Axpert

[volente]

Pokud máš povolený bypas tak se přepne, pokud ne, tak se vypne. Jinak běžně mě přes Axperta v bypasu teče i 5kW.

[lemra79]

pri jakym pretizeni ti spadne do bipassu? myslim, ze v data listu pisou, ze by to melo dat 2x tolik po 5 s, ale me pripada, ze to vypadne hned pri minimalnim pretizeni, mate poznatek?

[volente]

Starší 2,4kW klidně podržela několik minut 2,7, nová 3kW PF1 se přepíná hned.

[hurvayz]

Podrží 5,1kW a přepne .V bypassu jsem na něm měl nejvíc 7,5kW. Zdá se mě ale pokud jede delší dobu a je zehřátý, tak přepíná už při 4,4 kW. Verze 5kW MK

[Vitek]

ja sem si bypass zakázal, a podržel mi 7,5 kW ( svářečka, rychlovarka, horkovzduška) jedná se o PIP 5048 MK nevypadl na přetížení nebot to bylo jen chvilkové. ( při zapalování oblouku)
takže i takto se dá bránit před přepínáním do něj.. zablokovat

[shuty]

Rozhodujem sa medzi PIP5048MK a PIP5048MG. Prosim ktory by ste odporucili? to ze MG ma fv vstup do 450v neberme do uvahy. pri MK neviem najist aku ma spotrebu naprazdno.

[Vitek]

Rozhodujem sa medzi PIP5048MK a PIP5048MG. Prosim ktory by ste odporucili? to ze MG ma fv vstup do 450v neberme do uvahy. pri MK neviem najist aku ma spotrebu naprazdno.

PIP 5048MK má spotřebu naprázdno mezi 60 a 70 W trvale....

[rasto1]

Rozhodujem sa medzi PIP5048MK a PIP5048MG. Prosim ktory by ste odporucili? to ze MG ma fv vstup do 450v neberme do uvahy. pri MK neviem najist aku ma spotrebu naprazdno.

Tiez som bol za MK, ale co som cital casom osvedcene su prave MS verzie, na ktore sa robia i dodatocne firmware a existuje na ne podpora.
MK mozes dostat stary hardverovy kus, ktory ma obmedzenia a nie je cesta spat.
Cital som na forach o ich nedokoncenom softvery a vyrobca nemal potrebu problem riesit.

[kvako1]

ja mam MG a trvala spotřeba je mezi 40-50W.
spíš ale ke 40..

[marsal64]

Just FYI, jako měnič používám druhý Axpert v podpisu (klon EASUN), trvalá spotřeba zapnutého Axperta 30 - 35W.

[marsal64]

Sbírám zkušenosti z prvních dnů provozu, kdy mám zprovozněno jakžtakž stabilní měření a prosím o názor:
Na Axpertu (24V) mám nastaveno 26.6V jako absorbční a současně float napětí, abych tedy šetřil baterky a nechodil moc přes 3.3V.
Co pozoruji: při nabíjení řekněme od SOC 60% to jde relativně rychle na 26.6 a tedy do absorbce a pak i floatu, nabíjecí proud a výkon z panelů se tedy omezí. Slunce pak večer přestane svítit a napětí jde rychle poté dolů o dvě i tři desetiny voltu (celkem). Já tedy mám pocit, že "se to mohlo nabít víc když svítilo". Nedělám něco blbě?

[rottenkiwi]

Potrebujeme presné meranie SOC a potom oznámiť Axpertu, že už je koniec, ďalej nenabíjaj.
Ak klesne SOC pod určitú úroveň, tak povieme Axpertu nabíjaj.

Presné meranie znamená, že mi SOC nedriftuje smerom hore alebo dole,
čo je znak toho, že merák nie je skalibrovaný, alebo shunt a elektronika nespolupracujú
kvoli nejakej chybe.

U napatia 26.6 sa jedná o aký nabíjací prúd ? Ak nabíjam napr. 50 A do 100 Ah LiFePO,
tak pri 26.6 sú ešte prázdne, u mňa vypínam keď som na cca. 27.4 V a súčasne nabíjam.

[marsal64]

Potrebujeme presné meranie SOC a potom oznámiť Axpertu, že už je koniec, ďalej nenabíjaj.
Ak klesne SOC pod určitú úroveň, tak povieme Axpertu nabíjaj.

No moment, ale já nechci jít s napětím na baterkách výše než řekněme 3.33V ?!

[rottenkiwi]

O akom prúde sa bavíme pri 3.33 V ? 0 A a baterky odležané 24 hod bez odberu ?
Alebo o prúde +- 10 +- 20 +- 100 A a 3.33 V ?

Preto sa to volá dynamické meranie napatia, lebo je závislé na prúde do - von.

[marsal64]

O akom prúde sa bavíme pri 3.33 V ? 0 A a baterky odležané 24 hod bez odberu ?
Alebo o prúde +- 10 +- 20 +- 100 A a 3.33 V ?

Preto sa to volá dynamnické meranie napatia, lebo je závislé na prúde do - von.

OK, no, na obrázku měřím 231W, tj. při 26.6V to vychází na 8.7 A, mám cca 400 Ah.
Edit: pardon, oprava, neodečetl jsem vlastní spotřebu měniče a spotřebu. Takže do akumulátorů jde nyní cca 4 A (což je potvrzeno údajem z dobíjení Axperta).

[rottenkiwi]

Z napatia sa u LFP tažko určuje SOC, napr. ak nabíjam niekoľko krát konštantným
prúdom od 0 do 100 % SOC, tak si poznačim, pri akom napatí mi merák ukazuje
10,20, .... 100 % SOC a potom, mám akú-takú orientáciu, kde na krivke SOC som.

Merák aspoň 0.8 % a 5 desatiných miest., najlepšie s protokolom, aby som vedel,
koĺko kecá.

[marsal64]

No, já měřím proud dovnitř a proud ven na shuntech, vyhlazuji, integruji a počítám SOC. Tuning předpokládám, ale vracím se ke své původní otázce .

[rottenkiwi]

Je shunt skalibrovaný ? Integrácia aká ? Každých 10 ms ? Presnoť prúdu ? Presnosť napatia ?
Tak kde je potom problém, ked shunt mi ukazuje SOC ?

[kybos]

No moment, ale já nechci jít s napětím na baterkách výše než řekněme 3.33V ?!

Musíš si baterku představit jako sériovou kombinaci ideálního zdroje napětí a k němu sériově připojeného vnitřního odporu baterie. Teze o nepřekračování 3,333 V na LiFePO článek je správná, platí ale pro napětí toho virtuálního ideálního vnitřního zdroje napětí v náhradním schématu baterie. Při nabíjení bude svorkové napětí článku vždy vyšší a to o úbytek napětí na vnitřním odporu baterie. To jen tak v prvním přiblížení, jelikož skutečné náhradní schéma článku je poněkud složitější a uplatňují se v něm i dynamické jevy. Ale pro první přiblížení a pro možnosti přesnějšího řízení nabíjení je i jednoduché náhradní schéma použitelné. Je tedy potřeba od svorkového napětí článku odečíst úbytek napětí na vnitřním odporu, abychom se dostali ke skutečnému vnitřnímu napětí článku, které by pro LiFePO nemělo překračovat onu magickou hranici 3,333 V. Vnitřní odpor článků roste s jeho opotřebením a také se částečně mění dle stavu SOC. Je možno jej měřit různými metodami. Jsou k dispozici speciální měřidla pro určení vnitřního odporu článku např. YR1030, které měří článek střídavým proudem ale předpokládá jeho odpojení od připojených obvodů. Vnitřní odpor připojeného článku lze alespoň hrubě orietačně zjistit z hodnot změny svorkového napětí článku při krátkodobé změně proudu článkem, pokud je změna tak rychlá, že můžeme předpokládat, že se mezi tím nezměnilo vnitřní napětí článku a zároveň tak pomalá, abychom mohli zanedbat dynamické parametry článku. Pro orientační výpočet svorkového napětí pro konec nabíjení by se možná dala hodnota vnitřního odporu považovat v prvním přiblížení za konstantu. Běžné nabíječe tuto závislost ovšem neřeší. Ty dokáží nanejvýš (při čtyřdrátovém připojení baterie ) odečíst úbytek na přívodních kabelech. Většina těch levnějších však nedokáže ani kompenzovat úbytek na svorkách, pojistkách a přívodních vodičích, což u baterií s články LiFePO může udělat rozdíl klidně i přes 50% SOC, pokud se nabíjí podle svorkového napětí nabíječe.

[marsal64]

Začínám rozumět, teď mi to konečně zapadá i do toho, co psal kiwi .
Jinak, pro kiwiho: ano, měřím každých cca 10 ms, jak Foxtrot dá.