Ostrovná elektráreň OFF GRID 29,4kWp + 26kWh baterie lifepo4

[TomHC]

tak na aku hodnotu mam nastavit v jk bms maximalny dobijaci prud?

Hlavne treba pochopiť, že BMS nevie obmedziť prúd! Prúd vie obmedziť MPPT.

[Valdano]

tak na aku hodnotu mam nastavit v jk bms maximalny dobijaci prud?

Stručně řečeno žádnou. BMS má reagovat pouze na krajní hodnoty proudu a nikoli jeho omezením, ale vypnutím, a to je žádoucí leda když se podělá to co má proud skutečně průběžně omezovat což rozhodně není BMS. Takže primárně musíte nastavit omezení proudu pro nabíjení v MPPT regulátoru a nikoli v BMS. Pamatujte si jednu základní poučku, a to, že za běžných provozních podmínek ať už při nabíjení nebo vybíjení by BMS nikdy neměla reagovat, protože to není její účel. Účelem BMS je zasáhnout až teprve tehdy když selže to co má skutečně proud omezovat, a to je při nabíjení MPPT regulátor a při vybíjení měnič.

Pokud máte více MPPT regulátorů paralelně tak musí být nějak komunikačně provázány, aby se spolu navzájem domluvily a nikdy do baterie při nabíjení netlačily víc než je vhodné a totéž v podstatě platí i pro paralelně zapojené měniče čerpající z baterie při vybíjení. BMS k takovému omezování vhodná není.

[Mex]

Není to příliš zobecňující tvrzení, že BMS "má reagovat pouze na krajní hodnoty proudu a nikoli jeho omezením, ale vypnutím"?
Neznám ty nízkovolťácké BMS, tam to tak možná je. (u všech?)
Ale u vysokovolťáckých BMS si ta BMS ten proud řídí. Nikoli sama výkonově omezuje, ale průběžně úkoluje měnič, kolik ji má maximálně posílat.
Takže tam dotaz "na aku hodnotu mam nastavit v bms maximalny dobijaci prud?" dává smysl.

Takže by byla asi vhodnější formulace "u tohoto typu BMS ta BMS proud neovlivňuje, umí ho jen při případném překročení vypnout".

Že si to řídí BMS je docela logické, protože ona zná nejlíp svou baterku. Pro měnič je baterka jenom black-box.

[cipis]

Ehm, to jsme u akademické debaty, co vlastně značí BMS. Že je to zkratka z battery management system. A pod tím může být cokoliv.

Jedno je ale jisté, BMSka, o kterých se tady většinou bavíme, si sama nedokáže snížit proud, ta ho umí akorát vypnout při nadproudu. Může ale dokázat nabíječkám říct, že chce míň třeba ...

[Soban]

Pleteš tu podle mě dvě věci dohromady.....

BMS nemůže řídit proud, nemá na to žádné obvody, je tam pouze vypínač ON/OFF v podobě relé nebo polovodičů.

Samozřejmě BMS může posílat data někam (měniči, jinému zařízení) které může omezovat proud, napětí atd... dle toho jaké údaje z BMS dostane.

A pokud toto řízení selže tak BMS natvrdo odpíná baterku aby předešla průseru, BMS hlavně chrání, pokud umí posílat data do nadřízeného zařízení a to bude na to reagovat může být vhodné, ale v některých případech nemusí být žádoucí (BMS lže a neměří přesně) a data lze získat i jinak třeba smartshunt, jiné měření atd....

V globále musí být vše nastaveno správně a né se spoléhat jenom na komunikaci BMS.

[Matess]

jsou tu BMS které umí omezit proud... jednou z nich je JK RESS BMS. Tam pokud BMS detekuje nadproud umí baterii připojit přes interní DC měnič a proud do baterie omezí na 10A. Je to lepší než baterii odpojit, protože to dává baterce šanci se dotáhnout na podobnou napěťovou úroveň a potom ji připojit. Je to ale funkce která nemá nic společného s normálním během a krom nějaké ochrany při prvním zapojení to nemá smysl dál řešit (ale existuje to)

Na domácí produkci obvykle každý řeší jednoduchost... tzn baterie postavené tak aby baterka vždy dala max výkon k danému střídači a BMS je tam opravdu jen jako ochrana poslední instance. Toto funguje dobře pokud každá baterie je schopna pojmout a vydat plný výkon nabíječů i střídačů.

V momentě kdy má člověk více střídačů připojených k jedné baterii přestává to doslova být prdel. Protože takovýto systém bez komunikace se může kaskádově rozsypat jako domeček z karet. Pokud mi ze 3 střídačů může téct do baterie 300A a mám tam 4x100A limit na BMS může se to posrat velice rychle... ten proud do baterek totiž vůbec nemusí jít rovnoměrně jelikož lifepo4 je velice tvrdé a má v 40-80% SOC i velmi malý rozdíl v napětí článků opravdu mohou baterky paralelně spojené od sebe být klidně 30% v různém stavu nabití. Potom když dojde k dosažení napětí kde začíná napětí na baterce stoupat baterie najednou jakoby přestane odebírat proud a proud poteče do baterek vybitých. Takhle se dotáhnout postupně všechny baterky a najednou to dojde do stavu že všechny baterky jsou nabité a veškerý proud teče do poslední baterie a tam logicky začne bms baterku odpojovat na nadproud, v momentě kdy ji odpojí se ostatní baterky dostanou napětím výš, na to zareaguje mppt a stáhne nabíjecí proud, napětí klesne, odpojená baterka se připojí a cyklus se opakuje. Takle prosím ne... toto je velmi nebezpečné!

Pokud máte systém více střídačů, kde jejich součet překonává hodnotu jedné baterie chce to udělat pořádně! 15kW se vám ještě vleze do 300A BMS, ale cokoliv nad 15kW už není prdel. Střídače musí spolu komunikovat, jeden střídač musí být master a do něj musí být připojena baterie (díky za pylon protokol) a baterie musí být propojené spolu. Potom se v BMS opravdu nastavuje maximální proud, který to komunikuje do master baterie, která to předává master střídači s nabíječem. Potom když nějaká baterie se dostane do plného nabití prostě toto info předá master baterii a master baterie předa celkový proud snížený o nabitou baterii a regulátory sníží maximální nabíjecí proud aby se to do toho vešlo. Toto řešení vyžaduje nějaké znalosti jak to nastavit.

Má to výhodu že BMS potom reportuje střídači i stav nabití a střídač potom není řízen napětím u sebe, ale napětím na baterii... tzn jste schopni precizněji využívat nastavenou kapacitu baterky a to jak směrem k plnému nabití (neomezuje se proud předčasně), tak směrem k vybití.

[unicast]

Tak ona by to mohla umět každá, pokud by v ní byl nějaký vyhlazovací člen, protože mosfety už tam jsou a jestli se budou spínat jen pětkrát za jejich životnost nebo stotisíckrát za sekundu je jim vcelku jedno, jen to jen sw funkce v mikrokontroléru, který ovládá napětí na gate těch tranzistorů. Ok, ten vyhlazovací člen by nemohlo být žádné ořezávátko, to je jasné.

[Matess]

přijde mi že to už trochu plevelíme vlákno, ale není to tak snadné jak říkáš... mosfet ve vyplém stavu ideálně nevede a v zaplém vede s malou ztrátou. Aby se mosfet nepřetížil nepoužívá se obvykle ten nejdokonalejší mosfet, ale spíš nějaký který tam tu drobnou ztrátu má, tak aby se při paralelním řazení více mosfetů proud pěkně rozdělil mezi všechny rovnoměrně a nezačalo to narážet třeba na limit pouzdra jako takového.
V momentě kdy je mosfet v přechodovém stavu mezi vypnuto a zapnuto je tam nějakou dobu přechodový odpor a v té době se ten mosfet opravdu hřeje. BMS co zvládne 200A do baterky opravdu nezvládne PWMkem řídit stejný proud a to nemluvím o tom co by to dělalo na straně nabíječe... Jakmile se mosfet zahřeje jeho schopnost spínat daný proud a neprorazit se taky prudce klesá.

[rva]

U paralelního zapojování baterií, regulátorů a měničů pomáhá sama příroda, aby se neděly hrozné věci. Přechodové odpory mezi nimi omezují nadproudy. Z tohoto pohledu pak neplatí, že čím "tlustější" kabely, tím lepší.

[Valdano]

V předchozí části tématu zmiňuje kachnak bms JK-B2A20S20P tj. klasika, která funguje ON/OFF.