Upgrade elektrárne + zmena umiestnenia technológie

[HowHigh]

Ahojte,
aktuálne mám 5 rokov túto ostrovnú jednofázovú elektráreň: 10,6 kwp, 2x 5 kw MPP Solar, 2x 10 kwh LifePo4 od Mivvy. 4 roky som šiel čistý ostrov bez elektrickej prípojky, teraz už mám vyše roka aj verejnú prípojku, dom ide stále na meniče, iba pri poklese napätia batérii sa zo siete tieto dobijú. Teraz počas leta chcem spraviť zmenu z 1 F systému na 3 fázový. Idem teraz kupovať elektromobil a tak potrebujem 3F systém, ale celkovo chcem zlepšiť kvalitu a bezpečnosť mojej FVE. S tými MPP nie som spokojný, od začiatku mi preblikávajú svetlá, takže zjavne ten paralelný mód nevedia ideálne synchronizovať + ten hluk a tepelné straty sú značné. Dom mám novostavbu, takže nová elektroinštalácia. Technológie mám v technickej miestnosti.

V ostrovnom režime ostanem, neplánujem nič posielať do siete, sieť mám výlučne len na dobitie bateriek a tak to chcem zachovať, akurát chcem na priamo dobíjať zo siete EV, aby to nešlo zbytočne cez baterky, ak nebude dostatok výroby z panelov.
Vybral som 20 kw hybridný 3F menič Deye a zvažujem tieto 2 varianty:

1. Prechod na vysokonapäťový systém, t.j. nový 20 kw vysokonapäťový menič Deye + batérie Dyness T17. Všetko ostane v technickej miestnosti, tam kde to mám teraz. Od zmeny očakávam výrazný pokles hlučnosti, tepelných strán a zvýšenie bezpečnosti.

2. Výmena aktuálnych meničov za nízkonapäťový Deye 20 kw menič, batérie ostanú tie, čo mám teraz od Mivvy 20 kwh. Presun meniča a batérii do bazénového domčeka vedľa domu. Strecha bazénového domčeka je vzdialená asi 2 metre o spodku strechy domu, takže sa nejedná o veľkú vzdialenosť. Nízkonapäťový systém by som ponechal z dôvodu, že presunom technológie mimo dom sa odstránia pre mňa všetky neduhy nízkonapäťového systému v dome + bezpečnosť, pre ktoré by som v dome šiel do vysokonapäťového systému.
Bazénový domček má rozmery 2x2 metre, je v ňom 100 kg piesková filtrácia, čerpadlo, dávkovač ph (takže aj bandaska s kyselinou), salinátor, UV lampa a všetko je prepojené trubkami, takže veľa miesta tam neostáva . Ale jedna stena je voľná (len zruším poličku a prehodím zásuvky inde), na ktorú sa zmestí aj menič a aj pod neho baterky.
V domčeku je teraz v lete samo o sebe dosť teplo. Je to nezateplená stavba z 20 cm tehly s jedným oknom, takže v teplotách nad 30 stupňov sa ľahko vyhreje, ale zase v nižších ľahko ochladí. Takže celkovo je tam určite menej teplo ako mám od jari do jesene v technickej, kde mám teplotu v rozmedzí 30-35 stupňov - je tam ohrievač teplej vody, pračka, sušička a tak sa to tam vykuruje poriadne. V domčeku mám wi-fi teplomer a tak viem, že väčšinu času je tam teplota pod 30 stupňov. Aj tak by som tam mal vyriešiť odvod tepla, ak tam bude menič, ale obávam sa, že klímu tam veľmi ťažko dám. Myslíte, že bude stačiť zabezpečiť cirkuláciu vzduchu nejakými 1-2 vetrákmi do fasády ? Teoreticky tam viem dať ešte mobilnú klímu, ale zase tá technológia je stavaná myslím do 45-50 stupňov, čo tam nikdy nebude a vetráky by mohli postačovať. Viem, že keď je teplejšie, tak sa opotrebúva rýchlejšie, ale to mi nevadí. V zime problém nevidím, ak si menič miestnosť nevykúri sám, tak mu tam šupnem ohrievač, ktorý sa zapne pri poklese teploty pod 10 stupňov.
Keďže tam mám bandasku s kyselinou, ktorá má malý otvor vo vrchnáku na odvod výparov, tak toto by som riešil hadičkou z toho otvoru cez stenu domčeka von.

Je tam síce všetko týkajúce sa vody, ale je to uzatvorený systém, v tvrdých skrutkovaných pvc trubkách, takže riziko značného množstva vody nevidím väčšie ak technická miestnosť, kde skôr môže streliť hadica k práčke. Keď robím s technológiou bazéna, tak voda sa tam vyskytne (hadice, vypúšťanie systému na zimu a pod., ale to je tenká vrstva na podlahe. Toto by som riešil tým, že baterky dám na nejaký podstavec, aby boli niekoľko cm na zemou.

Čo hovoríte na toto riešenie ? Ísť do toho ?

[rva]

Život je samý kompromis. Kvůli ztrátám a vyššímu riziku přetížení některé fáze se vyhýbám 3f řešení. Elektromobil se v zimě nabíjí od distributora 3f (v době nízkého tarifu, který je 8 hodin musím nabíjet rychleji) a přes léto 1f z fotovoltaiky (tady bývá času dost).
Výpary kyseliny chlorovodíkové (obvykle používaná do bazénu) jsou velmi agresivní, v nich zrezne i to, co normálně nerezaví.

[Diablo1st]

Aký je rozdiel v bezpečnosti medzi LV a HV baterkami?

[HowHigh]

Život je samý kompromis. Kvůli ztrátám a vyššímu riziku přetížení některé fáze se vyhýbám 3f řešení. Elektromobil se v zimě nabíjí od distributora 3f (v době nízkého tarifu, který je 8 hodin musím nabíjet rychleji) a přes léto 1f z fotovoltaiky (tady bývá času dost).
Výpary kyseliny chlorovodíkové (obvykle používaná do bazénu) jsou velmi agresivní, v nich zrezne i to, co normálně nerezaví.

Tak ja mám spravenú elektroinštaláciu veľmi dobre a aj spotrebiče s vysokou spotrebou rozhodené na rôzne fázy, takže tohto sa neobávam. Plus teraz mám 10 kw meniče a občas sa mi stane, že sa preťažia a zreštartujú. Pri 20 kw asynchrónnom meniči tam budem mať veľmi dobrú rezervu na preťaženie.

Preto by som výpary odviedol cez malý otvor von z domčeka, takže toto by malo byť poriešené dostatočne.

[HowHigh]

Aký je rozdiel v bezpečnosti medzi LV a HV baterkami?

No, či mi preteká cez hrubé káble ako prst 200A alebo 20A je rozdiel, nemyslíš ? Prehrievanie káblov a riziko požiaru je inde. Straty prevodu zo stoviek V na 48V, ktoré sa vyžiaria v podobe tepla sú tiež relevantné. Plus pasívne BMS, ktoré nekomunikuje s ničím a nikým vs. moderné batériové úložisko je tiež bezpečnosťou inde. Preto ak to má byť v dome pôjdem určite do vysokonapäťového riešenia (ten Dyness 17 kwh sa dá kúpiť za cca 2500 €), ak dám FVE mimo dom, tak to riešiť nebudem, lebo teplo, hluk, či bezpečnosť ma mimo dom zaujímať už nebudú resp. tá bezpečnosť bude sama o sebe vyriešená presunom mimo dom.

[JirkaE]

No, či mi preteká cez hrubé káble ako prst 200A alebo 20A je rozdiel, nemyslíš ? Prehrievanie káblov a riziko požiaru je inde. Straty prevodu zo stoviek V na 48V, ktoré sa vyžiaria v podobe tepla sú tiež relevantné.

Podle Tvých příspěvků jsi vlastně rozhodnutý a chceš pouze ujištění k tomu, k čemu si se již rozhodnul - v tom případě bude v tento moment nejlepší diskuse s Frantou
( nemyslím to Franto špatně a Tvé důvody chápu )

Netuším jakou máš roční výrobu výrobu a kolik spotřebu, ani kolik dosahují Tvé letní špičky - ale mě obvykle nejde v kabelech ani 60A a to se u 3 baterek dělí ještě na 3x 20A

Energie se podle výroby přerozděluje a přerozdělovat se bude o to víc, jak bude stoupat výroba = aktivní vytěžování = pár Eur za relé a stykače.

Svoji roli v tom nehraje ani nové e-auto kde mám spíš problém jen s výkonem měničů - protože sem s tím dopředu nepočítal (moje chyba) a nasledně dynamické nabíjení wallboxem udělá stejný efekt = bude to pracovat podle mých pravidel která nastavuju zas jen já.

OK = přidám měnič za 350Eur a druhý starý ze regálu na AC stranu - ale nebudu to kvůli e-autu přestavovat celé ani boha... a prodávat dobré měniče pod cenou - dokud se sami nezaplatí svojí výrobou (pokud pominu fakt, že FV sama na ně již vydělala)

Tlustých kabelů tam pár mám to ano, ale nejsou delší než 50-75cm a stejně běží pouze cirkulační ventilátor na pár wattů - odtah ven se letos ještě nespustil ani v tý miniaturní místnůstce.

Dokud neumře nějaká hlavní část FV-Cimry ani náhodou nepřejdu a asi ani potom, na 3F - návratnost sem nedávno počítal = pro mě ekonomický nesmysl kterého se nedožiju.


Zatím letos se 7,35kWp (viz odkaz dole) :

[Kostěj]

U HV baterie Tower T17 se udává "baterie je škálovatelá od 10.7 do 21.3 kWh", to mi dneska přijde jako extrémně malá baterie ke měniči 20kW a elektromobilu.
U HV baterie Tower T17 se udává cena od 100kKč do 200kKč za 16kWh, LV baterka takové kapacity od mivvy stojí 46kKč a postavit se dá pod 30kKč.
Dal bych si pozor na to, kdo drží záruku na baterii, někde jsem narazil na celkem ošklivou zkušenost. Někdo si stěžoval, že firma zkrachovala, výrobce od toho dává ruce pryč a firma ochotná řešit reklamaci to podmiňuje návštěvou a diagnostikou technika, kdy cena této návštěvy s prací dosahuje třetiny ceny reklamovaného bloku - a i v případě uznané reklamace bude třeba nejméně ještě jedna taková návštěva.
Pokud by nebyla možnost rozšířit baterii alespoň na 40 - 60kWh, dal bych od toho ruce pryč, to by bylo pro mne KO kritérium. K HV baterce mám výhrady, ale někdo je preferuje, tak OK, někdo holky, někdo vdolky.

[HowHigh]

No, či mi preteká cez hrubé káble ako prst 200A alebo 20A je rozdiel, nemyslíš ? Prehrievanie káblov a riziko požiaru je inde. Straty prevodu zo stoviek V na 48V, ktoré sa vyžiaria v podobe tepla sú tiež relevantné.

Podle Tvých příspěvků jsi vlastně rozhodnutý a chceš pouze ujištění k tomu, k čemu si se již rozhodnul - v tom případě bude v tento moment nejlepší diskuse s Frantou
( nemyslím to Franto špatně a Tvé důvody chápu )

Netuším jakou máš roční výrobu výrobu a kolik spotřebu, ani kolik dosahují Tvé letní špičky - ale mě obvykle nejde v kabelech ani 60A a to se u 3 baterek dělí ještě na 3x 20A

Energie se podle výroby přerozděluje a přerozdělovat se bude o to víc, jak bude stoupat výroba = aktivní vytěžování = pár Eur za relé a stykače.

Svoji roli v tom nehraje ani nové e-auto kde mám spíš problém jen s výkonem měničů - protože sem s tím dopředu nepočítal (moje chyba) a nasledně dynamické nabíjení wallboxem udělá stejný efekt = bude to pracovat podle mých pravidel která nastavuju zas jen já.

OK = přidám měnič za 350Eur a druhý starý ze regálu na AC stranu - ale nebudu to kvůli e-autu přestavovat celé ani boha... a prodávat dobré měniče pod cenou - dokud se sami nezaplatí svojí výrobou (pokud pominu fakt, že FV sama na ně již vydělala)

Tlustých kabelů tam pár mám to ano, ale nejsou delší než 50-75cm a stejně běží pouze cirkulační ventilátor na pár wattů - odtah ven se letos ještě nespustil ani v tý miniaturní místnůstce.

Dokud neumře nějaká hlavní část FV-Cimry ani náhodou nepřejdu a asi ani potom, na 3F - návratnost sem nedávno počítal = pro mě ekonomický nesmysl kterého se nedožiju.


Zatím letos se 7,35kWp (viz odkaz dole) :


Snímek obrazovky 2026-07-12 105957.png

Ak by si čítal pozorne, tak ja sa nechcem ujisťovať, že vysokonapäťový systém je lepší. To vieme, že z viacerých hľadísk, ktoré som tam aj vypísal je. Ja sa rozhodujem medzi dvoma variantami, kde jedna je v technickej s vysokonapäťovým systémom a druhá mimo dom s nízkonapäťovým. To, že som spomenul výhody vysokonapäťového systému bola len reakcia na prispievateľa vyššie, ja tom riešiť nemusím.
Cez tie káble, keď nie je výroba a mám spotrebu 8 kw, čo sa občas stane ide kľudne 150-160 A. Jasné rozdelí sa to na dve baterky, ale sú to veľké prúdy. Mám rôzne spotrebiče (bazénové TČ, špirála, pribudne EV, technológia bazéna, konvica, umývačka, sušička, rúra) a tá spotreba vie byť v jednom okamihu občas vysoká. Meniče mením tak či tak, potrebujem robustnejšie a kvalitnejšie riešenie.

[Franta2776]

Pro tazatele:Podivej se, kde chceš být za 10let a podle toho to stavěj.Ja v vn bateekach vidím hlavně ekonomické nevýhody. Poskládané baterky z článku. Kde mám ke každému přístup, a můžu dělat servis, vidím jako správnou cestu

[Diablo1st]

Aký je rozdiel v bezpečnosti medzi LV a HV baterkami?

No, či mi preteká cez hrubé káble ako prst 200A alebo 20A je rozdiel, nemyslíš ? Prehrievanie káblov a riziko požiaru je inde. Straty prevodu zo stoviek V na 48V, ktoré sa vyžiaria v podobe tepla sú tiež relevantné. Plus pasívne BMS, ktoré nekomunikuje s ničím a nikým vs. moderné batériové úložisko je tiež bezpečnosťou inde. Preto ak to má byť v dome pôjdem určite do vysokonapäťového riešenia (ten Dyness 17 kwh sa dá kúpiť za cca 2500 €), ak dám FVE mimo dom, tak to riešiť nebudem, lebo teplo, hluk, či bezpečnosť ma mimo dom zaujímať už nebudú resp. tá bezpečnosť bude sama o sebe vyriešená presunom mimo dom.

Nechcem ti kaziť ideály, keďže už si rozhodnutý, ale trošku ťa poopravím
Ak je použitý kábel so správnym prierezom a dobre nalisované oko, tak prehrievanie káblov tobôž požiar v tomto smere nehrozí. Či tam tečie 200A alebo 20A nie je až také podstatné.
Tie straty prevodom na 48V tam budú, tuto ti dávam za pravdu. To je asi jediná výhoda HV systému.
Neviem kde si zobral pojem "pasívne BMS bez komunikácie". Práve HV batérie sú viac problémové, čo sa komunikácie týka, lebo sa často jedná o uzavretý systém. Pozri si nejaké videá o JK Inverter BMS. Navyše HV batérii býva problém balancovanie článkov a keďže ich je tam ďaleko viac v sérii ako u LV batérie, je balancovanie nutnosť. Pasívne balancovanie s 50mA odpormi bohužiaľ nestačí.
Bezpečnosť batérii ako takej absolútne nezávisí od toho či je baterka HV alebo LV. Tu si trošku pletieš pojmy s dojmami. Záleží hlavne od chémie batérie a potom od BMS, aby nedovolila prebitie článkov.
Cena 48V LV batérie sa pohybuje okolo 1500€ komplet v bedni. Samostatné články s BMS sú ešte o čosi nižšie, tak okolo 1100€, len si treba vyrobiť krabicu, alebo aspoň kompresné dosky.
Ak budú baterky mimo dom, tak pri LFP chémii treba riešiť ohrev.

[Mogul]

Já tedy nevím, proč se tu argumentuje nějakými ampéry, jestli 20, nebo 150... Mnohem větší riziko bych viděl spíše v tom napětí, nebo snad ne?

Pro představu, kolik proudu je nebezpečné:
10mA (0,01A) stejnosměrného proudu (DC) představuje bezpečnou hranici pro dlouhodobější kontakt.
30mA se běžně považuje za hranici, která může způsobit vážné zdravotní komplikace a křeče svalů.
50 až 100mA a více již může způsobit fibrilaci komor a vést k okamžité zástavě srdce.
Aby tělem začal téct smrtelný proud, je potřeba dostatečně vysoké napětí. Čím vyšší napětí, tím snáze překoná přirozený odpor pokožky a tkání, a tím větší proud tělem proteče.

Napětí vyšší než 120V (v případě ne suchého prostředí je to 50V) u DC je obecně považováno za životu nebezpečné, protože může způsobit průtok kritického množství proudu, což je pouhých 100 až 150mA, kdy tento proud u stejnosměrné sítě způsobí trvalou křeč srdečního svalu (srdce se zastaví v kontrakci), rozklad krve (elektrolýzu) a těžké vnitřní popáleniny.

Na základě tohoto už bych asi neřešil, jestli mám kabely jako palec u nohy a teče jima 20, nebo 150A, pokud mám bezpečné nízké napětí. Ohánět a chlubit se nízkými ztrátami a na druhou stranu žít s vědomím, že to mě, nebo kohokoli jinýho může usmažit při pouhém dotyku... za to mě ty ušetřené watíky asi fakt nestojí.

[HowHigh]

U HV baterie Tower T17 se udává "baterie je škálovatelá od 10.7 do 21.3 kWh", to mi dneska přijde jako extrémně malá baterie ke měniči 20kW a elektromobilu.
U HV baterie Tower T17 se udává cena od 100kKč do 200kKč za 16kWh, LV baterka takové kapacity od mivvy stojí 46kKč a postavit se dá pod 30kKč.
Dal bych si pozor na to, kdo drží záruku na baterii, někde jsem narazil na celkem ošklivou zkušenost. Někdo si stěžoval, že firma zkrachovala, výrobce od toho dává ruce pryč a firma ochotná řešit reklamaci to podmiňuje návštěvou a diagnostikou technika, kdy cena této návštěvy s prací dosahuje třetiny ceny reklamovaného bloku - a i v případě uznané reklamace bude třeba nejméně ještě jedna taková návštěva.
Pokud by nebyla možnost rozšířit baterii alespoň na 40 - 60kWh, dal bych od toho ruce pryč, to by bylo pro mne KO kritérium. K HV baterce mám výhrady, ale někdo je preferuje, tak OK, někdo holky, někdo vdolky.

Doteraz mám 20 kwh baterku, kde reálne využívam asi 16 kwh a úplne to stačilo. A to sme žili celá rodina v ostrovnom režime bez prípojky 4 roky, takže reálne skúsenosti a využitie viem zhodnotiť ako fakt málokto. Neviem na čo by som mal mať väčšiu batériu. Nezabudni, že ak nebude výroba z FVE, tak EV s bude nabíjať priamo zo siete mimo baterku a zase ak bude výroba tak to pôjde priamo do EV. Nebudem predsa zbytočne cyklovať baterku. 20kw 3F menič je úplne v pohode a ide hlavne o rezervu a čo najväčší možný výkon na jednu fázu. Dynes T17 je s využiteľnou kapacitou na tom cca rovnako ako terajšia 20 kwh od mivvy. Môžem ju rozšíriť na tých 21kwh, ak by som veľmi chcel. Môžem pridať ďalšiu vežu, ak by som bol maniak a kapacitu násobiť. Zmysel to nemá žiadny, takže toto ma fakt netrápi. Cena T17 nie je 100k kč, ibaže by si chcel kúpiť drahšie ako je to možné Inak mivvy baterky, ktoré mám ma stáli tých 5 rokov viac ako dnes stojí ten vysokonapäťový T17, takže ceny idú postupne dole a lepšia technológia je proste vždy drahšia.

[HowHigh]

Pro tazatele:Podivej se, kde chceš být za 10let a podle toho to stavěj.Ja v vn bateekach vidím hlavně ekonomické nevýhody. Poskládané baterky z článku. Kde mám ke každému přístup, a můžu dělat servis, vidím jako správnou cestu

Určite sa nechcem zaoberať fotovoltikou v zmysle, že budem si počítať efektivitu výroby, riešiť len čísla a pod. Toto ja riešiť nebudem. Chcem, aby som mal systém, ktorý spoľahlivo bezpečne funguje pre moje potreby. Ekonomické nevýhody sú jediná nevýhoda HV bateriek, ale vždy lepšia technológia stojí viac. Nevadí mi teraz kúpiť novú baterku za 2600 € a starú predať za 1500 € a doplatiť ten rozdiel.

[HowHigh]

Aký je rozdiel v bezpečnosti medzi LV a HV baterkami?

No, či mi preteká cez hrubé káble ako prst 200A alebo 20A je rozdiel, nemyslíš ? Prehrievanie káblov a riziko požiaru je inde. Straty prevodu zo stoviek V na 48V, ktoré sa vyžiaria v podobe tepla sú tiež relevantné. Plus pasívne BMS, ktoré nekomunikuje s ničím a nikým vs. moderné batériové úložisko je tiež bezpečnosťou inde. Preto ak to má byť v dome pôjdem určite do vysokonapäťového riešenia (ten Dyness 17 kwh sa dá kúpiť za cca 2500 €), ak dám FVE mimo dom, tak to riešiť nebudem, lebo teplo, hluk, či bezpečnosť ma mimo dom zaujímať už nebudú resp. tá bezpečnosť bude sama o sebe vyriešená presunom mimo dom.

Nechcem ti kaziť ideály, keďže už si rozhodnutý, ale trošku ťa poopravím
Ak je použitý kábel so správnym prierezom a dobre nalisované oko, tak prehrievanie káblov tobôž požiar v tomto smere nehrozí. Či tam tečie 200A alebo 20A nie je až také podstatné.
Tie straty prevodom na 48V tam budú, tuto ti dávam za pravdu. To je asi jediná výhoda HV systému.
Neviem kde si zobral pojem "pasívne BMS bez komunikácie". Práve HV batérie sú viac problémové, čo sa komunikácie týka, lebo sa často jedná o uzavretý systém. Pozri si nejaké videá o JK Inverter BMS. Navyše HV batérii býva problém balancovanie článkov a keďže ich je tam ďaleko viac v sérii ako u LV batérie, je balancovanie nutnosť. Pasívne balancovanie s 50mA odpormi bohužiaľ nestačí.
Bezpečnosť batérii ako takej absolútne nezávisí od toho či je baterka HV alebo LV. Tu si trošku pletieš pojmy s dojmami. Záleží hlavne od chémie batérie a potom od BMS, aby nedovolila prebitie článkov.
Cena 48V LV batérie sa pohybuje okolo 1500€ komplet v bedni. Samostatné články s BMS sú ešte o čosi nižšie, tak okolo 1100€, len si treba vyrobiť krabicu, alebo aspoň kompresné dosky.
Ak budú baterky mimo dom, tak pri LFP chémii treba riešiť ohrev.

Moja otázka smerovala hlavne na výber z daných dvoch riešení. Zbytočne sa zasekávame pri HV baterkách. Máš pravdu, podstatné je chémia, tú majú obe rovnakú, ale proste tie HV sú bezpečnejšie a veľmi podstatné pre použitie v interiéri - efektívnejšie bez prehrievania miestnosti. Ak pôjde baterka do záhradného domčeka , určite tam pôjde v zime ako som písal ohrievač, ktorý bude držať teplotu nad 10 stupňov.

[HowHigh]

Já tedy nevím, proč se tu argumentuje nějakými ampéry, jestli 20, nebo 150... Mnohem větší riziko bych viděl spíše v tom napětí, nebo snad ne?

Pro představu, kolik proudu je nebezpečné:
10mA (0,01A) stejnosměrného proudu (DC) představuje bezpečnou hranici pro dlouhodobější kontakt.
30mA se běžně považuje za hranici, která může způsobit vážné zdravotní komplikace a křeče svalů.
50 až 100mA a více již může způsobit fibrilaci komor a vést k okamžité zástavě srdce.
Aby tělem začal téct smrtelný proud, je potřeba dostatečně vysoké napětí. Čím vyšší napětí, tím snáze překoná přirozený odpor pokožky a tkání, a tím větší proud tělem proteče.

Napětí vyšší než 120V (v případě ne suchého prostředí je to 50V) u DC je obecně považováno za životu nebezpečné, protože může způsobit průtok kritického množství proudu, což je pouhých 100 až 150mA, kdy tento proud u stejnosměrné sítě způsobí trvalou křeč srdečního svalu (srdce se zastaví v kontrakci), rozklad krve (elektrolýzu) a těžké vnitřní popáleniny.

Na základě tohoto už bych asi neřešil, jestli mám kabely jako palec u nohy a teče jima 20, nebo 150A, pokud mám bezpečné nízké napětí. Ohánět a chlubit se nízkými ztrátami a na druhou stranu žít s vědomím, že to mě, nebo kohokoli jinýho může usmažit při pouhém dotyku... za to mě ty ušetřené watíky asi fakt nestojí.

Úplne zbytočne tu rozoberáme niečo na čo som sa nepýtal. Ako ťa prosím zabije uzatvorená HV baterka ? 230V alebo 400 V v zásuvkách sa nebojíš ? A čo meniče ? Na akú prdel ti je 48V batériový systém, keď aj tak sa všetko konvertuje na vysoké napätie a aj tak ti vysoké napätie ide z panelov, len menič to musí kvôli jednému článku v systéme - LV baterke prekonvertovať na krátkej trase na bezpečné napätie, aby to následne zase konvertoval na bežné napätie ? To bežne chytáš baterky za kontakty a tešíš sa z toho, že tá 48V ťa nezabije ? Lebo nechápem pointu príspevku k veci, na ktorú som sa ani nepýtal. Prehrievanie káblov je väčšie riziko a prúd, ktorý je aj tak v celom systéme vysokonapäťový, či máš LV alebo HV baterky.

[unicast]

a lepšia technológia je proste vždy drahšia.

To vědí, zboží za tři zlatky je určitě lepší, než zboží za dvě zlatky. Vo tý původní jedný zlatce ani nemluvě.

zdroj:
čas 38:54

[unicast]

Úplne zbytočne tu rozoberáme niečo na čo som sa nepýtal. Ako ťa prosím zabije uzatvorená HV baterka ? 230V alebo 400 V v zásuvkách sa nebojíš ? A čo meniče ? Na akú prdel ti je 48V batériový systém, keď aj tak sa všetko konvertuje na vysoké napätie a aj tak ti vysoké napätie ide z panelov, len menič to musí kvôli jednému článku v systéme - LV baterke prekonvertovať na krátkej trase na bezpečné napätie, aby to následne zase konvertoval na bežné napätie ? To bežne chytáš baterky za kontakty a tešíš sa z toho, že tá 48V ťa nezabije.

Řekněme, že mosfet/igbt pro LV jsou odzkoušené, prověřené a nejdou na hranici technologického limitu materiálu. Zhasit oblouk na 48 V je taky něco úplně jiného, než na 350 V a víc. Přehřívání kabelů je triviálně řešitelné dostatečným dimenzováním, jsou na to výpočty a dokonce i normy.

A "vysoké napätie" tu spoustě lidí z panelů mimochodem taky nejde.

prúd, ktorý je aj tak v celom systéme vysokonapäťový

Co je to "vysokonapäťový prúd"? Nějaká alternativní ezo elektrotechnika?

[HowHigh]

a lepšia technológia je proste vždy drahšia.

To vědí, zboží za tři zlatky je určitě lepší, než zboží za dvě zlatky. Vo tý původní jedný zlatce ani nemluvě.

zdroj:
čas 38:54

všetko má výhody a nevýhody. Aj EV má kratší dojazd ako spalovák a na niektoré použitia je lepší spalovák, ale potom má X výhod oproti spalováku a v globále sa dá povedať, že je to lepšia technológia. HV má viac výhod ako LV.

[HowHigh]

Úplne zbytočne tu rozoberáme niečo na čo som sa nepýtal. Ako ťa prosím zabije uzatvorená HV baterka ? 230V alebo 400 V v zásuvkách sa nebojíš ? A čo meniče ? Na akú prdel ti je 48V batériový systém, keď aj tak sa všetko konvertuje na vysoké napätie a aj tak ti vysoké napätie ide z panelov, len menič to musí kvôli jednému článku v systéme - LV baterke prekonvertovať na krátkej trase na bezpečné napätie, aby to následne zase konvertoval na bežné napätie ? To bežne chytáš baterky za kontakty a tešíš sa z toho, že tá 48V ťa nezabije.

Řekněme, že mosfet/igbt pro LV jsou odzkoušené, prověřené a nejdou na hranici technologického limitu materiálu. Zhasit oblouk na 48 V je taky něco úplně jiného, než na 350 V a víc. Přehřívání kabelů je triviálně řešitelné dostatečným dimenzováním, jsou na to výpočty a dokonce i normy.

A "vysoké napätie" tu spoustě lidí z panelů mimochodem taky nejde.

prúd, ktorý je aj tak v celom systéme vysokonapäťový

Co je to "vysokonapäťový prúd"? Nějaká alternativní ezo elektrotechnika?

Dôvod pre ktorý majú teraz všetci LV baterky je ten, že proste pár rokov dozadu HV batérie neboli resp. neboli masovo rozšírené, rovnako ako ďalších pár rokov dozadu neboli používané ani Lifepo4 baterky a tie boli "neodskúšané" a ľudia mali max. tak olovo, nad ktorým sa dnes každý iba pousmeje.

Presne tak je to ezo elektrotechnika, iba tu zbytočne slovíčkarime a mne sa fakt nechce hrať hru kto má väčšie ego a menší pipík, takže toto je môj posledný príspevok mimo tému. Ak by bola téma HV a LV systému, bateriek a porovnania, tak OK, ale nie je Vy ste uviedli, že napätie do 120V je bezpečné napätie a napätie nad 120V nie. Takže ten pojem vysokonapäťový som myslel na napätia nad tých 120V a ako som Vám stručne jasne napísal, tak to napätie nad 120V je v celom systéme, ale Vy sa práve obávate napätia v baterkách resp. cítite sa bezpečnejšie ako v ňom máte nízkonapäťový prvok, lebo ja neviem možno máte zábavu, že sa chytáte kontaktov na baterke a takto Vás to nezabije a plus ešte menič vďaka tomu zadarmo parádne vyhreje celú miestnosť

[Diablo1st]

.. ale proste tie HV sú bezpečnejšie....

Vieš toto tvrdenie niečím relevantným aj podložiť?

Z môjho pohľadu je to blbosť ako voda v koši a to z nasledovných dôvodov:
- vyššie napätie
- cenovo drahšie
- väčšinou absencia aktívneho balancéra
- veľké množstvo článkov v sérii = väčšia šanca odchýlky medzi článkami
- väčšinou sú to blackboxy bez možnosti akéhokoľvek servisného zásahu (nezohnateľná bms, zvárané busbary)

Takže za mňa je jediná výhoda HV baterky len tie tenké káble a vyššia účinnosť meničov. Rozdiel v bezpečnosti bateriek medzi HV a LV nie je žiadny!

To, že si sa rozhodol pre HV baterky je úplne v poriadku, každému vyhovuje niečo iné.