Štítek na DC rozvaděč

[kyocera]

Otvírám nové téma, které tu nikdy nebylo. A sice štítek na DC rozvaděč.
Diskuze se týká jednak údajů co všechno má štítek obsahovat a dále
jak takový štítek vytvořit. tedy materiál štítku a technologie popisu štítku.
Nejprve předmluva. Dělal jsem malou ostrovní elektrárnu typu ohřev vody nebo i s malým měničem sinus
pro sebe nebo i rodinné příslušníky. A protože jsem dělal tak aby dílo vyhovělo předpisům, na závěr jsem zhotovené dílo
nechal u sebe nebo rodiných příslušníku podrobit revizi.
V našem okresu to proběhlo bez problému, ale v jiném okresu revizní technik řekl, že použitý
kryt jističů , typu Jangar šedý pro max počet modulů 18 musí mít štítek rozvaděče.
Jedná se o zařízení, které není umístěné ani na střeše ani venku , ale uvnitř dílny nebo technické místnosti.
Uvnitř takového nekovového krytu jističů typu Jangar jsou přepětové ochrany, dále držáky pojistek 10 x 38, Jističe na DC
případně další prvky.
Jenže od výrobce Jangar což je takový nekovový kryt jističů , žádný štítek není.
A tak se zamýšlím nad tím, jak takový štítek DC rozvaděče vytvořit , jaké udaje by měl obsahovat a z jakého materiálu
štítek vytvořit a jakou zvolit technologii popisu. Protože zde si většinou FV elektrárny sami stavíme, určitě na tento problém
jste narazili a řešili.
Nejprve podle normy co by měl štítek na DC rozvaděči obsahovat za údaje ?
Povinné údaje na štítku stejnosměrného rozvaděče (DC rozvaděče):

Název zařízení – např. „DC rozvaděč“ nebo „Stejnosměrný rozvaděč“
Výrobce nebo dodavatel – název firmy, logo, adresa
Typové označení zařízení – model nebo typ rozvaděče
Sériové číslo – pro jednoznačnou identifikaci konkrétního kusu
Datum výroby nebo uvedení do provozu
Jmenovité napětí (DC) – např. 1000 V DC
Jmenovitý proud – např. 160 A
Jmenovitý zkratový výkon / zkratová odolnost – např. Icc = 10 kA
Stupeň krytí (IP) – např. IP65 (dle ČSN EN 60529)
Třída ochrany – např. třída I (ochrana vodičem PE)
Použité normy – např. ČSN EN 61439-2, ČSN EN 60204-1
Schéma zapojení (obvykle uvnitř rozvaděče) – ale na štítku může být odkaz
Varovné piktogramy nebo texty – např. „NEBEZPEČÍ – VYSOKÉ NAPĚTÍ“
Přípustné provozní podmínky – rozsah teploty, prostředí apod.
Země původu (volitelně)
CE značka – pokud se zařízení uvádí na trh v EU

A nyní z jakého mat. štítek vytvořit. Kovové AC rozvaděče mají štítek z hliníku a popis je budˇgravírovaný nebo
jsou použita razidla. Tady na nekovový kryt jističů typu Jangar max. počet modulů 18 napadlo mně ,
že by mohlo stačit tisk štítku laser tiskárnou na papír a zalaminování. Tedy k vytvoření potřebného štítku. Existují i popisovače, značkovače, ale
ty používají termopapír a ten časem zčerná a vhodný by nebyl.
No a nyní diskuze.
Jaké Vy dáváte údaje na štítek DC rozvaděče a z jakého mat. štítek tvoříte a jakou technologii popisu štítku volíte ?
A co zkratová odolnost. Pokud DC rozvaděč obsahuje rozdíné prvky, uvádíte na štítek údaj prvku s největší nebo nejmenší zkratovou odolností ?

[pibi]

Samolepící štítky jsem si nechal vytisknout:
https://www.e-safetyshop.eu/zakazkovy-t ... atorem-cen
Slibují životnost materiálu a tisku:
Vnitřní použití: neomezená životnost
Venkovní použití: materiál 7 let, tisk 7-15 let (v závislosti na sluneční expozici)
Zatím jsem dělal jen popisy, bez udání zkratové odolnosti, vytvořeno v LibreOffice (ekvivalent Excelu), vyexportováno jako pdf.

[luky]

Zbytečně si s tím děláš hlavu.

Obávám se, abys mohl na rozvaděč dát štítek, musíš být "výrobce". Ale v předpisech kovanej nejsem...

Mám doma "výrobek firmy" - rozvaděč k tlakové kanalizaci. Je to nálepka jako formulář a údaje jsou v tom dopsané lihovým fixem. Hádejte, jak dlouho to na sluníčku venku vydrželo...

Kolega z práce na přístroje domácí výroby s úspěchem používal papír vytištěný na laserové tiskáně přelepený průhlednou samolepicí folií.

Domů jsem si pořídil štítkovačku Brother (termotisk + laminace). Jdou do toho koupit náplně v číně za zlomek ceny orginálu a umí to třeba i smršťovací bužírky na kabely. Jestli to potřebuješ často, existují i "lepší" s připojením k mobilu nebo PC. Já mám jen takovou hloupou s klávesnicí a malým displejem, ale nějaké symboly a změny velikosti a fontu písma to taky zvládá.

[Valdano]

Doporučuji k přečtení článek Postup při výrobě rozváděčů provozovaných laiky podle platné legislativy.

[cipis]

Neni to sice DC, ale muj, druhym rokem stary, rozvadec na baraku na dva elektromery ma obycejny papirovy stitek, kde je neco vytisteno a neco dopsano propiskou.
Na nektere veci mam v praci stitkovacku Brother, treba na inv. cisla, ale psal jsem par lidem jmeno, co si davali na zvonky. A par let to vydrzi. Na schrance, na kterou od poledne furt sviti, tak se po trech letech zacina odlepovat, ale napis je stale citelny a jen o zdabec vybledlejsi.

To klikatko ma i jiny cesky vyrobce.

[kyocera]

Děkuji za Vaše postřehy a názory.
Pibi, určitě dobré, do vnitřního prostředí , to vydrží dlouho. Při této příležitosti
jsem si vzpoměl, že mám doma zcela průhlednou folii cca 0,4mm pro laser tiskárny , která se jednoduše jen nalepí na nekovový rozvaděč
a vypálený černý text do folie i samotná folie je dlouhodobě bez UV záření uvnitř domu stabilní.
Luky, neber to tak, že si dělám s tím zbytečně hlavu. Dcera s manželem si postavili domeček na hypoteku a chtějí mít od všeho revize
i pro případ nějaké pojistné události. Pokud místně příslušný revizní technik řekl, že mu schází štítek na DC rozvaděč, tak mu štítek
pro DC rozvaděč vyrobím podle výše popsaného úvodního návodu.
Valdáno děkuji za odkaz a i cipis za štítkovačku Brouther a pro všechny , kteří čtou toto vlákno dále uvádím, že na štítek
se píše údaj prvku v rozvaděči s nejmenší zkratovou odolností, jak jsem už zjistil.

[Valdano]

Je pro informaci. Tištěný štítek na rozvaděči musí vydržet otírání vodou a benzínem a zůstat i poté čitelný. Upozorňuje na to EZÚ při certifikaci rozvaděčů. Štítek z obyčejné tiskárny bez laminace i štítky z některých poměrně kvalitních termotiskáren to nemusí splňovat.

[Soban]

A zkrz štítek se postavím na hlavu.......
Štítek nad rozvaděč.......
Není důležité co tam je a jak je to zapojeno?

[cipis]

Ne, nejdůležitější jsou papíry. Tj. papíry v pořádku, štítek v pořádku, pojistka je pak ok. Chybí ti nějaký papírek, čísilko, označení, a můžeš to mít 100x dobře, a jsi v prdeli ... Z duše nesnáším označení "neodborná montáž". Kde rozhoduje, jestli máš ten správný papír, a ne, jak jsi to fakticky zapojil.

[kyocera]

Ano, bohužel je to tak jak píše cipis. Revizní technik chce z něčeho opsat udaje do revizní zprávy. Pokud schází štítek rozvaděče nemá revizák
z čeho opisovat a přeruší revizi, než se taková podstatná závada z jeho pohledu odstraní. Když bude vše v pořádku, bude revize. Kdyby nastala
budoucí situace na pojistnou událost, tak pojištovna než má plnit, tak chce předložit revizní zprávy a hledá, zda najde něco aby
mohla snížit plnění pojistné události. Pojištovny rády přijímají peníze a nerady vyplácí při pojistné události už jaksi z principu, protože pojištovny žijí z přijmu nikoliv z vydaných penez. Pokud jste hodně bohatí, nepotřebujete hypoteku a i případnou vzniklou budoucí škodu si uhradíte sami.
Pak nepotřebujete ani pojištovnu ani revizní zprávu. Když ale nejste bohatí berete hypotéku a už jste svým způsobem otrok, který se musí
podřídit všem nařízením cellé byrogratické mašinerie do puntíku. Protože když máte hypoteku na bydlení je velice pravděpodobné, že by jste neměli i potřebné miliony na opravu když by Vám vznikla škoda, tedy nějaká pojistná událost. Dnešní generace mladých lidí je závislá na hypotece, pokud chtějí bydlet. A celý systém má rád otroky s hypotekou, protože Ti nereptají , mají hypoteku a musí desítky roků tvrdě hákovat aby banky měly pěkné úroky a vysoce postavení manažeři bank si vypláceli pohádkové platy a nějaké drobné pustili akcionářům na dividendách. A z mého pohledu vše paírově připravit pro revizního technika zabere pravděpodobně víc času než jen vše správné zapojit podle norem a předpisů. A tak tochu jsem sám vybočil z rámce diskuze
tímto posledním příspěvkem. Snad to moc nevadí....

[gupa]

Pojištění je v podstatě letadlo nebo pyramida. Tak co od toho kontraktu čekat. Jen spekulanty a okradené.

[gupa]

Doporučuji k přečtení článek Postup při výrobě rozváděčů provozovaných laiky podle platné legislativy.

Co to je za slovo laiky? Je to v článku jen klamavá reklama a možná nekalalá konkurenční soutěž jako článek s argumentačním klamem na lepší prodej programu a dalších produktů k výrobě rozváděčů. Protože používání elektrického zařízení laikem není to samé jako výroba zařízení pro vlastní potřebu. To vládní nařízení ani o takovém výrobku vyrobeném pro vlastní potřebu nic v daném textu nařízení vlády nestanovuje! Což se neshoduje s literou zákona který říká, že
d) výrobcem osoba, která vyrábí výrobek nebo si nechává výrobek navrhnout nebo vyrobit a tento výrobek uvádí na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo, stanoví-li tak nařízení vlády, jej používá pro vlastní potřebu,

Jde jen o výrobky v nařízení vlády, které se uvádí do oběhu. Takže pokud se budu stěhovat z domu do domu a má elektrárna půjde semnou, nic deklarovat jako CE nebo shody nemusím. Musím jako uživatel pro vlastní potřebu akorát dodržet základní požadavky dané vládní prílohou č1 k nařízení vlády č. 118/2016 Sb. Je tak?

[bol-St]

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 118/2016 Sb.

ZÁKLADNÍ POŽADAVKY BEZPEČNOSTNÍCH ZÁSAD PRO ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ URČENÁ PRO POUŽÍVÁNÍ V URČITÝCH MEZÍCH NAPĚTÍ
1. Obecné podmínky

a) na elektrickém zařízení nebo, pokud to není možné, v přiloženém dokladu musí být uvedeny základní údaje a pokyny, jejichž znalost a dodržování zajistí, aby elektrické zařízení bylo užíváno bezpečně a k účelu, pro který bylo vyrobeno,

b) elektrické zařízení a jeho součásti musí být provedeny tak, aby mohly být bezpečně a správně smontovány a připojeny,

c) elektrické zařízení musí být navrženo a vyrobeno tak, aby byla zajištěna ochrana před nebezpečími uvedenými v bodech 2 a 3, pokud bude používáno pro účely, ke kterým je určeno, a řádně udržováno.

2. Ochrana před nebezpečími, která mohou být způsobena elektrickým zařízením

V souladu s bodem 1 musí být technická opatření stanovena tak, aby

a) osoby a domácí zvířata byly přiměřeně chráněny před nebezpečím fyzického poranění nebo jiného poškození, které by mohlo být způsobeno přímým dotykem nebo nepřímo,

b) nevznikaly teploty, elektrické oblouky nebo záření, které by mohly být nebezpečné,

c) osoby, domácí zvířata a majetek byly přiměřeně chráněny před nebezpečími neelektrického charakteru, která by podle zkušenosti mohla být elektrickým zařízením způsobena, a

d) izolace odpovídala předvídatelným podmínkám.

3. Ochrana před nebezpečími, která mohou vznikat působením vnějších vlivů na elektrické zařízení

V souladu s bodem 1 musí být stanovena opatření technické povahy, která zajistí, aby elektrické zařízení

a) odpovídalo předpokládaným podmínkám mechanického namáhání tak, aby nedošlo k ohrožení osob, domácích zvířat a majetku,

b) bylo za předpokládaných podmínek okolního prostředí odolné vůči působení jiných než mechanických vlivů tak, aby nedošlo k ohrožení osob, domácích zvířat a majetku, a

c) za předvídatelných podmínek přetížení neohrožovalo osoby, domácí zvířata a majetek.

[unicast]

Tohle nařízení je prováděcím předpisem k zákonu č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, nemůže tedy být vykládáno samostatně, ale právě jenom v kontextu tohoto zákona.

V tomto případě má gupa pravdu. A to pomíjím praktický problém s důkazní situací (čti nouzí) v řízení podle tohoto zákona (a nařízení vlády), včetně toho, že by bylo poněkud obtížné prokázat, že tento předmětný zákon a nařízení jsou v dané věci vůbec použitelné.

[dipos]

Pochvala za vytvoření tohoto vlákna.
Příčinou je kvalifikovaný přístup revizního technika k DC rozvaděči. Hoch má pravdu, revizní zprávě uvede označení rozvaděče a výrobní číslo s odvoláním na Atest výrobce. Dále uvádí výzbroj jistících a ochranných prvků odchozích a příchozích vodičů včetně průřezu. Potud povinnosti RT.

Problém je, že DC rozvaděče pro FVE které jsou na trhu Atest rozvaděče nemají, alespoň o to nevím.
Takže se kombinují dostupné komponenty k výrobě vlastní konstrukce DC rozvaděče. To co nabízejí prodejci jsou vlastně skládačky jednotlivých prvků v univerzální rozvodnici, vesměs plastové, bohužel bez Atestu.

A jak tedy řešit tuto šlamastiku.
Koupit DC rozvaděč u prodejce, nalepit štítek výrobce=prodejce, přidělit vlastní v.č. a označení " DC okruh č.1 " . Je to řešení?
Můj osobní názor je že ano.
RT místo vyžadovaného Atestu může vložit fotku DC rozvaděče do revizní zprávy.

[Valdano]

Co to je za slovo laiky? Je to v článku jen klamavá reklama...

Ten odkaz na článek "Postup při výrobě rozváděčů provozovaných laiky podle platné legislativy" jsem zde neuvedl jako reakci na úvodní příspěvek tazatele kyocera, ale jen jako reakci na luky, který ve svém příspěvku hned před tím mým zmiňoval, že má rozvaděč vyrobený a osazený firmou a v podstatě téhož se týkala i ta moje pozdější zmínka o doplňující informaci alias odolnosti štítku.

V tomto kontextu (myšleno vůči firmě jako výrobci rozvaděče) není formulace "rozváděčů provozovaných laiky" žádný výmysl, reklama atd., ale jen jiná definice pro rozvaděče určené k užívání osobami bez elektrotechnické kvalifikace tj. tím jsou myšleni oni laici a nic víc. Z článku je zřejmé, že výrobcem rozvaděče je podnikatelský subjekt (firma), vyrábějící rozvaděče k užívání osobami bez elektrotechnické kvalifikace (laiky). Tudíž se na toho výrobce (firmu) samozřejmě vztahují příslušná ustanovení zákona č. 90/2016 Sb. i nařízení vlády č. 118/2016 Sb. a s tím spojené požadavky definované těmito právními předpisy. Ostatně v tom článku je to i uvedeno viz "montážní firma" a montážníkem je v tomto případě myšlen pracovník montážní firmy a nikoli domácí kutil, který si vyrábí rozvaděč sám pro svoji soukromou potřebu.

Velmi často se v praxi stává, že rozváděč nízkého napětí je chápán jako volná stavebnice, kterou je možné libovolně složit z jednotlivých komponent. Montážní firma rozváděč na stavbě osadí přístroji, provede veškeré vnitřní propoje, připojí vnější vodiče, čímž pro ni „výroba“ rozváděče končí. Při kompletaci rozváděče se montážník řídí pouze svými zkušenostmi a praxí. Tento postup, byť je v praxi častý, je však nesprávný...

Nicméně i tak se omlouvám, pokud si můj odkaz někdo vyložil v nesprávném kontextu, který jsem vůbec nezamýšlel.

[gupa]

Já jen že laik nemá co na rozváděči dělat. Provozovat ho může ale ne laicky obsluhovat. Laik je to co mi nesedí v tom článku. Každý, kdo vezme do ruk nějaké elektrické zařízení prokazuje že není laikem pokud ho používá dle návodu. Tak k čemu jsou návody? Třeba k rozváděči. K tomu aby se z laika stala zkušená osoba. A to znamená že už se ale zároveň nebavíme o laikovi ale o zkušeném uživateli elektrického zařízení.

Edit: dodám že znám jednoho velmi studovaného člověka v ekonomickém směru který měl pod sebou týmy v nadnárodních společnostech, ale přesto se prohlašuje dodnes za laika v elektrickém zařízení např. rozváděč. Má např. problém pochopit proč nenatáhnout ochranu dříve, než odstraní závadu, resp. neví kde by ji hledal a neví co může způsobit. Takže nic elektrického moc nechápe.A proto nesahá ani na páčku jističe. Protože neví co se může stát když ji natáhne. Přesto má ale např oprávnění k řízení vozidla kde chápe to, že když nenastartuje, tak neodjede.

[Valdano]

Existuje na to dokonce i aktuálně platná norma viz ČSN 33 1310 ED.2 Bezpečnostní požadavky na elektrické instalace a spotřebiče určené k užívání osobami bez elektrotechnické kvalifikace. Tato norma se vztahuje na elektrické instalace nízkého napětí a elektrické spotřebiče, které mohou obsluhovat osoby bez elektrotechnické kvalifikace (laici) a stanovuje požadavky na obsah průvodní technické dokumentace pro užívání těchto elektrických instalací a elektrických spotřebičů a základní opatření před jejich uvedením do užívání.

[cipis]

Kdyz mam maturitu ze SPSE, tak mam elektrotechnickou kvalifikaci a nejsem tedy laik?

[Valdano]

Dokončené elektrotechnické vzdělání je dle Nařízení vlády č. 194/2022 Sb. považováno za odbornou kvalifikací elektro. Dle mého názoru tedy lze konstatovat, že v daném kontextu laik nejste. V závislosti na uvažovaných činnostech pak zmíněné nařízení vlády podrobněji specifikuje další požadavky kladené na odbornou způsobilost k výkonu určitých činností na elektrických zařízeních.