Vysokonapěťáci všech zemí, spojte se.

[Mex]

Zdravím všechny vysokonapěťové baterkáře. Ty s DIY baterkou obzvlášť.
Jsou-li zde nějací.

Bylo by fajn pokecat s někým podobně postiženým a předat si vzájemně rozumy, zkušenosti a popisy průserů.

Já jsem se konečně po delších odkladech (daných netechnickými důvody) k tomu taky dostal.
Aktuálně jsem nastudoval vysokonapěťové protokoly a asi to postavím (aspoň v prvním přiblížení) na HV protokolu Pylontech.
Ten je úplně jiný než LV protokol Pylontech.

Kolem toho LV je všude spousta informací a je to i hotové třeba v ESPhome.
Kolem toho HV je těch informací míň, ale myslím, že už mám snad všechno potřebné.

Protože baterku ještě nemám, tak zatím chci zkusit jen poloviční cestu - přinutit komunikací měnič aby nabíjel fiktivní baterku.
Na bateriový výstup měniče připojím infrazářič a měnič napoveluju, aby ho "nabíjel" 200V a nějakým proudem.
Jsem docela zvědavý, jestli to pojede.
A hlavně co on udělá, když mu řeknu aby to nabíjel 200V a 1A, což v praxi musí dopadnout tak, že napětí na tom infrazářiči spadne dolů na nějakých 130-150V. Jestli to tomu měniči bude vadit nebo ne a jak se s tím popasuje.

Pokud tady někdo má s podobnými pokusy nebo simulátory zkušenosti, rád bych dal řeč.
Třeba nějací provozovatelé různých HV baterek z elektromobilů.
Nebo jestli někdo jede přes MQTT bridge a podobně.

[pave69]

Držím palce . Já jsem jen lama s koupenou H2 Pylontech, takže budu spíš jen sledovat, jak (a za kolik!) to dopadne. Žil jsem teda v tom, že napětí baterky si měnič měří sám a jen si hlídá dodávaný/odebíraný proud podle pokynů BMS. Tak nevím, jestli s infrazářičem bude spokojený, páč na něm bez dodávky nic nenaměří. Každopádně nějaké linky na info o protokolu atd bych uvítal.

[Mex]

Nejlepší info o protokolu jsem našel tady:
https://github.com/ai-republic/bms-to-i ... /issues/11
V tom vlákně je odkaz na popis toho protokolu:
https://github.com/ai-republic/bms-to-i ... 10kW.1.pdf
A k němu i nějaká nalogovaná data.

HV protokol používá 29-bitové ID, LV protokol používá 11-bitové ID.

Měnič musí dostat informaci o max. napětí od baterky, protože jinak by nevěděl, kolik tam má poslat.
A snad by měl umět poslat to nabíjecí napětí i na nepřipojenou baterku, protože ta baterka může mít zakázané vybíjení, a tak její výstup bude pro měnič zdánlivě odpojený. V praxi to skutečně znamená odpadlý stykač, kdy je povolený jen směr dovnitř přes diodu.
Viz například modelový obrázek:

A já tam samozřejmě pošlu příznak "vybíjení zakázáno".

Ale jsou to zatím jenom moje vlhké sny. Momentálně lepím jednoduchý HW s procesorem STM32, abych měl čím tu virtuální baterku simulovat.
Dělám to zatím jen jako bastl, ke kterému bude připojených několik tlačítek pro ovládání (zapnutí/vypnutí nabíjení, nastavení různých proudů a napětí).
A budu doufat, že nějak bude fungovat hlavně to vypnutí nabíjení, abych měl čím do DC vypnout.

Asi ještě před těmi pokusy pro jistotu vyrobím plánovaný "kontaktor".
Bude to IGBT spínací tranzistor, přemostěný stykačem.
Při zapnutí se vždy napřed sepne IGBT a pak (skoro hned) sepne stykač.
Při vypnutí se napřed vypne stykač, a až po nějaké prodlevě vypne i to IGBT.
Tím by mělo být zajištěno, že na tom stykači nebude hořet žádný oblouk, i když to nebude žádný speciální stykač pro DC.

[mgx]

mne tvoja snaha pripomina znovu-objavovanie kolesa. Vysokonapatove systemy (rozumej nad 48V) nie su ziadna hracka, rozhodne nie pre DIY hobbikov. Kazda "nehoda" je vacsinou fatalna oproti 48V systemom.
Robil som par BMS systemov na baze DIYBMS pre vysokonapetove systemy (az do 192S), problemom zostava rozumny shunt s galvanickou izolaciou a RS485 vhodny nad 70V. Do 70V problem nie je, chip INA 229/8 riesi problem, ale pre baterku s radovo 200-500v uz potrebujes inu kavu, ak teda nechces riesenie s napatovym delicom. K cene pod 500e sa tiez dostanes len tazko, normalne trakcne komponenty na DC600V nestoja 5.50 a BMS JKBMS je za 550e+ co povazujem za primerane veci. Ak zratam naklady na DIYBMS = 80e za control board, a 10x po 50e za 16S batteryboard=500e, tak sa to skratka "neoplati", a to este nemas shunt.

DIYBMS podporuje pylontech CAN aj HV protokol. zdrojaky su k dispozicii, staci sa pozriet.

[Mex]

Díky za odpověď.
I když ten tvůj zásadní odsudek mě překvapuje.

Proto, že (asi) existuje nějaké jedno řešení, tak už nikdy nemá smysl vyvíjet a dělat něco jiného? Vše jiné už je znovuvynalézání kola?
Takže parní stroj forever?

Já jsem se na DIYBMS kdysi dávno trochu díval. Je to už dlouho, tak si možná všechno nepamatuju a možná došlo k nějakému pokroku.
Tehdy to bylo myslím udělané na nějakých relativně dost velkých modulech, které musely být mimo články.
Takže pokud bych to chtěl dostat přímo na články (a to rozhodně chci), tak bych to stejně musel přeroutovat.

Kromě toho to bylo postavené na nějakých procesorech AVR.
To je pro mě historie, ke které už se nechci vracet.
Sice by to mohlo mít nějaké výhody (širší rozsah napájecího napětí a tím možnost to připojit i na články NMC/NCA).
Ale protože to stejně chci jen na LFP, tak ani tohle pro mě zas takový význam nemá.
A jinak už to má jenom nevýhody.

Kromě toho je to sice distribuovaná BMS, ale měl jsem tehdy z toho pocit, že nadstavbový SW autor pojímal jen pro dost omezený počet článků.
Tedy podstatě jako nějaké distribuované LV řešení.
Nicméně je možné, že si to pletu, už je to dávno.

Ale zkusím na to kouknout, jestli se tam udál nějaký pokrok.
Pokud tam mají implementovaný i protokol Pylontech HV, tak třeba počítají i s nějakých řešením na větším napětí.
Ten protokol ale ze zdrojáků loupat nebudu. Existuje k němu popis (dával jsem tady odkaz), to je pro mě lepší cesta si přečíst zadání a napsat si to sám.

K tomu cos psal, že je problém: napěťové měření je triviální, to vyřeší odporový dělič.
Měření proudu se dá dělat více způsoby. Buď se dá měřit na záporné větvi, pak je to triviální.
Nebo by se měřilo na kladné, pak to může měřit jednoduchý procesor na bočníku, a galvanicky oddělená by byla jen komunikace toho procesoru s hlavním systémem.
Nebo úplně nejjednodušší je tam fláknout Hallovku ve formě průchozího jádra.
Pokud by se povedlo sehnat za rozumné peníze nějakou close-loop, tak super.
Pokud ne, tak i open-loop v takové aplikaci vyhoví.
Měření mám k dispozici i z měniče, takže tady jde v podstatě jen o dvojitou kontrolu.

K ceně: mou ambicí je dostat modul pro jeden článek do 100Kč, tj. do nějakých 4 Euro.
Pokud bych to vzal s rezervou za 5E, tak pro mých 80 článků jsem na 400E.
K tomu přiskočí něco za řidicí elektroniku (ne moc, tak 15-20E) a hlavně za nějaké stykače a IGBT.
Nějaké jističe a pojistky tady budou naopak o dost levnější než na šílené proudy LV baterek.
Tak si myslím, že není nereálné se dostat někam do oblasti kolem 500 E.
Ale i kdybych byl výš, tak se z toho nezhroutím. Dobrý pocit je k nezaplacení (na vše ostatní je tu Mastercard).

Píšeš tam o nějaké JKBMS - ale to jsou snad jenom LV řešení, ne?
Tak tady něco porovnávat asi nemá moc smysl.

Dělám vývoj elektroniky, a to někdy i dost velké.
Takže nějakých 300V mě fakt neděsí.

Pokud bys kromě kritiky mého náhledu napsal zkušenosti s tím, jak jsi postavil nějaké HV baterky, tak to by bylo fajn.

Je jasné, že na tomhle fóru mi v oblasti HV řešení pšenka nepokvete, protože je to fórum zasvěcené bohu Victronovi a tužkovým baterkám.
Ale třeba se tu nejdou i nějací další heretici pro další debatu.
Díky.

[kuba47]

Záleží, jakou přesně funkci má to měření proudu plnit. Na počítání SOC nebude Hallova sonda dostatečně přesná. Na odpojení při zkratu je zas pomalá - v takovém případě bych se snažíl mít to měření proudu na stejné straně, kde budou ty IGBT, aby mohly zareagovat dřív, než shoří. Klidně by to mohlo být i na obou pólech. Galvanicky odděleným procesorem by to řešit šlo, když bude mít DAC a komparátor - a může rovnou ovládat ty IGBT.

Jinak to JK by mě taky zajímalo - mohlo by to být řešení pro baterky, co odcházejí na rozbalancování kvůli rostoucímu vnitřnímu odporu a nízkému "start blance" napětí, které nejde změnit.

[Mex]

Díky za odpověď.
Já jsem průchozí Hallovku zatím nikdy nepoužil. Tedy pokud pominu klešťák, který umí měřit i DC proudy.
Takže zatím nemám moc odhad na přesnost a rychlost takového open-loop čidla.

Nicméně nemám pocit, že bych nějaké extra přesné měření vůbec potřeboval. Nenapadá mě scénář, kdy by to bylo potřebné.
Pokud bude energie z panelů dost, tak prostě budu nabíjet až po špunt. Tj. do okamžiku, kdy i poslední článek dosáhne cílového napětí.
Směrem dolů totéž, ale s tím, že tam je kritérium kdy spodní hranice dosáhne první článek.

Je to hybridní měnič, takže pokud je v baterkách dost, jede se z nich. Pokud není, tak se přibere z gridu.
K čemu mi je přitom přesná znalost SOC?

Pokud bych chtěl v zimě nabíjet baterky z gridu v době nízkého tarifu, tak stejně buď nabiju nějaké plánované množství (a pak to měří měnič), nebo opět nabíjím po špunt (a pak opět SOC není jinak zásadně potřeba).

Kromě toho mám informace o přesném měření z měniče, pokud už bych je potřeboval.

Pro měření za účelem havarijního odpojení jsem s tím ani tak moc nepočítal.
Jednak měnič není schopen odebrat víc než nějakých 25A, a to je pro baterky jenom jako pošimrání (míň než 1/4 C).
A v případě havárie a zkratu to zase řeší DC jistič.

Všechny komerční HV baterky, co jsem viděl, mají jako standardní součást běžný DC jistič.
Taková zajímavost - různí výrobci často používají jističe NoArk.
Tak jsou asi vyhlášené jako dobré. Takže ho taky použiju.

Ale ten nápad dát dodatečné měření jako součást kontaktoru, a přidat mu tak schopnost havarijního odpojení při nadproudu, vypadá zajímavě.
Díky, zkusím se nad tím zamyslet.
I když to budu muset záměrně zpomalit, protože chci napřed vypnout stykač a teprve se zpožděním pak IGBT.

Poznámku o tom JKBMS jsem nepochopil.
Sice by se dalo několik LV BMS upravit (vyhodit havarijní odpojení a udělal z nich jenom signalizaci) a použít v sérii, ale rozumné mi to nepřijde.
A takové ty řeči, jak balancér s čím vyšším proudem tím líp - no tak to není moje písnička.
Pokud nemám články někde ze šroťáku nebo ekodvora, musí při řádné péči stačit balanční proudy v desítkách nebo maximálně stovkách mA.
I velké baterky v autech používají max. balanční proudy nějaké malé stovky mA.
Komerční baterky pro velká BESS taky.

[cipis]

Ta resu mela na minus valcovou pojistku 63A a na plusu noark dc jistic s napetovou spousti. Za tim dc/dc menicem byl tez noark jistic, rovnou od vyrobce na 400V proklemovany (2x 2), take s napetovou spousti.

[Mex]

Díky.
Takže další do klubu NoArkářů.

Já tam taky asi dám tavnou pojistku jako zařízení poslední záchrany.
A ten 4-modulový DC NoArk, který je určený do 1000V.
Zapojený jako 2 moduly na (+) a 2 moduly na (-).

Vyrážecí cívku jsem tam neplánoval dávat.
S tím, že když nadřízený systém zjistí problém, nebo někdo někdo zmáčkne TotalStop, tak to shodí ty kontaktory.

[kuba47]

Myslel jsem tu JK, co zmiňoval mgx. Nejde mi o balanční proud, je mi jasný, že za tu cenu tam určitě nebude aktivni HV balancer. Ale řešil jsem baterku, kterou evidentně rozházel špatně nastavený balancer. Byly tam nějaké automotive čipy, jejichž dokumentaci výrobce tají, takže kromě manuálního srovnání článků s tím nešlo nic dělat. Naštěstí se toho už kolega zbavil. Ale pokud by existovala použitelná náhrada od JK, tak by se to tím dalo nejspíš vyřešit.

[Mex]

Popravdě nevím, co konkrétně mgx myslel.
Psal o DIYBMS, tam je to jasné. I když existuje spousta verzí.

Ale jakou JK myslel nevím. Tuhle firmu mám spojenou s LV BMSkami. A uživatelé se předhánějí v tom, která má větší balanční proudy.
Proto se vždy snažím psát své posty tak, aby bylo jasné, o čem mluvím.

[Matess]

držím palce a podporuji. Pokud by jsi něco potřeboval, napiš co a mohu nad tím přemýšlet taky.
Moje cesta byla jiná... chtěl jsem vyřešit galvanické oddělení bezdrátovou komunikací. Moje vize byla kolem 160s a modul pro 4 články by znamenal 40 jednotek s wifi + 1 centrální s komunikací do střídače + 1 proudová / odpojovací.

pak jsem začal studovat, jak funguje ten esp bezdrátový protokol, a zjistil jsem, že je to pouze bod-bod. To znamenalo změnu a nutnost přejít na wifi. Nebojím se toho a ze zkušenosti vím, že přenos tam bude minimální, a tak by cca 20-30 esp na jednom AP mohlo být. Technicky na 2,4 GHz jsou 3 kanály, které se nepřekrývají, takže by na 3 různé wifi šlo připojit 60-90 modulů.

To mě postavilo do stavu, že 4s modul by mohl stačit, ale kamarád mě ukecal, ať to udělám větší... chtěl jsem tedy 8s a nakonec, když mi došlo, že pro druhé 4s potřebuji už i galvanické oddělení, protože to měřím přes ads1115, které vím, že je schopné velmi přesně 4 články měřit, tak to klidně mohu udělat na článků víc. No nakonec jsem skončil u 16s, aby to šlo použít i samostatně na klasické 16s baterky.

Při návrhu desky mi došlo, že to byla asi chyba.... na návrhu DPS jsem to přerušil. Po týdnu práce a studování datasheetů tak, aby to bylo v Číně levně vyrobitelné, jsem zjistil, že se to dá koupit a chuť mě zatím dočasně opustila. Musím ale dodat, že mě stavba vlastního zařízení, které jsem schopen diagnostikovat a servisovat láká o dost víc, než koupě black box něčeho, co ještě nikdo, koho znám, netestoval.

Při návrhu té desky tam mám navrženou i galvanicky oddělenou komunikaci přes rs485 (v neotestované fázi, protože mě kamarád přesvědčil, že kabelem to bude lepší než bezdrátem) a současně tam jsou i tupé optočleny tam i ven. Moje teoretická vize byla v tom, že tohle by mohla být hardware level ochrana... výstupní optočleny by posílaly jen signál battery good a jednotlivé bloky by tyto optočleny zapojily do série, kdyby jedna baterka měla špatné parametry, tohle by rozpojilo kontaktor. Vstupní byla zase myšlena tak, že kdyby nefungovala komunikace kompletně, tak přes tento vstup by se BMS řeklo vybíjej celý pack (očekávalo to nějakou master jednotku nad všema).

Jak říkám, bylo tam vícero nápadů... Když se za tím ohlížím zpátky, měl jsem udělat malý jednoduchý modul pro 4 články, nedělat tam galvanické oddělení, nedělat tam komunikaci... protože by to už i na zapojení bylo mnohem pohodlnější než něco pro 16 článků do jedné BMS a svěřit to kompletně wifi. Můj problém je v tom, že úplně neholduju programování. Pokud by tě něco z tohoto zaujalo a chtěl by jsi to využít, domluvme se jak a hecnu se a dodělám to. Pravda, měl jsem u 16s 4 jumpery na nastavení adresy, což umožňovalo adresovat 16 modulů pro až 256 článků... u 4s varianty bych ty adresní jumpery musel 2 přidat....