Leoshavla FVE

[Valdano]

Především LiFePo4 články obvykle nehoří ani když se některý z nich zvrhne do nevratného stavu Thermal Runaway (dále jen TR). Většinou nedojde ke vzniku požáru i když se článek dost ohřeje. Dochází však obvykle k intenzivnímu plynování takového článku. To s tím zvrhnutím článku LiFePo4 a následným plynováním se tu už někomu stalo a psal tu o tom, že když otevřel dveře do místnosti kde měl tu samodomo skládanou baterii umístěnou tak se vyvalil dým, ale nehořelo. Byly to jen hořlavé plyny, které naštěstí neexplodovaly. Zřejmě tam ještě nebyla dostatečná koncentrace. Už nevím komu konkrétně se to tady stalo ani ve kterém starším tématu o tom psal.

Chce to mít v místnosti kde je baterie umístěna detektor ideálně vodíku, protože toho se v případě zvrhnutí článku generuje nejvíc. Z jednoho článku LiFePo4 s kapacitou 304Ah se může vygenerovat až cca 240 litrů směsi plynů. Tady je popsáno složení směsi plynů, které se generují z LiFePo4 článku při vnitřním zkratu a přechodu do stavu TR (Thermal Runaway). V tom odkazovaném příspěvku je zároveň i odkaz na vhodný detektor vodíku. Detektorem spouštět havarijní větrání, které primárně spustí ventilaci. Ventilace by měla být dost výkonná na to, aby dokázala odsát případné vygenerované plyny z místnosti ven a netrvalo jí to nějak extra dlouho. Při zvrhnutí článek většinu směsi hořlavých plynů vygeneruje zhruba do 5-ti minut. Pokud jsou plyny v malé uzavřené nevětrané místnosti a dosáhnou koncentrace okolo 5%, tak stačí jiskra třeba od nějakého stykače v rozvaděči apod. a dojde k explozi. Pokud máte články ve složené baterii proložené tepelně izolačními a nehořlavými proklady, které zabrání řetězové reakci tj. v přenosu problému z jednoho zvrhlého článku na další sousední články, tak se problém nerozšíří a z jednoho článku LiFePo4 o výše uvedené kapacitě se vygeneruje jen zhruba výše zmíněné množství plynů.

[v600]

...kapři se konečně ohřejou a nebude jim zima (v nejhorším "rybí polévka").

Ale teď vážně, řešil jsem to - mám 10+10 kWh v LiIon prizmatických článcích, tedy mnohem hořlavějších.
a) pasivní bezpčnost - v kamenném sklepě
b) správné zacházení (asi jako to řešíte u kanystrů s benzínem )

[betmen]

Valdano, dakujem.
toto vsetko viem a sam som tu niekde dokonca daval info, ze by naraz muselo zlyhat tusim 6 clankov aby potrebnou koncentraciou na výbuch vodiku zaplnili miestnost 4x4m.
kazdopadne moja otazka znela uplne inac

Cipis: Tu si polož v jiném tématu, zde je OT!

[Valdano]

Předem se omluvám za OT. Abych to uzavřel tak uvádím následující.

nejdem nic analyzovat, nic hejtovat, je to len moja zvedavosť ze kolko skladaných baterii (opat pripominam, ze lifepo) tu uz realne zahorelo.

I když takové případy už třeba byly a budu třeba i další tak podrobnější informace k nim obecně nejsou nikdy dostupné. Mediálně známý případ, který se tu probíral byl ten s výbuchem v rodinném domě v Šonově u Nového Města nad Metují kde dle závěrečné zprávy HZS exploze článků baterie zbourala celou boční zeď a barák byl nakonec kompletně na odpis. Naštěstí se v době události nikdo v domě nenacházel, a tak se incident obešel bez zranění. V předběžné a následné závěrečné zprávě HZS k tomu případu se uvádí následující.

Naši vyšetřovatelé se přiklánějí k verzi, že příčinou výbuchu mohl být zkrat, následné hoření a exploze lithium-železo-fosfátových (LiFePO4) článků v bateriovém úložišti. Systém fotovoltaické elektrárny byl zakoupen po částech a smontován samotným majitelem domu.

V zasaženém objektu došlo vlivem blíže neobjasněné provozně-technické závady k poškození článků v bateriovém úložišti fotovoltaického systému. Z poškozených článků se do interiéru objektu uvolňovaly hořlavé plyny vzniklé rozkladem elektrolytu (vodík, methan, etylen aj.). Tyto plyny spolu se vzduchem vytvořily uvnitř objektu výbušnou směs, která byla následně iniciována plamenným hořením uvnitř technické místnosti. Došlo k deflagraci vzniklé plynno-vzduchové směsi s tlakovým účinkem, který způsobil destrukci objektu.

V tomto případě vyloučili vyšetřovatelé veškeré jiné možné varianty výbuchu.

Na fotkách co byly v předběžné zprávě HZS je vidět, že kutil co to skládal články nacpal těsně k sobě aniž by je proložil a zřejmě jakmile jeden z nich šel do TR, tak se postupně přidaly i sousední a pak další až nakonec plynovaly zřejmě úplně všechny články v tom packu. Výsledkem byla vysoká koncentrace generovaný plynů v prostoru a následný výbuch pak už byl jen otázkou času. Spekulovalo se tam o ledasčem, ale nic z toho nebylo možné ověřit, protože k tomu nebyly a ani dodnes nejsou k dispozici bližší informace.

Můžeme se tu dohadovat třeba do nekonečna, ale faktem je, že zpráv kde by k tomu bylo více podrobnějších informací je naprosté minimum respektive v podstatě žádné podrobnější informace k tomu nikdy nejsou dostupné i když případů s různými "haváriemi" bateriových systémů k FVE je daleko více. HZS to ve zprávách pro veřejnost nijak extra dopodrobna nepopisuje, k interním zprávám HZS se nedostaneme a o případech kdy se to třeba obejde zcela bez zásahu HZS se tady ani vůbec nedozvíme, protože zdaleka ne každý komu se něco takové třeba stalo se s tím je někde ochoten vůbec pochlubit. Takže případů sice mohlo být daleko víc, ale nebyly až tak destruktivní a tak se o nich vůbec nedozvíme.

[leoshavla]

Lednice se začíná plnit, zatím testuju topení

[leoshavla]

Tak jsem zahájil první nabíjení baterie, paralelní spojení jsem nedělal, tak to nechám lehce nabíjet tak 20A a po dosažení 3.4V to stáhnu na 3A a nechám balancovat. A má cenu chodit při prvním nabíjení nad 3.45V?

[rva]

Hlavně si hlídej kdy máš snížit proud. Těch 3.4 V je už prakticky nabitý článek a pak to jde nahoru nebezpečně rychle.

[TomHC]

A má cenu chodit při prvním nabíjení nad 3.45V?

Kľudne na 3.55V

[Mex]

Tak jsem zahájil první nabíjení baterie, paralelní spojení jsem nedělal, tak to nechám lehce nabíjet tak 20A a po dosažení 3.4V to stáhnu na 3A a nechám balancovat. A má cenu chodit při prvním nabíjení nad 3.45V?

Ono se něco změnilo na tom, že je správné a z hlediska životnosti výhodné udělat na začátku iniciační nabití?
Tedy nabít to až nad úroveň, kterou pak budeš dál v praxi používat.
Řekněme minimálně na 3.6V, nebo možná spíš na 3.65V.

[rva]

Myslím, že inicializační nabíjení mělo smysl dříve, kde se při něm snadno provedl top balancing. Dnes bych to nedělal, protože máme levná BMS s aktivním balancerem, která srovnání článků zajišťují průběžně.

[Mex]

No tak to si tedy opravdu nemyslím.
O balancování při iniciačním nabíjení nejde. Resp. jde, ale jen potud, aby některý článek nevyjel napětím moc vysoko nebo naopak neměl tak málo, že k iniciaci nedojde.

To iniciační nabití je vlastně závěrečná fáze výroby článku, kdy se zvýšeným napětím vyloučí na anodě tenká vrstva kovového lithia.
Pokud se tam kovové lithium vylučuje v průběhu dalšího života baterky tak to není dobře. Ale právě v té úvodní fázi života, a jen v ní, to kupodivu působí pozitivně, protože to vytváří ochrannou bariéru té anody a zvyšuje následnou životnost baterky.

[leoshavla]

A nedělá kapacitní test a in. nabití výrobce EVE při testu článků?

[Atman]

Tiež ma to napadlo, že každý článok s overenou kapacitou to absolvoval.

[Mex]

Ne. Vyrobci na to maji postupy jak merenim urcitych parametru (nejen vnitriho odporu ale i dalsich) delaji kvalifikovany odhad.
Neni-li to explicitne uvedeno tak asi zadny vyrobce nanabiji clanek do plna (a pak zase nevybiji na destribucni hodnotu SOC).

[glottis]

No tak to si nejsem jistej. Nekde jsem videl video z tovarny, ze to delaj. A delali to proto, ze chteli vytridit grade A pro automotive. A ty to rozhodne chtej. Side effect jsou zmerene i B grade. Ale samozrejme vyrobce, co do automotive nemiro to delat asi nemusi

[Franta2776]

Jak to dělají výrobci beden 16x lifepo?? Podle mĕ to nejsou schopni kapacitnĕ dĕlat.

[Mex]

No tak to si nejsem jistej. Nekde jsem videl video z tovarny, ze to delaj. A delali to proto, ze chteli vytridit grade A pro automotive. A ty to rozhodne chtej. Side effect jsou zmerene i B grade. Ale samozrejme vyrobce, co do automotive nemiro to delat asi nemusi

Automotiv je tak trochu svět sám pro sebe.
Taky se tam vesměs nepoužívají články v nějakém "normálním" provedení. Tedy třeba nějaké ty naše oblíbené prizmatické kostky tam asi moc nebudou.
Buď tam jsou nějaké pytlíky (které se pak balí do pevných modulů) nebo nějaké obskurní tvary jako blade atd.
Z těch "normálních" se používají snad jenom cylindrické 18650, 21700 nebo dneska si nejvíc 4680.

Než se nevratně zavře pytlík do modulu tak se určitě testuje dost důkladně.
Jestli to dělají už výrobci nebo až kompletátoři modulů, případně někdo mezi - možná to bude jak kde.

Ale u těch našich oblíbených levných modrých kostek se s kompletním nabitím a následným vybitím nikdo nezdržuje.

[leoshavla]

Tak to zkusím nabít a srovnat na 3.6V a vybít tak na 3.1V níž se mně chodit nechce, ale mám na to čas. Ještě musím dodělat AC rozvody.

[glottis]

No tak to si nejsem jistej. Nekde jsem videl video z tovarny, ze to delaj. A delali to proto, ze chteli vytridit grade A pro automotive. A ty to rozhodne chtej. Side effect jsou zmerene i B grade. Ale samozrejme vyrobce, co do automotive nemiro to delat asi nemusi

Automotiv je tak trochu svět sám pro sebe.
Taky se tam vesměs nepoužívají články v nějakém "normálním" provedení. Tedy třeba nějaké ty naše oblíbené prizmatické kostky tam asi moc nebudou.
Buď tam jsou nějaké pytlíky (které se pak balí do pevných modulů) nebo nějaké obskurní tvary jako blade atd.
Z těch "normálních" se používají snad jenom cylindrické 18650, 21700 nebo dneska si nejvíc 4680.

Než se nevratně zavře pytlík do modulu tak se určitě testuje dost důkladně.
Jestli to dělají už výrobci nebo až kompletátoři modulů, případně někdo mezi - možná to bude jak kde.

Ale u těch našich oblíbených levných modrých kostek se s kompletním nabitím a následným vybitím nikdo nezdržuje.

No ze to nepouziva tesla nebo vw neznamena ze to nepouzvaji ty stovky automobilek v cine. Pro vyrobce otestovani muze znamenat vetsi zisk. Jsou i testery, ktere energii nemari na teplo ale prelevaji do jinych baterii takze nedochazi k takovym ztratam. Ale to si bez dukazu budeme jen kazdy stat za svym nazorem

[Mex]

Že se při nějakém testování přelívá energie do jiných baterek je samozřejmost.
To dneska umí i malé modelářské nabíječky za pár šupů. Jednu takovou mám na stole i já.

Ale to kompletní nabití/vybití celé produkce baterek prostě nedává smysl. Nabíjet nemůžeš nějak dramaticky rychle. A vezmi si jaká je hodinová produkce výroby takové fabriky. Navíječky toho sendviče elektrod a separátorů jedou tak rychle, že to skoro okem není ani pořádně vidět.
A teď si představ celou tu produkci nabíjet rychlostí maximálně 1C doplna a následně zase stejnou rychlostí vybíjet.
A to všechno ne někde v prázdné hale, ale trvale po celou tu dobu připojeno na nabíječku a měřicí zařízení.

Navíc zbytečně.
Rozumný zákazník/výrobce sestavy si to iniciační nabíjení udělá sám.
Hloupý zákazník si ho neudělá. Což je taky dobře, aspoň si brzo koupí další články.