JK BMS

[TomHC]

Prelieva energiu z najvyššieho do najnižšieho. Ale tým že ten najvyšší je už v strmej časti krivky, tak má stále sklony utiecť úplne a BMS odpojiť na OVP, skôr ako stihne presunúť energiu preč.

[pibi]

Jestli chápu činnost balancování správně, tak 50% času se nabíjí interní kondenzátor v BMS z článku s nejvyšším napětím, pak se dalších 50% času vybíjí do článku s nejnižším napětím. Takže skutečný efektivní proud bude 1A. Zkus na zdroji nastavit 0,5A.

[glottis]

Technicky to funguje tak, ze tam je izolovany menic, ktery se pripoji na silny clanek, energii ulozi do superkondu a pak to zase vybije do nejslabsiho. Je tam jaka si mosfet matice, co to ruzne prepina.

Nedavno jsem nasel zajimavy repositar, kde to clovek pitval

https://github.com/MaxMax-embedded/jkbm ... ngineering

[Soban]

On je problém že pokud teče velký proud do baterky tak ten balancing nemusí stačit snižovat napětí na tom článku co utíká pokud je to hodně rozbalancované.

Takže prostě dobíjet aby na tom článku nerostlo napětí k těm 3.65V a BMS to neodpojila, takže omezit proud či snížit napětí na mppt a jak se to srovná pak to vrátit na původní hodnoty.

[Valdano]

Technicky vzato by se o to mohl postarat firmware u kombiměniče s MPPT nebo u samotného MPPT, který by měl být komunikačně napojen na BMS tak, aby měl průběžný přehled o napětí jednotlivých článků a pokud některý začne od nějaké hranice růst víc než ostatní tak by měl omezit automaticky nabíjecí proud na nějakou nastavitelnou hodnotu (klidně nastavitelnou uživatelem v konfiguraci) tak, aby balancer ať už integrovaný v BMS nebo i externí umístěný mimo BMS, měl víc času na vybalancování. Podobně by si to omezení nabíjecího proudu po komunikaci vůči MPPT mohla vyžádat i sama BMS. Záleží jak to je v reálu řešeno u toho či onoho MPPT a u JK-BMS z hlediska takového průběžného automatického omezování nabíjecího proudu přes komunikaci.

[MikroCZ]

Ok, díky za informace. Já jsem očekával prosté přemostění článku a udržování CV. Schválně zkusím proud snížit na 0,5 A. Grund celé problematiky byl, že jsem baterky obdržel ve 2 sadách a jsou trochu rozházené. Neudělal jsem balancing na Top. Takže řečeno nabíjecí pumpa, aktivní balanc Pravda, že článek už v té strmé části utíká hodně rychle. Zkusím to snížení proudu. Jinak bych musel zase baterku rozdělat, články spřeházet k sobě a jet jen 1 článek paralelně a nechat, ať se srovnají s CV 3,60 V (asi je nemusím trápit k 3,65 - ale to není o BMS...). Zkusím ten 0,5 A proud a uvidím. Pro vyjasnění, není to o nabíjení MPPT, měničem atd., jde o zdroj CV/CC.

[Soban]

Tak pokud to máš zdroj CV/CC tak tady není co řešit, pokud to nejsou nové články kde se doporučuje poprvní nabití na 3.65V tak bych nastavil 3.45V na článek a pouze omezil proud tak aby balancer stačil balancovat a ten jeden neustřelil přes těch 3.6V aby to BMS neodstřihla a nechal to tak než se to všechno srovná.

Semtam skouknout pomocí aplikace co ta BMS dělá zda balancuje atd......

PS. Pasivní balancery jsou pouze na ten článek kdy ho skratují přes odpor, kde se výkon mění v teplo a proto tyto pak nemají velkou účinnost protože mají taky malý ten proud......

[Valdano]

Existují i externí aktivní balancery mimo BMS pro balanční proudy třeba až do 10A.

[rva]

Je otázkou, jestli článku, který není nabitý, vadí proudy, které vedou k vyššímu napětí na terminálech. Doporučované schéma nabíjení CC/CV je bezpečné a u článku kde neznám SOC asi jediné možné. Ale u starších článků s vyšším vnitřním odporem to vede k nízkým dobíjecím proudům a dlouhým časům než se baterie nabije.

[GHLL]

Dneska konečne dosáhlo napětí článků 3,43V a asi po dvou měsících proběhlo balancování článků, BMS - JK-PB2A16S20P v.15. Boost napětí 3,45V mám nastaveno na 30min. Nečekal jsem že po takové době bude stačit jedno balancování aby se články srovnaly

[Valdano]

Já jsem očekával prosté přemostění článku a udržování CV.

MPPT ani BMS prosté přemostění článků ve smyslu jejich pouhého odebrání ze sady (jako že by se ze 16S sady za provozu na nějakou dobu udělala jen 15S sada nebo při vyřazení dvou článků 14S sada atd.) to prostě nedělá. Jednak to nedovoluje zapojení sady jako takové a také proto, že pokud by se jeden nebo dokonce i více článků jen vyřadilo ze sady tak by při nabíjení vzrostlo napětí na zbylých článcích v sadě což je v době CV nežádoucí. To by musel MPPT napětí na silových nabíjecích konektorech v době CV snižovat a zvyšovat podle toho jak by se za chodu jednotlivé články postupně odpojovaly ze sady nebo zase připojovaly. Představte si, že máte sadu 16S a najednou z ní bude 15S nebo také 14S nebo také 13S a podobně. To by byl pro MPPT pěkný guláš a bylo by to také mnohem více náchylné k chybám s přepětím na článcích při nabíjení.

[Matess]

zatím jsem ještě neměl baterku na které by nestačil 2A aktivní JK balancer, měl jsem ale baterku na které nestačil pasivní balancer v Daly BMS - článek byl špatný a trpěl samovybíjením, ale kapacitu držel, ale po 2 týdnech se to bez aktivního balancování dostalo do stavu 7x95% a 1x 5%. Na článcíh u daly byly ještě pasivní balancery, takže přes 3,65V na článek to nemohlo jít... ale do stavu 7x3,5x + 1x 2,6V se to schopné dostat bylo.

Takže bms a pasivním balancováním + top balanc k tomu rozhodně nedoporučuji...
JK BMS je jednoduchost a jistota.

[kodl69]

to GHLL: počkej, až ty baterky budou plnoletý jako moje, to budeš potřebovat pro některý i 60Ah a pořád to nebude v rovině... tj při 2A balancování v době slunečního svitu to je jistě víc než týden.

[MikroCZ]

Já jsem očekával prosté přemostění článku a udržování CV.

MPPT ani BMS prosté přemostění článků ve smyslu jejich pouhého odebrání ze sady (jako že by se ze 16S sady za provozu na nějakou dobu udělala jen 15S sada nebo při vyřazení dvou článků 14S sada atd.) to prostě nedělá. Jednak to nedovoluje zapojení sady jako takové a také proto, že pokud by se jeden nebo dokonce i více článků jen vyřadilo ze sady tak by při nabíjení vzrostlo napětí na zbylých článcích v sadě což je v době CV nežádoucí. To by musel MPPT napětí na silových nabíjecích konektorech v době CV snižovat a zvyšovat podle toho jak by se za chodu jednotlivé články postupně odpojovaly ze sady nebo zase připojovaly. Představte si, že máte sadu 16S a najednou z ní bude 15S nebo také 14S nebo také 13S a podobně. To by byl pro MPPT pěkný guláš a bylo by to také mnohem více náchylné k chybám s přepětím na článcích při nabíjení.

Takhle sem to nemyslel., přemostění ve smyslu toku proudu. Jako jse kdysi stavel Zajíc :

[glottis]

S klasickou BMS, jako JKBMS to udelat nejde, protoze tohle bys musel nasazovat primo na jednotillive clanky baterie. Ty dratky a konektory v BMS to nemaji sanci preneset.

Pro jaky proud bys to chtel stavet? Tohle je podle soucastek tak do 1A kdyz zavru oci. Pro 10A? To by topilo jak prase. To uz je jednodusi tam dat ten palic mozna. Dalsi vec je bezpecnost. Tohle das na clanky a kdyz se ti prostreli dioda nebo tranzistor tak budes razem o 0,6V niz a v tu chvili to pravdepodobne cele shori nebo ti to znici cely clanek. Muselo by to byt vic sofistikovane a pak narazis na cenu. To muze byt dobre tak na aku ke kamere k ptaci budce nabijene z panelu.

Dalsi vec je, ze kdyz mas clanky ok, klasicka jkbms to ukociruje uplne v pohode. Pravdepodobne i pasivni balancery na 200mA. Kdyz to neuridi tak to spis smrdi tim, ze bys to mel vyhodit a koupit nove. To, ze to kodl treba provozuje s vedomim, ze to stoji za starou backoru a potrebuje silne palice je jina vec. Vi o problemu, akceptoval riziko. Ja sam bych na to asi nervi doma nemel v dnesnich cenach lfp clanku. V puvodnich cenach winston clanku ej to samozrejme neco jineho.

[MikroCZ]

Jasný.. asi sem to od začátku napsal špatně.
Pro proudy které tečou do a z baterky je šílenost něco takového, zvlášť když je funkce na principu teplo vyzářim do chladiče.
Mě šlo o to, proč když je 2A balancer, nedokáže ani při 1A udržet článek pod hranicí OVP. Toť vše.
Přišla mi bedna, tak sem články přeházel na 1S16P a nechám je se srovnat. Pak to nechám na BMS..

[glottis]

njn, jsou to takove cinske 2A. Chvilku 2A tam, chvilku zpatky

Ja balancing urychloval tak, ze jsem bud dobilej clanek co je nejnizs zdrojem navic nebo naopak vybijel zatezi clanek co byl nejvys, abych tomu pomohl.

[MikroCZ]

Naprosto stejně sem to dělal u 24V bedny v garáži. Žárovku na nejvíce nabyté články a dopomáhal BMS No DIY )

[Valdano]

Ahoj, mám dotaz na BMSku, ta která se běžně používá u beden nebo DIY staveb (PB2A16SXXP...). Jakým způsobem je funkčně proveden ten active balanc? Nejsem schopný to uchopit. (16S LiFePO4 bedna) Pustím zdrojem CC 1A a čekal bych, že BMS udrží na hranici startu balancování (3,450 V) napětí nejvyššího článku a zbytek článků se došťouchá. Ale přesto první článek, který dosáhne hranice, postupně doroste do 3,65 V a BMS se na charge odpojí. V nastavení max I bal je na 2 A. Je to jen nějakou mojí špatnou konfigurací dat v BMS, nebo ještě někde něco?

Jaké bylo při CC 1A na tom zdroji napětí?

Mě šlo o to, proč když je 2A balancer, nedokáže ani při 1A udržet článek pod hranicí OVP. Toť vše.

Otázkou je jakou hodnotu měla položka Balance Curr v monitoringu JK-BMS když jste to sledoval? Pokud aktuálně skutečně probíhalo balancování tak by položka Balance Curr měla mít nenulovou hodnotu. Na přiloženém obrázku má položka Balance Curr nulovou hodnotu což znamená, že se aktuálně nebalancuje.
.

.
Otázkou je jestli jste měl pro balancování v konfiguraci té vaší JK-BMS vše nastaveno správně? K tomu, aby balancování probíhalo nestačí nastavit jen max I bal. Popis nastavení JK-BMS je na videu níže.

[MikroCZ]

Proud poskakoval mezi 1,8A /-1,8Atd. On refresh skrz bluetooth je dost pomalý. Ale zkusím to odpoledne ještě, jak se to tváří, pokud baterky nejsou moc daleko od sebe..
VIdeo jsem už zhlédnul, ale podivam se ještě jednou, jestli jsme neudělal chybu někde.