Pokus o ohřev TUV

[Tomash]

Zdravim mistni osazenstvo.
Rad bych představil co mám v plánu a rád slyšel kritiku.
Jako naprostý začátečník mám v plánu snížit energetickou náčnost domácnosti v RD.
Máme bojler OKCE 160 Dražice, podle všeho je to největší žrout a spotřebuje cca 2,4MWh ročně, tedy cca 6,6kWh denně.
Nemám peníze na stavbu plnohodnotné elektrárny, takže jsem zvolil BEL regulátor, který by do toho topil.
Sehnal jsem nové Poly panely 270Wp a mám je v plánu použít jako střěšní krytinu přístřešku pro auto a zároveň k ohřevu TUV.
Panelů bude 9 v serii, aby se nepřekročilo max napětí BELa.

A teď k tomu jak to celé bude vypadat.
Přístřešek bude dřevěný se šikmou střechou z panulů orientovaných na jich, azimut 10°, slope 10°.
Podle https://re.jrc.ec.europa.eu/pvg_tools/en/tools.html by to mělo teoreticky od března vyrobit min 180kwh měsíčně až do září, tedy cca 7 měsíců provozu ročně.
BELa mám v plánu mít hned pod střechou přístřešku s větrákem napájeným z menšího 12V panelu, abych tam nemusel tahat žádný přívod. Zároveň tam bude DC odpojovač. A pak až táhnout výstup z něj do domu k bojleru.

Jelikož jsem udělal velikou chybu a koupil panely bez toho abych si přečetl celou speficikaci, tak jsem zjistil, že jsou bezrámové a někde jsem (snad i tady?) četl, že praskají s nízkým sklonem a taky na dřevu, že se kroutí (to dřevo).
Myslíte, že to je opravdu problém?

Panely nedávám na střechu RD protože mám orientaci ZV a málo místa bez stínění (jímací tyč bleskosvodu a komín), zároveň si od toho slibuji vyšší požární bezpečnost a taky úsporu nákladů na střešní krytinu přístřešku.

Poslední věc co řeším je ukotvení panelů, dávat 80kč za příchytku mi přijde dost a našel jsem opět tady nápad s použitím nařezaného L profilu z hliníku, případně z T a C profilu, to bych asi zvládl samo domo.

Inu...a teď do mě, je to zcestné?

Předem díky

[cipis]

Sklon nemůžeš zvednout?

[jova]

Nevím jak BEL regulátor, ale výrobce doporučuje dát SITONA co nejblíže ke spotřebiči a vyvarovat se dlouhých přívodů mezi ním a topnými spirálami.

[Tomash]

@cipis: sklon zvedám už, z původně zamýšlených 5° (tehdá ještě bez fotovoltaického nápadu) aby to vylepšilo zisky, ale zase nechci z obýváku koukat na tu hrůzu vysokou.

Druhá varianta je dát panely na střechu, jenže tam je na V straně slope 30° a azimut 60° a to je zase na prd. I když výsledek je o něco lepší...
Ale zase horší protipožární stav a musím nakoupit krytinu na přístřešek
Je pravda, že by to bylo flexibilnější, protože pak by byl regulátor v baráku v technické místnosti, kde bych mohl kdykoliv regulátor vzít, vyměnit za nějaký hybrid a přepojit na něco jiného.

@jova: V návodu jsem to nečetl. Z pohledu ztrát určitě, ale furt je to 230V přenos do bojleru.
Nebo je u SITONA jiný důvod?

[jova]

Důvod netuším, vycházím pouze z doporučení výrobce jeho stavebnice, kterou mám a kde doslova píše:

Měnič je vhodné umístit v blízkosti bojleru, aby nebyl propojovací kabel z výstupu
měniče k bojleru příliš dlouhý (do cca 4m).

Pravdou je, že v té poslední verzi návodu to již nepíše, tak nevím.

[luky]

@jova: V návodu jsem to nečetl. Z pohledu ztrát určitě, ale furt je to 230V přenos do bojleru.
Nebo je u SITONA jiný důvod?

Výstupní napětí má tvar obdélníku a tedy to velmi ruší. Kabel k bojleru se tak stává anténou a je dobré, aby byl co nejkratší (nebo stíněný).

[Tomash]

Aha, tak to rušení dost mění situaci...
To budu muset tedy ještě promyslet, díky za info!

Zeptám se ještě jednou... vidí někdo problém s umístěním panelů na dřevěnou pergolu z pohledu praskání panelů?

[pekoz]

No dřevo stále pracuje (jako burčák).
Neprojeví se to hned.
Asi bych vždy použil aspoň základní kovové profily pod panely
Ale i roztažnost AL - Fe bývá problém.
(takže hliník)
A co se týče vodičů k topné spirále tak i u BELu je doporučení co největší průřez.

[Martin_fio]

Zdravím, mám to podobně, loni na jaře jsem použil 8 panelů a měnič od Bel, napojil na Dražice OKCE250 a vzásadě od dubna do listopadu vypnul bojler od sítě. V sérii s tímto větším bojlerem mám malý dohřívací na PRE, který jsem párkrát zapnul. Panely mám na západ, tedy špatně. Na rušení jsem háklivej, Mám krátkovlnou staničku a radioamatérskou koncesi. Mez měničem v rozvaděči a patronou je dobrých 10m CYKY 2,5 v sádrokartonových profilech. O měniči na KV pásmu vím, pokud je v přechodné oblasti kolem času východu nebo západu Slunce. Pokud měnič běží na více jak 20 procent, nikde mimo stovek khz jej na přehledovém přijímači nenajdu. Mnohé i značkové LED žárovky jej předčí. Pro odstranění přechodových stavů se chystám měnič blokovat ESP8266 s Tasmotou a astronomickým časováním resetu. Martin

[Tomash]

OK, díky za info.
Asi bych mohl použít místo původně zamýšlených střešních latí AL profily na krokve (nebo jak se to jmenuje ) a trochu tím pomoct té roztažnosti.

S tím rušením, občas provozuji vysílačku v PMR pásmu, tam počítám BEL neruší.

Mám v plánu připojit do baráku buď stavajicím kabelem Cyky-j 5x2,5 (sdružil bych vždy 2 jádra a jedno nechal volné). nechal jsem si ho na zahradě na budoucí instalace a vede mi až do hlavního rozvaděče. Případně mohu natáhnout solární kabel 6mm jako novou linku do domu, ale to je poměrně dost práce (mám pasiv a tedy prostupu do domu jsou problém), tak do toho se mi moc nechce.

[vla]

Nemáš tak velké pole, abys musel výrazněji řešit tepelnou roztažnost. Stačí nechat mezi panely třeba 1 mm dilatační spáru, nebo i méně, panely chytit přes velkoplošné podložky, použít samojistné matice a s citem, nikoli na krev dotáhnout, takže panely si mohou libovolně dilatovat. Mám takhle několik polí po osmi panelech na železné konstrukci a za několika leté období nevznikl žádný problém. Z druhé strany Al je sice cca 2,5 x dažší než železo, ale taky je cca 2,5x lehčí, takže kilogramové ceny až tak velké rozdíly nedělají.