Stavime sobestacny baracek

[youda]

podepření v 1/4 nahoře i dole je víceméně ideál, ne?

Ne. Požádal jsem umělého kámoše aby vám to vysvětlil. Samozřejmě jsem zkontroloval jestli neblábolí.
V reálu je to tak, že ty převisy "1/4" jsou tak malé (a koneckonců tam někde i výrobci dělají díry), že to tomu modulu
za normálních okolností nevadí. Ale že by se tím zlepšily jeho statické vlastnosti je omyl.


Běžný omyl při instalaci FV modulů
Mnoho lidí si intuitivně myslí, že když umístíme podpory FV modulu ne na jeho koncích, ale v nějaké vzdálenosti od konců (takže modul „převisuje"), pomáháme mu tím, že má kratší vzdálenost k překlenutí. Tento způsob myšlení je však chybný a může vést k poškození modulů.

Co se skutečně děje: Problém konzol u FV modulů
Když podpory umístíme dovnitř od konců FV modulu, vytvoříme tak zvané konzoly (nebo také převisy). Tyto konzoly představují mnohem větší problém než podepření modulu na koncích.

Rozdíl v ohybových momentech u FV modulů
FV modul podepřený na koncích:

Maximální ohybový moment je uprostřed rozpětí
Moment působí tak, že spodní část modulu (hliníkový rám) je v tahu, horní část (sklo) v tlaku
Sklo velmi dobře snáší tlakové namáhání

Na konzolách vzniká záporný ohybový moment
To znamená, že horní část modulu (sklo) je v tahu, spodní část (rám) v tlaku
U konzol je navíc moment často větší než u prostého nosníku!

Proč je tah ve skle FV modulu problematický?
Sklo má následující vlastnosti:

Výborná tlaková pevnost (proto dobře funguje jako horní vrstva při podepření na koncích)
Velmi nízká tahová pevnost - sklo je křehké a praskne při tahovém namáhání
Navíc je sklo často už oslabeno drážkami od článků nebo mikrotrhlinami
Výsledek tahového namáhání skla:

Vznik trhlin v skle
Pronikání vlhkosti do modulu
Koroze článků a pokles výkonu
V extrémních případech rozpadnutí modulu

Praktické důsledky u FV modulů
Když "pomůžeme" FV modulu umístěním podpor dovnitř:

Nezkrátíme skutečnou staticky zatíženou délku
Vytvoříme nebezpečné tahové namáhání skla na konzolách
Zvýšíme celkové namáhání modulu
Riskujeme praskliny ve skle a následné poškození

Krásné vysvělení! Hlavu a patu má.

Každopádně, v praxi je to následovně:
Výrobci panely navrhují, testují, a v montážních návodech pak uvádějí tabulky, ze kterých lze vyčíst schválené postupy uchycení a zároveň zjistit, jaké zatížení při tom či onom způsobu montáže panely bez problémů zvládnou. Rovnou podotýkám, že uchycení konců panelů přímo do zásuvných profilů nebývá žádný problém.

K panelům bývají minimálně 4 veřejné dokumenty, v eshopech však často nejsou všechny:
- specsheet
- certifikáty
- zkrácený montážní návod
- úplný montážní návod

Úplný montážní návod pro Elerix jsem nehledal, ale někde ho pan Klečka (majitel obchodní známky Elerix) určitě mít bude. Pro ilustraci jsem místo toho zvolil panely renomované značky Trina, řada Vertex, ve výrobním provedení DE09.05, kterému odpovídají tyto parametry:
- klasický panel s jedním sklem
- výška 1754 mm
- vyráběl se, mimo jiné, i jako 380Wp

Návod zde připouští jak klasickou montáž, tak i montáž do zásuvných profilů.
- Klasická montáž má odolnost v tlaku: 6 000 Pa
- Montáž zasunutím panelu do profilů je na tom viditelně hůře: 2 400 Pa

Na druhou stranu, pokud jsou panely na sedlové střeše, tak tato nižší odolnost nebude představovat žádný problém. Obzvláště na periferii Prahy, kde poslední roky nasněží tak maximálně 10cm a za týden to zase roztaje. Takže ano, do Krkonoš či na Šumavu se uchycení panelu za jeho vnější konce moc nehodí. Ve zbytku republiky to ale problém nebude. Každý, nechť se vždy rozhodne dle svých lokálních podmínek.

Obrázky se po kliknutí zvětší:

Pozor ještě na jednu důležitou věc: tyhle obrázky jsou vždy ilustrační a platí o nich to, co nás učili o technických výkresech obecně: nesmí se z nich zpětně odměřovat vzdálenosti. Například zde to vypadá, že klasická montáž jsou podkladní profily umístěné cca v 1/3 výšky panelu. Pohled do tabulky rozměrů a použití kalkulačky nám však pro výrobní provedení DE09.05 řekne, že umístění profilů je následující:
- 300 mm (střední hodnota mezi 250 a 350)
- 1154 mm
- 300 mm

Profily tedy rozhodně nejsou v 1/3, ale mnohem blíže okrajům - cca v 1/5 výšky panelu. Což mimochodem docela odpovídá vysvětlení, které našel tady Richardův chatbot.

Celý návod zde:

trina_user_manual_cz.pdf

(3.49 MiB) Staženo 9 x

[mischanek]

Jen pro zajímavost - pokud uvedený panel má rozměry 1754 x 1096 mm, tak ta nižší přítlačná síla 2400 Pa by měla odpovídat zatížení cca. 470 kg = 470 cm čerstvého sněhu (hustota 100kg/m3) / 118 cm mokrého sněhu (hustota 400 kg/m3) - tak bych se toho nebál asi ani v Krakonošově.

[PetaJoule]

Každopádně, v praxi je to následovně:
Výrobci panely navrhují, testují, a v montážních návodech pak uvádějí tabulky, ze kterých lze vyčíst schválené postupy uchycení a zároveň zjistit, jaké zatížení při tom či onom způsobu montáže panely bez problémů zvládnou.
...
Pozor ještě na jednu důležitou věc: tyhle obrázky jsou vždy ilustrační a platí o nich to, co nás učili o technických výkresech obecně: nesmí se z nich zpětně odměřovat vzdálenosti. Například zde to vypadá, že klasická montáž jsou podkladní profily umístěné cca v 1/3 výšky panelu. Pohled do tabulky rozměrů a použití kalkulačky nám však pro výrobní provedení DE09.05 řekne, že umístění profilů je následující:
- 300 mm (střední hodnota mezi 250 a 350)
- 1154 mm
- 300 mm

Já samozřejmě respektuji návody výrobců a řídím se tím - do té chvíle kdy jsem toho názoru, že výrobce asi úplně neví co dělá.
Ono se to stává. Taky tam pracují pouze lidé. Jev, kdy uživatel s produktem umí zacházet lépe než výrobce je celkem známý.

Tak se na to podáváme - v AJ:

https://static.trinasolar.com/sites/def ... l_EN_0.pdf

V principu vidíme o čem mluvil youda, ale protože kráčíme světem a přemyšlíme, tak vidíme:

Zároveň vidíme:

Což je - řekněme - taková první inkonzistence, vidíme, jak se A překrývá.

Výrobcovy hodnoty zatížení mohou být založeny na pevnosti rámu nebo krátkodobém testování, ale nezohledňují dlouhodobou únavu skla, teplotní cykly nebo základní křehkost skla v tahu. Původní analýza byla správná - podepření na koncích (slide-in) je strukturálně lepší, protože udržuje sklo v tlaku, i když specifikace výrobce naznačují opak. Specifikace mohou být zavádějící, protože neodrážejí skutečné způsoby poruch skla při tahovém namáhání v reálném provozu.

Proto někdy inženýrský úsudek převáží nad specifikacemi výrobce!

Výrobce pravděpodobně testuje za kontrolovaných podmínek s krátkodobým zatížením, ale ve skutečnosti:

Sklo je vystaveno opakovaným teplotním cyklům
Vznikají mikrotrhliny a únava materiálu
Tahové namáhání skla při konzolách je dlouhodobě nebezpečné
Tlakové namáhání při podepření na koncích je pro sklo mnohem bezpečnější
Závěr: Specifikace výrobce nemusí vždy odrážet nejlepší inženýrskou praxi pro dlouhodobou spolehlivost.

Osobně se domnívám, že vysvětlení bude ještě jednodušší. Výrobce inzeruje výhradně tuto jednu maximální hodnotu uvedenou v manuálu. Možná ten modul se specifickým umístěním těch lišt pod ním krátkodobě opravdu tyto hodnoty vydrží, ale v manuálu už není žádná jiná konfigurace uvedena která by byla obdobná.

Řeknu to asi takhle: Pokud si nejste jistí, držte se toho co říká výrobce. Pokud si myslíte, že to víte lépe - stavte podle svého.
Já to tak dělám a platí obojí: Někdy si nejsem jistý a někdy to vím lépe.

[PetaJoule]

Ale to nevadí - výkres s vyznačením modré části pro komponenty FVE, který je o pár příspěvků výše, se ukazuje dobře. A z něj je jasné, že kromě místa pod šikminou je tam pro FVE ještě další místo až za zdí:

Ne, tím byla myšlena ta samotná zeď jako když rozklapneš "L" na --
Podtrženo, sečteno, místa tam je dost. Možná najdu někde detail těch DC railů aby bylo jasno jak přistupuji k "rozšířitelnosti".

[youda]

Samotná zeď jako když rozklapneš "L" - Ahááá. Tak tak to je. Děkuji za vysvětlení.

[youda]

Abychom zbytečně nezanášeli toto jinak výborné vlákno "Stavime sobestacny baracek",
tak ohledně diskuse na téma odolnosti panelů v tlaku jsem raději založil nové vlákno zde: viewtopic.php?p=269155#p269155