Právě že já už toto už řešil u jednoho našeho zákazníka kterému jiná firma vnutila nový hromosvod. Revize certifikáty vše se papírově OK do prvního úderu blesku kdy došlo ke škodě na vybavení domu i na relé v hybridním střídači co oddělují DS se svařili. Pak už to nikoho nezajímalo proč hromosvod nefungoval, firma, projektant i revizní technik přestali komunikovat a škodu našemu zákazníkovi nikdo nezaplatil ani ten hromosvod nikdo od nich nepřišel opravit. Tak jsem to řešil já abych tam nemusel jezdit něco opravovat. Pojišťovna za nefunkční hromosvod nenese zodpovědnost a platit nic nebude, to se musí vymáhat po tom kdo ho navrhl, udělal a zrevidoval. Pokud má dům hromosvod s revizí tak pojišťovna nevidí žádný důvod proč by měla něco hradit po úderu blesku do toho hromosvodu a předpokládá se že je funkční. A soudit se tu můžete i desítky let. Raději hromosvod nemít, nebo mít, ale neříkat mu hromosvod, ale třeba technologické uzemnění tyče na střeše

Norma určuje pouze minimální standart z hlediska bezpečnosti, nebrání tomu udělat něco lépe, bezpečněji a robustněji. Například místo šroubů M8 použít M10, místo HVI s nedefinováními parametry použít testovaný VN vodič na vyšší napětí a silnějšího průřezu a podobně, atd...
To to podobné jak s vypínači. Modulární vypínače na DIN lištu jsou dražší než jističe, přitom je to absurdní, nemají žádnou spoušť, zhášení oblouku, a nedokáží rozpojit zkratový proud. Ve funkci vypínače (v rozvaděči) je tedy levnější a bezpečnější a spolehivější použít jistič, normy bezpečnější řešení nezakazují.
Podle odborného příspěvku Výklad zákona 22/97 Sb. V platném znění Mgr. Zdeňka Veselého generálního ředitele Agentury ČAS, který byl otištěn v Bulletinu IP ILPC 2015, „nejsou hromosvodní součástí stanovenými výrobky ve smyslu zákona 22/97 Sb., a tudíž se na ně nevztahuje povinnost provést posouzení shody nebo vydání prohlášení o vlastnostech. S odvoláním na ust. § 3 a 4 zákona č. 102/2001 Sb, o obecné bezpečnosti výrobků, je však potřeba dodržovat při montáži hromosvodních součástí vedle projektové dokumentace též návody výrobců. Certifikací výrobků, a to též dobrovolnou, je potvrzena vhodnost výrobku pro stavbu obecně. To však neznamená, že každý certifikovaný výrobek je vhodný pro konkrétní typ stavby. O zabudování výrobku, a tedy jeho vhodnosti pro použití v konkrétní stavbě, rozhoduje zpravidla projektant po zvážení všech vazeb daných dalšími oborovými předpisy, zejména stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.“
http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/c ... dice--6058
Chci elektrárnu s licencí a s prodejem přebytků nebo komunitní výměnou energie: ANO