HDC-FVE

[kybos]

Kybos se ocitne v argumentační nouzi a tak moji námitku vyvrátí nepodloženým
tvrzením, že uváděné zprůměrované statistické údaje se týkají jen domácností s nízkým
stupněm elektrifikace. Opak je pravdou.

Neřekl bych, že jsem v argumentační nouzi, spíš jsem to špatně popsal. Elektrikářům to nemusím vysvětlovat, ti mají jistě platnou zkoušku z vyhlášky 50 ale pro ostatní to mohu rozebrat podrobněji nebo alespoň uvést informační zdroje. Dle ČSN 33 3320 ed.2, 33 2130 ed.3, 33 2000-7-701 ed.2 702 ed.3 703 ed.3 a norem souvisejících se kromě jiného třídí byty podle stupně elektrizace na:

stupeň A - elektřina se používá k osvětlení a pro domácí spotřebiče připojované do zásuvek nebo pevně připojené, přičemž příkon žádného ze spotřebičů nepřesahuje 3,5 kVA.
stupeň B - stejně jako stupeň A a vnichž se k vaření a pečení používají elektrické spotřebiče o příkonu nad 3,5 kVA
stupeň C - stejně jako stupeň B a v nichž se pro vytápění nebo klimatizaci používají elektrické spotřebiče.

Tolik tedy norma, aby nebyla argumentační a informační nouze.
Z tohoto pohledu mám svůj byt zařazen ve stupni C. Aby tedy bylo jasno: nejde zde o počet vrtaček, kávomlýnků, mixérů a zubních kartáčků ale o kategorizaci založenou na příkonu a účelu použití elektrických spotřebičů. Zájemci si to mohou nastudovat podrobněji, nehodlám tu opisovat normy.

Pokud tedy budu řešit energetický koncept, pak nutně musím vycházet ze stupně elektrizace bytu, jelikož pro každý stupeň elektrizace bytu bude tento koncept vypadat jinak. Jednotlivé stupně elektrizace bytu mají rozdílné charakteristické odběrové diagramy a co je podstatné tak také jiné nároky na soudobost odběrů. Tomu musí odpovídat navrhované výkony střídačů. Doufám, že jsem tuto problematiku alespoň trochu objasnil, ale nebráním se další diskusi na téma: Závislost výkonu střídače na stupni elektrizace bytu.

[kybos]

Uvedu zjednodušeně příklad. Topínkovač má 2kW , ale je v provozu jen 2minuty denně.
Cirkule má 3kW ale je v provozu jen 0,5 hodiny za měsíc.
PC má řekněme 100W a je v provozu 10 hodin denně. Lednička má do 100W a je
V provozu 24 hodin denně. Z toho je vidět, že největší spotřebu za měsíc dělají
spotřebiče s malým příkonem.

Já uvedu jiný příklad:
Tepelné čerpadlo vzduch-voda má příkon 3 kW a je v provozu 8 hodin denně. Klimatizace má maximální příkon 2 kW a je v provozu 24 hodin denně. PC má příkon 100W a je v provozu 10 hodin denně. Topinkovač má příkon 600W a je v provozu 4 minuty denně. Settopbox má příkon 10W a je v provozu 24 hodin denně.
Z toho je vidět, že největší spotřebu za měsíc dělají spotřebiče s velkým příkonem.

[střídač_N]

.....jen se zamýšlím nad tím - neivestovat zbytečně ......

Souhlas, jen mi přijde, že ten problém není tak uzoučký, že by záleželo na jednom Wattu.
Pokud uvažuji s 48V systémem s výhledem na budoucnost, poteče do měniče 20A při jedné kWh (asi 1000/50).
Nepletu li se, ota dal dobrozdání, že je dobré lithium zatěžovat na víc jak 0,5C.
Pokud uvažuji s 3kWh akumulace, je nutné pro noc a trošku do rána, pak 0,5C je 15A, tudíž je to v toleranci, neboť to nepojede stále na plný výkon.

Tem větší výkon střídače je třeba jen a jen na překonání výkonových špíček.

[střídač_N]

....Pokud tedy budu řešit energetický koncept, pak nutně musím vycházet ze stupně elektrizace bytu.........

Chápu, že jsou normy a je dobré se jimi i řídit.

Uvedu vlastní příklad mám veškeré spotřebiče do 3,5kW, až na jeden jediňoučký elektrický sporák na 230V a tudíž i jen do max. 4,7kW příkonu. Nejde na něm spustit vše naráz. Spuštěná trouba omezuje některé plotýnky sklokeramiky. Tudíž to snad ani těch 3,5kW nedá. Jsem A, či B a jaký to má důsledek.
Pohrozím manželce stupně elektrizace B a stane se to, že si nepůjde fénovat vlasy a v druhé ruce nebude třímat vysavač, proto, že spěchá.

Do max proudu hlavních pojistek je stupně elektrizace sice pěkný normovaný údaj, ale pro běžný život naprosto k ničemu.
Nebo si řeknu, pozor jsem v béčku, nemohu spustit současně pračku a svářečku, i když jsou na různých "drátech"?

[kybos]

Pokud nerespektujeme optimalizovaný návrh, pak tady na foru někdo uvádí, že vyrábí
Svépomocí 1kWh za 50Kč.

Paradoxem takto optimalizovaného návrhu a rozložení solárního záření v průběhu roku je, že se nebudeme moci odstřihnout od DS a díky naší úspoře se zbylých "pár procent" energie nakupované z DS výrazně prodraží. Tento nepoměr se ještě více projeví s avizovaným přesunem plateb z kolonky "spotřebované kWh" do kolonky "stálá měsíční platba".
Můj koncept optimalizace směřuje jiným směrem. Dokud distributor nabízí tarify s časovým pásmem, kde je nabízena elektřina za cenu, za kterou ji nejsem schopen v FVE reálně vyrobit, pak nemá smysl ji vlastní výrobou nahrazovat ale spíš efektivně přesunout z časových pásem, kde je dražší do pásma, kde je nejlevnější. Nejefektivnější je přesunout dobu spotřeby pokud je to možné a pak teprve přemýšlet o přelití energie přes akumulaci, pokud je to ekonomické.
Podle mého názoru nemá smysl v době NT dotovat stáleběžící spotřebiče měničem napájeným z baterií elektřinou vyrobenou z FVE za cenu 3 Kč/kWh, když je v té době mohu napájet z DS za cenu 2,2Kč/kWh.

[kybos]

Jsem A, či B a jaký to má důsledek.

Podle toho, co popisuješ, pokud nepoužíváš elektřinu na vytápění nebo klimatizaci, máš byt se stupněm elektrizace B.
Důsledek je takový, že pravděpodobně bude spotřeba na vaření (pokud nevaříte jen o víkendu) v celku vyšší než spotřeba drobných spotřebičů. Budeš tedy nucen důsledně řešit soudobost (rozdělením spotřebičů do jednotlivých fází) a pokud budeš chtít ušetřit podstatnou část fakturované částky za elektřinu, budeš muset podřídit výkon střídače spotřebičům, které se podílejí na podstatné části odebrané energie.

[kyocera]

Zdravím
Vezmu to postupně abrams : někdo tady píše peníze jsou argument, Vy
Říkáte peníze nejsou argument. Beru Vás tedy tak, že myšlenku optimalizace
Nepovažujete za důležitou.
Kiwi : Uvádíte nějaké spotřebiče, ale ne jak jsou dlouho v provozu. Vzhledem
K tomu, že se na fotkách prezentujete s nařezaným dřevem, asi reverzibilní
Klimatizační jednotku na topení v zimě nepoužíváte. Protože jsme v klimatizačním
Pásmu, kde není vyloženě nutné používat v létě klimatizační jednotku, pak
Na velmi občasné zapnutí klimatizační jednotky by měla stačit DS. Příkon
Vašich spotřebičů je 575W . použil bych 1kW typu LF a ten zvládne i rozběh
Ledničky./ Pračka také patří do koláče spotřeby jen s 5% ,Pračka tedy DS pokud nemáte živnost praní prádla./
Kyvbos dnes čas 2:48 : používáte argumentaci z normy, která byla vytvořena za účelem
Sjednocení a návrhu k připojení nějakého objektu k DS.
Podle takového návrhu se potom dostaneme k jističům v rozvaděči a k tomu, zda vstupní
Jistič vystačí 3 x 25A což má většina domácností.
Logické by bylo tuto normu i použít při návrhu ostrovního domu , který není
Připojený k DS.
Pokud by jste tedy chtěl použít normu na stanovení optimálního výkonu měniče
K objektu, který je současně připojený k DS, musel by jste použít normu pro
Stanovení optimálního výkonu měniče pro objekt, který je připojený k DS.
A ona taková žádná norma neexistuje. Napadá mně věta, argumenty nejsou validní,
Argumentační nouze při používání stejného typu argumentů - přetrvává.
Kybos čas 3:03 Uvedený příklad může být skutečná domácnost nebo také příklad jen uměle vymyšlený
příklad na podporu svého názoru, kterého se nechci vzdát.
Pokud je to skutečný příklad - skutečné domácnosti, je potřeba vypočítat
poměrně velký a robusní systém s využitím FV. Potom se zamyslet, kolik to bude stát a jestli levnější cesta není jen ve volbě vhodného tarifu a volbě vhodného jističe a z napájení z DS.
Nebo zda jen nepořídím opravdu malý FV systém pro PC a settobox.
Ale domácnost, kde je jen settobox bez televize, a jedno PC 10hod
a jen jen klimatizace 24hod , jeden topinkovač, se mně zdá jen hodně divná domácnost
s divnou skladbou spotřebičů. Skoro bych řekl nereálná domácnost.
Pokud se nejedná o skutečnou domácnost, ale uměle vytvořený příklad, který není
Reálný, může se jednat o to, že jsme konzervativní a když už mám nějaký
Velký FV systém, snažím se ho za každou cenu obhájit a ubránit. Ale tady nikdo nikomu
nic nebere ani nedochází k názorovému ohrožení už dříve vybudovaného FV
systému Zásadní je , zda vůbec
S nějakou myšlenkou optimalizace souhlasíte nebo ne. Pro toho, kdo by uvedl, že jsem
také vytvořil umělý příklad, tak ano, ale jen proto abych vysvětlil jen princip co to vlastně
optimalizace je v návrh v objektu, který je také připojený k DS.
Střídač- N 3:14.
Víte já bych ani neměl problém s větším měničem. Vždyt Např. rozdíl rozdíl ve výkonu mezi
180VA a 1200VA je jen několik tis.Kč. pro LF výrobce V.E.
Horší už je , že když se předimenzuje měnič, najednou je tady důvod pořádně nadimenzovat
aku. A tam už ceny letí do desítek tis.Kč a aku je spotřební zboží. Na rozdíl od měniče, aku
mají omezenou životnost.
Kybos čas 3:58.
Jsou to hodně rozdílné návrhy. Tedy Objekt s DS a optimalizovaný FV a čistě ostrovní
bez DS . pouze s FV. Zde se myšlenka nějaké optimalizace FV pro objekt bez DS nedá ani nijak
uplatnit.
A technicky mně opravdu nesedí přečerpávat energii z DS do aku a pak napájet spotřebiče
A vytvářet si odůvodnění, proč je to nutné. Snaha přečerpávat energii z DS přes aku se na
Foru objevuje, ale považuji to za špatné. Spíše další přídavné zdroje, něco jak měl Abrams
prezentaci.
Slovo optimalizace se dnes skloňuje v mnoha oborech a souvislostech.
Jde tedy o to, zda to slovo připustíte zařadit do návrhu FV v souvislosti s objektem, který
Je připojený také k DS nebo se Vám to slovo optimalizace nelíbí.
Pak budou diskuze pokračovat ve známém pořadí a známé kolečko.
Větší měnič, větší kapacitu aku. Více FV panelů…….

[kybos]

Pokud by jste tedy chtěl použít normu na stanovení optimálního výkonu měniče
K objektu, který je současně připojený k DS, musel by jste použít normu pro
Stanovení optimálního výkonu měniče pro objekt, který je připojený k DS.
A ona taková žádná norma neexistuje.

Oponenturu přijímám. Máte zajisté pravdu. Kdyby tato norma existovala, nemuseli bychom tu diskutovat a jednoduše bychom ji použili. Snažil jsem se najít normu co nejbližší k řešení daného problému.

Kybos čas 3:03 Uvedený příklad může být skutečná domácnost nebo také příklad jen uměle vymyšlený
příklad na podporu svého názoru, kterého se nechci vzdát.
Pokud je to skutečný příklad - skutečné domácnosti, je potřeba vypočítat
poměrně velký a robusní systém s využitím FV. Potom se zamyslet, kolik to bude stát a jestli levnější cesta není jen ve volbě vhodného tarifu a volbě vhodného jističe a z napájení z DS.

Přiklad je skutečný, jen nejsou vyjmenovány všechny drobné spotřebiče, jejichž denní odběr samostatně neměřím a není v celkovém součtu podstatný. Přistupuji k zjištění rozdělení podílů spotřeb opačným způsobem. Změřím odběr těch několika, které považuji za podstatné (topení + vaření+ klimatizace) a spotřebu těch ostatních nepodstatných dostanu jako rozdíl celkové spotřeby a spotřeby těch, které měřím.

Ale tady nikdo nikomu
nic nebere ani nedochází k názorovému ohrožení už dříve vybudovaného FV
systému Zásadní je , zda vůbec
S nějakou myšlenkou optimalizace souhlasíte nebo ne.

Jistě že také hledám nějaké optimální řešení. Pouze vycházím ze svých naměřených dat a ze svého rozložení spotřeby, které je jiné, než pro nějakou obecnou optimalizaci uvedl Střídač_N.

Kybos čas 3:58.
Jsou to hodně rozdílné návrhy. Tedy Objekt s DS a optimalizovaný FV a čistě ostrovní
bez DS . pouze s FV. Zde se myšlenka nějaké optimalizace FV pro objekt bez DS nedá ani nijak
uplatnit.

Nikdy jsem necílil na čistý ostrov bez DS. Jsem zatím přesvědčen, že se to s elektrickým topením za současné úrovně technických prostředků a cenových hladin nedá zrealizovat tak, aby to bylo ekonomicky rentabilní řešení.

A technicky mně opravdu nesedí přečerpávat energii z DS do aku a pak napájet spotřebiče
A vytvářet si odůvodnění, proč je to nutné. Snaha přečerpávat energii z DS přes aku se na
Foru objevuje, ale považuji to za špatné.

Dřív jsem to také nepraktikoval. Přivedla mne na to myšlenka, že mám v podstatě celý technologický řetězec k dispozici a ten v zimě zahálí.
Připadá mi to jako bych měl před barákem zaparkovanou novou Teslu ale do práce bych jezdil s dvoutaktním Velorexem na drahý benzín, protože považuji za špatné nabíjet Teslu téměř zdarma.
Zkuste se na daný problém podívat z jiného úhlu:
Akumulátor pro svůj pohled na optimální systém také doporučujete. A když jej tedy máme k dispozici není nakonec výhodnější když jej budu nabíjet z DS za 2,2Kč/kWh v NT než ze soláru za 3Kč/kWh? Z mého pohledu stejně slouží akumulátor jen pro vykrytí spotřeby v pásmu VT, když zrovna nesvítí slunce. Z hlediska ekonomického optima je přece hloupost pokrývat spotřebu v pásmu NT, když tuto energii nedokážu vyrobit levněji než ji nakoupím z DS.
Kdybych to bral důsledně ekonomicky, musel bych nutně dojít k závěru, že samotný solár bez dotace je ekonomická sebevražda. Proto takové řešení volí jen ekologicky zaměření jedinci, kteří jsou jako fandové ochotni si připlatit za solární energii.

Optimalizace....Jde tedy o to, zda to slovo připustíte zařadit do návrhu FV v souvislosti s objektem, který
Je připojený také k DS nebo se Vám to slovo optimalizace nelíbí.

Řeším pouze polostrov připojený k DS. Zcela určitě se mi optimalizace líbí. Chtělo by to ale zadat optimalizační kritérium, limity a nastavit řešení tak, aby konvertovalo k jednoznačnému cíli. Musí být minimálně stanoveny tyto mantinely:
1) Cena 1 kWh ze solárních panelů pro kterou je dané řešení ještě optimální.
2) Cena 1 kWh uložené v akumulátoru.
3) Cena 1 kWh prošlé nabíječkou a střídačem.
4) Další můžete doplnit.

Pak je možno zahájit optimalizaci a zvolit rozsah spotřeby, kterou bude systém pokrývat.

[marko250]

Tak dokud nedefinujete vstupní parametry:
1.Idea investorova projektu (cíl)
2.Pořizovací náklady (strop)
3.Chování uživatelů do budoucna (změní/nezmění)

Tak se těžko udělá optimální FVE.
Co do minimalizace nákladů je nejvhodnější pro výrobu zužitkovatelné el. energie panel s mikroinvektory,které v nepřítomnosti bude vytěžovat nějaká spotřeba(teplo/chlad).Výkon určí balík peněz na systém a návratnost si netroufám ani odhadnout.Napojení na spotřebiče dle instalace.
A další směry jsou jen ty ideje investora ovlivněné zbytkem vlivů okolo.Asi tady není nikdo,kdo může prohlásit návratnost do pěti let,spíše to bude bez havárijí kolem deseti.A teď jde o to snižovat tuhle dobu na základě potřeby každého z nás.Více bych se tady zaměřil na klasiku panel,regl,aku,měnič s co nejmenší ztrátovostí převody mezi těmito prvky.Pokud mě tady někdo nahodí bezchybné přímé napojení na aku bez reglu a dokáže to udělat efektivněji než s reglem,sem s tím.Pokud tady někdo vynechá měnič a efektivně dokáže napájet dům bez něj se všemi klasickými spotřebiči,sem s tím.Bez aku to už s principu svitu slunce nelze,tady bych jen volil téma efektivní baterka,spojené potíže s tím už nebudu vypisovat.
Existují poustevníci,existují páry,existují rodiny šetrné/nešetrné,existují velkosídla/firmy a každý vyžaduje své vykrytí,stále navrhuji zabývat se těmi detaily jako napětí,kabeláž,jak vytlouct z toho slunce co nejvíc,aby se to rentovalo a případně vedlo k ostrovu.99% investorů bude klasika dva dospělí+dvě děti a bungalov.

[kyocera]

Zdravím,
Tak jsme se tedy shodli na tom, že u čistě ostrovního domu s FV , bez DS,
při FV návrhu se žádná optimalizace nedá uplatnit.
Optimalizovat se dá jen návrh FV systém domu připojené na DS.
A pokud se nechcete spokojit se statisticky udávanými čísly , že průměrná domácnost
Platí fakturou 95% energie, kterou mají na svědomí spotřebiče s příkonem do
1kW, tak musí každý přistoupit k vlastnímu měření abychom to zjistili ve své domácnosti.
Pokud se spokojíme se statisticky zprůměrovaným číslem, vyjde ve výsledku jedna
Cena za 1kWh z FV panelů . Pokud budeme individuelně počítat svůj podíl spotřebičů
Ve svém koláči spotřeby, vyjde ve výsledku každému nakonec
Každému jiné číslo za 1kWh ze solárních panelů.
Všechna čísla, která nám vyjdou jsou vztažena k současným
Platným podmínkám. Pokud se podmínky za několik roků prudce zhorší
Vyjdou potom později jiná čísla pro novou optimalizaci. Cena za 1kWh , uloženou v aku ,
tady se dívám na Otovi zpracované tabulky na jeho www stránkách.
Uvádí tam cenu za uloženou kWh v aku, nové aku, staré aku atd.
Cena za 1kWh , která projde nabíječkou a aku se také dá spočítat a pro
Každého bude jiná, protože všichni nemají jeden tarif.
A protože na trhu je málo certifikovaných dílů a hodně lidí je konzervativní, budeme
pracovat jen s omezenými prvky. Pak je to asi zase jen regulátor, aku a měnič.
A pravděpodobně by měl návrh vyjít od velikosti výkonu měniče.
Když zjistíme velikost měniče, zkusíme se společně zamyslet nad optimalizovaným aku.
Z optimalizovaného aku vyjde potřebný regulátor a FV panely. Přičemž by
Mělo platit, že při návrhu více peněz investuji do FV panelů, protože FV panely mají
Velice dlouhou životnost oproti aku, které jsou jen spotřební zboží s menší životností
Jako FV panely.
Když nakonec něco vyjde začne se výsledek posuzovat. Na misce vah
se objeví Individuelní přístup. Pro někoho cena za 1kWh z FV panelů
ve výsledku může být moc .
Někdo řekne , bez ohledu na výsledek to chci protože je to něco co
Mně dává i určitou malou nezávislost v případě nějakého výpadku.
Každému tedy vyjde nějaké jiné číslo a každý svůj výsledek bude posuzovat jinak.
Mohla by to být skoro nekonečně dlouhá diskuze. Abychom se rychleji
Dobrali k nějakému výsledku, navrhuji, tedy jen pro princip výpočtu zkusit počítat se
Statisticky zprůměrovanými čísly, že 95% ceny na faktuře je tvořeno spotřebiči
Do 1kW. A budeme se snažit ušetřit těch 95%. Ceny na faktuře.
Pro výpočet z DS , abychom platili minimum za vstupní jistič
budeme uvažovat s nejmenším jističem 3x 10A , kterým proteče z DS 6,5 kW.
Abychom se dostali dál, tak at Kybos nebo střídač – N stanoví jednoduše
Cenu za 1kWh , která projde nabíječkou z DS. Zkusme vše vzít nyní jednoduše
Abychom se k něčemu dobrali . Jde tedy o to vytvořit logicky správný postup
Na modelovém příkladu, že 95% ceny na faktuře je tvořeno spotřebiči do 1kW.

[kybos]

Jestli jsem to správně pochopil, chcete navrhovat optimální FV systém pro byt se stupněm elektrizace A.
Dobře tedy, začněme skládat mozaiku cen, abychom pokročili.
Stanovme jako první cenu vyrobené kWh na hranici před nabíječem / měničem.
Jako reprezentativní vzorek vezmu panel ze zdejšího fóra http://shop.mypower.cz/fotovoltaicky-pa ... glass-3060 s výkonem 270W. Takový panel je schopen v našich zeměpisných souřadnicích v optimálních podmínkách vyrobit při peném umístění maximálně 270 kWh ročně a to za předpokladu, že bude veškerá vyrobená elektřina také spotřebována. Reálně tomu tak ovšem není. Když se podívám na výsledky zdejší ankety https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?t=1596 pohybují se zisky převážně v rozsahu 500 až 800 Wh/Wp. Vezměme tedy průměr 650 Wh/Wp. V tom případě je tedy roční výroba daného panelu 270*0,65=175,5 kWh. Předpokládejme střízlivě životnost 20 let (na rozdíl od uváděných třiceti), idealisticky s notnou dávkou štěstí nulovou poruchovost (námitky se přijímají). Za dobu životnosti tedy panel vyrobí 20*175,5 = 3510 kWh. Toto číslo ovšem ještě není konečné, jelikož jej musíme modifikovat poklesem výroby v čase. Reálná výroba tedy bude 3255,5 kWh (degradace první rok 2,5% další roky 0,5%).
Uváděná cena je aktuálně 4190Kč bez dopravy a instalace. Odhaduji (námitky jsou vítány i s rozpočtem), že cena s dopravou, projektem, instalačním materiálem a vlastní instalací bude zhruba dvojnásobná. Tedy 8380 Kč včetně DPH.
Cenu jedné kWh před nabíječem / měničem dostaneme podílem ceny a reálné výroby 8380/3255,5=2,574 Kč.
Proveďte nyní oponenturu, abychom se usnesli na výchozí ceně.

[kybos]

Výrobní cena jedné kilowatthodiny je tedy zatím bez námitek, proto přikročme k dalšímu bodu. Tím je stanovení srovnávací ceny energie z DS. Tento krok bude mít každý trochu odlišný v závislosti na dodavateli, tarifu a individuálních podmínkách smlouvy. Abychom ale mohli udělat nějaké obecné rozhodnutí vezměme v úvahu veřejný ceník dodavatele ČEZ, který pokrývá relativně velké území jako reprezentativní hodnotu. Pokud chceme dosáhnout nějakého ekonomického optima, najděme tarif s nejlevnější možnou dodávkou elektřiny. Navrhoval bych jako referenci dvojtarif D25d http://www.tzb-info.cz/ceny-paliv-a-ene ... nergie#d25.
ČEZ zde nabízí NT za 1,91618 Kč/kWh a VT za 4,65499 Kč/kWh. Vzhledem ke skutečnosti, že cílíme na poloostrovní řešení a není tedy šance se zcela odpojit, nemusíme hodnotu stálé platby zahrnovat do optimalizace v případě, že nebudeme hodnotit vhodnost daného tarifu. Jinak bychom museli stálou platbu rozpočítat do předpokládané spotřeby.
Provedeme-li srovnání ceny vyrobené kilowatthodiny s cenou nakupované kilowatthodiny, je zřejmé, že by bylo neekonomické nahrazovat levně nakoupenou energii v NT z DS draze vyrobenou energií z FVE. Optimalizace se tedy zužuje na úkol jak ekonomicky nahradit energii nakupovanou v době VT energií z FVE, která je výrobně levnější. Mimo jiné z daného srovnání vyplývá, že je neekonomické budovat fotovoltaický solární ohřev TUV pokud je k dispozici NT z DS a to dokonce ani v tom případě, když vynecháme MPPT mezičlánek mezi panely a spirálou boileru (jeho odpisová hodnota není kalkulována do srovnání).
Daný úkol náhrady VT se rozpadá na dvě časové fáze:
1) Doba, kdy je v průběhu VT k dispozici takový solární výkon, že je schopen přes střídač přímo pokrýt spotřebu.
2) Doba, kdy není v průběhu VT dostatek výkonu k dispozici a je nutno zbytek energie buď přivést z DS nebo z akumulátoru, kam byla dříve nabíječem uložena. V případě využití akumulátoru je nutno k ceně vyrobené energie ještě přičíst cenu za akumulaci (odpis nabíječe, střídače a baterie + ztráty z akumulace).
A teď vás žádám o oponenturu.

[střídač_N]

..............A teď vás žádám o oponenturu.

S cenou elektřiny z "panelů" 2,574 Kč není problém. Můj odhdovýpočet je sice jen 2,-, ale tyto rozdíly jsou jen nepřesnost odhadu. Jsem ale rád, že konečně, po dlouhých mnoha a mnoha letech se dovídáme, že je nějaká cena elektřiny jdoucí z panelů. Zatím to bylo vždy zadarmo.

Shodou okolností jsem dostal fakturu od svého dodavatele a byla na 1,1MWh. Letos mám cíl posunout to bez dalšího finančního vypětí k 0,9MWh.
Tudíž pro průměrnou spotřebu je tarif D25d nevýhodný. Tento předpoklad by platil pro víc jak asi!!!! 5MWh.

Je třeba se oprostit od vlastních podmínek a soustředit se na zadání. Průměrná domácnost, průměrná spotřeba, průměrná skladba spotřeby.

V průměrném rozsahu spotřeby je výpočet jednodušší. 5 - (2 až 2,5) = 3 až 2,5 Kč úspora.

Převedeno na moji!!!! roční úsporu, průměrně spořím 1,5MWh, což je asi 7,5tis.Kč, s tím, že v létě je naprostý komfort a vychlazeno na žitelnou teplotu.

Průměrná domácnost takových výsledků nedosáhne. V průměru je možné, a tam cílím naše společné úsilí, dosáhnout úspory 1MWh, vyjádřeno v penězích 5tis Kč/rok.

Opomíjím ohřev vody.
Bude třeba asi rozšířit zadání o tuto skutečnost.

[rottenkiwi]

U mňa je podiel spotreby do 1.2 kW 1613.2 kWh a nad 1.2 kW 1441.2 kWh.
V percentách to je do 1.2 kW 52.82 % a nad 1.2 kW 47.18 %.
To sú údaje za cca. 3 roky merania v FVE. Nie je v tom ešte spotreba z DS.

Zadanie je optimálna FVE pre každého, nie nefunkčná FVE, ktorá mi vobec nevyhovuje.

Na to sú optimalizačné softy, ktoré sa používajú už roky, niečo také robia deti
ako SOC, ak sú dostatočne inteligentné a majú dobrých prof. matematiky a informatiky.

Stačí keď si postavíte FVE, ktorá vám pokryje spotebu 1100 W x 24 hod, dáte tam 8 kariet
a do 1 roka máte FVE v cene 9000 € zaplatenú.

Taká návratnosť sa inak nedá dosiahnuť.

[kyocera]

Zdravím,
Upřesním, podívám se nejprve na starší domácnost, která topí dřevem nebo plynem.
Taková domácnost může i nemusí mít ele.sporák. Ten má příkon více jak 3kW.
Taková domácnost je spíše starší zástavba .
Potom se podíváme samostatně na domácnost, která nemá plyn , podíváme
Se nakonec na nový pasivní dům ve třídě A, kde je elektřina použita k vytápění
A nízkoenergetický dům ve třídě A nemá ani zavedený plyn.
Požádal jsem Vás o cenu energie za nabíječkou, z DS ale tu jste nenapsal. Začínáte návrh od panelů,
Já začínám od měniče. Protože jste žádnou cenu za nabíječkou z DS nenapsal, tak uvedu
Nějakou cenu , která nemusí odpovídat Vaší představě. Jde jen o logický postup při návrhu.
Stanovuji tedy cenu za nabíječkou z DS na 6 Kč / kWh. Tedy jen domácnost s jedním
Tarifem .
S Vašimi údaji bych souhlasil, jen nesouhlasím s životností panelů 20 roků.
Běžně se uvádí pokles výkonu o 20% za 25 roků . Předpokládejme, že panely
Nebudou mechanicky zničené , jen za těch 25 roků se uvádí pokles výkonu. Já bych je nechal sloužit
Na střeše dál i pokleslým výkonem. To stejné už nemůžu napsat o aku , protože
Se uvádí, že elektrochemické zdroje mají omezenou životnost, protože dojde vlivem
Chemický procesu k otravě aku, ale neumím to ověřit ani to jestli je životnost LIFE
Jen 16 roků jak uvádí Ota nebo víc to opravdu nevím. Pokud by po 16 rocích LIFE ještě
Měly nějakou přijatelnou kapacitu, taky bych je nevyhodil a nechal sloužit dál.
Dále . Ota uvádí, že za dobu životnosti se v novém článku LIFE 100Ah uloží 1584 kWh a
Že cena za uložení 1kWh je pro nový článek 2,72Kč.
Nejprve tedy starší domácnost.
Zaměřím se tedy na statisticky udávanou úsporu 95% pro spotřebiče s příkonem do 1kW.
Měnič bude tedy 1 kWh např. V.E typu LF. Ten zvládne i rozběh ledničky.
Máme výkon měniče. Nyní aku. Tady bych si řekl, že aku by měly stačit stačit pokrýt
Jen jednu noc. A to pro spotřebiče v noci lednička , osvětlení LED a jeden spotřebič 100W
Což teoreticky může být TV nebo PC . Pro noc , tedy 12 hodin bych tedy zvolil
Pokrytí požadovaného odběru spotřebičů 250W po dobu 12 hodin noc. To jsou aku 3kWh.
S přihlédnutím k tomu, že aku se nevybijí na 0 a měnič má také nějakou
účinnost, považoval bych za nějaké minimum aku 4kWh nových LIFE.
Nepíši zatím nic o tom, jestli 1kW měnič a aku 4kWh jsou na napětí 12V, nebo 24V
Nebo 48V. zatímco za aku jako spotřební zboží chci dát co nejméně peněz, tak
U FV panelů jsem trochu víc velkorysejší.
Kolik nyní zvolit FV panelů ? Ještě nemám regulátor, ale už je utracených 12tis.kč za měnič
1200VA V.E. a 44700Kč za nové LIFE 4kWh , cena podle ekutr. Uvádíte cenu 270Wp s montáží 8tis.Kč, ale
Svépomocně bych nainstaloval 8ks FV panelů za 40tis.Kč Jsem už na 97 tis.Kč a ještě
Nemám regulátor a balancery . Ten bych vybíral podle systémového napětí. Ale už zde
Se mně cena nelíbí. Přesáhne 100tis.kč i když jsem se snažil o nějakou optimalizaci.
Pokud koupím ještě regulátor a balancery už jsem na 110tis.kč. Ještě ani nemám započtenou
Elektroinstalaci a přepínání na DS. Celkem 120tis.kč . To je dost peněz.
Zvolit menší kapacitu nových LIFE ? Z počtu FV panelů ubírat nechci.
Proto řada účastníků fora nekupuje nové aku, ale raději skládá články ze starých Notebooků
Také tento postup se dá nazvat optimalizací. Neutrácet víc než je nutné.
Protože mám jeden tarif, ani se mně nevyplatí aku nějak z DS nabijet. Dobře, souhlasím
S Vaším dalším údajem , že 1 článek 270Wp vyrobí za rok 175kWh. Potom mých 8ks
Panelů za rok vyrobí 1400kWh. Potom náklady na 1 vyrobenou kWh jsou 85Kč
Jako náklady na cenu vyrobenou za 1 rok. Pokud 16 roků nebudu nucený v systému něco
Vyměnit, pak za dobu životnosti aku 16 roků bude cena za 1kWh 16 x nižší. V průběhu 16 roků.
Tedy dostávám náklady modelového příkladu
na 1kWh 5,3Kč po dobu 16 roků. Mám jeden tarif z DS a po započtení ceny
nabiječky se mně nevyplatí nabijet v tomto případě aku z DS. Pokud srovnávám
cenu z DS jednotarif asi 5Kč a cenu z modelového příkladu o 30 haléřů vyšší.
Vypadá to , že se utracené peníze za prvních 16 roků ani nevrátí.
Velkou cenu v rozpočtu a výslednou cenu prodražují nové LIFE.
Aby takové řešení bylo efektivní, přidává se k tomu vytěžovač podle Kybos.
Nyní k nejnižšímu jističi 3 x 10A. Ten nám stačí bez problému, když nemáme
El sporák, ale spíše vaření na plynu. Pokud máme i el. sporák, jistič 3 x 10A může
I vyhovět , za předpokladu, že se provádí blokace na soudobost. Pokud ne, zvolí
Se s el. sporákem vyšší jistič.
Zkusím vzít nyní jiný certifikovaný díl. A to ohřívač vody Cerberus. Nevím, zda všechny typy
nebo jen některé typy mají v sobě i DC-DC měnič na nabijení aku. Je to obdoba
jako jsem v jiném vlákně navrhoval použití levného oplockého regulátoru +
externí spínaný zdroj 100W jako nabíječka aku.
Ceny certifikovaných dílů Cerberus jsou v rozmezí 18 až 22 tis.kč.
Potom s cenou 8ks FV panelů jsme na zhruba poloviční ceně než původní model
Kde byly 4kWh LIFE.
Nyní počítám jednorázové náklady bez bojleru při ceně systému 62 tis.Kč a 8ks 270Wp
Pak jednorázové náklady na 1kWh vyrobenou v prvním roce jsou
44Kč . Tady se nemusíme ohlížet na životnost aku , žádný tady není a cena 1kWh
pro 25 roků je 1,76Kč.
Srovnání těchto příkladů ukazuje na to, jak nový aku LIFE vždy vše prodraží.
Ale i k systému Cerberus mohu nějaký aku přidat.
Ted se podíváme na poslední příklad a to nový dům , novostavba pasivní dům ve třídě A.
Bez plynu, kde je vše řešeno jen s elektřinou. I když slovo dotace nemáme rádi, musím
Poctivě uznat, že řešení, jaké zvolil Nicholas představuje také optimalizaci a obejde
Se bez elektrochemických aku . Jako aku Nicholas používá velký ohřev vody 300 l a
FV střídač s panely má připojený k DS. / Ve skrytu duše nemám rád připojení na DS. /
Ale pokud se postaví nový dům ve třídě A získá takový dům jako bonus dotaci, která
Pokryje náklady í na kompletní FV systém se střídačem, rekuperací s výměnou vzduchu.
Výsledkem jsou nízké provozní náklady. Protože Nicholas je uživatelem fora, poprosil
Bych ho, aby zveřejnil provozní měsíční náklady za měsíc listopad, prosinec a leden.
Jsou to náklady domu, kde je vše na elektřinu od topení, vaření i ohřev vody.
V novostavbě ve třídě A.
Můj přípěvek nepokryje všechny možné varianty, jen jsem se snažil ukázat, že
Ne vždy jsou nutné měniče několik KW a aku LIFE desítky KWh . Ne ve všem se mnou bude
Někdo souhlasit . Také se Vám nesnažím vnutit jeden univerzální jeden recept na všechno.
Jen jsem se pokusil o návrh systému od zadu. Od měniče. A ten návrh vycházel ze statistických
Udajů , že 95% ceny za energii je tvořeno spotřebiči do 1kW. A i když jsem se o takový návrh pokusil,
Nějak se k té úspoře za prvních 16 roků dobrat nemohu. / Bez dotace /
Také věřím tomu, že Kybos má svoje řešení, které má dobře
Promyšlené a jeho dům , kde převažuje podíl spotřebičů nad 1kW jsem tady neřešil.
Můj příspěvek je na kybos čas 6:51. K dalším příspěvkům jsem se nestihnul vyjádřit

[marko250]

Já jsem letos dosáhl 1MWh z DS a díky tomu změnil i tarif,protože by stálá platba za jističe s nižší cenou energie vyšla dráž.Na rok provozu potřebujeme do 5MWh celkově.
Střídač_N tvůj poměr FVE/DS mě zaráží,co u Tebe dělá takovou spotřebu v zimním období?

[kybos]

S Vašimi údaji bych souhlasil, jen nesouhlasím s životností panelů 20 roků.
Běžně se uvádí pokles výkonu o 20% za 25 roků . Předpokládejme, že panely
Nebudou mechanicky zničené , jen za těch 25 roků se uvádí pokles výkonu. Já bych je nechal sloužit
Na střeše dál i pokleslým výkonem.

Námitku přijímám. Věřme tedy že panely vydrží sloužit bez údržby 30 let. Buďme tak optimističtí jako výrobce, který uvádí pokles výkonu po druhém roce a dalších letech jen 0,5%. Podle mých dosavadních pětiletých zkušeností s panely značky Renesola je pokles výkonu určitě vyšší. Ale věřme tomu, že se zlepšila technologie a že to výrobce neuvádí systémem "papír snese všechno".
Koriguji tedy výpočet. Uvažovaný panel 270W za 30 let tedy vyrobí 4752 kWh. I když jsem v hloubi duše přesvědčen, že možná i dříve než za 20 let bude další generace solárníků (já už tu asi nebudu) tyto nízkoúčinné panely sundavat ze střech aby nezabíraly potřebné místo pro novou generaci vysoce účinných panelů, kterou budou osazovat, aby měli čím nabíjet své elektromobily. Pokud by totiž zůstala následující generace u spalovacích motorů, mohlo by se stát, že vrstva smogu již bude tak silná, že se výrazně změní osvit panelů. Ale to je jen moje vize, nelze to brát jako fakt.
Jelikož se změnila výroba, přepočtěme tedy i cenu jedné kilowatthodiny z panelů: 8380/4752=1,763 Kč. To je cena pro druhý extrém (ta minimalistická), která je dokonce nižší než uvažuje svým optimistickým odhadem Střídač_N.

Máme tedy cenu elektřiny ze solárního panelu a cenu akumulace (dle Oty) 2,72 Kč/kWh

... pro spotřebiče v noci lednička , osvětlení LED a jeden spotřebič 100W
Což teoreticky může být TV nebo PC . Pro noc , tedy 12 hodin bych tedy zvolil
Pokrytí požadovaného odběru spotřebičů 250W po dobu 12 hodin noc.

S uvedenou hodnotou souhlasím a v podstatě se velmi blíží i mým naměřeným spotřebám, pokud nepočítám se spotřebou větrání. Rozporoval bych pouze těch 12 hodin, jelikož podle mých pozorování je noc v období mezi rovnodennostmi v zimě delší. Máme tedy další klíčový údaj a to spotřebu od soumraku do svítání 250W po dobu 16 hodin. I kdybychom nebrali v úvahu zimu, tak ani v létě při pevné instalaci FV panelů, pokud na ně svítí slunce zezadu, tak nedávají potřebný výkon. Když pomineme nízké úhly osvitu, kdy dochází k totální reflexi, tak doba osvitu je určitě kratší než 12 hodin i na vrcholu léta.

Dobře, souhlasím
S Vaším dalším údajem , že 1 článek 270Wp vyrobí za rok 175kWh. Potom mých 8ks
Panelů za rok vyrobí 1400kWh.

Tento údaj ale platí pouze pro nultý rok a bylo by jej možno využít v systému "Brácho podrž komín, já jdu pro peníze".
Regulérně je nutno kalkulovat s úbytkem účinnosti.

Mám jeden tarif z DS a po započtení ceny
nabiječky se mně nevyplatí nabijet v tomto případě aku z DS.

Souhlasím s tezí, že v jednotarifu nemá ekonomický smysl nabíjet AKU z DS.

Aby takové řešení bylo efektivní, přidává se k tomu vytěžovač podle Kybos.

Pokud zapojím vytěžovač, pak předpokládám, že budu směrovat elektřinu do spirály boileru.
Pokud mám elektrický boiler, pak asi nebudu mít spotřebu 1 MWh ročně a asi pro mne bude výhodnější dvojtarif a jsme zase na začátku.

Ted se podíváme na poslední příklad a to nový dům , novostavba pasivní dům ve třídě A.
Bez plynu, kde je vše řešeno jen s elektřinou. I když slovo dotace nemáme rádi, musím
Poctivě uznat, že řešení, jaké zvolil Nicholas představuje také optimalizaci a obejde
Se bez elektrochemických aku . Jako aku Nicholas používá velký ohřev vody 300 l a
FV střídač s panely má připojený k DS. / Ve skrytu duše nemám rád připojení na DS. /
Ale pokud se postaví nový dům ve třídě A získá takový dům jako bonus dotaci, která
Pokryje náklady í na kompletní FV systém se střídačem, rekuperací s výměnou vzduchu.
Výsledkem jsou nízké provozní náklady. Protože Nicholas je uživatelem fora, poprosil
Bych ho, aby zveřejnil provozní měsíční náklady za měsíc listopad, prosinec a leden.
Jsou to náklady domu, kde je vše na elektřinu od topení, vaření i ohřev vody.
V novostavbě ve třídě A.

Vzhledem ke skutečnosti, že takový (bez plynu, bez komínu, pouze FVE a DS) pasivní dům jsem navrhoval, spolupracoval na jeho realizaci a provádím jeho monitoring, mohu zde uvést provozní spotřeby po měsících. Účtování se provádí ročně, ale zájemce si může měsíční ceny vypočítat z uvedených spotřeb (ČEZ, D25d, 3x25A). Ceníky jsou k dispozici zde: http://www.tzb-info.cz/ceny-paliv-a-ene ... 2-2016#d25 Jak jste možná postřehli, není zde jednotarif.

spotřeba energie v pasivu

[kyocera]

Zdravím,
těch 12 hodin jsem vzal jako jakýsi střed mezi zimním a letním obdobím. Moje výpočty nejsou naprosto přesné.
Ale pokud jste takový pasivní dům navrhoval / rozumí se , že má 2 tarify /a provádíte jeho monitoring, mohl
by jste uvést spíše konkrétní částku nákladů v Kč za nějaké měsíce v zimě a v létě ?
Bydlí tam lidé, dům používají a uznávám , že barevné obrázky jsou hezké, přesto
si udělám lepší představu, když by jste uvedl nějaké čísla. Po pravdě ani v tomto okamžiku nevím, jaký dvojtarif je pro takový pasivní dům ve třídě A nejvíce výhodný. Pasivní dům ve třídě A na rozdíl od Vás jsem nikdy nenavrhoval.
Proto mně nejvíce napoví výsledné provozní náklady za jednotlivé měsíce.A když takové náklady uvedete, připojte ještě obytnou plochu. Za Vaši schopnost,dovednost, navrhovat pasivní domy ve třídě A dávám kladný bod.

[rottenkiwi]

Lenže keď tu chcete niečo počítať na 20 r., treba uviesť aj ceny a účinnosť mono-poly-si-single-junction panelov,
multi-juction panelov, thin-film CuInSe2, CuZnSnSSe, CdTe, CH3NH3Pb(I, Cl)3 etc.

Panely sa dajú dať na trackery = 1160 Wh / 1 kWp, namiesto 800 Wh / 1 kWp.

Panely sa dajú chladiť a odpadové teplo dávať do zásobníka napr., 10000 až 40000 l
a z toho zásobníka tep. čerpadlom nahrievať bojler, vodu na varenie atď.

Treba tu uviesť ceny LTO, LiFE či LiIon a Pb na 20 r., lebo ak si dnes niekto kúpi
LiFE z bazáru, nové, tak je s cenou niekde na 0,03 € = 0.78 CZK per kWh a vobec
nepotrebuje balancing.

Aj ceny meničov nebudú 20 r. rovnaké ani ceny UPS, ktoré sa niekedy dajú použiť
namiesto drahého meniča.

Treba tiež uviesť, že Nemecko stáli renewvables 100 milíárd € a majú pokryté 7 % ročnej spotreby.
Keď teraz odstavia dole jadrovky, tak buď musia zo severu z Dánska stavať 1000 000 V HVDC,
alebo budú na juhu robiť lacnú el. z uhlia, a to bude smogu v EU

[kybos]

Zdravím,
těch 12 hodin jsem vzal jako jakýsi střed mezi zimním a letním obdobím. Moje výpočty nejsou naprosto přesné.
Ale pokud jste takový pasivní dům navrhoval / rozumí se , že má 2 tarify /a provádíte jeho monitoring, mohl
by jste uvést spíše konkrétní částku nákladů v Kč za nějaké měsíce v zimě a v létě ?
...
Proto mně nejvíce napoví výsledné provozní náklady za jednotlivé měsíce.A když takové náklady uvdete, připojte ještě obytnou plochu.

Myslím, že 12 hodin přímého osvitu nebude u pevné instalace ani v létě.
Jak jsem uvedl v předchozím příspěvku vyúčtování se provádí jednou ročně. A když se podíváte do toho barevného obrázku podrobněji (stačí na něj kliknout), tak si možná všimnete, že jsou v něm uvedena i konkrétní čísla o spotřebě v jednotlivých měsících v kWh v členění VT (červená), NT(modrá) a FVE(zelená). Dle uvedeného odkazu na ceník si tyto spotřeby můžete v případě potřeby přepočítat na peníze. Uživatel a plátce energií nedostává měsíční vyúčtování. Obytná plocha je 193,5 m2.