3D tiskarna - jakou?

[Whoat]

chlapci, poradte prosim. tieto rohy a deformacie sposobuje co?
vysoka teplota, rychlost, nedostatocne chladenie, preextrudovane?

filament je alza PLA+, tlacim to na 200℃ (odporucana je 190-220℃). doska je na 60℃, kedze je to len drziak, tak vrstva ma 0,28mm.

Přijde mi že máš v těch rozích moc materiálu, z toho bych usuzoval buď špatnej Pressure Advance, nebo méně pravděpodobně Small Area Compensation.
Co to je za tiskáru a slicer? Pošleš model + projekt s nastavením?

[betmen]

je to tlacene na Enderi 3, fw Marlin.
Slicer je Cura a komplet gcode je v prilohe.

[TomHC]

Konečne aj niečo pre manželku, náhrada vrchnáku ktorý sa STRATIL Vlastná produkcia, v Tinkercad-e .

[MikroCZ]

Mikroplastýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý :-DD upně to tu slyším. Doufam, že to není na horucí čaj Inak hezky se učíš

[glottis]

mikroplasty nevim, kdyz to ocisti Horky caj ale PLA a PETG zarucene zkrouti k nepouziti. Ale treba je to na ICE tea I po mycce to bude k nepouziti. Pozor na to.

TomHC: docela se na ocisteni vytisku hodi horkovzdusna pajka. Horku vzduch to ka vsechno krasne pryc, hlavne ty mikro vlasky a chloupky.

[pibi]

Čaj ukáže, jestli soudruzi z NDR neudělali někde chybu.

[Whoat]

Hele jídlo a 3D tisky se moc dobře nemíchaj.. 3D tisky jsou hodně pórovitý, takže tam rádi žijou bakterie, který normálním omytím s jarem nedostaneš ven. Samotný plasty pak můžou uvolňovat různý přísady, protože PLA filament není jen PLA, ale PLA + ranec přísad, a to asi v čaji nechceš. (to platí ne jen o PLA, ale o skoro všech filamentech obecně).

Když už, tak bych si našel nějaký vysloveně Food-safe filament.

[TomHC]

Nazvime to technologické cvičenie

[Valdano]

Z hlediska odolnosti mechanické i tepelné by byl vhodný kompozitní filament na bázi polykarbonátu (PC) s příměsí teflonu (PTFE) viz třeba Spectrum PC/PTFE. Horší už to je z hlediska vhodnosti pro styk s potravinami, ale i to je řešitelné tím, že by se povrch víčka ošetřil "Food-Safe" epoxidem. Existují speciální pryskyřice určené pro styk s potravinami (např. Eprosin nebo Max CLR), které snesou vysoké teploty. Tím by se uzavřely mikroskopické póry a zároveň by to zamezilo i případnému uvolňování látek z filamentu. Nicméně v kombinaci s už tak drahým filamentem PC/PTFE by se pak vyplatilo spíš koupit novou konvici i s víčkem. Navíc je potřeba mít na paměti, že povlak také nezaručuje bezpečnost potravin při dlouhodobém používání, protože i "Food-Safe" epoxidy mohou časem po delším používaní a mytí degradovat a odhalit původní, potenciálně nebezpečný povrch.

Výhody kompozitního filamentu PC/PTFE

Tepelná odolnost: okolo 140 °C. Pára z čaje s ním tedy ani nehne.

Chemická odolnost: materiál je odolnější vůči barvivům v čaji (např. taninům), takže víčko nebude tak rychle chytat skvrny.

Nízké tření: víčko by na styčných plochám v pohodě klouzalo.

Nevýhody kompozitního filamentu PC/PTFE

Cena: Ceny kompozitního filamentu PC/PTFE jsou výrazně vyšší.

Náročnost tisku: Kompozitní filament PC/PTFE vyžaduje vysoké teploty trysky (270–300 °C) a vyhřívanou podložku nad 100 °C. Bez uzavřené a ideálně aktivně vyhřívané komory se výtisk vlivem pnutí pravděpodobně rozvrství nebo zkroutí.

Bezpečnost (Food Safety): Polykarbonát (PC) sám o sobě často obsahuje BPA (Bisfenol A), což je látka, která se při vyšších teplotách může uvolňovat. Ačkoliv se teflon (PTFE) v potravinářství běžně používá, v rámci 3D tisku není tento kompozit certifikován pro styk s horkými potravinami (tento problém je řešitelný "Food-Safe" epoxidem viz popis výše).

Poréznost: Stejně jako u jiných filamentů, i zde zůstávají mezi vrstvami mikroskopické mezery, kde se v teplém a vlhkém prostředí konvice mohou množit bakterie (tento problém je řešitelný "Food-Safe" epoxidem viz popis výše).

[Valdano]

Aktualizovaná studie k 3D tisku bezpečnému pro potraviny. (aktualizováno: 24. února 2025)

Níže jsou překlady z uvedeného odkazu.

Mnoho lidí v komunitě 3D tisku zveřejnilo příspěvky nebo články na webu o tom, jak se v pórovitosti a vrstvách tisků usazují bakterie, a proto je nelze čistit. Toto je mýtus a na základě výše uvedených informací o čištění s nízkým povrchovým napětím to není pravda.

I pod rastrovacím elektronovým mikroskopem můžete vidět, že v 3D výtiscích nejsou žádné póry. Jsou zde linie vrstev, hrbolky a důlky, ale žádné póry. Linie vrstev jsou 10 mikronů široké a asi 10 mikronů hluboké. Může mezi vrstvami stále prosakovat voda? Ano, může, ale pamatujte, že voda má vysoké povrchové napětí, takže pokud voda může protékat výtiskem, představte si, co dokáže tekutina s nízkým povrchovým napětím, jako je mýdlová voda.

Další zajímavý fakt je, že dvouvrstvý tisk z různých tiskáren udržel vodu za normálních podmínek 4 dny, než byly zjištěny jakékoli netěsnosti. Třívrstvý tisk udržel vodu za normálních podmínek více než 7 dní, přičemž jej za normálních podmínek ovlivňovalo pouze odpařování.

Nejmenší důlek má velikost 0,5 mikronu. Tyto malé důlky tvoří asi 1 % vad ve výtiscích, zbývajících 99 % vad je větších než 1 mikron. Opět se nemusíme obávat bakterií žijících v důlcích ani vrstvách kvůli povaze mýdla. Kam se mohou dostat bakterie, tam se může dostat i mýdlová voda.

[kodl69]

Ale stejně, jedině nějaký ABS nebo tak něco, co jde postprocesingem vyhladit až do leskla. Nádobí ale raděj používám nerezový...
Když už je diskuze o divnofilamentech, tak jsem testoval petg+cf (ulíkový vlákna) , petg+gf (skelný vlákna) z alzy. Celkem zajímavý, nenově nic extrémního, cf výrazně zvýší pevnost v tahu, +gf je o něco pevnější než samotnej petg, ale ztratilo to tu petg houževnatost. Samozřejmě soudržnost mezi vrstvama je stejná, takže když to trháš "na výšku" tak zdánlivě ty filamety s příměsemi mají menší soudržnost vrstev - nemají, jenom ty vlastní vrstvy jsou pevnější... Co je zajímavej materiál, tak PA6+CF (aliexpres, 250g za 500Kč) , sice drahý ale teplotně odolný snad do 180°C (páječce nastavené na 240°C chvilku trvalo, než se do toho zabořila) , a podobně houževnatý jako PETG. Stejně nejvíc tisknu z nejlevnějšího černýho petg, na takový ty moje podložky a držáčky asi nejlepší poměr výkon/cena.

[rva]

Má smysl pořídit si hotend různých průřezů, nebo je to zbytečnost? Občas narazím na plastovou mechanickou drobnost jako ozubené kolečko cca 1cm, tak jestli je praktický rozdíl, když to bude menším otvorem. Nabízí se něco jako na obrázku, nebo pokud má smysl si to pořídit, tak se držet značky?

[glottis]

Nevim no, ja jsme prakticky jeste nepotreboval nic jemnejsiho a vzdy stacila 0,4. Spis jsou zajimave vetsi prurezy na rychlejsi tisk vetsich veci. Hlavne ty high flow, ale to je dost drahe. Ale jinak zkusenost nemam.

Koupil bych original, usetris si starosti. Nestoji to svet. A koupil bych si jen tu co me zajima. Mit sadu 0,2 0,4 0,6 a 0,8 je podle me k nicemu. 0,4 jsi stejne dostal jako spare k tiskarne, aspon ja teda jo. 0,6 je k nicemu kdyz mas 0,4 a smysl dava dokoupit 0,2 a 0,8 a stejne to pak nebudes menit 0,8 muze mit pak pevnejsi vytisk, kdyz to potrebujes, nebo potrebuues delat vic kusu rychle nebo jeden velkej. Ale kdyz se tim clovek nezivi, je to asi fuk.

https://eu.store.bambulab.com/pages/pro ... -Bulk-Sale

[kodl69]

Jsou situace, kdy je 0.4mm strašlivě moc. Zkoušel jsem vytisknout nanášecí masku na SMD (SMT stencil), a to jistě s 0.4mm tryskou nedáš, i ta 0.2mm je na hraně (musíš ve sliceru nastavit 0.25mm šířku "stopy" aby to vůbec vešlo mezi nožičky IO), a to nepoužívám extra malý součástky... Já spíš tisknu hrubý věci, tak používám rtysku 0.6mm kalenou, high flow, boneničaspyčo - zrovna teď se z toho samozh. ABS tisknou mezikroužky na instalační krabice, který ráno budu montovat. Ony jdou koupit, ale ne v místě, a do Brna kvůli tomu nejedu, to raděj ještě po půlnoci posbírám 16ks z plochy tiskárny a dám tisknout dalších 16ks, od 15 hod odpoledne jich budu mít cca 100ks různejch vejšek.
Zkoušel jsem i 0.8mm a to už je takový humpolácký, a průtok / rychlosti tisku už moc nezvýšíš, protože se to prostě nestíhá tím 50W tělískem tavit. Zrovna teď tiskárna chvilkama ukazuje 240mm/s rychlost sem tam průtok 27mm3/s. K tomu se prusa i3mk3 nikdy nedostal ani vzdáleně...
Co možná bude gamechanger, tak bondtech INDX jako pro prusa core one, tak pro Voron - prostě budeš mít nabitý to stejný v trysce 0.2mm pro tisk ozubení a v průběhu vrstvy to přepneš na 0.6mm pro tisk "masa" v tom výtisku, a třeba i s nějakým plnivem pro vyšší pevnost. Ale zatím je to v předprodeji, tak uvidíme.

[Mex]

Fakt 240mm/s? Tedy F14400?
To ta tiskárna vůbec fyzicky dá?

[kodl69]

Jak je gcode nevím, ale mám limit 300mm/s a v tom informačním okně klipperu to je. zrovna jsem stačil stisknout prinscreen když to přejíždělo mezi dvěma objekty, a je tam i 300mm/s , mrkni, fakt sem to trefil, okem tam vidím obvykle tak 240.

a průtok je na jiným prscr, namačkal jsem to tak nějak náhodně, sem tam vidím i víc.

Jak píšu, boneničaspyčo Tohle jsem dostal, jak je vidět, nastavením rychlosti ručně na 180%, ale používám to celkem běžně, někdy i přes 200% ale to už se nezrychlí, protože je to na limitu zrychlení tiskárny a na limitu nastaveným v konfigu tiskárny.
Kdybych nainstaloval odlehčenou příčku pro osu X a nějakej lehčí extruder, možná by se to dalo hrotit i víc, ale zase chci, když dojde k havárii s výtiskem, aby se to nezkroutilo jak papír od sekané... Takhle nějak to používám už víc než rok a nic zvláštního se neděje. Už jsem párkrát ulomil hotend při kolizi s podložkou (moje blbost, prostě jsem s tím hejbal ručně a zabořil to 5mm do podložky), částečně odlepenej výtisk mi ustřelil konec indukční leveling sondy, ale jinak nic zvláštního.

[Mex]

Tak to už musí být slušný fofr.
Já jsem ani na laseru nikdy z toho nevymáčkl víc než F5000, tedy 5000mm/min, tj. nějakých 83mm/s

(v CNC oblasti je zvykem udávat rychlosti v mm za minutu, protože i otáčky jsou v RPM a tedy otáčkách za minutu, tak aby byl jednoduchý přepočet na úběr materiálu na jednu otáčku)

Mám svou 3D tiskárnu předělanou na laserovou vypalovačku, tak nemám na čem tisknout , ale zato můžu pálit .

[kodl69]

Na lepší si zvykneš rychle... Podle mě takový rychlosti jsou dnes u coreXY tiskáren běžný, u delty ještě dvakrát tolik, ale tam jsou jiný problémy, jako vůle v kloubech a pod. O deltě jsem taky nějakou dobu uvažoval, ale asi nechci prošlapávat slepý uličky. Kdyby to bylo tak super, tak se to rozšíří, podobně jako se za posledních pár let rozšířily coreXY tiskárny oproti XZ+Y,kinematice, tj průša i3, ender a pod.

[Mex]

Asi půjde taky o to, jak velké věci tiskneš.
Máš tam nastavenou akceleraci 1500mm/s2. Takže aby se tiskárna vůbec rozjela na plnou rychlost 300mm/s, potřebuje 0.2 sekundy a ujede 30mm.
Tedy pokud tiskneš něco, kde rovná linie není delší než 60mm, tak se tiskárna vůbec nestačí dostatečně rychle rozjet na maximální nastavenou rychlost.

[glottis]

Limitující je pak hlavně hotend a jeho schopnost tavit filament. Na vysoké rychlosti jsou potřeba high flow hotendy s indukčním výhřevem, jak psal Kodl, třeba ten Prusa nebo u Bambu H2D to má myslím. A pak i na filamentu. Jsou různé kvality a třeba Bambu i PETG má ve verzi HF, kde to pak lítá, a obyčejný, kde se to dost zpomalí. PLA většinou letí na plno. A pak jak to člověk chce hezké nebo pevné S rychlostí klesá soudržnost vrstev a je ovlivněna vizuální stránka. Třeba klesne lesk, kde by měl být, a tak.

Jinak Voron je kua rychlá tiskárna. Kdysi jsem na ni koukal, že pořídím. Ale pak vyhrála Bambulabka.