Jirkova FVE

[JirkaE]

Zdravím,

Jak tady někdo jednou řekl - ,,když jdeš s kůží na trh, musíš počítat i s kritikou"

Nyní provozuju celou FV poměrně zmateně, často používám stringy k různým testům, chtěl bych to zvětšit (přidat panely) a dát tomu nějakou hlavu a patu.

Zařadit svojí FV - mezi ty ,,plnotučné verze" a postupně rozšiřovat pak dál.

Plánuju úplnou přestavbu celé naší FV a přál bych si tu kritiku a zároveň poradit, je zde mnoho zkušených a dlouholetých výrobců energie z FV.
Přečetl jsem zde snad už vše, co šlo, získal velmi mnoho cenných informací.

Chtěl bych přidat panely a zvětšit uložiště, jak v baterii, tak ve vodě.
Mám představu a funkční první kus vytěžování do vody přímo na DC spirálu a tak bych chtěl ohřívat i vodu, bez další přeměny na AC.

Namaloval jsem si plánek jak bych to plus mínus chtěl - a prosím o kritiku.

Zároveň prosím o radu - protože mám laciný měnič, který chci ještě podpořit stále funkčním ,,modráskem", nechat ho dojet jeho životnost, bude to takto fungovat ?

Z původního plánu jednoho stringu přímo do měniče jsem nakonec ustoupil, raději vše pojedu přes Victrony v kombinaci s Cerbo, kvůli přehledu o výrobě a spotřebě.
Časem doplním i měnič od Victron.

Stále mě vrtají hlavou některé detaily, přečetl a vyslechl jsem mnoho názorů ale stále v tom nemám jasno.

- Je lepší energii ze sítě připojit do měniče a nabíjet tím i baterky a provozovat spotřebu domu skrz měnič ?
Při dlouhodobém nedostatku pak přepínač sítí a nechat baterky dobít a odpočnout než jim dávat pár kWh denně a denně to i ždímat ?

...nebo je lepší nechat celý dům jako ostrov a baterky v nouzi při poklesu napětí nabíjet ze sítě úplně externí nabíječkou a nic jiného na té síti nemít ? (krom záložního ohřevu bojleru) a držet tím baterky stále nabité a nabíjet externě a automaticky třeba při poklesu napětí na nějakou hranici ?


- Ze strany elektroměru a dodavatele energií a platby za energii ze sítě :
Je lepší dát tři menší nabíječky na každou fázi jednu, nebo je lepší dát jednu větší ?

- Z pohledu vyúčtování je jedno ? jestli jsem spotřeboval 3 + 3 + 3 kWh na všech třech fázích, nebo 9kWh jen na jedné fázi ?

Jak už jsem psal, dlouhá léta jsem se věnoval FV do karavanů a obytných aut, pak i ohřevu vody na všechny možné způsoby, ale u ,,dospělácké FV" nemám v některých věcech úplně jasný pohled a názor, nebo je nevím a nikde jsem nevyčetl...

Díky za názory

[kyocera]

Zdravím Jirky E,
na základě mých zkušenosti od roku 2012 s provozem FV Jirkovi E odpovídám.
Mně osobně se osvědčilo přepínání sítí . Můj argument je, že že to má vyšší učinnost, než energii prohánět přes nabiječku a měnič.
Dále se mně osvědčilo mít jeden slabší měnič s maličkou volnoběžnou spotřebou jen na zimu a druhý silnější měnič na dny
kde slunce svítí dostatečně. Moje názory ale nevystihují názor všech členů fora a je jasné, že další členové fora můžou
mít názory i argumentaci odlišnou jako mám já. Tedy moje názory nikomu nevnucuji. Ani Jirkovi E.

[JirkaE]

Zdravím Jirky E,
na základě mých zkušenosti od roku 2012 s provozem FV Jirkovi E odpovídám.
Mně osobně se osvědčilo přepínání sítí . Můj argument je, že že to má vyšší učinnost, než energii prohánět přes nabiječku a měnič.
Dále se mně osvědčilo mít jeden slabší měnič s maličkou volnoběžnou spotřebou jen na zimu a druhý silnější měnič na dny
kde slunce svítí dostatečně. Moje názory ale nevystihují názor všech členů fora a je jasné, že další členové fora můžou
mít názory i argumentaci odlišnou jako mám já. Tedy moje názory nikomu nevnucuji. Ani Jirkovi E.

Děkuji, vážím si jich...
Ano, zní to naprosto logicky, jedna přeměna do baterek nabíječkou a další zas zpět musí mít i další ztráty...
Plus opotřebení - zbytečných X cyklů do baterky a ven

Taky mám ten názor, ale důvody k tomu druhému způsobu jsou také a zdá se, že je to pak celé jednodušší.
Asi je to hlavně o tom pokrytí energie - nebo vlastně nevím proč...

Pokud chybí velmi mnoho energie a 90% jde v zimě ze sítě, pak je rozumné asi přepnout.
Ale od kolika % už se to nevyplatí, nebo proč se používá ten druhý způsob ?


Tedy chápu dobře, že dvojí přepínání na síť ?

Jedním přepnu větší spotřebiče na zimu na síť ? (třeba na celé 2 měsíce)

Na slabším měniči na zimu třeba ty spotřebiče do 1kW ale i tam zálohu ze sítě a druhé přepínání na síť ?

[kyocera]

Nebylo to dvojité přepínání, ale jen jedno přepínání sítí.
Oba měniče silnější 3kW a slabší 1kW byly trvale připojené na baterku a mechanicky konektorem jsem jen přepojil výstup AC z těchto dvou měničů
do okruhu spotřebičů.
A měnič který nebyl v provozu jsem vypnul slaboproudým vypínačem , tedy jako by dálkovým ovládáním, takže vypnutý měnič neměl žádný odběr z aku.
A ten silnějí měnič 3kW jsem napojil také navíc do pomocného okruhu samostatné zásuvky. V případě silnějšího měniče se tak spotřebič více energeticky náročný přepojil do druhé zásuvky a v případě např. sekání trávy se prodlužovačka napojovala také do druhé pomocné zásuvky.
El. trouba byla trvale připojená k DS. Moc dokonalé to nebylo, ale bez jediné poruchy to sloužilo 10 roků.
Pak dochází i k mnoha změnám a začalo to odvozem plně funkčního ohřívače na plyn Qdrika na skládku. To je ve stručnosti vše.
Takže v zásadě jsem přepínal vždy jen jedno přepínání sítí i když by bylo možné vymyslet dva druhy spotřebičů do 1kW a jedno
přepínání sítí a silnější měnič 3kW a k tomu druhý okruh spotřebičů s větším energetickým nárokem. A oba okruhy
slabší i silnější by mohli pracovat nezávisle na sobě. Ale touto cestou jsem nešel. Nutno napsat, že panely od roku 2012 zlevnily a zlevnily i aku.To
určuje už další nové jiné směry. Ale přesto i přepínání sítí je stále více energeticky učinné více než ta možnost nabiječky a meniče.
A moje zkušenost je i taková, že těch nejhorších dušičkových dnech, kdy slunce ani nezasvítí, tak baterka se nabijela i několik dní
a i ten slabý měnič s maličkou volnoběžnou spotřebou pak dokázal několik hodin po nabití nějakou energii generovat v ty nejhorší dny. Ale to není žádná věda, stačí jen vzít kalkulačku a zjistit kolik kWh za 24 hodin múže nějaký měnič spotřebovat, jestli se dá vypínat atd.

[rva]

Neexistuje jediné správné řešení. Každý klade důraz na něco jiného a proto jsou používána různá řešení a uživatelé jsou s nimi spokojení. V první řadě by elektrárna měla být koníčkem, protože koníčkem se člověk zabývá zadarmo a jeho čas se tak nepočítá do nákladů.
Elektrárna by měla zlepšovat podmínky celé rodiny. Teda i ti, pro které to koníčkem není, by neměli pocítit zhoršení komfortu.
Tomu by se měl přizpůsobit návrh a třeba s tím, jestli elektrárna poroste, se řada věcí na ní změní.
U malé elektrárny jsem přepínal na distribuci a řada spotřebičů na distribuci zůstávala. Dnes vše běží celoročně z elektrárny, žádné přepínání se neděje a v případě potřeby se baterie dobijí externí nabíječkou (jeden "volný" Axpert) z distribuce.
Komfort se zlepší tím, že je možné provozovat spotřebiče, u kterých by se jinak kvůli jejich spotřebě váhalo jestli je zapnout (klimatizace, ohřev bazénu, ....). Nemusí se sledovat, jestli se někde "nesvítí zbytečně", jestli ty počítače musí skutečně běžet, když u nich nikdo nesedí, ...
Přeji k optimálnímu výběru pro podmínky u vás.

[JirkaE]

Nebylo to dvojité přepínání, ale jen jedno přepínání sítí.
....
Nutno napsat, že panely od roku 2012 zlevnily a zlevnily i aku.
To určuje už další nové jiné směry.
Ale přesto i přepínání sítí je stále více energeticky učinné více než ta možnost nabiječky a meniče.
A moje zkušenost je i taková, že těch nejhorších dušičkových dnech, kdy slunce ani nezasvítí, tak baterka se nabijela i několik dní
a i ten slabý měnič s maličkou volnoběžnou spotřebou pak dokázal několik hodin po nabití nějakou energii generovat v ty nejhorší dny. Ale to není žádná věda, stačí jen vzít kalkulačku a zjistit kolik kWh za 24 hodin múže nějaký měnič spotřebovat, jestli se dá vypínat atd.

Ano, to je jasný, mám nyní ,,v košíku" panely 420Wp za 46Eur změnilo se to tak extrémně že není na co čekat

Ale celkově rozumím Vašemu provozu - ještě jednou děkuji za vysvětlení - posunuje mě to také blíž k přepínání sítí.
I když nyní uvažuji jestli to opravdu nerozdělit, malé a velké spotřebiče a provozovat zvlášť, část přepnout na síť ve správný moment a s částí jet dál z baterek.

To je dobrá idea

Naše spotřeba je pravděpodobně mnohem vyšší i s FV ohřevem pitné vody byla naše domácnost na průměrných 10-11kWh na den (cca 4MWh za rok)

Taky to musí běžet bez zásahu, nemůžu chtít například po ženě aby vařila jen na některých plotýnkách to bych nechtěl...

A taky to musí projít revizí = musím si najít nějakou ideální cestičku - s možností dalšího rozšíření.

Už teď máme o 2MWh méně, je jasný, že v dubnu, po odpočtu energie bude nějaká kontrola, tohle by balkonovka 800W nepokryla

[JirkaE]

Neexistuje jediné správné řešení. Každý klade důraz na něco jiného a proto jsou používána různá řešení a uživatelé jsou s nimi spokojení. V první řadě by elektrárna měla být koníčkem, protože koníčkem se člověk zabývá zadarmo a jeho čas se tak nepočítá do nákladů.
Elektrárna by měla zlepšovat podmínky celé rodiny. Teda i ti, pro které to koníčkem není, by neměli pocítit zhoršení komfortu.
Tomu by se měl přizpůsobit návrh a třeba s tím, jestli elektrárna poroste, se řada věcí na ní změní.
U malé elektrárny jsem přepínal na distribuci a řada spotřebičů na distribuci zůstávala. Dnes vše běží celoročně z elektrárny, žádné přepínání se neděje a v případě potřeby se baterie dobijí externí nabíječkou (jeden "volný" Axpert) z distribuce.
Komfort se zlepší tím, že je možné provozovat spotřebiče, u kterých by se jinak kvůli jejich spotřebě váhalo jestli je zapnout (klimatizace, ohřev bazénu, ....). Nemusí se sledovat, jestli se někde "nesvítí zbytečně", jestli ty počítače musí skutečně běžet, když u nich nikdo nesedí, ...
Přeji k optimálnímu výběru pro podmínky u vás.

Děkuji moc.
Ano vím, každá domácnost funguje jinak, to je jasný, přesto některé Vaše důvody mohou nakopnout i mě jen si je třeba zrovna neuvědomuji, protože tu praxi nemám.
Ale jinak ano, baví mě to.

Ale s takovou FV a akku předpokládám opravdu přepínání potřeba není, to je gigant a můj nedostižný sen

[skybor]

Tak jak píšou kolegové přede mnou. Cest je mnoho a žádná není univerzálně nejlepší. Někdo preferuje AIO řešení. Jen se připojí pár kabelů a jede se. Někteří včetně mne preferují modulární řešení (zvlášť solární nabíječky a zvlášť měniče). Mi se to tvoje řešení líbí. Jinak já třeba taky používám víc měničů a máme doma 3 okruhy, kdy 2 se podle sezony přepínají buď na FVE nebo DS. Tedy doufám, že časem se na DS bude přepínat miň a miň. Zrovná dnes pracuji na dalším posilujícím "zimním" stringu.

[JirkaE]

Tak jak píšou kolegové přede mnou. Cest je mnoho a žádná není univerzálně nejlepší. Někdo preferuje AIO řešení. Jen se připojí pár kabelů a jede se. Někteří včetně mne preferují modulární řešení (zvlášť solární nabíječky a zvlášť měniče). Mi se to tvoje řešení líbí. Jinak já třeba taky používám víc měničů a máme doma 3 okruhy, kdy 2 se podle sezony přepínají buď na FVE nebo DS. Tedy doufám, že časem se na DS bude přepínat miň a miň. Zrovná dnes pracuji na dalším posilujícím "zimním" stringu.

Děkuji moc.

Tedy další verze s více měniči, připojení k síti a na zimu jen s jedním menším a pokrytím alespoň části.

Asi bych tam měl přidat další měnič hned.

Ano, míň a míň, ze sítě to je i můj cíl (asi vlastně všech).

Můj aktuální cíl je vrátit elektroměr

Děkuji moc

[kybos]

Používám čtyři režimy nasazení obnovitelných zdrojů:
1. Všechno běží trvale z jediného velkého jednofázového střídače (8 kW), tento režim běží většinou od března do září. Když nesvítí, odebírá se energie z akumulátorů.
2. Všechno běží trvale z jediného velkého jednofázového střídače (8 kW), když poklesne SOC pod nastavenou hodnotu střídač se synchronně přepne na jednu z fází distribuční sítě. Tento režim běží většinou v únoru, říjnu a části listopadu.
3. Některé větší spotřebiče jsou individuálně přepnuty na DS (boilery a TČ) a zbytek napájí střídač. Tento režim funguje obvykle v zimním období za slabšího osvitu. V případě nízkého SOC se v době nízkého tarifu spouští samostatná třífázová nabíječka, která doplňuje energii do úložiště.
4. V nouzovém režimu lze systém přepnout na distribuční síť se spotřebiči rozdělenými na jednotlivé fáze a střídač je zcela vypnutý. Tento režim se používá v případě potřeby servisu na FVE nebo krátkodobě v případě potřeby extrémně vysoké zátěže ( nad 8 kW soudobého příkonu).

Střídač a nabíječe jsou umístěny v obytné zóně, tak příliš neřeším ztráty (je to jen trochu dražší přímotop). V zimním období přispívají k otopu a v létě je dost energie na to, aby přebytečné teplo TČ mohlo přemístit ven.

[JirkaE]

Edit schematu o druhý menší měnič, který může běžet v zimě s menšími spotřebiči a zároveň doplnění manuálního přepínání sítí, se kterým jsem si ani trochu nebyl jistý.

Celé je to takhle rozdělené na 3 samostatné okruhy, které mohou běžet samostatně nebo ze sítě s tím že 2 mají spotřebu vyšší a jeden nižší.
Pokud budou z DS všechny 3 okruhy, pak záloha z bojleru může vyrovnat rozdíl na fázích, zároveň ale můžu jet celou dobu bojler i samostatně rovnou na DC napětí.

Pro případnou kontrolu - to je buď ostrov, nebo síť = nic mezi, modrásek se přifázuje také pouze pokud poběží větší měnič v ostrovním režimu na nejzatíženějším okruhu. (pravděpodobně se všemi 4 plotýnkami sporáku, trouba bude na druhém nejzatíženějším také na větším měniči)

V mezičase pokračuju na stavbě zateplené - vyhřívané ,,baterkárny" na konci dílny - která bude součastně celou FV ústřednou - mimo obytnou zónu.
Komplet z OSB obložené cetrisem, včetně regálu pro baterky.

Ještě nastuduju to nucené větrání a senzory které by to spustili, také v tom nemám úplné jasno.
Dělat ,,kobku" na zahradě, jak tady někdo vtipkoval, dělat nebudu

[JirkaE]

Používám čtyři režimy nasazení obnovitelných zdrojů:
1. Všechno běží trvale z jediného velkého jednofázového střídače (8 kW), tento režim běží většinou od března do září. Když nesvítí, odebírá se energie z akumulátorů.
2. Všechno běží trvale z jediného velkého jednofázového střídače (8 kW), když poklesne SOC pod nastavenou hodnotu střídač se synchronně přepne na jednu z fází distribuční sítě. Tento režim běží většinou v únoru, říjnu a části listopadu.
3. Některé větší spotřebiče jsou individuálně přepnuty na DS (boilery a TČ) a zbytek napájí střídač. Tento režim funguje obvykle v zimním období za slabšího osvitu. V případě nízkého SOC se v době nízkého tarifu spouští samostatná třífázová nabíječka, která doplňuje energii do úložiště.
4. V nouzovém režimu lze systém přepnout na distribuční síť se spotřebiči rozdělenými na jednotlivé fáze a střídač je zcela vypnutý. Tento režim se používá v případě potřeby servisu na FVE nebo krátkodobě v případě potřeby extrémně vysoké zátěže ( nad 8 kW soudobého příkonu).

Střídač a nabíječe jsou umístěny v obytné zóně, tak příliš neřeším ztráty (je to jen trochu dražší přímotop). V zimním období přispívají k otopu a v létě je dost energie na to, aby přebytečné teplo TČ mohlo přemístit ven.

Děkuji velice za popis a vysvětlení,
takhle verze s nabíječkou zní také zajímavě, v případě že přepnu velké spotřebiče ručně na DS a zbytek běží dál na jednom měniči.

[mihlit]

Aby jsi to rozhodování neměl tak jednoduché, tak další varianta Přepínač sítí tu mám, ale je určen jen pro servis či závadu. Proto je také manuální. Jak si můžeš všimnout, tak panelů nemám zatím až tolik, proti tomu spotřebu nemalou, protože elektrikou i ohřívám tuv. Nyní i vířivku. Vše jede z měniče. Když svítí přes léto hodně, tak to stačí. Když ne, pomáhá nabíječka. Teď důvod. Přijde mi to jako jednodušší systém. Nemusím řešit přepínání. Ať již rychlé (s rizikem, že se to potká) nebo pomalé, kdy se zas polovina věcí zrestartuje. Ani automatické, kdy pro to musím vytvářet a ladit nějakou automatizaci, ani ruční, kdy zas na to musím myslet já a když to neudělám já, manželka taky ne. Slušně to i redukuje složitost elektroinstalace a obsazení velkých rozvaděčů. Nevýhody to má také. Hlavní jsou ztráty. Jelikož přes to protáhnu hodně elektriky, kladu důraz na účinnost nabíječky. Původně jsem tu měl nový mean well uhp-2500-48 (účinnost 96 %). Jenže ten se nedá řídit a nějaké řízení se tam hodí. Tak jsem upgradoval na flatpack2 HE (96%), jenže se ukázalo, že bazarové jsou hrozné šunty, tak nyní nově měním za Huawei r4850s1 (98%). Furt budou nějaké ztráty = teplo. V létě mě to ale netrápí, protože dobíjení se skoro nepoužije tak jako tak. V zimě je to horší, ale nemám pasivní dům a jelikož je to uvnitř, je to zdroj vytápění Ještě jednu výhodu jsem zapomněl - příprava na změny v energetice. Takovýto systém je plně připraven na spot (snadněji řídit jednu nabíječku než všechny spotřebiče a ne každý to umí) i změnu distribučních poplatků z kWh na čtvrthodinová maxima či s čím přijdou. Nakonec poslední nevýhoda, kterou by mohl chtít někdo zmínit - opotřebení baterie. Jenže baterie má cyklickou životnost dle výrobce na 80 % SOH 4-6 tisíc cyklů. V FVE namáhána výrazně menšími proudy než v autě, takže bych bral těch 6 tisíc. Jenže kromě cyklické životnosti má i časovou. Kdyby vydržela 16 let (což pochybuji), tak je to v průměru 1 cyklus za den a i s režimem nabíječky z té baterky ani ten jeden cyklus denně nedám, tedy stejně dřív pojde věkem.

[bokser01]

Já třeba ovládám přepínání FVE/DS automatizací, tím že měním měničům prioritu výstupu. Dokážu tak automatizovat dle SOC běh baráku, teď si hraju s tím, že při poklesu baterie pod 50% v době nízkého tarifu, jí začnou měniče dobíjet. Časem vypozoruji jestli se mi to vyplatí. Cykly bych asi neřešil... mám lifepo4 skoro 2 měsíce v běhu a dle BMS jsem odebral z obou baterek okolo 4000Ah což je cca 16 cyklů dle jejich výpočtu Poslední dobou to už tak nehrotím a jak jsem byl zvyklý z olova je šetřit, tak klidně si zapnu večer z baterek pračku, sušičku nebo myčku. Jediné co nepouštím z baterek jsou bojlery. Dá se s tím dost hrát, hodlám najít čas na hrátky s homeasistantem pak se dá dělat spousta věcí... Taktéž vzhledem k tomu, že si vyrábím svoje teploměry pro venkovní účely, mám tak i desky pro měření teplot, jak u měničů, baterky a pod. Vše hodlám pak hodit do jednoho zobrazení. U těch baterek bych se toho nebál... nemá cenu za 10 let mít 1500cyklů, když těch 10 let kdo ví jak na tom budou po té době chemickou životností. Radši je ždímat, dokud jedou naplno. Moje se třeba nedostaly už déle jak týden nad 90% SOC. Je jim to fuk, jen bych doporučil občas těch 100% udělat aby se hezky vybalancovaly. btw. mám tu baterku ze staré nokie a ta má určitě víc jak 10 let možná i ke 20 letům a kapacitu má furt slušnou. Uvidíme co vydrží life a pod po více jak 10 letech provozu. Do té doby zase budou baterky o jiné písničce. K čemu bych se ale už po čichnutí k life nevrátil je olovo. Olovo jedině použít řádně předimenzované aby se "flákalo"

[JirkaE]

Děkuju moc chlapi, opravdu nepřeberné množství a varianty jak která FV funguje a je vytížená, radost číst každou řádku, každou z variant
Velmi mě to baví.
A uvědomovat si u toho, jak je ten svět barevný a co všechno dokáže člověk vymyslet a na co všechno u toho myslí.

Vychází mě z toho to, že pokud jsem s výrobou z panelů opravdo vysoko a téměř pokrývám spotřebu a to i v zimě, pak se přepínání vůbec nevyplatí.
Je opravdu mnohem jednodušší při poklesu - pod určitou mez - baterky trošku přikrmit ze sítě a více to neřešit.
A samozřejmě jít zatopit a ohřát vodu dřevem.

Nechci nic prodávat, nechci řešit spotové ceny, ideální pro nás jednoduchý systém bez zbytečné automatizace.
Nikdo z nás tady není na věky a pokud by se se mnou něco stalo, tak chci aby byl dům dál plně funkční bez dalších zásahů a snadno ovladatelný pro moje holky.
Tak jednoduchý, jako je otočit kolečkem termostatu bojleru.

Ohřev vody a přebytky do spirál rovnou v DC55V jsou podle mě dostatečným řešením a pokud bude pitná voda ohřátá, půjde to do akumulaček.
Jednoduché ovládání na analogové termostaty.
Nechci žádné restarty systému, programovat neumím automatizaci nijak zvlášť nechci a nepotřebuji.
Rozdělení každé spirály na tři samostatné - po 55V 660W umožňuje přebytky využívat opravdu efektivně.

Vidět výrobu a spotřebu je samozřejmě super, stejně jako teploty, to k tomu koníčku asi neodmyslitelně patří, ale na to stačí pár jednoduchých komponent, ovládat to tím nechci (ale HA už mám doma asi rok )

Mám nyní v plánu zvednout výkon střechy až o 20kWp možná i víc, přikoupit ještě jeden set baterek, pohrávám si i s myšlenkou malého větrného generátoru a tak si myslím a výpočty a 3 roky sledování spotřeby ukazují, že i v zimě bude dost a na těch několik dnů se zdá být snažší zapnout nabíječku a dům nechat žít v ostrovním řešení.

Těším se na každý další den, AŽ přijde první den, kdy nespotřebuju ze sítě ani jednu Wh, až to bude týden..... rok...
A cíl v dálce - odpojení od DS.

Moc všem děkuji za vyčerpávající odpovědi a popis každého ze systému - jste borci - šikovný český a slovenský ruce

[skybor]

Jet bez DS den, týden, měsic, 9 měsíců není až takový nereálný úkol. Ale pak je obrovský "neekonomicky" skok jet bez DS ty zbylé tři měsíce ...
Jako s "ekonomickou" variantou si pořád pohrávám s myšlenkou provozu (nabíjení) z nějaké elektrocentrály, ale to asi až platby za paušály přesáhnou x_násobek za spotřebu EE (což se možná stane dřív než si myslím).

[Franta2776]

S rozvojem elektromobility je odpojení od DS ekonomický nesmysl.Pomalé nabíjení z DS je vždy levnější než z veřejných dobíječek.U mĕ s 18,8kWp a EV to vychází orientačnĕ cca takto:9-10MWh vyrobím a 1-2MWh nakoupím z DS.

[Keraj]

Také mám více okruhů s přepínači a k tomu malou 1f nabíječku (600Wh) na nízkém tarifu ...
Ale letošní zimu chci zjistit kolik energie mi bude reálně chybět a podle toho se dál ubírat...s ČEZ či bez.
Minulý rok mě vyšla kWh z DS na 20Kč...a pokud bych počítal pouze se spotřebou domu v zimě bylo by to o dost víc...
Ale moje roční spotřeba před FVE byla 3 MWh.

[JirkaE]

S rozvojem elektromobility je odpojení od DS ekonomický nesmysl.Pomalé nabíjení z DS je vždy levnější než z veřejných dobíječek.U mĕ s 18,8kWp a EV to vychází orientačnĕ cca takto:9-10MWh vyrobím a 1-2MWh nakoupím z DS.

Rozumím, ale i u tohoto je to v každé rodině jiné.

Moje žena jezdí na kole denně 20km do práce a to i když je mínus 25 a velmi si to užívá a nenechá si to vzít.
Já jedu autem cca 2x do měsíce kolečko které vždy přesáhne 1100-1200km někdy i víc - což je mimo kapacitu baterie elektroauta.
Treninky dětí jsou zanedbatelné na km a těch 6 cest do Česka za rok za rodinou, taky kapacita baterky elektroauta nedá.

Pro mě je ekonomický nesmysl elektroauto, naopak mě dráždí cca 200Eur na poplatkách za DS, mimo natočené kWh na elektroměru.
Ale chápu, že pro někoho to smysl má.

Kamarád (30kWp na střeše) má už 2 roky elektroauto na leasing se ,,splátkou" v podstatě je to pronájem - včetně pojištění a všech poplatků 185Eur měsíčně.
Za 4 roky auto vrátí a vezme jiné - s novými baterkami - to mě smysl dává - pokud jezdím v průměru 200km denně.
Jen pro příklad musím říct, že já se všemi bonusy za provoz bez nehod platím nyní 147Eur měsíčně pouze samotné pojištění (Ford Transit-Diesel)
Další rozdíl je v dani za rok a v CZ třeba i rozdíl u dálniční známky.

Jet bez DS den, týden, měsic, 9 měsíců není až takový nereálný úkol. Ale pak je obrovský "neekonomicky" skok jet bez DS ty zbylé tři měsíce ...
Jako s "ekonomickou" variantou si pořád pohrávám s myšlenkou provozu (nabíjení) z nějaké elektrocentrály, ale to asi až platby za paušály přesáhnou x_násobek za spotřebu EE (což se možná stane dřív než si myslím).

Celkový a dlouhodobý pobyt na MyPower.cz mě nějak přeorientoval mysl, nasledoval pobyt 24h v soběstačném domě a nyní už ani nijak nepřemýšlím o ekonomické návratnosti - nabo opačně o ,,neekonomickém skoku" a FV se stalo něčím jiným.
Je to velmi inspirující a lákavé.
Ano, v ,,soběstačném domě" to sice dá na návštěvu, ale je to trošku zkreslené a musí se hlídat kolik pustím zařízení, u nás by to jistě párkrát do měsíce padlo, jsme za tou hranicí...

Ale když vidím prásárny jako odpojování od sítě v době největších přetoků, nebo platby za každou kWh navíc, záporné ceny, nebo naopak ceny na 100-násobku...
Nechci mít asi s tímhle do budoucna nic společné, nechcí být ovcí ve stádu, a těším se na nabízený komfort, tak běžný provoz, bez kontroly - jestli se někde zbytečně nesvítí, myšlenka a výkon u člena RVA je pro mě velmi inspurující - stejně jako myšlenka soběstačného domu.

[Franta2776]

To já se tĕšim na SPOT,mám 800L akumulace do vody,81kWh baterku v autĕ a cca 50kWh v elektrárnĕ.Uložim cca 200kWh.Proč toho v zimě nevyužit a nenabíjet o víkendu přes noc???i teď je přes noc el.gratis mám sazbu D57 tak distribuční poplatky mám minimální.