Vysokonapěťáci všech zemí, spojte se.
Souhrn tématu
Fórum je určeno všem vysokonapěťovým baterkářům, zejména těm, kteří se zabývají DIY bateriemi a protokoly Pylontech. Uživatelé zde sdílejí zkušenosti s vysokonapěťovými systémy, diskutují o rozdílech mezi HV a LV protokoly, a řeší praktické problémy při simulaci a ovládání baterií. Diskuze zahrnuje i technické detaily o komunikaci měničů, bezpečnostních prvcích a doporučeních pro stavbu vlastních HV baterií.
-
Mex
- Příspěvky: 1741
- Registrován: pát zář 29, 2023 4:12 am
- Reputace: 322
- Lokalita: Brno
- Systémové napětí: >48V
Vysokonapěťáci všech zemí, spojte se.
Zdravím všechny vysokonapěťové baterkáře. Ty s DIY baterkou obzvlášť.
Jsou-li zde nějací.
Bylo by fajn pokecat s někým podobně postiženým a předat si vzájemně rozumy, zkušenosti a popisy průserů.
Já jsem se konečně po delších odkladech (daných netechnickými důvody) k tomu taky dostal.
Aktuálně jsem nastudoval vysokonapěťové protokoly a asi to postavím (aspoň v prvním přiblížení) na HV protokolu Pylontech.
Ten je úplně jiný než LV protokol Pylontech.
Kolem toho LV je všude spousta informací a je to i hotové třeba v ESPhome.
Kolem toho HV je těch informací míň, ale myslím, že už mám snad všechno potřebné.
Protože baterku ještě nemám, tak zatím chci zkusit jen poloviční cestu - přinutit komunikací měnič aby nabíjel fiktivní baterku.
Na bateriový výstup měniče připojím infrazářič a měnič napoveluju, aby ho "nabíjel" 200V a nějakým proudem.
Jsem docela zvědavý, jestli to pojede.
A hlavně co on udělá, když mu řeknu aby to nabíjel 200V a 1A, což v praxi musí dopadnout tak, že napětí na tom infrazářiči spadne dolů na nějakých 130-150V. Jestli to tomu měniči bude vadit nebo ne a jak se s tím popasuje.
Pokud tady někdo má s podobnými pokusy nebo simulátory zkušenosti, rád bych dal řeč.
Třeba nějací provozovatelé různých HV baterek z elektromobilů.
Nebo jestli někdo jede přes MQTT bridge a podobně.
Jsou-li zde nějací.
Bylo by fajn pokecat s někým podobně postiženým a předat si vzájemně rozumy, zkušenosti a popisy průserů.
Já jsem se konečně po delších odkladech (daných netechnickými důvody) k tomu taky dostal.
Aktuálně jsem nastudoval vysokonapěťové protokoly a asi to postavím (aspoň v prvním přiblížení) na HV protokolu Pylontech.
Ten je úplně jiný než LV protokol Pylontech.
Kolem toho LV je všude spousta informací a je to i hotové třeba v ESPhome.
Kolem toho HV je těch informací míň, ale myslím, že už mám snad všechno potřebné.
Protože baterku ještě nemám, tak zatím chci zkusit jen poloviční cestu - přinutit komunikací měnič aby nabíjel fiktivní baterku.
Na bateriový výstup měniče připojím infrazářič a měnič napoveluju, aby ho "nabíjel" 200V a nějakým proudem.
Jsem docela zvědavý, jestli to pojede.
A hlavně co on udělá, když mu řeknu aby to nabíjel 200V a 1A, což v praxi musí dopadnout tak, že napětí na tom infrazářiči spadne dolů na nějakých 130-150V. Jestli to tomu měniči bude vadit nebo ne a jak se s tím popasuje.
Pokud tady někdo má s podobnými pokusy nebo simulátory zkušenosti, rád bych dal řeč.
Třeba nějací provozovatelé různých HV baterek z elektromobilů.
Nebo jestli někdo jede přes MQTT bridge a podobně.
-
pave69
- Příspěvky: 185
- Registrován: ned čer 26, 2022 9:27 pm
- Reputace: 21
- Lokalita: Brno
- Výkon panelů [Wp]: 9,9
- Kapacita baterie [kWh]: 18
Re: Vysokonapěťáci všech zemí, spojte se.
Držím palce
. Já jsem jen lama s koupenou H2 Pylontech, takže budu spíš jen sledovat, jak (a za kolik!) to dopadne. Žil jsem teda v tom, že napětí baterky si měnič měří sám a jen si hlídá dodávaný/odebíraný proud podle pokynů BMS. Tak nevím, jestli s infrazářičem bude spokojený, páč na něm bez dodávky nic nenaměří. Každopádně nějaké linky na info o protokolu atd bych uvítal.
-
Mex
- Příspěvky: 1741
- Registrován: pát zář 29, 2023 4:12 am
- Reputace: 322
- Lokalita: Brno
- Systémové napětí: >48V
Re: Vysokonapěťáci všech zemí, spojte se.
Nejlepší info o protokolu jsem našel tady:
https://github.com/ai-republic/bms-to-i ... /issues/11
V tom vlákně je odkaz na popis toho protokolu:
https://github.com/ai-republic/bms-to-i ... 10kW.1.pdf
A k němu i nějaká nalogovaná data.
HV protokol používá 29-bitové ID, LV protokol používá 11-bitové ID.
Měnič musí dostat informaci o max. napětí od baterky, protože jinak by nevěděl, kolik tam má poslat.
A snad by měl umět poslat to nabíjecí napětí i na nepřipojenou baterku, protože ta baterka může mít zakázané vybíjení, a tak její výstup bude pro měnič zdánlivě odpojený. V praxi to skutečně znamená odpadlý stykač, kdy je povolený jen směr dovnitř přes diodu.
Viz například modelový obrázek: A já tam samozřejmě pošlu příznak "vybíjení zakázáno".
Ale jsou to zatím jenom moje vlhké sny. Momentálně lepím jednoduchý HW s procesorem STM32, abych měl čím tu virtuální baterku simulovat.
Dělám to zatím jen jako bastl, ke kterému bude připojených několik tlačítek pro ovládání (zapnutí/vypnutí nabíjení, nastavení různých proudů a napětí).
A budu doufat, že nějak bude fungovat hlavně to vypnutí nabíjení, abych měl čím do DC vypnout.
Asi ještě před těmi pokusy pro jistotu vyrobím plánovaný "kontaktor".
Bude to IGBT spínací tranzistor, přemostěný stykačem.
Při zapnutí se vždy napřed sepne IGBT a pak (skoro hned) sepne stykač.
Při vypnutí se napřed vypne stykač, a až po nějaké prodlevě vypne i to IGBT.
Tím by mělo být zajištěno, že na tom stykači nebude hořet žádný oblouk, i když to nebude žádný speciální stykač pro DC.
https://github.com/ai-republic/bms-to-i ... /issues/11
V tom vlákně je odkaz na popis toho protokolu:
https://github.com/ai-republic/bms-to-i ... 10kW.1.pdf
A k němu i nějaká nalogovaná data.
HV protokol používá 29-bitové ID, LV protokol používá 11-bitové ID.
Měnič musí dostat informaci o max. napětí od baterky, protože jinak by nevěděl, kolik tam má poslat.
A snad by měl umět poslat to nabíjecí napětí i na nepřipojenou baterku, protože ta baterka může mít zakázané vybíjení, a tak její výstup bude pro měnič zdánlivě odpojený. V praxi to skutečně znamená odpadlý stykač, kdy je povolený jen směr dovnitř přes diodu.
Viz například modelový obrázek: A já tam samozřejmě pošlu příznak "vybíjení zakázáno".
Ale jsou to zatím jenom moje vlhké sny. Momentálně lepím jednoduchý HW s procesorem STM32, abych měl čím tu virtuální baterku simulovat.
Dělám to zatím jen jako bastl, ke kterému bude připojených několik tlačítek pro ovládání (zapnutí/vypnutí nabíjení, nastavení různých proudů a napětí).
A budu doufat, že nějak bude fungovat hlavně to vypnutí nabíjení, abych měl čím do DC vypnout.
Asi ještě před těmi pokusy pro jistotu vyrobím plánovaný "kontaktor".
Bude to IGBT spínací tranzistor, přemostěný stykačem.
Při zapnutí se vždy napřed sepne IGBT a pak (skoro hned) sepne stykač.
Při vypnutí se napřed vypne stykač, a až po nějaké prodlevě vypne i to IGBT.
Tím by mělo být zajištěno, že na tom stykači nebude hořet žádný oblouk, i když to nebude žádný speciální stykač pro DC.
- mgx
- Příspěvky: 583
- Registrován: stř dub 15, 2015 1:14 pm
- Reputace: 116
- Lokalita: Tatranska Lomnica, Zahorie
- Systémové napětí: 48V
- Výkon panelů [Wp]: 30000
- Kapacita baterie [kWh]: 100
- Chci prodávat energii: NE
- Chci/Mám dotaci: NE
- Bydliště: Tatranska Lomnica
Re: Vysokonapěťáci všech zemí, spojte se.
mne tvoja snaha pripomina znovu-objavovanie kolesa. Vysokonapatove systemy (rozumej nad 48V) nie su ziadna hracka, rozhodne nie pre DIY hobbikov. Kazda "nehoda" je vacsinou fatalna oproti 48V systemom.
Robil som par BMS systemov na baze DIYBMS pre vysokonapetove systemy (az do 192S), problemom zostava rozumny shunt s galvanickou izolaciou a RS485 vhodny nad 70V. Do 70V problem nie je, chip INA 229/8 riesi problem, ale pre baterku s radovo 200-500v uz potrebujes inu kavu, ak teda nechces riesenie s napatovym delicom. K cene pod 500e sa tiez dostanes len tazko, normalne trakcne komponenty na DC600V nestoja 5.50 a BMS JKBMS je za 550e+ co povazujem za primerane veci. Ak zratam naklady na DIYBMS = 80e za control board, a 10x po 50e za 16S batteryboard=500e, tak sa to skratka "neoplati", a to este nemas shunt.
DIYBMS podporuje pylontech CAN aj HV protokol. zdrojaky su k dispozicii, staci sa pozriet.
Robil som par BMS systemov na baze DIYBMS pre vysokonapetove systemy (az do 192S), problemom zostava rozumny shunt s galvanickou izolaciou a RS485 vhodny nad 70V. Do 70V problem nie je, chip INA 229/8 riesi problem, ale pre baterku s radovo 200-500v uz potrebujes inu kavu, ak teda nechces riesenie s napatovym delicom. K cene pod 500e sa tiez dostanes len tazko, normalne trakcne komponenty na DC600V nestoja 5.50 a BMS JKBMS je za 550e+ co povazujem za primerane veci. Ak zratam naklady na DIYBMS = 80e za control board, a 10x po 50e za 16S batteryboard=500e, tak sa to skratka "neoplati", a to este nemas shunt.
DIYBMS podporuje pylontech CAN aj HV protokol. zdrojaky su k dispozicii, staci sa pozriet.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Claudebot [Bot] a 2 hosti