Vysokonapěťáci všech zemí, spojte se.

[Mex]

Zdravím všechny vysokonapěťové baterkáře. Ty s DIY baterkou obzvlášť.
Jsou-li zde nějací.

Bylo by fajn pokecat s někým podobně postiženým a předat si vzájemně rozumy, zkušenosti a popisy průserů.

Já jsem se konečně po delších odkladech (daných netechnickými důvody) k tomu taky dostal.
Aktuálně jsem nastudoval vysokonapěťové protokoly a asi to postavím (aspoň v prvním přiblížení) na HV protokolu Pylontech.
Ten je úplně jiný než LV protokol Pylontech.

Kolem toho LV je všude spousta informací a je to i hotové třeba v ESPhome.
Kolem toho HV je těch informací míň, ale myslím, že už mám snad všechno potřebné.

Protože baterku ještě nemám, tak zatím chci zkusit jen poloviční cestu - přinutit komunikací měnič aby nabíjel fiktivní baterku.
Na bateriový výstup měniče připojím infrazářič a měnič napoveluju, aby ho "nabíjel" 200V a nějakým proudem.
Jsem docela zvědavý, jestli to pojede.
A hlavně co on udělá, když mu řeknu aby to nabíjel 200V a 1A, což v praxi musí dopadnout tak, že napětí na tom infrazářiči spadne dolů na nějakých 130-150V. Jestli to tomu měniči bude vadit nebo ne a jak se s tím popasuje.

Pokud tady někdo má s podobnými pokusy nebo simulátory zkušenosti, rád bych dal řeč.
Třeba nějací provozovatelé různých HV baterek z elektromobilů.
Nebo jestli někdo jede přes MQTT bridge a podobně.

[pave69]

Držím palce . Já jsem jen lama s koupenou H2 Pylontech, takže budu spíš jen sledovat, jak (a za kolik!) to dopadne. Žil jsem teda v tom, že napětí baterky si měnič měří sám a jen si hlídá dodávaný/odebíraný proud podle pokynů BMS. Tak nevím, jestli s infrazářičem bude spokojený, páč na něm bez dodávky nic nenaměří. Každopádně nějaké linky na info o protokolu atd bych uvítal.

[Mex]

Nejlepší info o protokolu jsem našel tady:
https://github.com/ai-republic/bms-to-i ... /issues/11
V tom vlákně je odkaz na popis toho protokolu:
https://github.com/ai-republic/bms-to-i ... 10kW.1.pdf
A k němu i nějaká nalogovaná data.

HV protokol používá 29-bitové ID, LV protokol používá 11-bitové ID.

Měnič musí dostat informaci o max. napětí od baterky, protože jinak by nevěděl, kolik tam má poslat.
A snad by měl umět poslat to nabíjecí napětí i na nepřipojenou baterku, protože ta baterka může mít zakázané vybíjení, a tak její výstup bude pro měnič zdánlivě odpojený. V praxi to skutečně znamená odpadlý stykač, kdy je povolený jen směr dovnitř přes diodu.
Viz například modelový obrázek:

A já tam samozřejmě pošlu příznak "vybíjení zakázáno".

Ale jsou to zatím jenom moje vlhké sny. Momentálně lepím jednoduchý HW s procesorem STM32, abych měl čím tu virtuální baterku simulovat.
Dělám to zatím jen jako bastl, ke kterému bude připojených několik tlačítek pro ovládání (zapnutí/vypnutí nabíjení, nastavení různých proudů a napětí).
A budu doufat, že nějak bude fungovat hlavně to vypnutí nabíjení, abych měl čím do DC vypnout.

Asi ještě před těmi pokusy pro jistotu vyrobím plánovaný "kontaktor".
Bude to IGBT spínací tranzistor, přemostěný stykačem.
Při zapnutí se vždy napřed sepne IGBT a pak (skoro hned) sepne stykač.
Při vypnutí se napřed vypne stykač, a až po nějaké prodlevě vypne i to IGBT.
Tím by mělo být zajištěno, že na tom stykači nebude hořet žádný oblouk, i když to nebude žádný speciální stykač pro DC.

[mgx]

mne tvoja snaha pripomina znovu-objavovanie kolesa. Vysokonapatove systemy (rozumej nad 48V) nie su ziadna hracka, rozhodne nie pre DIY hobbikov. Kazda "nehoda" je vacsinou fatalna oproti 48V systemom.
Robil som par BMS systemov na baze DIYBMS pre vysokonapetove systemy (az do 192S), problemom zostava rozumny shunt s galvanickou izolaciou a RS485 vhodny nad 70V. Do 70V problem nie je, chip INA 229/8 riesi problem, ale pre baterku s radovo 200-500v uz potrebujes inu kavu, ak teda nechces riesenie s napatovym delicom. K cene pod 500e sa tiez dostanes len tazko, normalne trakcne komponenty na DC600V nestoja 5.50 a BMS JKBMS je za 550e+ co povazujem za primerane veci. Ak zratam naklady na DIYBMS = 80e za control board, a 10x po 50e za 16S batteryboard=500e, tak sa to skratka "neoplati", a to este nemas shunt.

DIYBMS podporuje pylontech CAN aj HV protokol. zdrojaky su k dispozicii, staci sa pozriet.

[Mex]

Díky za odpověď.
I když ten tvůj zásadní odsudek mě překvapuje.

Proto, že (asi) existuje nějaké jedno řešení, tak už nikdy nemá smysl vyvíjet a dělat něco jiného? Vše jiné už je znovuvynalézání kola?
Takže parní stroj forever?

Já jsem se na DIYBMS kdysi dávno trochu díval. Je to už dlouho, tak si možná všechno nepamatuju a možná došlo k nějakému pokroku.
Tehdy to bylo myslím udělané na nějakých relativně dost velkých modulech, které musely být mimo články.
Takže pokud bych to chtěl dostat přímo na články (a to rozhodně chci), tak bych to stejně musel přeroutovat.

Kromě toho to bylo postavené na nějakých procesorech AVR.
To je pro mě historie, ke které už se nechci vracet.
Sice by to mohlo mít nějaké výhody (širší rozsah napájecího napětí a tím možnost to připojit i na články NMC/NCA).
Ale protože to stejně chci jen na LFP, tak ani tohle pro mě zas takový význam nemá.
A jinak už to má jenom nevýhody.

Kromě toho je to sice distribuovaná BMS, ale měl jsem tehdy z toho pocit, že nadstavbový SW autor pojímal jen pro dost omezený počet článků.
Tedy podstatě jako nějaké distribuované LV řešení.
Nicméně je možné, že si to pletu, už je to dávno.

Ale zkusím na to kouknout, jestli se tam udál nějaký pokrok.
Pokud tam mají implementovaný i protokol Pylontech HV, tak třeba počítají i s nějakých řešením na větším napětí.
Ten protokol ale ze zdrojáků loupat nebudu. Existuje k němu popis (dával jsem tady odkaz), to je pro mě lepší cesta si přečíst zadání a napsat si to sám.

K tomu cos psal, že je problém: napěťové měření je triviální, to vyřeší odporový dělič.
Měření proudu se dá dělat více způsoby. Buď se dá měřit na záporné větvi, pak je to triviální.
Nebo by se měřilo na kladné, pak to může měřit jednoduchý procesor na bočníku, a galvanicky oddělená by byla jen komunikace toho procesoru s hlavním systémem.
Nebo úplně nejjednodušší je tam fláknout Hallovku ve formě průchozího jádra.
Pokud by se povedlo sehnat za rozumné peníze nějakou close-loop, tak super.
Pokud ne, tak i open-loop v takové aplikaci vyhoví.
Měření mám k dispozici i z měniče, takže tady jde v podstatě jen o dvojitou kontrolu.

K ceně: mou ambicí je dostat modul pro jeden článek do 100Kč, tj. do nějakých 4 Euro.
Pokud bych to vzal s rezervou za 5E, tak pro mých 80 článků jsem na 400E.
K tomu přiskočí něco za řidicí elektroniku (ne moc, tak 15-20E) a hlavně za nějaké stykače a IGBT.
Nějaké jističe a pojistky tady budou naopak o dost levnější než na šílené proudy LV baterek.
Tak si myslím, že není nereálné se dostat někam do oblasti kolem 500 E.
Ale i kdybych byl výš, tak se z toho nezhroutím. Dobrý pocit je k nezaplacení (na vše ostatní je tu Mastercard).

Píšeš tam o nějaké JKBMS - ale to jsou snad jenom LV řešení, ne?
Tak tady něco porovnávat asi nemá moc smysl.

Dělám vývoj elektroniky, a to někdy i dost velké.
Takže nějakých 300V mě fakt neděsí.

Pokud bys kromě kritiky mého náhledu napsal zkušenosti s tím, jak jsi postavil nějaké HV baterky, tak to by bylo fajn.

Je jasné, že na tomhle fóru mi v oblasti HV řešení pšenka nepokvete, protože je to fórum zasvěcené bohu Victronovi a tužkovým baterkám.
Ale třeba se tu nejdou i nějací další heretici pro další debatu.
Díky.