Komprese baterie pomocí vzduchového měchu

[leoshavla]

Ahoj,
mám takovou myšlenku stahovat baterku pomocí vzduchu, na měch dám ventilek a manometr napumpuju na 1.5 Bar a mám tam kompresi 300 kg myslím že by to mohlo fungovat, ale nikde jsem to ještě neviděl že by to někdo používal.

[Matess]

ten duvod je jednoduchy... je to zbytecne komplikovane.

Pokud to chces presne staci si tlak rozdelit na 4 (zavitovky) a potom si spocitat tocivy moment na pace a muzes to udelat zavazickem na klici kdyz nemas momentovy klic.

anebo to udelej jako kazdy normalni clovek... utahuj zavitovky klicem jemne. Kdyz uz uvidis ze jsou perovky slisovane pridej na kazdem ctvrt az pul otocky a je hotovo.

[PavelR]

to je napad. musím dofukovat kola u auta, kola na kole, vak ve vodárně protože nekodážou udělat gumu která je vzduchotěsná a ještě baterku dofukovat

[TomHC]

A keď ju nedofúkneš, tak sa nafúkne sama

[leoshavla]

Je to nový měch, ten musí zůstat natlakován několik let bez úniku

[Lui]

Toto je najhlúpejší nápad aký som tu videl za posledných 14 rokov

[Mex]

Stlačit to něčím pružným (jako bude ten měch) by asi nebylo dobré. On bude působit tou tlakovou silou pořád, i když se baterka trochu nafoukne.
Naproti tomu když to stáhneš třeba běžnýma závitovkama, tak ty jsou samosvorné.
Takže s nimi vyvodíš tlakovou sílu 3kN na normální hubenou baterku. Pokud by ale baterka měla tendenci ztloustnout, tak ty závitovky nepovolí a udrží i mnohem větší sílu, než by odpovídala těm 3kN.
Takže to silové působení bude mít jiný charakter.

Na co by to ale bylo dobré to je kalibrace toho utahovacího momentu.
Tady předřečníci suverénně píšou, ať to utáhneš spočteným momentem. Ale to v praxi tak jednoduché rozhodně není.
Závitový spoj má nějakou účinnost. A její stanovení je velmi obtížné. Bude jiné podle materiálu té závitky a matice, podle drsnosti povrchu, podle namazání nebo chodu nasucho.
Tak kdybys ten měch měl a uměl pomocí něho vyvodit přesnou tlakovou sílu, tak si můžeš přesně zkalibrovat potřebný moment ve Tvé konkrétní sestavě.

Na úplně přesném momentu tady samozřejmě nezáleží. Ale kdybych tu možnost měl, tak bych si to určitě vyzkoušel.
Já jsem mimochodem udělal něco podobného a zkalibroval jsem si to pomocí definovaně nafouknuté ploché plastové flašky.

[leoshavla]

Právě o to jde, když se baterka trochu nafoukne tak na ní stále bude působit síla 300kg, proto se dávají na závitovky pružiny a někde ve videu jsem viděl že v průmyslu používají na stahování lis který na baterii působí stále stejnou silou.

[leoshavla]

Jo a celé to bude v této staré lednici na ležato

[unicast]

Aby to ta záda té lednice vůbec vydržela.

[PavelR]

Je to nový měch, ten musí zůstat natlakován několik let bez úniku

tak toto napiš všem výrobcům pneumatik, duší, balónů, vaků do vodáren co to je za kouzelnej materiál.

To by byl sen kdybych nemusel dofukovat kola.

[leoshavla]

Pro mě není problém to občas dofouknout nebo to napojit přes redukčák na rozvod vzduchu který tam mám. A dodržím nejoptimálnější kompresi 12PSI na cm2 = 0,827Bar/cm2, plocha Baterie 205x173 je 354,65cm2 x 0,827Bar/cm2 = 293,29kg to vychází na průměr měchu 160mm tlak 1,46 Bar

[romanf]

taky krasny vypocet...

[Kostěj]

Když o tom tak mudruješ, uvědomil jsem si, že tu mám několik lyžařských vázání, kde jsou docela silné pružiny. Zatím mám staženo natvrdo, ale pocitově mi trvale pružné stažení přijde lepší. Taky tu někdo publikoval stažení pomocí pružin z ventilů. Gumu bych nedal v žádném případě, ctím pravidlo Keep it simple.

[Mex]

Právě o to jde, když se baterka trochu nafoukne tak na ní stále bude působit síla 300kg, proto se dávají na závitovky pružiny a někde ve videu jsem viděl že v průmyslu používají na stahování lis který na baterii působí stále stejnou silou.

No a to si právě nejsem jistý, jestli je to správně.
Podle mě je smyslem zabránit tomu nafouknutí a nikoli to nechat nafouknout a pak případně zase dlouhodobým tlakem splasknout.

To nafukování není v pravém smyslu slova skutečné nefouknutí, ale vnik mikrobublinek mezi jednotlivými vrstvami elektrod a tím zvětšení jejich tloušťky.
A pokud by to "pumpovalo" (nafoukne, splaskne), tak by to podle mě bylo horší než když se tomu větší silou zabrání.

Vezmi si jiné typy článků a baterek. U cylindrických článků je pevností obalu zajištěno, že se to nemůže nafouknout.
U bateriových packů třeba v evropských autech se do pevné hliníkové škatule pod tlakem nacpou pytlíkové články, ty se ještě případně zalejou nějakým blivajzem a pevně zavřou. Takže ani tady není žádný pružný element, který by vyvozoval stále stejný tlak i když by se články nafoukly.
Naopak je to v pevné škatuli, která nefouknutí vůbec nepřipustí, stejně jako ty samosvorné závitovky.

[soami]

A dodržím nejoptimálnější kompresi 12PSI na cm2 = 0,827Bar/cm2,

Nedodržíš. Asi nechceš baterku tlakovat vodou...

[thomas.007]

Pro mě není problém to občas dofouknout nebo to napojit přes redukčák na rozvod vzduchu který tam mám

Já si myslím, že daleko jednodušší, levnější, spolehlivější, bezpečnější i účinější je to nechat stažené závitovkama M6 a když teda zachovat "stejnou" kompresi článků, tak každý rok odpojit baterii, povolit měděné propojky, povolit a zase dotáhnout na správný moment.
Někdo to řeší pružnými podložkami nebo tvrdými ventilovými pružinami z auta, já se spoléhám na pružnost samotné závitovky.
Takový harakiri s měchem, už to vidím jak se redukčák sekne a bude z toho ohnivá placka

Jinak mám články ETC 135Ah a v datasheetu mám uvedeno: Za podmínek stažení článků 300 +/-20 kgf (3000N) je expanzní síla článku při EOL (konec životnosti) 1500-2000 kgf. Síla až 0,5 tuny závitovou tyč 4xM6 plasticky (nevratně) zdeformuje (pro M6 z oceli S235), čímž jsou čánky chráněny proti extrémnímu sevření a tím možného vzniku vnitřního zkratu...v tuto chvíli budou články stejně ve stavu EOL.
Tedy výrobce počítá s tím, že články bobtnají, tuhým stažením se může kompenzovat vnitřní odpor článků, který v čase roste, ale zvyšující se tlak na články tento odpor částečně eliminuje a článek se chová spolehlivě i po tisících cyklech.
Já se řídím tím co píše výrobce...

[leoshavla]

A dodržím nejoptimálnější kompresi 12PSI na cm2 = 0,827Bar/cm2,

Nedodržíš. Asi nechceš baterku tlakovat vodou...

Ano šlo by to taky hydraulicky, ale zase by tam musel být hydraulický akumulátor a ten není nic jiného než měch nafouknutý dusíkem

[JirkaE]

Já si myslím, že daleko jednodušší, levnější, spolehlivější, bezpečnější i účinější je to nechat stažené závitovkama M6 a když teda zachovat "stejnou" kompresi článků, tak každý rok odpojit baterii, povolit měděné propojky, povolit a zase dotáhnout na správný moment.
Někdo to řeší pružnými podložkami nebo tvrdými ventilovými pružinami z auta, já se spoléhám na pružnost samotné závitovky.
Takový harakiri s měchem, už to vidím jak se redukčák sekne a bude z toho ohnivá placka

Pod tohle se podepíšu také i když s jistotou závitu M10 který je třeba zbytečný, ale nic nepokazí.

Je to dlouhodobě ověřené řešení - které nepotřebuje takto ,,vylepšovat" nějakými měchy.

Celá FV má mnohem víc specifických detailů a teoretických problémů - kterým je potřeba se věnovat, než ztrácet čas u baterky a závitových tyčí za ,,pár kaček"

Já nyní přestavěl skladbu, potřeboval jsem ,,vývody na jiné straně" a u toho ,,zdvojil" propojení článků, po té - co jsem viděl zahřívání těch jednoduchých na videu.
Což jsem sám doma vidět nemohl - protože jsem ještě nikdy tak velký odběr neměl a nechtěl stavět a testovat to co již je otestované a odzkoušené.

I dvojité ALU propojky jsou pouze ,,pár kaček" navíc, vzhledem k ceně celku.

[vla]

Nevím proč vás pobuřuje inovativní řešení s měchem, mě přijde rozhodně lepší než jednou za rok kontrolovat utažení závitových tyčí atd. Měchy jsou v zásadě pružiny, které jaksi nevadí. Tak kde je opravdový problém?