Ostrovní chata k trvalému bydlení

[kodl69]

Ve variantách axpertů nemám přehled. Ale instalaci s cca 2.5kWp jsem dělal, s tím, že na stodole jsou 4 stringy po třech panelech, a propoj je AYKY 4x25mm, cca 35m s tím, že jsou žíly spojeny po dvou, takže 50mm2. potom na plnej výkon (cca 40A) vychází ztráta na vedení 0.04Ohm, takže při plným výkonu je to 64W. Pozor, podobnej výkon se ztratí i na pojistkách u stringů, naopak při malejch výkonech, je ztráta prakticky neměřitelná, pro 10A už jsou to jenom 4W. V trase výkopu je uloženo i společný uzemnění a samozřejmě jsou všude přepěťovky jak mají být.
PC a monitory jsou spotřebiče, který by měly být připojený na DC a je potřeba je podel toho už pořizovat, tj monitory s externím napájecím zdrojem, něco jako intel NUC, NB, a podobně... A kvůli ledničce nemusí jet měnič pořád, te je zbytečný, stačí, když kontakt termostetu sepne to dálkový ovládání, co zapne měnič. U toho známýho je v provozu lednička na 24V DC, je tam 24V rozvod...
Ještě jednu výhodu má ten akspert: když odejde, tak ti nebude fungovat nic. Navíc nabíječka nefunguje s kdejakou centrálou, už to tady taky někdo popisoval, jak si centrálou toho axperta zničil... Pokud to bude jedinej zdroj energie, tak bych se snažil o použití solidních komponentů nebo aspoň o redundanci, tj pole rozdělit na dvě poloviny a ke každé zapojit svůj regulátor, stejně jako baterku do dvou samostatnejch celků s možností funkce i na jednu z nich, třeba kvůli údržbě. Můžeš třeba začít s menší částí, a pak zdvojovat...
Navíc máš možnost zapojit třeba ohřev vody přes trochu upravenej siton přímo z panelů, kde nijak nezatěžuje zbytek systému,mám to takhle částečně já a Noparasito už to tuším taky zprovoznil...
Mě , když odešel měnič, fungoval zbytek systému bez zaváhání, a u úplnýho ostrova by to zrovna byly ty důležitější věci, jako světlo, teplá voda, PC kvůli práci, čerpadlo na 24V a pod. Baterky mám rozdělený na dvě samostatný části, a náhradní regulátor dobíjení je v regálu, v případě makeskyblue to zas není taková položka... A to pořád můžu zapnout ten jistič od DS.

[solartom]

Pokud bych poskládal FVE z jednotlivých solidních komponent - dalo by se uvažovat o měniči fangpusun XTM 4000? Spotřeba naprázdno je 14 W - to už by se dalo i v zimě, v search modu jen kolem 2 W. Aktuálně se tady organizuje další nákup... Victron 3000 zvládá trvale jen 2400 W (což by nám občas nedostačovalo) a 5000 už je cenově mimo aktuální možnosti. To XTM s 3500 W trvale už by bylo pro nás dostačující, netrval bych ani na 5 kW, které má Axpert. S jakým regulátorem by případně bylo ideální XTM 4000 propojit?

[mobilik]

Z regulátorom. VT-65, VT-80, VS-70, podľa toho aké stringy budeš mat.

[vla]

Možná by bylo dobré počítat i s tím, že většina výkonných spotřebičů, jako pračky, přímotop, vařič atd. nají sice příkon zpravidla něco přes dvě KW, ale není stálý, protože termostaty udržují předem nastavenou teplotu a zdroj tepla odpínají a zapínají dle nastavení, nebo pračka jen při ohřevu vody, takže při trošce rozumu není potřeba měnič na součet všech zapnutých příkonů.

[beethowen]

Ono to XTM4000 dá těch 4000W klidně půl hodiny i více. Za tu dobu musí být pračka, myčka a podobné stroje dávno nahřáté. Pokud se teda nevyvařují plenky nebo něco podobného. Takže i ty souběhy se dají celkem pohlídat, když člověk ví kdy to zrovna nahřívá. Já už mám vysledované určité minuty např. u myčky nebo pračky, kdy to bere ty cca 2kW, potom jenom motor a to je skoro nic.

[DanoP]

Z regulátorom. VT-65, VT-80, VS-70, podľa toho aké stringy budeš mat.

To je ideal, ale ked zbada cenu tak zisti ze aj klon victron regulatoru bude dobry. Ano komunikacia je tam zlozitejsia,
ale da sa aj bez nej.

[kodl69]

Já nemám nijak měnič s regulátorem zkomunikovanej, a funguje to tak už mnoho let. Je dobrý mít přehled o stavu baterek, což dokáže třeba regulátor midnitesolar s bočníkem, nebo třeba BMV od victronu. U olova i li-ion baterek se dá odhadovat kapacita podle napětí, u lifepo4 ne, tam se musí měřit ampérhodiny do a z baterky... Pak je taky dobrý mít přehled o okamžitým odběru měniče, třeba díky tomu měření baterek, za několik dní to člověk okoukne, a už ví, jak dlouho nahřívá pračka, jakej odběr má čerpadlo, kdy nahřívá myčka - ta je trochu složitější než pračka, nahřívá třeba i na konci cyklu, kvůli sušení... a ví, kdy si může dát to solární kafe z rychlovarky. U más doma je v jídelně na stěně tablet, na kterým se ukazuje stav baterky a odběr, úplně to stačí.

[mobilik]

Z regulátorom. VT-65, VT-80, VS-70, podľa toho aké stringy budeš mat.

To je ideal, ale ked zbada cenu tak zisti ze aj klon victron regulatoru bude dobry. Ano komunikacia je tam zlozitejsia,
ale da sa aj bez nej.

Dá sa pozháňať za lepšiu cenu.
No za kvalitu sa platí. Platí to asi na celom svete dnes.

[DanoP]

A kolko orientacne je ta lepsia cena? Viktron original 150V/60A cca 510€ koncova cena s DPH, VT-65 ?

[solartom]

Díky všem za reakce a rady. Stále se ještě rozhoduji mezi levnější a dražší / jednodušší a složitější variantou, na definitivní rozhodnutí ještě chvíli mám. Co jsem však už rozhodnutý, je osvětlení na DC, jak doporučuje Kodl69, ať už zvolím variantu Axpert, Fangpusun nebo Victron. Příští týden bych chtěl s elektrikářem natahat rozvody na světla, proto bych Vás chtěl poprosit o konzultaci/kontrolu myšlenek.

1. Systémové napětí bude 48V, tedy při výkonu 5-15 W LED na místnost potečou vodiči podobné proudy, jako při zapojení 60 W žárovky na 230 V. Svítit se bude obvykle ve 2, max 3 místnostech najednou. Není tedy potřeba světelné okruhy dimenzovat nějak zvláště oproti klasické AC instalaci. Přesto se zeptám - máme natáhnout CYKY 1,5 mm2 nebo CYKY 2,5 mm2? Vejdou se ty silnější do vypínačů?
2. Jinde na fóru jsem našel, že Kodl69 doporučuje např. tyto žárovky. Rád bych takové použil, předpokládám, že díky tomu napěťovému rozpětí 12-85 V není už potřeba řešit žádné DC-DC konverze a světla budou svítit, ať už budou baterie v jakémkoliv stádiu nabíjení/vybíjení.
3. Bude stačit jeden jistič na všechna světla po chatě? Dispozičně je to 2+1+vstupní místnost a schodiště. Venkovní osvětlení terasy do budoucna je lepší navěsit na zvláštní jistič nebo může být na jednom se zbytkem?
4. Jak je to s proudovým chráničem? Předpokládám, že světelný okruh bude muset mít jiný proudový chránič, než zbytek AC rozvodů.
5. Předpokládám, že baterie bude muset mít navíc nějakou ochranu proti přílišnému vybití - kdyby někdo nechal dlouho svítit a SoC klesl příliš nízko, odpojí DC okruh.
6. Je dobré udělat u baterii nějaký busbar, ze kterého potom půjdou vodiče do měniče a zvlášť k jističům k jednotlivým DC rozvodům?

Díky za rady a připomínky, jak jsem psal v úvodním postu, jsem začátečník a nerad bych něco přehlédl, zapomněl nebo udělal špatně. Rozvody si nechám udělat od známého elektrikáře, jen musím dokázat formulovat, jak má zapojení vypadat.

[lubomirz]

1) 1.5mm2 uplne staci, to prenesie 10A na 240V - pozri ake mas standartne svetelne okruhy a droty v baraku. 2.5mm2 do vypinaca das, ale su uplne zbytocne ; 2.5mm2 sa pouzivaju na 240V/16A okruhy. Mas 5 osvetlenych miest, 15W kazde = 75W cize necele dva ampere pri 48V DC. Nemas co robit ani s 1.5mm2.

2) ziarovku nepoznam, popis je uzasny, AC, DC, akceptuje to uplne vsetko LEDky su smejdy a kazive, doporucujem skor nieco kupit v Cechach aby si mal realnu zaruku.

3) podla mna bude stacit, ale dal by som dva istice. Ked ti nieco bafne, tak ti cela chata zhasne. Rozdel to po miestnostiach, ked ti vypadne jedna, bude sa svietit v druhej tak sa nezabijes ked pojdes riesit. Vonkajsiu terasu by som dal zvlast istic, presne z toho isteho dovodu, alebo mozno spolu so vstupnou miestnostou.

4) iny prudovy chranic, kedze mas ostatne rozvody AC a svetelny okruh DC ktory ti nespravi taky odber. Prudove chranice su stavane na menovite napatie takze 230V. Teraz dokonca rozmyslam ci som videl prudovy chranic na 48V (ale ja som toho malo v zivote videl takze to nie je smerodatne).

5) samozrejme. BMS potrebujes v kazdom pripade.

6) asi ano, nejako to fyzicky musis zapojit. Daleko mudrejsi nez ja tuto poradia.

[luky]

1) 1.5mm2 uplne staci, to prenesie 10A na 240V - pozri ake mas standartne svetelne okruhy a droty v baraku. 2.5mm2 do vypinaca das, ale su uplne zbytocne ; 2.5mm2 sa pouzivaju na 240V/16A okruhy. Mas 5 osvetlenych miest, 15W kazde = 75W cize necele dva ampere pri 48V DC. Nemas co robit ani s 1.5mm2.

Je potřeba se na to dívat ještě z jiné strany. Odborně: impedance smyčky a zkratový proud. 20m 1.5mm2 dělá 0,5 Ohm. Při 48V to je zkratový proud 100A. Reálně se všemi přechodovými odpory to bude třeba 1 Ohm, takže 50A zkrat.proud. A podívejte se na charakteristiky pojistek, nic většího než 10A bych tam asi nedával.

4) iny prudovy chranic, kedze mas ostatne rozvody AC a svetelny okruh DC ktory ti nespravi taky odber. Prudove chranice su stavane na menovite napatie takze 230V. Teraz dokonca rozmyslam ci som videl prudovy chranic na 48V (ale ja som toho malo v zivote videl takze to nie je smerodatne).

Proudový chránič na DC bude asi trochu ekonomicky problematický (=drahý). Jestli tam bude trvale běžet měnič, na DC bych se vykašlal. Běžné elektroinstalační vypínače nesnesou spínání a rozpínání DC proudu a bude to zlobit (nemám vlastní zkušenost, ale při studiu zde na fóru jsem na tyto stížnosti narazil).

[kodl69]

10A jištění na 1.5mm2 kabel délky cca 50m (od rozvaděče někam na konec domu, včetně přívodů k vypínačům, to je optimistický odhad) takže 100m drátu, je těch 10A strašně moc, jenom odpor 100m 1.5mm2 CY je 1.13Ohm. Musíš do smyčky započíst i vlastní odpor pojistky/jističe, a dostaneš se k tomu, že pokud má pojistka/jistič vypnout za 0.4s ( hodnota podle normy) tak potřebuješ 10x jmen. proud pro charakteristiku gG (jistič B) a ještě má být 50% rezerva pro přechodový odpory. Potom mi to vychází na 4A jistič pro delší vývody a 6A pro vývody do 25m... Ale i tak, 4A*50V je 200W, to nemám na celý patro domu...
Analogicky, vodič 1.5mm2 pro 12V je možný jistit při délce 25m kabelu (50m vodiče) jistit cca 1.2A F pojistkou, což je s odřenejma ušima 15W ve světlech. Už chápete, proč se 12V hodí jenom pro malej obytňák nebo jednopokojovou chatičku?

[solartom]

Zvažoval jsem všechny diskutované možnosti - a máte pravdu, pro ostrovní systém by to chtělo nějaký měnič s nižší klidovou spotřebou a ideálně systém poskládat z jednotlivých robustních komponent. Zabere to více místa, ale díky dispozičním změnám bude místa více, než v původním plánu. Vzhledem k tomu, že je aktuálně ke koupi Studer XTM4000 na Secondsolu, připadá mi to jako vhodné řešení pro naši ostrovní chatu - 3500 W trvale / 4000 W na 30 minut je pro nás dostačujících (5 kW už je zbytečně moc, 2400 W zase může být někdy málo). Tento měnič má spotřebu naprázdno 14 W, což už by se i v zimě mohlo dát zvládnout, navíc v noci by se dal zapnout stand-by mód, ve kterém se dá nastavit hranice 2-25 W k sepnutí - takže mrazák, lednice by mohly běžet a spotřeba v tomto režimu jsou jen 2 W. Bylo by to podle Vás vhodné řešení? Jaké máte zkušenosti s fungováním stand-by módu?

Jako ideální regulátor bych viděl VarioTrack VT-65, i podle původního plánu s Axpertem jsem chtěl panely do 4 kW. Máte prosím přehled, kde by se dal tento regulátor sehnat nejvýhodněji? Nejraději bych došetřil na VT-65 i za cenu počáteční úspory na bateriích, ale na fóru jste psali, že XTM bez problému funguje i s jinými regulátory, jen je tam horší komunikace.

[vlkazajac]

Ak je mraznička a chladnička ovládaná len termostatom, dá sa úsporný režim meniča použiť. Ak je tam len kôpka elektroniky ( obvykle prezradená displejom ), nespolupracuje so stand-by meničom a vyhlasuje error.

Ak máš mať 4 kWp v paneloch, potrebuješ ich cca 12 - 15 kusov a vyjdú Ťa na cca 1200 EUR. Máš možnosť kúpiť jeden alebo dva lacné regulátory za cca 200 EUR ( ? ) oproti 600 EUR za Studera. Otázka znie, či nie je účelnejšie dať radšej viac prostriedkov hneď do batérií ? Ja sem - tam konzumujem rybie očká, ale rybárovi čo tie ryby chytá, som ešte nevolal, asi o mne ani nevie...

[solartom]

Ahoj, hlásím se s dalším updatem. Už mám doma XTM 4000 ze secondsolu, stihl jsem koupit ještě za nižší cenu. Měnič došel na paletce, vizuálně vypadá ve velmi dobrém stavu.

Tento týden se začalo pracovat na elektroinstalaci. Vzhledem k tomu, že se podařilo sehnat měnič s nízkou klidovou spotřebou, tak opouštím myšlenku DC rozvodů. Jak jste psali, je obtížné a drahé sehnat proudový chránič na DC. XTM má spotřebu 14 W a v noci ve standby jen 2 W a chladnička a mrazák si měnič zapnou podle potřeby. Nicméně světelný okruh bude natažený zvlášť, tak v případě potřeby by šel v budoucnu předělat bez bouracích prací... Stejně tak na klíčová místa budou kabely nataženy separátně, takže by šlo v budoucnu cokoliv přepojit.

Aktuálně řeším baterie - narazil jsem ve zdejším bazaru na nabídku od Mikela na nové LiFePo4 články 120 Ah. Při zapojení 16s by kapacita baterie byla hezkých 6 kWh (samozřejmě bych ji nevybíjel celou). Výrobce uvádí standardní nabíjecí a vybíjecí proud 1C, tedy pro 4000 W měnič by to mělo být dostačující? Předpokládám samozřejmě, že při nižší zátěži by životnost byla vyšší... Výrobce uvádí, že při 1C/1C nabíjení/vybíjení je po 2000 cyklech SoH 94 %. Byla by to podle vás vhodná volba pro naši FVE?

[lubomirz]

uprimne, ku kvalite tych baterii sa nevieme vyjadrit ale AK by to bolo tak ako to ma byt, rozhodne vydrzia viac nez 2000 cyklov, rozhodne su megabombove za tu cenu a bez problemu z nich mozes tahat 4000W pri 16s zapojeni. Navyse baterie su daleko menej citlive na vybijanie nez na nabijanie takze ked ich budes vybijat semtam 4000W a potom v klude nabijat 1000-1500W, je to uplne v pohode na zivotnost.

2000 cyklov byva pri 90-100% discharge, ked budes tie baterky prevadzkovat niekde okolo 15-80%, tak v pohode vydrzia 7.000 cyklov. Pozor na voltaz, LiFePo ma sialene strme krivky naspodu aj navrchu, v ziadnom pripade neist do 2.5V ako pisu odvazni vyrobcovia a silno odhovaram aj pred 2.8V. Ja osobne by som koncil na 3.0V kedy podla grafov zostava volaco okolo 10-15% kapacity.

[solartom]

Typický odběr u nás bude v desítkách W, občas pustíme něco s odběrem ve stovkách W (chlanička, mrazák, mixér, fén) a jen pračka, myčka, trouba, rychlovarná konvice nebo plotýnka budou mít odběr kolem 2 kW. Tyto spotřebiče nebudeme spouštět současně. Takže ani při vybíjení ta zátěž nebude 1C. (díky za info ohledně citlivosti na vybíjení, to jsem nevěděl) Na nabíjení je tedy dobré nastavit max 0.25C v rámci prodloužení životnosti?

Jaká je ideální teplota na provozování této baterie? Výrobce uvádí, že nabíjet se musí při teplotě nad 0 °C, kolik je rozumné minimum, aby se nesnižovala životnost? Když k XTM připojím BTS-01 teplotní senzor baterie, tak by mělo jít nastavit zastavení nabíjení při poklesu teploty pod určitou mez nebo ten senzor slouží jen k úpravě nabíjecích napětí?

Máte prosím nějaký tip na vhodný BMS pro tuto baterii a XTM 4000? Bylo by dobré dokoupit i Xcom CAN pro komunikaci s BMS?

[kodl69]

Vzhledem k tomu, že se podařilo sehnat měnič s nízkou klidovou spotřebou, tak opouštím myšlenku DC rozvodů. Jak jste psali, je obtížné a drahé sehnat proudový chránič na DC

Tak tohle jsem nepochopil. Proudový chránič je potřeba až od 120V DC. A nebo pokud je to podvodní jeskyně, a napětí je vyšší než 6V. A nebo pokud je to seník nebo tak něco s nebezpečím požáru hořlavých hmot. Jinak platí norma pro rozvody osvětlení malým napětím ČSN 33 2000-7-715/ed.2, tj pro AC do 50V a DC do 120V jmenovitých.
Požadavek na odpojení do 0.3s při zkratu a při navýšení odběru o 60W nad jmenovitý není celkem těžký splnit i s obyčejnejma pojistkama nebo jističema.
Ostatně chci vidět, jak si ovládání standby režimu poradí s 5W led žárovkou a nebo naopak se zapomenutou nabíječkou od telefonu v zásuvce. Obvykle jsou tohle věci, který dobře nefungují, měnič si obvykle hlídá uzavření obvodu malým DC proudem, a potom to funguje dobře pro tu chladničku, ale LED žárovka obvykle většinu měničů neprobudí, tak budeš kvůli tomu dávat klasický vláknový žárovky?

[lubomirz]

>> Takže ani při vybíjení ta zátěž nebude 1C. (díky za info ohledně citlivosti na vybíjení, to jsem nevěděl) Na nabíjení je tedy dobré nastavit max 0.25C v rámci prodloužení životnosti?

0.25C je neuveritelny komfort ktory nezazije 99% baterii veselo 0.5C alebo dokial nebude teplota 40+ stupnov aj 1C. Zober si ze pri elektroautach vyrobcovia riesia nabijanie 150kW pri kapacite baterie 60-75kWh cize 2C.



>> Jaká je ideální teplota na provozování této baterie? Výrobce uvádí, že nabíjet se musí při teplotě nad 0 °C, kolik je rozumné minimum, aby se nesnižovala životnost?

pod 5 stupnov pisu obmedzit nabijaci prud, pod nula sa nesmie i ked prax ukazuje ze v pohode vydrzia desiatky az stovky miliamperov. Ja osobne by som povedal ze pod 10 stupnov by sa nemalo peckovat, nad 30 stupnov by som rozhodne chladil - uplne jednoduchy ofuk ventilatorom z pocitaca staci, kupit nejaky 20-23cm ventilator na 12V pokial je to systemove napatie a hajde. Alebo nejaky maly stojanovy ventilator do 220v zasuvky, taku tu hovadinu s tromi vrtulami co maju vsade v OBI, Hornbachu atd.

Baterkam daleko viac skracuje zivotnost vysoka teplota ako nizka. Nabijanie je vzdy narocnejsie nez vybijanie. Ukazka od ceskeho vyrobcu :

Capacity (Ah) 20
Max discharge current (A) 60
Optimal discharge current (A) 10
Max charging current (A) 20
Optimal charging current (A) 10