FW JK BMS JK-PB2A16S20P

[leoshavla]

Ty origo EVE mají nerezové vložky a šrouby to už je třetí kov
Když to je v suchém prostředí tak podle mě nemůže být problém.

[Valdano]

Napadá mne jestli to nemůže být prostě tím, že to má větší rozlišení měření. Prostě lepší HW a SW jen ukáže co navzorkuje HW. Mít menší (hrubší vzorek) rozlišení, tak to tak nelítá a navíc jsou funkce něco jako zaokrouhlení vzorku.

To by ovšem bylo přesně naopak v tom smyslu, že multimetr s vyšším rozlišením by ukazoval větší rozdíly než JK-BMS, ale neukazuje. ADC v MCU u JK-BMS má rozlišení jen 12 bitů tj. žádná extra sláva. Multimetr bude mít rozlišení přinejmenším stejné a kvalitnější multimetru bude mít rozlišení lepší obvykle 16 bitů.

U JK-BMS je měřící rozsah pro měření napětí jednotlivých článků nastaven na 0 až 5V (což je u BMS běžné pro pokrytí LiFePO4 i Li-ion článků), pak jeden krok (LSB – Least Significant Bit) činí 5000 / 4096 = 1,22mV. Z toho je patrné, že ADC má o něco horší přesnost než 1mV. Nicméně měřené hodnoty se průměrují. Čip vzorkuje napětí článků mnohokrát za sekundu. Použitím techniky zvané oversampling (převzorkování) a následným digitálním filtrováním (průměrováním) lze získat vyšší rozlišení, než má samotný hardware. Tímto procesem se sice zvyšuje rozlišení (počet desetinných míst), ale ne nutně absolutní přesnost (ta stále závisí na kalibraci a kvalitě referenčního zdroje napětí v BMS)

Rozlišení (tj. to, co vidíte): 1 mV (je tedy jen schopnost systému zobrazit malé změny).
Přesnost (realita): Výrobce uvádí +/-5 mV.

To znamená, že pokud BMS pro článek poskytuje hodnotu aktuálního napětí 3.450V, skutečné napětí článku může být kdekoli mezi 3.445V až 3.455V.

Pro balancování článků je však důležitější relativní přesnost (aby všechny kanály měřily "stejně blbě").

[ElektroEzs]

To dopadne tak ze tam vratim B verze

[kodl69]

co zkusit prostě odporovou zátěž, třeba kus vázacího drátu namotanýho na cihle, ponořenej v plastovým lavoru s vodou. Tam se ukáže, jestli jsou to teda blbý kontakty, nebo ujíždí články nebo co to vlastně je. Odpor cca 1Ohm se získá namotáním cca 6m drátu průměr 1.2mm, spojky na šroubech už pod vodou, a podložit v té vodě nějakou dlaždičkou, aby se to tím lavorem neprotavilo... 1Ohm, 50V, 50A proudu...
to leoshavla: proud neteče skrz šroubky, a jestli jo, tak je to špatně. Přechod je jenom mezi hliníkem a poniklovanou mědí. Jo a ten nikl na mědi taky není extra dobrý řešení, v dukovanech o tom pamětníci vědí svoje...

[leoshavla]

Takže ty bys tam dal cupalky pod ty flexi propoje?
To by mně zajímalo kdo to tady na fóru tak má na těchto terminálech na 2xM6
S tou nerezí jsem reagoval na to že už tam jsou 3 různé mat. Cu, Al a nerez.

[leoshavla]

A tu odporovou zátěž budu moct brzy vyzkoušet, až dám do provozu DC spirálu 2000W pro bazén.
Ale v opačném případě když jsou MP2 průchozí, ale MPPT dává cca 50A tak nic nekolísá, tak by se ten přechod. odpor taky musel projevit.

[Kostěj]

Jo a ten nikl na mědi taky není extra dobrý řešení, v dukovanech o tom pamětníci vědí svoje...

Můžeš se prosím rozepsat? První baterii mám cupal, ale druhá je niklovaná měď. Díky!

[betmen]

tie nerezove vlozky su tam iba preto, aby neodtekal hlinik v zavite, ako Cipis spomenul, pod utiahnutym srobom.
stycnu plochu mas stale hlinik-nikel (pripadne hlinik-med).
v niektorych pouzitiach lifepo sa dokonca do zavitu dava lepidlo, aby nevyklepallo srob.
ten tam naozaj hra druhe husle, co sa tyka prenoau prudu.

btw, minalne raz za dva tyzdne chodim utahovat niekam do starych komanc bytoviek zasuvky, pretoze hlinikovy vodic odteka spod srobu, alebo oxiduje na nevhodnej stycnej ploche.

[kodl69]

Já to znám jenom z doslechu, prej tam v rozvodně s jmen. proudem na nějaký kA poniklovali spoje pásovin a pak jim to v těch spojích uhořelo. A to ze dvou důvodů: 1.) nikl je mnohem tvrdší než měď, tj v ploše kontaktu se nedomáčkne na takovou plochu jako měď, 2.) má mnohem horší vodivost. I když je to vrstvička pár desítek um, tak při nějakým kA už to oteplení může být likvidační... Ony ty sběrny na tyhle proudy jsou obvykle vícenásobný, tj několik pásovin s mezerama na sobě, a ve spoji jsou další uložený v těch mezerách... tady jenom ukázkovej obrázek, tohle tipuju tak na 1000A hlavní jistič:

no a představ si, když mezi tu trojitou přípojnici, která je třeba každá 120x20mm CU dáš další tři 120x20 kolmo, každej spoj prošroubovanej 4x M16 ne li víc, a v každým tom spoji je prostě 100um niklu místo očištěné mědi a pak tam pošleš nějaký kA jmenovitýho proudu... Já teda s takovou brutalitou nedělám, ale už jsem to párkrát viděl nejenom na obrázku, rozvodna za 500kVA trafem na nn části už je fakt kovařina...
A najdou se fakt divný věci, v přípojnicovým rozvodu z Al jsou kvůli dilataci pružný členy z hliníkovejch plechů ohnutejch do vlny, a je to sešroubovaný duralovejma šroubama (to celý kvůli tepelné roztažnosti). Tam je bez momenťáku zakázáno na to šahat...