Detaily pasivního domu

[kybos]

Tak především, mám li jen 100W přebytků, tak bych je chtěl, ale jen ty, poslat do oné klimatizace.

Podle mého názoru jsou výkony v řádu 100W takové drobné, že pokud nemáš ultrapasivní stavbu a teploměry s přesností alespoň na jedno desetinné místo, tak jejich vliv asi nepoznáš. Je to asi tak stejné jako jedna osoba na návštěvě a to jí nesmíš uvařit ani kafe.
Pokud si chceš mermo mocí hrát s výkony v tomto řádu, tak zabuduj do rekuperační jednotky peltiera a v něm můžeš spojitě řešit spotřebu v DC v řádu stovek wattů.
https://www.aliexpress.com/w/wholesale- ... Q8EALw_wcB

[střídač_N]

Podle mého názoru jsou výkony v řádu 100W takové drobné.....

Asi to byl ne zrovna šťastný příklad, spíš jsem tím chtěl demonstrovat, že bych rád tu klimatizaci reguloval dle přebytků tak do 1kW. Auto má asi spotřebu kolem 3kW do klimatizace.

Jde taky o regulační odezvu. Kolik točím, tolik dávám a to tak, že hned.

[kybos]

Deset 100W peltiérů koupíš určitě levněji než automobilní klimatizaci. (Jen kompresor mne nedávno stál přes 5000 Kč.)
Troufnul bych si říct, že peltier bude mít rychlejší odezvu než kompresorová klimatizace.

[rva]

Já bych řekl, že dnes už je většina klimatizací invertorových. Tak by stačil "jen" nějaký bastlíř, který by celé perfektní řízení klimy vyřadil a řídil invertor přímo.

[kybos]

Tak by stačil "jen" nějaký bastlíř, který by celé perfektní řízení klimy vyřadil a řídil invertor přímo.

Tohle už je komerčně k dispozici:
https://www.sinclair-solutions.com/cs/p ... 12600.html
Tohle se dá pomocí SCMI-01.4 řídit napětím 0 až 10V.

[mopadzi]

Rád bych se orientačně podíval na COP mého tepelného čerpadla.
Kalorimetr a elektroměr s impulsním výstupem tam mám....
je něco hotového nebo budu muset t programovat?
nedělal to někdo?

[rva]

No jo, koukám i na cenu u http://www.krbova-kamna-cz.cz/index.php ... ts_id=3258 a vidím, že jenom venkovní jednotka je 2x dražší, než celý invertorový split stejných parametrů, který jsem loni montoval doma.

[střídač_N]

Deset 100W peltiérů......

To asi bude i pravda, leč jsme opět na začátku "Přitápění elektrickou patronou je energeticky ten nejhorší způsob využití elektrické energie".

Nějak se s tím problémem utkám.

Doplněni z ELTEX: Tento kompresor je naprosto nevhodný.

[kybos]

Přitápění peltiérem bude asi přece jen účinnější než elektrickou topnou patronou, i když ne o moc. COP tepelného čerpadla s kompresorem bude dosahovat výrazně lepších hodnot. Když se ale k provozním nákladům připočtou odpisy technologie, nemusí být peltier ve srovnání s automobilní klimatizací zase takový propadák (životnost mé automobilní klimatizace byla jen několik set provozních hodin).

[kybos]

Rád bych se orientačně podíval na COP mého tepelného čerpadla.
Kalorimetr a elektroměr s impulsním výstupem tam mám....
je něco hotového nebo budu muset t programovat?
nedělal to někdo?

Pokud se spokojíš s průměrnými hodnotami tak nikoliv. Já měřím jen namátkou okamžité hodnoty a stačí mi na to vodoměr elektroměr a dva párované teploměry. Jelikož mám konstantní průtok, tak mi stačí zjistit rozdíl teplot a příkon.

[jahodovák]

Asi by to chtělo nějaký nákres, popis systému (nucený či samotížný oběh) a použitých médií (zda jsou okruhy odděleny či ne).

Kotel 25kW, ztráta domu po zateplení cca 15kW.
Nucený oběh, na výstupu kotle trojcestný ventil, manuálně ovládaný při zátopu.
Mám 800l AN vč.PUR 15cm izolační "obálky" je z druhé ruky, uvnitř zkorodovaný "had", který vyříznu. Záměr je zefektivnit spalování, vložit tuto AN do topného systému, v přechodném období přitápět elektrickou patronou z FVE. Žádná fototermika se neplánuje.

Ptám se jak zapojit sekundár do topných těles. Určitě čerpadlo, možná trojcesťák ...

Pokud mohu poradit,kotel na AN zapojit samotížně,pokud je kotel plechový tak přez třícesták,pokud litina tak snáší i nížší teplotu na zpátečce,sekundár už s čerpadlem a pokud nejsou radiátory vybaveny termostatickými ventily tak osadit třícestný ventil řízený podle venkovní teploty.U takto zapojeného okruhu je možno provozovat kotel v optimálních podmínkách a tím ušetřit dost paliva,jen se bude lišit nutnost znovuzatopení podle obsahu AN.Způsob zapojení a možné úspory myslím jsou ve starším časopise udělej si sám.Takto to má zapojeno dcera na baráčku,jen s nádrží 4000 l a pokud není zima stačí topit jednou tak za 3 dny.

[mopadzi]

Rád bych se orientačně podíval na COP mého tepelného čerpadla.
Kalorimetr a elektroměr s impulsním výstupem tam mám....
je něco hotového nebo budu muset t programovat?
nedělal to někdo?

Pokud se spokojíš s průměrnými hodnotami tak nikoliv. Já měřím jen namátkou okamžité hodnoty a stačí mi na to vodoměr elektroměr a dva párované teploměry. Jelikož mám konstantní průtok, tak mi stačí zjistit rozdíl teplot a příkon.

Takže PLC. Jaké mám použít časové úseky? stačí spočítat po čtvrt hodinách? hodil bych to pak do grafu

[kybos]

To záleží na tom, jak je nastavené TČ. Pokud je vlhko a venkovní teploty kolem nuly tak se u mne odmrazovací cykly vyskytují cca každých 40 minut a trvají cca 8 minut. Kdybych v tomto stavu vyhodnocoval po čtvrthodinách, byl by výstup značně rozkolísaný. V tomto období by bylo nejvhodnější vyhodnocovat po ukončení odmrazovacího cyklu (tedy s proměnnou periodou). Pokud výparník nenamrzá, tak by snad mohlo stačit vyhodnocovat COP jednou za hodinu a možná by mi to stačilo i jednou za den. Důležité je, jakou periodu vyhodnocení má kalorimetr a zda je schopen zachytit odmrazovací cykly. U mne probíhá vzorkování po třiceti vteřinách.

Průběh teplot v cyklu TČ 8.2.2018

[luky]

Ztrátu jsem pro jistotu přepočítal, po zateplení mi vychází 17kWh
Elektrické přitápění je myšleno přebytky.
Rozumím-li správně, voda se bude v AN vířit a nebude se vrstvit. Jak tomu zabránit. Oddělit primár nebo sekundár? Má tedy AN tohoto objemu nějaký přínos?

Mám kotel 20kW, aku 2.28m3 a dům cca 10kW@-12°C. Do aku vedou jen dvě trubky, kotel má termostatický trojcesťák na zpátečce (+čerpadlo), teplo čerpám trojcestným ventilem se servem + čerpadlem do radiátorů. Vrstvení při nabíjení je ukázkové, postupně je vidět, že se to trochu míchá. Třeba teď je to cca 24h po dohoření kotle a mám na čtyřech teploměrech v AKU: 80, 79, 56, 31°C. Žádné přepážky, obyčejná válcová stojatá nádrž.
Řešit nějakou stratifikační vestavbu má smysl pouze, pokud máš fototermiku.

[kybos]

Řešit nějakou stratifikační vestavbu má smysl pouze, pokud máš fototermiku.

Řekl bych, že by se našly i jiné důvody stratifikace v akumulační nádrži.

A) Při použití více zdrojů tepla, kdy jeden z nich je nízkoteplotní - typicky tepelné čerpadlo. Je totiž velký rozdíl zda ohřívám vodu z 25°C na 35°C nebo z 35°C na 45°C.

B) Při více druzích odběru tepla, kdy jeden je nízkoteplotní (podlahovka 35/25°C) a jeden vysokoteplotní (průtokový ohřev TUV 45°C). Při čemž k akumulaci tepla může s výhodu sloužit jedna akumulační nádrž s vrstveným ukládáním tepla.

[jahodovák]

A menší chybička tak jak je to napsáno je to na stejno,asi má být z 25 na 45

[dumi]

Ne ma to dobre.

U tc nezalezi jen na dT ale i na absolutni hodnote teploty. S klesajici teplotou stoupa topny faktor. Mas mensi rozdil tlaku a sani a vytlaku kompresoru.

[kybos]

A menší chybička tak jak je to napsáno je to na stejno,asi má být z 25 na 45

Právě že to chyba není. Přibližně shodná je sice energie dodaná do akumulátoru ale podstatně rozdílná bude při stejné venkovní teplotě u tepelného čerpadla vzduch - voda energie spotřebovaná tepelným čerpadlem. Hodnota COP tepelného čerpadla je totiž značně závislá na rozdílu teplot výparníku a kondenzoru. Pokud bychom nádrž s rozložením teplot, které zde uváděl luky zcela promíchali, mohla by nastat situace, že v celé nádrži bude teplota kolem 60°C a ta je již tak vysoká, že bychom běžnými typy tepelných čerpadel mohli mít problém ji o 10°C zvýšit a pokud by se to vůbec povedlo, tak by to bylo s výrazně sníženým COP. Při použití tepelných čerpadel je tedy stratifikace akumulátoru zásadní věc. Při dobrém rozložení teplot v akumulátoru a správné konstrukci průtokového ohřívače je možno udržet ve spodní části akumulátoru relativně nízkou teplotu. Tím dojde k tomu, že se u tepelného čerpadla zvýší COP a na dodání stejně teplé TUV je potom spotřebováno méně energie, což může být zejména v zimním období rozhodující z hlediska energetické soběstačnosti. U topné spirály (typický vysokoteplotní zdroj tepla) by to mohlo být zcela lhostejné ale u nízkoteplotních zdrojů, jakými jsou tepelné čerpadlo nebo třeba fototermika má teplota výměníku v nádrži zásadní význam.
Pokud si uvědomíme, že užitkovou vodu je pro sprchování nutno ohřát z 10°C na cca 40°C a tři čtvrtiny tohoto teplotního rozdílu můžeme ohřát tepelným čerpadlem s COP=3 a na poslední čtvrtinu použijeme elektrickou topnou patronu s COP=1, tak je zřejmé, že stratifikace akumulátoru je velice důležitá.

[jahodovák]

Jasně,já zas byl někde jinde a nebral v potaz že se jedná o TČvzduch voda..já bral vstupní teplotu přečerpanou na výstupní..

[mopadzi]

To záleží na tom, jak je nastavené TČ. Pokud je vlhko a venkovní teploty kolem nuly tak se u mne odmrazovací cykly vyskytují cca každých 40 minut a trvají cca 8 minut. Kdybych v tomto stavu vyhodnocoval po čtvrthodinách, byl by výstup značně rozkolísaný. V tomto období by bylo nejvhodnější vyhodnocovat po ukončení odmrazovacího cyklu (tedy s proměnnou periodou). Pokud výparník nenamrzá, tak by snad mohlo stačit vyhodnocovat COP jednou za hodinu a možná by mi to stačilo i jednou za den. Důležité je, jakou periodu vyhodnocení má kalorimetr a zda je schopen zachytit odmrazovací cykly. U mne probíhá vzorkování po třiceti vteřinách.

Průběh teplot TČ 08-02-2018.jpg

mám problém s kalorimetrem. koupil jsem blbě... Kalorimetry dávají 1 impuls na kW...to se mi zdá málo na vzorkování po minutách...