celková účinnost AC out vs PV in

[Arambajk]

A kolikpak nam asi doma jede vykonovych transformatoru naprazdno nebo podbuzenych synchronnich motoru pripadne kolik mame nevykompenzovanych zarivek, kdyz vse co je tak ma dnes pfc a kompenzaci na spinanych zdrojich . Nehlede na to ze vetsina zateze je skutecne kompenzovana k 1.....

A to len typujes alebo to mas odmerane? Tu je moj aktualny power faktor z EM340.
Screenshot 2023-12-11 at 15.53.06.png

Je to tak, bohužel většina malých spotřebičů včetně ledkových zdrojů světla PFC ještě neobsahuje, takže pokud převažují, je účinník špatný.
Dále účinník zhoršuje fázová regulace (oblíbený vytěžovač)

[vk_1]

Potom je otazka aky vykon merate na vystupe AC cinny alebo celkovy? Ak je na vystupe elektromer tak ten ukazuje cinny vykon ktory je nizsi ako celkovy.

Mě osobně zajímá jen činný výkon, protože to je to, co mi doma na sloupku měří a fakturuje distributor.
Tj. je to vhodná veličina pro porovnání s případem, kdybych FVE neměl.
Ale je to Vítkovo vlákno, nevím co přesně sleduje on

[PavelR]

otázka jaloviny se taky v budoucnu projeví. v offgridu si s tím musí poradit měnič ale na hybridu na síti se teď dívám, že proud ze sítě 1,2A výkon 16W je to komplet jalový. Nedivil bych se v budoucnu kdyby byl požadavek na komenzadi/dekompenzaci. Naštěstí toto je jen otázka měření a FW.
Na velkých přípojkách se požaduje dodržení účiníku a pak se sankcionuje i nevyžádaná kapacitní dodávka. To je stará věc.
Ale když tam udeláš FVE co pokrývá činný výkon tak by to nevycházelo. Takže teď jsme u jedné FVE řešili kompenzaci dekompenzaci. měření tam je tak jak tak, plc taky takže to kolega nasoftil a reguluje střídače aby generovali jalovinu takovou jaká je potřeba. Naštěstí už běžně ongridy umí řízení jalovýho výkonu. Je to nustnost protože výrobny nad 100kw musí mít RTU kde si distribučka může řídit jalovinu jak potřebuje.
Zkoušeli jsme co umí třeba huawei. 60kW střídač dával výkon 60kvar a 0kW úplně v pohodě a to i bez osvitu panelů umí.

ale to už je jiný téma ...

[josse]

Jsou situace kdy se má cenu zabývat účiníkem už někde nad 500W, přidáním další "mědi a železa" (přesto že vloží další ztráty) zvedne celkovou účinnost. Oni totiž ztráty v odporech(vodičích a usměrňovačích) jsou "na druhou".

Každou situaci je třeba posuzovat zvlášť. Návratnost to nemá skoro nikdy takže jen tam kde to je koníček, nebo kde jsou omezené zdroje energie a těch 0.5%kWh má obrovskou cenu

[misif]

Zajímavé téma, tak také přidám statistiku ze světa 3f on-gridu s povolenými přetoky.
Deye SUN-10K, LFP 10kWh@56V a 15m přívodním kabelem 50mm2!!, panely - jih 7,6kWp, západ 2,4kWp, střídač neusíná, protože na backupu má tvrale zátěž od prioritních okruhů
nejhorší účinnost systému prosinec, leden při výrobě 230kWh ... 70%
nejlepší účinnost systému květen s výrobou 1370kWh ... 93,7%
celoroční účinnost komplet systému 90,5%
celoroční účinnost baterie 97%

Jinak v mojí oblasti je často napětí přes 240V (z nějakého důvodu hlavně v noci) a aktivně probíhá kompenzace účiníku, (krom měření odběru jaloviny) je to vidět na střídači, když vyroste napětí v síti, začne se i více hřát, kolik vezme i činného výkonu k té kompenzaci jaloviny jsem zatím neměřil, ale určitě to něco udělá a i tato ztráta je tedy započítaná v účinnosti systému.

[PavelR]

účiník nevyřešíš přidáním mědí a železa. Tím vyřešíš ztráty na vedení a tomá návratnost vždy. Na polních FVE co znám se projektovali AC kabely na ztáty mnohem menší. Návratnost byla dobrá.

dejme příklad. pokud jsem se nefelil ve výpočtu tak AYKY 3x240+120 max proud v zemi 364A ztráty na 3 žíly 50W na metr. ztráty při 1600 slunečních hodinách, 100m a jmenovitám prudu cca 8MWh ročně na jednom kabelu při dvou kabelech 4MWh 100m kabelu stojí dejme tomu 50000, pri 6kč kwh návratnost druhého kabelu matematicky 2 roky. reálně tam neteče pořád jmenovitý proud a I je na druhou takže dejme tomu návratnost dejme tomu 6-7 let a vzhledem k tomu že taková kabeláž se klade na desetiletí ... a to je pro FVE. Kdyby jsme se bavili o kabelu který je pod zátěží 365dní v roce jsme úplně jinde
Natáhneš druhý kabel? Kabel je menší položka ve srovnání se zemními pracemi, prací pokládky, doprava ... hliník je levnej.

účiník je fajn mít pořešenej protože je sice krásný že kabel máš na 364A což je při účiníku 1 cca 252kw ale při účiníku 0,8 jen 201kw zbytek je jalovina ale stále teče 364A a jsou plné činné ztráty. Proto distribučky požadují účiník 0,95-1 ind. protože si nechtejí zvyšovat činné ztráty a využít vedení pro přenost činné energie. Jalovinu nemá nikdo rád.

[kodl69]

tady je jasně vidět, že to střídavý napětí způsobuje dnes už víc problémů než co přináší za výhody. Kdysi byly výhody jasný, transformace, točivý stroje, snadné zhasnutí oblouku. Prakticky žádný zdroje rušení a nesinusovejch průběhů - něco málo z točivejch strojů na ostrých hranách magn. obvodů, nějaký jiskření komutátorů... Co z toho zůstalo dnes? Problémy s nesinusovými průběhy proudu tj s harmonickým i neharmopnickým zkreslením proudu, kompenzace účiníku, který dřív normálně fungovaly, kde díky harmonickým vybuchují kondenzátory, točivý stroje přes FM produkují další rušení do sítě... Co zůstává jako plus, je zhášení oblouků.
Když by místo 230V AC bylo 300V DC, tak sice všechno spínání musí být přes polovodičový prvky nebo upravený stykače pro DC, stejně jao nutnost DC jističů, ale jinak snadné řešení odrušení FM (tlumivka a kondenzátor, které nejsou ovlivněny AC 50Hz), jednodušší spotřebiče (odpadlo by aktivní PFC v každé prasečině nad 100W příkonu, stejně to generuje další bordel do sítě), stačilo by v rozvodech sem tam někde dát baterii kondenzátorů (stejně jsou v kompenzacích) pro stabilizaci napětí při prudkých změnách zátěže a případně vf tlumivku.
Že to není scifi je třeba zkušebna Litostroj Power v Horní Lhotě u Blanska, https://www.litostroj-eng.com/hydraulicka-laborator kde už hromadu let mají hlavní usměrňovač na těch cca 600V co vznikne usměrněním 400V, a všechny frekvenční měniče mají napojený na tohle, tj i ty, co generují elektriku (jinak by ji vyzářily v teple do odporů) tak ty co napájí pohony. Klasickou AC síť mají jenom na svícení a zásuvky pro měřicí přístroje a na vaření kafe... Tj pořád a pořád. každá přeměna energie způsobuje ztráty. čím míň přeměn, tím míň ztrát. A tvrzení "že se to tak dělá oddycky" je cesta do pekel.

[Franta2776]

Zapomněl jsi na nevýhody DC při provozu.Stačí povolená nebo zarezlá svorka a svařuješ.Požárů by s největší pravděpodobností výrazmě přibylo.

[Soban]

A u AC povolené svorky nejiskří a nezahřívají se - nehoří?

Pochybuji že by to bylo horší......

[glottis]

A u AC povolené svorky nejiskří a nezahřívají se - nehoří?

Pochybuji že by to bylo horší......

Radove Jinak by tu taky nebylo napsano kilometry textu u bojleru

By vas to preslo az by jste calovali tisice za vypinace do zdi Na druhou stranu by to rychle odnaucilo lidi vytahovat zapnuty spotrebic ze zasuvky

[Franta2776]

A u AC povolené svorky nejiskří a nezahřívají se - nehoří?

Pochybuji že by to bylo horší......

Kukni na video
https://www.youtube.com/watch?v=Zez2r1RPpWY&t=3s

[Soban]

Ale jasně ale ve svorce se to buď svaří a nebo ne a pak shoří ta svorka a přeruší se to.

Prostě akorát mezi kontakty - dráty to chce pro jistotu větší mezery jak u AC.

[PavelR]

kodl69. tak kompenzaci hrazenou a na harmoniky aktiní filtry.

Jako kompenzaci/dekompenzaci jde použít střídač i bez panelů + jeden nepřímej elměr + PLC . Sice to není rychlý jako dynamická tyristorová kompenzace ale je to řádově rychlejší jak stykačová a umí to na obě strany. Bez stykačů, bez kondů, bez hradicích a dekompenzačních tlumivek bez ventilátorů, bez pravidelnýho utahování stovek spojů a vysávání bordela z rozvaděče.... žádná skříň těžká dá se to dát i na venkovní zeď rozvodny. Prdneš na zeď k tomu ovládací skříňku s Tecem a jede to.
Záruka od výrobce střídače 10let. Kterje výrobce ti dá na komenzák 10let.

Bych se ani nedivil kdyby tam byla při srovnání funkcionality cenová parita - když vidím kolik stojí nákup střídačů vs komponent a práce.

[PavelR]

A u AC povolené svorky nejiskří a nezahřívají se - nehoří?

Pochybuji že by to bylo horší......

Kukni na video
https://www.youtube.com/watch?v=Zez2r1RPpWY&t=3s

to je hovno model. jsem si zkoušel co umí vytáhnout 1000V string to je paráda.

[ota]

Od 1000VDC už začínají být hezký efekty.
Minulý týden jsem si v práci omylem zapojil 2x 650VDC string do serie a zkoušel to měřit obyč multimetrem. Okamžitě se prorazil a pak už jen lítaly blesky a čmoud. Naštěstí jsem měřící hroty včas zahodil.

[PavelR]

jojo už jsem si chytl cca 700V string. To je pecka jako kráva. Jsem měl najednou tolik energie že jsem zapojoval jako o život

[TomHC]

Ja som teraz pozrel do databázy dáta za 3.2.2023 - 30.11.2023.

PV IN 4035 kWh
AC OUT 3827 kWh (podľa meniča) 94.8%
AC OUT 3911 kWh (podľa elektromeru) 97%

Ten MUST si poriadne vymýšľa na DC strane... Za dnes podľa MUSTu z panelov 1.8 kWh, podľa HA (integrál PV power z meniča) 1.76 kWh. Integrovanie mu teda zjavne ide, len blbo meria na vstupe... Asi by to chcelo premerať a skontrolovať kalibračné hodnoty, modbus parametre:

10006 WR PV voltage calibration coefficient
10008 WR Charger current calibration coefficient

Takže zmena kalibračného koeficientu nebola úspešná, vždy to hodnotu vrátilo na default. Porovnal som aj charge power ktorú reportuje MPPT a BMS, je tam rozdiel tak 9-10%. Odsledujem to v celom rozsahu a aplikujem to na PV_power, nech mám presnejšie údaje

[TomHC]

Tu je ukážka čo meria PZEM-017 na výstupe z panelov versus Charger power MUSTu. Takže MUST zjavne počíta len výkon z MPPT a nie čo ide z panelov. Zaujímavý je ten pokles 7:20 ráno... A účinnosť MPPT vyzerá byť teda cca 94%.