Náplň FV - radiátoru

[JirkaE]

Chtěl jsem se jenom zeptat - jestli nemá někdo nějaké zajímavé odzkoušené řešení - které udrží déle teplo.

Zatím u mě vyhrává vedle žebříků - litinový radiátor - který umí kompenzovat poklesy výkonu FV a zároveň vydržet až 6h teplý.

Ale jde mě o tu náplň - na kterou se ptám.

Napadají mě šílenosti jeko je olej s kovovými nebo keramickými (popř.sklo) kuličkami, ale hodně jsem už i přečetl i o sypkých materiálech, kde mě přijde velmi zajimavý křemičitý písek z velkých strojních pískovaček, který se snad prý i vyhazuje.

Je úplně černý od železa které má na sobě a díky tomu železu má i zajímavé vlastnosti - co se vodivosti tepla i akumulace týká.
Ale to je asi řešení do akumulačních nádrží a ne do radiátorů.

Má někdo nějaký zajimavý nápad nebo ideu - nebo dokonce - provozuje někdo něco takového ?
(staré (nové) akumulačky nyní ponechávám úplně stranou, to je jiná kapitola)

Díky

[luky]

Kalkulačku do ruky:
https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Brn ... 1_kapacita
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hustoty_l%C3%A1tek

voda: 4180 J/kg.K
železo: 450 J/kg.K, hustota 7850 kg/m3, tj. 3532 J/dm3.K

Mě teda vychází, že voda je lepší... A proto mám doma 2,280m3 aku.

[JirkaE]

Mě teda vychází, že voda je lepší... A proto mám doma 2,280m3 aku.

Nejsem chemik, toto ,,odvětví" jde nějak úplně mimo mě už od školy, ale díky za názor.

Tedy i ty zmiňované akumulační kamna, která jsem chtěl nechat původně mimo, by byla lepší s vodou, než s těmi cihlami ?

Radiátor s vodou bude dýl teplejší než oleják ? Asi mě něco zásadního uniká (zřejmě z tý neznalosti...)

[glottis]

Tak jeste lip by asi vysel parafin. Ale pocitat ti to nebudu U spravne zvoleneho parafinu se spravnou teplotou tani a tuhnuti bys mel dalsi energii ve zmene faze.

[unicast]

Voda lepší než železo nebo písek v rozmezí 0 - 95 ℃ určitě je. Výhodou železa nebo písku je, že se dá jít s teplotou i výrazně výše a že se tedy reálně v 1 dm³ dá uložit té energie výrazně více. Ale při teplotách ~ 300+ ℃ už je nutné dobře izolovat něčím, co takové teploty snese a brát v úvahu také možnost zapálení okolí.

A ano, využití skupenského tepla je game changer.

[JirkaE]

Uvažoval jsem o deskách, kterými se izolují krbové vložky, kdy je povrch pak, v kombinaci s vatou a obestavbou z SDK takřka studený.
V případě ,,akumulační nádrže" a třeba toho písku..

Ale nyní jsem chtěl nějak vylepšit ten ,,oleják" a zřejmě sklopím uši a nechám se poučit - že je to nesmysl

[unicast]

K té vatě.. Na tohle je potřeba speciální komínová, normální minerální vata včetně Rockwool Frontrock apod. při vysokých teplotách páchne jak pálící se kopyta.

[gupa]

Nejlepší akumulátor je 200mm izolace obvodovýho zdiva a stropu a podlah. Kolik toho pojme stačí potom spočítat přes m3 zateplené hmoty. Takže když se topí do materiálu který se tak rychle neochlazuje, žádný jiný akumulátor není moc dobrý.

[ChlapeczDediny]

Voda lepší než železo nebo písek v rozmezí 0 - 95 ℃ určitě je. Výhodou železa nebo písku je, že se dá jít s teplotou i výrazně výše a že se tedy reálně v 1 dm³ dá uložit té energie výrazně více. Ale při teplotách ~ 300+ ℃ už je nutné dobře izolovat něčím, co takové teploty snese a brát v úvahu také možnost zapálení okolí.

Pri té teplotě už železo začíná měnit barvu

[betmen]

Nejlepší akumulátor je 200mm izolace obvodovýho zdiva a stropu a podlah. Kolik toho pojme stačí potom spočítat přes m3 zateplené hmoty. Takže když se topí do materiálu který se tak rychle neochlazuje, žádný jiný akumulátor není moc dobrý.

fuj...
mam 60cm mury mix palena/nepalena tehla, vnutri hlinenne omietky, vonku vapenate a nikdy by som tomuto domu nespravil zabalenie do plastov a podobnych difuzne uzatvorených materialov (aj cementova omietka je difuzne uzatvorená a to existuje este moderna silikonova).
radsej si priplatim, narubem viac dreva, alebo pridam viac panelov, ale steny musia dychat.
inac je to foliovnik a nie dom...

[gupa]

Fasádní polystyren je nasáklivý, pomalu ale je. Prostě se po nějaké době potopí po vložení do vody na dno. Jde o přírodní materiál, je součástí života rostlin. Proto se následně v podstatě těží (recykluje) při krakování z původně rostlinného materiálu uchovaném při vysokém tlaku a vývinů plynů které se následně v dalších reaktorech mění na jednoduší alkany ale s pevnou vazbou. Je to v podstatě chemie kdy za pomoci nosného plynu a plynů z krakování původně organické hmoty vzejde něco jako plastického. Ano, základem rostlin jsou plastické složky které lze odseparovat chemickými postupy. Proto existují tzv. kouzla zahradníků kdy vezmou něco a rostlina více kvete, nebo se obarví nějaká jeho část. Nebo se děje něco jiného. Velmi známé odvětví je GMO modifikace, která vezme materiál z přírody a ten zakomponuje do RNA rostlin tak, že se přenáší do semen a následně do životního prostředí přes pyl zpět do životního prostředí. Termín recyklace je pro tento koloběh asi jediný možný pro pochopení, kdy nejde jen o odpadové hospodářství ale o přírodu jako celek a koloběh.

Když jsem zadal dotaz, jestli je rozdíl mezi přírodním a umělý stavem, tak jediný rozdíl je, že umělý stav hmoty je ten, že člověk vezme přírodní zdroj a upraví ho na znovu přírodní ale s přívlastkem člověkem vyrobeným.

[dusanmsk]

ot, ale na 'steny musia dychat' som uz alergicky. Nie, nemusia. Musia hromadu inych veci, ale dychanie medzi ne nepatri.

[betmen]

to ze je EPS nasiakavy, neznamena difuzne otvorený.
difuzne otvoreny material je taky, co umozni vodnej pare prestupovat bez kondenzacie.
zjednodušene, ako rychlo para do materialu vstúpi, rovnako rychlo vystupi.
a vysusit mokry EPS trva vecnost...

[luky]

Mě teda vychází, že voda je lepší... A proto mám doma 2,280m3 aku.

Nejsem chemik, toto ,,odvětví" jde nějak úplně mimo mě už od školy, ale díky za názor.

To není chemie, ale fyzika. A je to matematika 4. třídy ZŠ. Výše uvedený výpočet znamená, že když ten radiátor naplníš železem (tzn. stejný objem. Tepelná kapacita se udává na hmotnost, tedy je potřeba si to přepočítat na objem pomocí hustoty.), tak to bude mít o 15% menší tepelnou kapacitu než s čistou vodou.

Parafín jsem taky kdysi počítal. Vyplatí se, pokud máš tepelné čerpadlo a využiješ malý rozsah teplot. Pokud já v AKU můžu jít s vodou od 30°C až do 95°C, tak se tam vejde víc tepla s prostou vodou.

Generacemi ověřené řešení jsou:
1) akumulace do nádrže s vodou
2) akumulace do materiálu stavby (zdivo, betonové podlahy s využitím podlahového topení...)
3) vysokoteplotní akumulace do pevných látek (elektrická akumulační kamna s magnezitovýma cihlama nebo šamotová obestavba "těžké" pece na dřevo apod.)

[JirkaE]

Děkuji za vysvětlení - jak jsem již napsal - ano moje nejmladší děti chodí do 5 a 6tř. ZŠ a rozhodně k tomu ještě nedošli - to bych věděl a pak si to s nima i zopakuju
(moje chyba - zapomněl jsem to - proto se ptám - upozornění v jaké třídě se to kdo učil - je ale taky velmi důležité)


Pokud je náplň vodou lepší - není co řešit - obecně ale nachápu - proč se pak ten olej vůbec používal.

Jak jsem již psal, tak i zopakuji znova také - moje OTÁZKA a idea byla : OLEJ + KOVOVÉ NEBO KERAMICKÉ KULIČKY do el. radiátoru - z důvodu, aby to udrželo déle teplo v sobě a pomaleji odevzdávalo - naakumulované teplo - jako akumulační prvek.


Kapacita samotná je jistě ale také důležitá.

O betonu, o akumulačních nádržích nebo o zdivu a izolacích na barák, nebo to - co je generacemi ověřené...... TEN DOTAZ VŮBEC NEBYL

Třeba již nejde vybourat podlahu a udělat si akumulační podlahu s topným drátem - ta chaloupka je úplně nová, krásná a nic se bourat ani stavět nebude.

Je velmi dobře zateplená. Pokud tam jsme, teplotu krásně udrží velmi malý výkon topení 200-300W v kombinaci s tím, co se akumuluje do zdí a co tam vytopí sami o sobě 4 osoby...

Jen chci naakumulovaním pomaleji odevzdávat do okolního vzduchu a akumulačky klasické použít nechci - protože jsou velké - oproti obytným prostorám chaloupky a nevešli by se tam.

ALE DÍKY VŠEM

[cipis]

Já se trochu ztratil, ale olej se přece do těch radiátorů dává hlavně kvůli korozi a pak dle vyjádření výrobců/prodejců má déle akumulovat teplo než voda ... (na konci první třetiny článku https://www.bauhaus.cz/blog/zima-je-tad ... vych-dnech)

[unicast]

Olej umožňuje jít výše s teplotou, někdy až ke 180 ℃. Ale má menší měrnou tepelnou kapacitu než voda . Pokud ale počítáme s měrnou tepelnou kapacitou oleje 1700 J/kg.K a s měrnou tepelnou kapacitou vody 4180 J/kg.K, tak z tohoto pohledu je pořád lepší ta voda někde kolem 90 ℃, než ten olej při 180 ℃.

[cipis]

Koupelnové žebříky nemohou jít na takové teploty, ani ty klasické elektrické s žebrama, kvůli popálení. To má většinou vypínací termostat na 70-80 ° C.
Primárně je to tam myslím kvůli korozi.

[Raww]

Je to kvůli korozi a bezúdržbovosti. Voda by musela být demineralizovaná, jinak by se usadil vodní kámen a hlavně voda při mínusových teplotách zamrzá a poškodila by radiátor, olej toto neudělá, takže se olejový radiátor nemusí skladovat v teplotách nad 0°C.

[JirkaE]

Olej umožňuje jít výše s teplotou, někdy až ke 180 ℃. Ale má menší měrnou tepelnou kapacitu než voda . Pokud ale počítáme s měrnou tepelnou kapacitou oleje 1700 J/kg.K a s měrnou tepelnou kapacitou vody 4180 J/kg.K, tak z tohoto pohledu je pořád lepší ta voda někde kolem 90 ℃, než ten olej při 180 ℃.

Super tomuto rozumím, děkuji.

Také všem ostatním děkuji - zamrzání a zrezavění je taky důvod proč olej.

A to nejdůležitější je právě to - že to dýl vydrží teplé jak potvrdil Cipis a leták z Bauhasu - a což už jsem i prakticky ověřil, se stejným počtem kWh které do toho radiátoru šli nejdřív s vodou a pak olejovou náplní.

Teď se posuneme zpátky na počátek toho dotazu a potřeboval bych znalce fyziky a chemie - kteří dávali (narozdíl ode mě) ve 4.třídě ZŠ pozor.

Hledám materiál - který do té olejové lázně nasypu (například nějaké kuličky) které protáhnou tu délku - co ten radiátor hřeje = umí naakumulovat a odevzdávají zpět ještě pomaleji...

Ty kuličky by vyplnili ten prostor v oleji, obklopily spirálu samotnou a zajeli i do žeber a všude a teplo by uvolňovali z té olejové lázně ještě pomaleji než samotný olej.

To je moje původní idea.

Testuji to litinových radiátorech - s běžnýma teplotama do 50°C.
Asi by šli použít teploty vyšší bez problémů - do 80°C a patřičným bezpečnostním zakrytováním - ale asi by v té místnosti pak nešlo vydržet.

Jde mě o to, to nahřát přes den z FV a pak co nejpomaleji odevzdávat do okolního vzduchu.
Teoreticky bych mohl použít radiátor až 2-2,2 m dlouhý pod dvě okna na jižní straně a ohřát opravdu velké množství oleje

Je to jižní svah v zahrádkářské kolonii - mám tady nějaké MPPT regulátory pro ohřev vody, ze svých testů, milion různých spirál a i staré panely, teoreticky bych takový ohřev chalupy poskládal ze šuplíkových zásob - v kombinaci s radiátorem z litiny - kterých jsou plné bazary a nikdo se s tím nechce tahat.