Uzemnění panelů+přepěťová ochrana

[hardcore]

zdravím chcel by som sa opýtať ,ktoré prepojenie konštrukcie by bolo vhodné s hromozvodom
a keď panely máju hliníkový eloxovaný počiernený rám nebolo by dobré každý panel na al profil uzemniť-našrobovať cez lisovacie očko krátkym cca 50cm 10mm2 Cya káblom a pod očko oškrabať dosadzaciu plochu od eloxu

[tomer]

Hm, takze pod VN by bol dom pred bleskom najviac v bezpeci?

[gupa]

Místo střechy cívku a nepotřebuje ani FVE. To vypadá na víc jak 220kV

[tomer]

Ked uz niekto spaja AL ram s bleskozovdom, tak elox na hliniku brusit alebo nechat tak ?

[glottis]

Nejlépe nerez podložka k tomu určena. Na takové trny co se zaříznou do hliníku

[Solarnoob]

Nejlépe nerez podložka k tomu určena. Na takové trny co se zaříznou do hliníku

[tomer]

Vlastne toto mam doma..

[Zak]

Zdravím,

mohl bych také poprosit o radu?
Současný stav: Na střeše nemám dodrženou odstupovou vzdálenost od LPS, takže FVE je na několika místech propojena s LPS a dále je od panelů natažen laněný žlutozelený Cu 16 mm2 vodič souběžně s +- kabely až na MET do technické místnosti RD.

Aktuálně plánuji doplnit T1+T2 přepěťovky (Saltek FLP-PV1000/Y) hned k prostupu kabelů ze střechy do RD (protože kabely jsou delší než 10 m), je to v pořádku? T2 přepěťovky mám pak zapojeny dole v technické místnosti před měničem.

Odpojím ten laněný 16mm2 Cu vodič od panelů (pochopil jsem, že to tam nemá vůbec co dělat) a použiji ho na uzemnění tě přepěťovky, je to správně?

Pokud jsou mé úvahy výše OK, poradil by někdo, jak korektně řešit uložení toho 16 mm2 Cu kabelu na uzemnění přepěťovek? Vlastně to mám připoloženo v chráničce k +- vodičům, ale tak nějak tuším, že by to mělo být vedeno nějak úplně mimo s nějakou odstupovou vzdálenosti, což se ale zase dost těžko splňuje. Jsou na to nějaké triky? Prostě na půdu vedou chráničky, ale ve všech nějaké kabely jsou a vůbec netuším, jak ten vodič jinak vést Zároveň mám pocit, že by ten vodič měl být co nejkratší (něco jako 50-100 cm), ale to také dost dobře nejde, když MET je dole v technické místnosti a ty přepěťovky budou pod střechou a já mám patrový dům Je na to nějaký trik, nebo pochopil jsem to správně?

Předem mockrát díky - snažím se číst všechno možné, ale prostě nejsem elektrikář, natož specialista na přepěťovky, a ani elektrikáři, s kterými jsem to diskutoval, z toho moc moudří nebyli.

[Dagus]

Protože to prostě pořádně nejde. Furt je to kompromis. Metku si můžeš udělat i v podkroví, ale asi jak ti dochází, furt ten blesk poběží do té země. Jediné kde si to dokážu představit je, když jde kabel venkem a pak dole v tech mistnosti vleze do objektu a nejsou tak moc nikde souběhy v tech mistnosti. Jen venku zase nemůžeš mít kabel někde kde máš venkovní vedení třeba nějaké světlo. Nemůžeš mít pod střechou sadrokartony, jinak máš rošt blízko plech střechy a stejně to nevyřešíš. Jediné kde může být trochu řeč je HVI hromosvod, pokud věříš, že to funguje. Ale třeba by nás mohl někdo poučit. Jeden říká co nejblíž sobě kvůli smyčce, druhý říká co nejdál kvůli naindukovaní a stejně musíš věřit že ta krabička na din o velikosti prd strčí blesk do 16mm2 a dál nepůjde, respektive půjde ale menší energie a zas ten souběh a dole další třída přepěťovek.

[Zak]

Pokud jde o kompromis, byl by někdo zkušený ochoten nějaký rozumný kompromis doporučit?
Přemýšlel jsem, zda by tedy pro napojení nějaké podružné MET v podkroví nebylo lepší použít kabel většího průřezu než 16 mm2 (to je asi blbost) nebo s větší izolací (to by mi dávalo smysl), ale to skončí na tom, že bych to musel propojit ideálně HVI kabelem, je to tak? Ten už je zase tak tlustý, že se mi do chráničky asi nevejde
Táhnout nějak kabel venkem by bylo asi složité a možná nereálné, musel bych udělat díry ve fasádě a ve zdech...nechce se mi do toho.
Možná ještě doplním, že mám betonovou tašku Bramac na střeše, v podkroví sádrokartony na klasických roštech a jinak je celá stavba z železobetonu, pokud to má na něco z diskutovaného vliv.

[Dagus]

No to je klasický případ. Když si představím vzdálenost úchytu hromosvodu od zavěšení roštů sádrokartonu a že jsou sádroše prakticky celý spojený a na profilech se válí kabely, tak to dle tech jejich norem stejně nevyjde. Vem si že na hřebeni máš přeskokovou vzdálenost i třeba víc jak 50cm(pokud není hodně svodů, nebo je větší a vyšší dům) a těch 50cm je ve vzduchu což je fajn izolant a pak si představ jak daleko jsi roštem od toho držáku a není to jen vzduch.
Ale buď v klidu, nad ťimhle se revizák nepozastaví, ale jen kdyby jsi měl vzdálenost o 5cm menší, tak hned konec světa. Nedej bože když to máš spojeno. Kolik dotačních fve má spojeno a kabel vede přes celej barák až do tech místnosti a tam je přepěťová ochrana. Jasný revizi to dostane, proč by ne. A to se nebavím o 5 let zpět, ale třeba loni podzim 20kWp + 30kW solax. Navíc na půdu vede kabelovod, takže technicky to šlo řešit, ale i tak na to všichni serou.

[cipis]

Zaku, kolik mas na strese? Vic jak 120V? Tak se ceste venkem nevyhnes. A to myslim primo plus a minus od panelu, nejen tu zem od prepetovek nahore. Plus samozrejme odpinani a rozpojeni stringu rovnou nahore.

[Zak]

Na střeše mám tuším něco jako 800-900V

[cipis]

No, takze to musis stahnout venkem. Vnitrkem od lonskeho roku nesmis tahnout vic jak 120V.

[tomsth]

Zdravím pánové, prosím o konstruktivní kritiku provedení pospojení konstrukce na střeše přístřešku drátem AlMgSi 8 za účelem uzemnění rámů panelů viz fotky. Pod omegami a zetky jsou nerezové propichovací podložky pro přizemnění rámů panelů. Spoj profilů je přemostěn zemnicími svorkami a 8kou drátem, pod svorkami jsou opět nerezové propichovací podložky. Hromosvod není a nebude, svody budou přes zkušební svorky napojeny na zemnicí tyče (na jednou rohu přístřešku 3 metrové tyče do hvězdy, na druhém bude pouze jedna, víc jich do skály nenatluču). AlMgSi 8 u jednoho svodu bude napojen na ekvipotenciální svorovnici, ze které ní půjde CYA 16 na přepěťovku v DC rozvaděci. Prosím především o kritiku toho, co je na střeše, abych to mohl případně předělat před montáží panelů, díky.

IMG_6908.jpg

IMG_6907.jpg

IMG_6904.jpg

IMG_6903.jpg

IMG_6913.jpg

[cipis]

Bys ty fotky tam mohl i dát třeba, aby mohl někdo poradit.

[tomsth]

..sypu si popel na hlavu..naštěstí ho mám po zimě dostatečnou zásobu. Obrázky:

[pibi]

Proč je tam ten klikyhák? Od svodu veď ten drát rovně k hřebeni.

[tomsth]

Ano nevypadá to okulibě, ale vadí ten klikyhák nečemu po technické stránce? Svorky pro zemnicí drát co mám https://www.ehlinik.cz/svorka-zemniciho ... 00101.html umožňují vedení drátu pouze rovnoběžně s profilem, takže větší či menší klikyhák je nutný. Zvolil jsem větší s tím, že bude schovaný pod krajním panelem. Teď mne napadá, že mi zbylo pár hromosvodovýcn nerezových svorek https://viola.cz/produkt/14205-tremis-v ... -prilozkou, ty bych mohl dát na kraj profilů a pak by to bylo hřeben -> malá výhybka ke kraji profilu -> druhý profil -> malá výhybka ke svodu.

[kodl69]

ach jo... https://www.elektro-ivicic.cz/tremis-sv ... 0-p356336/ základní věc. Do spodní drážky profilu dáš šroub M10, na něj tohle a otočíš to tak, jak potřebuješ. Na hromosvodu má být co nejmíň ohybů, a když už, tak r 0.5m. On ten bleskovej proud má snahu ten drát natáhnout do rovna, tj ten tvůj by dokázal pravděpodobně i přetrhnout.
A ještě poznámečka: vzdálenost jímacího vedení od hořlavýchg hmot min 10cm...