 s trubičkovým koncem.Jde to krásnĕ zalisovat hydraulickými kleštĕmi na kabelová oka.drži ro jak čert.Nerozumim tomu proč to není standard.

[glottis]

Bodová svářečka taky svaří 2 materiály, a oblouk tam neprobíhá. Jen ohřev na principu přechodového odporu.
Prapůvodní příčina určitě byl nedotažený spoj, s tím rozhodně souhlas.

Bodová svářečka na baterie co mám mi dává 600A a svaří tak 0.2mm nikl max. Tady se svarila šestka měď 20a. Jaký byl ten přechodak aby se to stalo? Zajímá mě to. Třeba máš pravdu

[cipis]

Nevím, no. Úplně podobně dopadly svorka 1f elektroměru, co jsem měl na mrazničce. Špatně dotažená svorka, případně se uvolnila asi několikanásobným stěhováním krabice se zásuvkou a elektroměrem, když jsem měřil odběry různých malých spotřebičů. Takže žádný proud ...

[Mex]

Tak rozběhový proud ledniček a mrazniček je nepříjemně velký.
Nicméně tady jde o to, že to nesouvisí s vysokým napětím.
I kdyby tam hořel oblouk, tak bude mít délku v desetinách milimetru. A takový oblouk udrží i velice nízké napětí.

Rozdíl v nebezpečí oblouku u vysokého a nízkého napětí je až u hodně dlouhých oblouků, kde už ho nízké napětí neudrží a zhasne, kdežto vysoké napětí ho dokáže natáhnout na výrazně vyšší vzdálenost.
To je ale situace, která má dopad třeba na vypínání. Kde kontakty nejsou dostatečně daleko.
Ale ne na nějakou špatně provedenou kabeláž s neutaženými svorkami.

A mimochodem ono to u neutažené kabeláže bude fungovat vlastně naopak.
Pokud tam protéká nějaký výkon, tak u vyššího napětí je proud nižší.
A má-li ten kontakt nějaký přechodový odpor, tak na něm vznikne úbytek napětí.
Ten úbytek napětí musí být dostatečně vysoký, aby dokázal udržet hořet oblouk paralelně k tomu nedokonalému spoji.
Ale při vysokém napětí a tedy nízkém proudu bude ten úbytek nižší, a tak šance na udržení oblouku bude menší.

[gupa]

Spoj vůbec nemusí silně držet pokud má pevný a zároveň pružný dotyk a kvalitní strukturu a čistotu styčného povrchu a materiálu. V podstatě každý spoj a vedení se stává problematickým s mírou zatížení a časem, jinak by vedení el. energie nestárlo a mohlo by tu být navěky. Ale i dlouhověké spoje i vedení si myslím lze při určitým postupu a skladbě vyrobit. Jenže takovou životnost při instalacích nikdo nechce, to je proti recyklační teorii. A člověk je při volbě často prostě slepý a nevidí dovnitř problému.

[Jawor]

Ked je tu taka diskusia medzi HV a 48V systemami : skusil som hladat ci sa po prichode napr. Na-ion neobjavuje nieco o 96V systemoch. Ak mam na streche napr. 120V vedel by som si poskladat 96V baterku z 32 clankov (teoreticky), tak pre 110V sustavy v statoch kde sa to pouziva, mi to pride ako logicky system bez velkych napatovych skokov. Ale ako som hladal, okrem jedneho-dvoch striedacov na aliexprese ktore sa tvarili ze to podporuju okrek ineho aj 96V baterky som nikde nic take nenasiel.
Je nejaky dovod ze 48V system je strop pri LV a potom vsetko skace az na 300 a viac voltov?

[unicast]

Mezi 120V DC a 110 V Urms AC ten napěťový skok není zase tak malý, pro výrobu 110 V AC potřebuješ 156 V DC. Ale 325 V se na takové věci hodí ještě lépe, z toho snadno vyrobíš rovnou dvě fáze posunuté navzájem o 180°, což je jejich standard. Takže důvod bude nejspíš ekonomický, asi očekávají, že by po něčem takovém byla malá poptávka.

[Mex]

Myslím, že je za tím setrvačnost.
Nakonec už to, že se tomu říká "48V" je setrvačný nesmysl. Označení 50V by bylo logičtější. Je to hezčí kulaté číslo a víc to odpovídá reálnému napětí 16 LFP článků.
Zavedl se úzus, že se používá buď těch 48V pro samodomodo bastlířské instalace, nebo potom HV pro profesionální instalace.
A u toho HV má smysl se tlačit spíš výš, protože nízké napětí a tedy vysoké proudy znamenají velké ztráty nebo drahou konstrukci.
U LV se bere jako fakt, že kabel bude jako noha a bude co nejkratší.
U HV je ale standardem tenká kabeláž a možnost umístit baterku i jinde než měnič. A proto by nemělo smysl zvednout napětí jen o trochu, ale je lepší ho udělat rovnou pořádně vysoké.

Pro nějaký další nový "vyšší LV standard" by musel přijít nějaký tahoun s velkým výtlakem, který by ho zavedl. A v té chvíli by to zase začali kopírovat všichni, a zpětně by se divili, proč to tak není odjakživa.
Třeba v oblasti aut je takovým tahounem Tesla.
V oblasti malých BESS se takový tahoun (zatím?) myslím neukázal.

[Franta2776]

Chvíli vylezlo slunce. Deye je při 14kW tižši než jeden MP5000. O efektivitĕ netřeba mluvit. Mám na jednom stringu 500V a na druhém 350V.
Proudy u Victronu by byly při tomto výkonu přes 300A a ztráty okolo 10-15%.Tady se to odehrává uvnitř jedné bedny na BUS sbĕrnici 600V okolo 25A.Nabíjeni BEV zmĕnil můj pohled na 48V systém. Asymetrie funguje.
Jak bude svítit vyzkoušim přetížení:))