Zabezpečení baterií

[Kostěj]

Pro info: Já provozoval 17S jeden článek mimo BMS jenom s balancerem.Vždy to dopadlo přebíjením toho 17 článku.Jednou nafouknutím. BMS má svoji spotřebu v pásmu ploché křivky článku se to nastřádá.Na jaře při prvním nabíjením baterii naplno šel článek vždy přes 4V ani 6A balancér to nestačil srovnávat.

Tenhle problém mi stále vrtá hlavou. Já to mám vyřešené tak, že se několikrát za minutu snímá napětí každého článku a pokud libovolný článek překročí 3.430V, tak se připínají postupně spirály vytěžovače, takže napětí nemůže vylézt výš (podmínka je, že vytěžovací výkon může být větší, než výkon FVE). Tak se v takovou dobu napětí nejvyššího článku udržuje mezi 3.430 a 3.405V (to se jedna spirála odepne) a pokud je splněna podmínka balancování (diference větší než 20mV),tak se po celou tuto dobu balancuje. Ale kdybych to vytěžování neměl, tak i kdybych nastavil na Epever Traceru AN hodně konzervativní napětí (řekněme 3.375 na článek), tak lze jen obtížně zabránit tomu, aby některý článek při nabíjení (dává klidně 50A) "nevystřelil" nahoru. Nedávno jsem koukal do grafany, že je jeden článek o kus níž, ale všechny články byly v rozsahu 3.4V-3.43V. Tak jsem chtěl nejnižší článek popostrčit nahoru. Stačilo připojit na článek zdroj 2A a už za pět minut byl nejnižší článek nejvýše. Tak málo náboje stačilo, aby napětí o tolik poskočilo. Pokud MPPT regulátor není schopen řídit proud do baterie podle jediného, a to nejvyššího článku, jak se vyhnout přebití???

[Franta2776]

Mít tam bms, která to odpoji.Balancer to vyrovná a bms to znovu připoji. Mĕ se stalo vždy na jaře.Už jsem ro zrušil a partyźánštinu se snažím minimalizovat.

[unicast]

BMS tohle vyřešit neumí? Ano, viděl jsem akupack, kde s tím měl JK opravdu hodně práce, ale to bylo zejména díky tomu, že JK byla ve verzi s balančním proudem 0.6A. Případně ještě dát separátní balancer.

[Martin P]

Tohle řeším paralelně připojeným nezávislým kapacitním balancérem. Buďto mandy, nebo daly.
Tudíž každá baterie má jak BMS, tak I nezávislý kapacitní balancer.

[Franta2776]

Bms i ta stará cihla Daly co mám já s kapacitním balancerem to krásnĕ vyřešit umí, ale ne ten 17 článek.Protože ho neumi odpojit.
Já si dnes dovézl tu Mica desku 3mm z VM plastu 3ks mezi články.Od pohledu je to tuhý jak p.

[XKrement]

Taková myšlenka do pranice. Problém dělá hlavně jak je článek nabitý. A to zejména, když dojde ke vnitřnímu zkratu. Jak už tady někdo zmínil, ty projevy částečného probíjení už se projevují dopředu a je to tak, že má nižší kapacitu než ostatní. A to se zhoršuje. Zřejmě by to šlo logovat v HA. No a když by přesto došlo k TR, nebo stavu blízko tohoto, zařadit do obvodu mařič energie. Na každém článku zvlášť. Něco, co v pravý čas velmi rychle vybije baterii. Stavu blízko zkratu. Každých 10Ah co se někde ztratí do země sníží celkový výkon TR. TR se nedá zřejmě předpovědět přímo, ale má minimálně jednu cestu kudy jde proud. Ten se může významně snížit při maření. Ano, je možné uvažovat že roztavím terminály při tom. Ale nepřenesu teplo na další články. Celý den jsem nad tym v robotě uvažoval. Teplotně odolnější separátory. Na články nějaké menší kousky taky, které zabrání rychlému přenosu tepla na články z proraženého ventilu. Ale ne zase tak moc velké, aby zabránily přirozenému ochlazování článku při činnosti. Pokud se při zvýšení tepla, nebo podezřelému stavu do boxu začne foukat vzduch, a zároveń bude mařič odebírat rychle energii i přes terminály, a navíc LFP4 není technologie s velmi vysokou teplotou při TR, byť až 900°C může na pár sekund nastat při plném nabití, myslím si, že zničení celého bloku článků nenastane. Možná by mezi články stačil i ten neopren, nebo něco co nehoří, ale blbě přenáší teplo.

[Franta2776]

Řezat jde ta mica deska pěkně. Přímočarou pilou a plátkem na kov HSS s jemnými zuby a jde to celkem rychle a neštípe se. Musí se vypnout odskok pilového plátku.

[Kostěj]

Mít tam bms, která to odpoji.Balancer to vyrovná a bms to znovu připoji. Mĕ se stalo vždy na jaře.Už jsem ro zrušil a partyźánštinu se snažím minimalizovat.

Odpojit baterku v momentě, kdy do ní mppt láduje vyšší desítky ampér, mi nepřijde jako dobré řešení. Jo kdyby BMS měla "havarijní" kontakt se signálem "okamžitě zastav nabíjení" a mppt obdobný havarijní vstup, to by byla jiná.
Nicméně lepší odpojená baterka a zničený mppt regulátor, než hořící baterie, o tom žádná.

[marko250]

Pro info: Já provozoval 17S jeden článek mimo BMS jenom s balancerem.Vždy to dopadlo přebíjením toho 17 článku.Jednou nafouknutím. BMS má svoji spotřebu v pásmu ploché křivky článku se to nastřádá.Na jaře při prvním nabíjením baterii naplno šel článek vždy přes 4V ani 6A balancér to nestačil srovnávat.

Tenhle problém mi stále vrtá hlavou. Já to mám vyřešené tak, že se několikrát za minutu snímá napětí každého článku a pokud libovolný článek překročí 3.430V, tak se připínají postupně spirály vytěžovače, takže napětí nemůže vylézt výš (podmínka je, že vytěžovací výkon může být větší, než výkon FVE). Tak se v takovou dobu napětí nejvyššího článku udržuje mezi 3.430 a 3.405V (to se jedna spirála odepne) a pokud je splněna podmínka balancování (diference větší než 20mV),tak se po celou tuto dobu balancuje. Ale kdybych to vytěžování neměl, tak i kdybych nastavil na Epever Traceru AN hodně konzervativní napětí (řekněme 3.375 na článek), tak lze jen obtížně zabránit tomu, aby některý článek při nabíjení (dává klidně 50A) "nevystřelil" nahoru. Nedávno jsem koukal do grafany, že je jeden článek o kus níž, ale všechny články byly v rozsahu 3.4V-3.43V. Tak jsem chtěl nejnižší článek popostrčit nahoru. Stačilo připojit na článek zdroj 2A a už za pět minut byl nejnižší článek nejvýše. Tak málo náboje stačilo, aby napětí o tolik poskočilo. Pokud MPPT regulátor není schopen řídit proud do baterie podle jediného, a to nejvyššího článku, jak se vyhnout přebití???

Nepřekračovat v provozu flout 3.37V, takhle jednoduché to je u life.Nad 3.45V to prostě už letí up strměji.

[marko250]

A nejúčinnější zabezpečení proti přebití byť jediného článku je odpojení zdroje nabíjení. Na 16s baterku jsem dával do tří FVE český CPM modul co hlídá stavy jednotlivých článků a má výstupy, na které se pak dají dát SSR relé,vyrážecí cívky přívodů z panelů atd.Pak se to jen vybíjí provozem do minimálního nastaveného napětí,kde se zase odpojí měnič.

viewtopic.php?t=6386

[Franta2776]

Pro info: Já provozoval 17S jeden článek mimo BMS jenom s balancerem.Vždy to dopadlo přebíjením toho 17 článku.Jednou nafouknutím. BMS má svoji spotřebu v pásmu ploché křivky článku se to nastřádá.Na jaře při prvním nabíjením baterii naplno šel článek vždy přes 4V ani 6A balancér to nestačil srovnávat.

Tenhle problém mi stále vrtá hlavou. Já to mám vyřešené tak, že se několikrát za minutu snímá napětí každého článku a pokud libovolný článek překročí 3.430V, tak se připínají postupně spirály vytěžovače, takže napětí nemůže vylézt výš (podmínka je, že vytěžovací výkon může být větší, než výkon FVE). Tak se v takovou dobu napětí nejvyššího článku udržuje mezi 3.430 a 3.405V (to se jedna spirála odepne) a pokud je splněna podmínka balancování (diference větší než 20mV),tak se po celou tuto dobu balancuje. Ale kdybych to vytěžování neměl, tak i kdybych nastavil na Epever Traceru AN hodně konzervativní napětí (řekněme 3.375 na článek), tak lze jen obtížně zabránit tomu, aby některý článek při nabíjení (dává klidně 50A) "nevystřelil" nahoru. Nedávno jsem koukal do grafany, že je jeden článek o kus níž, ale všechny články byly v rozsahu 3.4V-3.43V. Tak jsem chtěl nejnižší článek popostrčit nahoru. Stačilo připojit na článek zdroj 2A a už za pět minut byl nejnižší článek nejvýše. Tak málo náboje stačilo, aby napětí o tolik poskočilo. Pokud MPPT regulátor není schopen řídit proud do baterie podle jediného, a to nejvyššího článku, jak se vyhnout přebití???

Nepřekračovat v provozu flout 3.37V, takhle jednoduché to je u life.Nad 3.45V to prostě už letí up strměji.

Já měl bulk 3,40 a float 3,35V. BMS má spotřebu a na tom 17 článku na kterém bms nebyla ta minimální spotřeba celou zimu není.Na jaře při prvním nabití prásk.

[jova]

Já na takové hlídání, mám další BMS, zapojenou bez silových vodičů. Silová mi hlídá to co má a tuhle druhou mám nastavenou o pár mV níž/výš. Hlídá mi podpětí, to vypne měniče, při přepětí odpojí panely. Stačilo si vytáhnout z těch spínacích mosfetů signál do jejich gete vstupů, připojit dva další a oddělit to galvanicky relátky, od zbytku systému. Už mi to jednou odpojilo panely, když se jeden článek začal přebíjet, dříve než se rozepla hlavní BMS a asi mi to tak zachránilo měniče.

[jova]

To TomHC: mám tam něco takového: https://allegro.cz/produkt/balancer-bms ... 7733810071
Prostě to nejlevnější co mi ohlídá jen ta napětí na článcích, na jejím proudu nezáleží. Za ty peníze, mi to stojí. Mám jistotu, že to mimo rozsah odpojí, vypne co má. V případě dalšího průšvihu, je tam ta hlavni BMSka, co to vypne definitivně natvrdo.
Jasně, elegantnější je to řešit datovou sběrnicí, zpracovat v nějakém systému… Já to neumím a vlastně ani nechci, tak jsem zvolil tohle, pro mě „ primitivní“ řešení. Beru to jako první havarijní stav a ovládá mi to právě "natvrdo" přímo vypínač mezi panely a regulátorem (měniči) a spínač měniče. Vše další, mám pak řízené jen jednoduchou CMOS logikou. Nějak těm procesorům v řízení nevěřím.

[TomHC]

Dalo by sa to postaviť s čipom BQ76952 a ESP32 relatívne lacno - najdrahší by bol vývoj prototypu... Myslím, že firmware by sa dal napísať aj cez ESPhome.