HDC-FVE

[kodl69]

k motoru je asi potřeba softstartér, klasický asynchronní motory můžou mít rozběhovej proud až 10x vyšší než jmenovitej. Co ten motor pohání? Nešel by rozbíhat naprázdno a pak připojit zátěž?
Známej provozuje 6.5kW motor na 20A jističi se softstartem bez zaváhání, akorát se to rozbíhá skoro minutu jak parní mlátička. Bez softstartéru musela být u jističe obsluha a 10x ho natáhnout, než se motor roztočil - dost nepraktické, vzhledem k tomu, že je to hlavní jistič domu.

[RCZf]

Taky jsem spoustu let pouzival kompresor orlik s 7,5kW motorem na 20A jistic. Je pravdou ze musel byt pripojen pres tri prodluzovacky v serii a pri kazdem rozbehu pohasly zarovky v celem baraku ale fungovalo to vzdy spolehlivě

[střídač_N]

No já teda nevím co je starší model..................

Abych předešel nejasnostem, po nějaké mnou uváděné závadě byl uvedený měnič prodejcem zaslán na opravu k výrobci. Neshledána žádná závada.
Když jsem jej kupoval (asi 4 roky zpět ) byla u něj uvedena i významná vlastnost, nemohu to již po letech dohledat, jen mi to utkvělo v paměti, nějakého měkkého spouštění. Nevím zdali spouštění samotného měniče, nebo spotřebičů.
Jeden rok jsem jej používal na celý dům. Žravé spotřebiče dostaly prodlužku a někdy bylo nutné vyhlásit i energetický klid, což znamenalo, že bylo třeba se mne doptat, co je možné zapnout. Varná konvice 1Kw. Mít tak dvě tři zásuvky na žravé spotřebiče, byla to dobrá volba.

Jelikož jsem byl s FVE ustanoven i strojníkem, obsluhou a operatérem pračky a vykonával je svědomitě, tak jsem při jedné obhlídce funkce shledal, že se buben, jež se měl točit malými otáčkami, takové to převalování prádla, neotáčel, ale při jistém náklonu cukal už jen ve směru otáčení. Pro úplnost voda byla teplá. Se stejnou pračkou dnes již nenahřívám, a bezkolizně i peru. Nevím jak ona pračka svým motorem zvládá změnu otáček, leč je zřejmé, že onen výkon, ať již z jakéhokoli důvodu, měnič nedodal.
V tomto způsobu pohonu mne měnič zklamal, možná neprávem. Jinak mohu potvrdit jeho nezničitelnost a odhodlání odolával i nepříliš šetrnému použití.
Ledničky zvládá bezkolizně.

Měnič stále mám, mohu poskytnout i výrobní číslo ke kontrole.

[kodl69]

mám prozkoumaný whirpool AWExxxx asi budou stejný s indesitem a electroluxem (uvnitř), a tam je relé na přepínání směru a triakový regulátor otáček, druhý relé přepíná buzení pro vysoký otáčky na odstřeďování. Motor komutátorový - tj životnost konečná... Možná měl měnič problém s tou fázovou regulací. Některý HF měniče to prakticky nedávají.

[JiříK]

mám prozkoumaný whirpool AWExxxx asi budou stejný s indesitem a electroluxem (uvnitř), a tam je relé na přepínání směru a triakový regulátor otáček, druhý relé přepíná buzení pro vysoký otáčky na odstřeďování. Motor komutátorový - tj životnost konečná... Možná měl měnič problém s tou fázovou regulací. Některý HF měniče to prakticky nedávají.

Tak našu pračku nedává ani Victron. Zajímalo by mě, jestli tu bílou k.rvu někdy viděl zkušební ústav...

[střídač_N]

V ekonomice platí, že nemohu mít tři parametry - kvalitu, čas a cenu - současně. Buď požaduji kvalitu, pak to nebude jistě laciné a taky ani rychlé. Pokud upřednostním čas, nebude to kvalitní a dosti drahé. Pokud cenu, jistě to nebude ani kvalitní a včasné.

V naší branži mají obdobu parametry soudobost, vlastní spotřeba a cena. Pokud budu požadovat vysokou soudobost, musím oželet nízkou vlastní spotřebu a také cenu. Pokud upřednostním nízkou vlastní spotřebu, nemohu uvažovat o velké soudobosti a ceně. Pokud upřednostním cenu, zcela určitě nemohu uvažovat o vysoké soudobosti a malé vlastní spotřebě.

Toto jsou základní výchozí podmínky návrhu FVE.

Vyjdeme li z průměrné roční spotřeby domácnosti elektrické energie 2,5MWh ročně, určíme tím i první parametr, cenu.
První pásmo: do 2,5MWh.
Druhé pásmo: 2,5MWh až asi!!!! 5MWh
Třetí pásmo: nad 5MWh.

V prvním pásmu se FVE nevyplatí si nikdy.
V druhém pásmu je naděje. Je li cena za 1MWh asi 5 000,-Kč a uvažujeme li o návratnosti do 10 roků, je cenová hranice kolem 50 000,-Kč.
Třetí pásmo je bezesporu již ráj pro FVE.

Jelikož do pásma 2,5-5MWh spadá asi minimálně 70% případů, je rozumné se touho hranicí i zabývat.
První parametr cena je dán.
Další parametr je soudobost.
Mám odzkoušeno, že pokud chci s nepříliš velkým omezením provozovat celou domácnost, pak potřebuji střídač alespoň 3,5kW. Pračka nahřívání 2kW, její motor 800W, domácnost kolem 300W a nějaká drobnost a jsme na hranici.
Střídač takového výkonu bude mít i vcelku velkou spotřebu naprázdno. Uvažujeme li jen o 30w, pak je denní tato spotřeba kolem 1kWh denně. Je li výroba 1kWp 1Mwh ročně, je třeba jen k vlastnímu pohonu střídače kolen dvou panelů a 0,5kWh úložného prostoru v baterkách, nejlépe v lithiu. Jen toto má za následek vynaložit asi 20 000,-Kč na onen střídač, aby byl v činnosti.
Druhý parametr musí být malá soudobost a tím i malý výkon střídače, aby byl splněn třetí parametr, nízká vlastní spotřeba.

Touto logickou úvahou jsme v první části cesty:
máme cenu – kolem 50 000,-Kč,
máme určenou soudobost výkonem střídače – kolem 1kW,
a také vlastní nízkou spotřebu - do 10W.

Zbývá již je tyto protichůdné požadavku splnit, což jistě bude ode mne následovat.

[kybos]

Vyjdeme li z průměrné roční spotřeby domácnosti 2,5MWh ročně, určíme tím i první parametr, cenu.
První pásmo: do 2,5MWh.
Druhé pásmo: 2,5MWh až asi!!!! 5MWh
Třetí pásmo: nad 5MWh.

S takovým dělením bych si dovolil nesouhlasit. Alespoň v rámci tohoto fóra. Podle anketního průzkumu, který jsem si zde dovolit uspořádat https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?t=3573 je nejvyšší počet odpovědí (35%) se spotřebou do 20 MWh ročně. Spotřebu do 5 MWh má jen 12% respondentů.
Moje domácnost spadá do té nejobvyklejší kategorie, tedy do 20 MWh ročně. Proto bych se přikláněl k řešení v rámci běžných podmínek, nikoli pro extrémně úsporné domácnosti, které se na fóru téměř nevyskytují.

[pezizka]

Jestli jsem to dobře pochopil, střídač má na mysli spotřebu el. bez otopu a TUV. To by už docela sedělo. Jest tak?

[střídač_N]

..... Jest tak?

Jest tak. A doplněno.

[rottenkiwi]

Ja som napr. budoval svoju FVE na ročnú spotrebu 1320 kWh.
Ale postupne, ako sa mi vrátili peniaze za preplatky z faktúry za el., tak som postupne
rošíril na 2300 kWh ročne.

V mojom prípade som nemal potrebnú sumu na panely, baterky, regle , menič,
takže som musel budovať postupne 1 panel, 1 baterka, 1 regl. , 1 menič atď.

Tu má človek veľa času na sledovanie bazárov a tak sa dá menič s malou spotrebou
okolo 5 W pri 0-vej žáťaži kúpiť aj za polovicu.
O mńa to bol Victron 1600 VA a ten beží 24/7 už 3-tí rok.

Ak svieti Slnko a je dostatočný výkon, tak zapínam 3300 W max. MeanWell,
ktorý má aj PWM nabíjačku na 300 Wp ako aj nabíjačku z DS, takže je naprogramovaný
tak, že ak sa baterky Pb v daný deń nedostali na potrebný čas do ABS, tak udržuje
ABS napatie po západe Slnka 1 až 2 hod. Potom ho vypnem, lebo má 60 W spotrebu
pri nulovej záťaži.

No a keby ani 3300 + 1600 VA nestačilo, tak mám ešte 700 W menič na PC a osvetlenie.

Podobne som kupoval LiFE, v obchode boli za 146 až 210 €
a ja som ich nové zohnal za 90 až 100 € / 100 Ah.

Teraz sa mi 12 V systém ukázal ako výhodný, lebo odišiel mi jeden článok v 390 Ah Trojane.
Tak som prišiel len o 390 x 2 Ah kapacity, keby som mal 24 V systém, prišiel by som 390 x 4 Ah kap.

Takže každý budujeme svoj systém ináč, niekto je zdravý a má príjem, tak si može dovoliť
dať 20000 € za el. so všetkým, čo chce.

Niekto ako ja, musí budovať postupne, lebo do toho može investovať len 200 až 400 € ročne.
Príp. ak využije BTC, ETH,, XMR, LTC, tak v závislosti od kurzu voči € aj viac.
Ale to je o šťastí, tu sa nedá predpokladať či to bude alebo nie.

[kybos]

..... Jest tak?

Jest tak. A doplněno.

Myslím si, že nemá smysl vyčleňovat určitou část energetických potřeb domácnosti separátně (pokud k tomu není nějaký ekonomický důvod). Komplexní řešení celé energetické situace domácnosti může být výhodnější (a v mém případě prokazatelně bylo), než řešení jednotlivých typů energií samostatně. Pokud se totiž sjednotí původní roztříštěnost pocházející z historických hodnocení výhodnosti energetických sybsystémů, lze dojít k řešení, kdy se některé části jednotlivých energetických subsystémů začnou s výhodou používat společně a celkový ekonomický efekt může být lepší.
Sám jsem řešil zásobování energií ve formě elektřiny v ranném stadiu také odděleně od ostatních energií. Postupně jsem však došel ke komplexnímu řešení, které dává lepší energetické i ekonomické výsledky než ty nejlepší separátní řešení. Vzhledem k tomu, že se mohu ohlédnout po relativně dlouhé historii zaznamenaných dat, mohu prokazatelně vyhodnotit, že komplexní řešení je výhodnější.

nakoupená energie

Poslední schodek (2016/2017) vznikl díky komplexnímu pohledu na řešení energetického managementu domácnosti.

[kodl69]

10MWh/rok ze sítě včetně topení je pěkný, je k tomu ještě nějaký dřevo, nebo jinej zdroj energie, kromě slunka?

[kybos]

Dřevo je jen do krbu, ve kterém se topí jen výjimečně (za topnou sezónu 2016/2017 asi dvakrát dva koše dřeva a vánoční stromek - nejdražší topení) pro pohodu a kouzlo otevřeného ohně. Těch 9,8MWh za 2017 se skládá z 7168 kWh NT, 449 kWh VT a 2187 kWh plynu. To je kompletní nakoupená energie včetně topení, vaření a ohřevu TUV. V současné topné sezóně jsem krb ještě nezapálil (vánoční stromek v krbu ještě čeká na svou příležitost) a plynový kotel je vzhledem k teplému průběhu zimy zatím také odstavený.

[kodl69]

Tak to já mám úplně jiný skóre. Od 22MWh elektriky v roce 1996 komplet TUV, přímotopy, nezateplenej barák, po 2017 - 2.7MWh elektriky + odhadem 14MWh ve dřevě. Jeden rok to bylo i míň elektriky, ale uvědomil jsem si, že topení v krbu při nadnulovejch teplotách je dražší, než elektrikou přes klimatizaci. Při současnejch cenách dřeva uvažuju o tom, že se na to vykašlu, ale už jsme si na to topení v krbu jaksi všichni zvykli.

[střídač_N]

...... Postupně jsem však došel ke komplexnímu řešení, které dává lepší energetické i ekonomické výsledky než ty nejlepší separátní řešení.......

I když vím, že kybos má pravdu, přesto mi to nějak nesedělo, něco tam v tom komplexnu chybělo. Dumám, dumám a nakonec mi to došlo. Nojo, je to ta druhá polovina pravdy, cena toho komplexního řešení.

Takže ano, lepší výsledky tu jsou, ale kolik ty výsledky stály. Jaká je cena za 1kWh včetně pořizovacích nákladů. Předpokládám, že do toho komplexna taky patří. Bez času to nebude ono, tak zvolme 10 roků.

[kybos]

Zcela správně, čas tu hraje také svou nezanedbatelnou roli. Bude to s ním ale poněkud složitější. Nelze asi jen tak od pasu střelit jednu životnost na celý komplexní systém. Nepomohla by zde ani věštecká koule a jak jsem se sám přesvědčil ani kvalifikovaný odhad životnosti jednotlivých komponent by nebyl dostatečně přesný. Vždy zde pracujeme jen s určitou mírou pravděpodobnosti. Když se ohlédnu zpět tak mohu některé původní odhady životnosti komponent prohlásit za zcela chybné. Pokud vezmu například větrnou elektrárnu, které jsem na základě informací od výrobce prognózoval 10 let života a ekonomiku jsem počítal na 7 let návratnosti, tak z dnešního pohledu po šestnácti letech provozu bych mohl tvrdit, že jsem se spletl minimálně o polovinu. Když vezmu fototermický systém z minulého století, u kterého jsem díky obyčejnému solárnímu laku na absorbérech prognózoval maximálně 12 let životnosti, tak jsem byl taky mimo realitu. Pokles jejich výkonu není tak významný, aby je bylo nutno zlikvidovat. Jistě je lepší být na straně bezpečnosti a zvolit raději nižší předpokládanou životnost ale rozhodně ne jednu na celý systém. Každá z komponent má jinou životnost a její renovaci musíme započítat do provozních nákladů. Životnost celého komplexního řešení je většinou delší, než životnost spotřebních dílů. Důležitá je prevence, která může rozhodnout o ekonomice celého systému. Největší nebezpečí je, když se odladí počáteční potíže a systém se rozběhne do bezporuchového provozu, nechat se tou bezstarostností ukolébat a ignorovat potřebné prohlídky a obměny spotřebních dílů. Uvedu příklad: Odkládání výměny ojetého ložiska ventilátoru střídače na VE mne stálo výměnu celého střídače. Neprovedení pravidelné vizuální prohlídky stavu filračních kondenzátorů mne stálo výměnu polovodičových prvků u dalšího střídače. A to je ta podstatná část provozních nákladů, které ve výsledku zásadně pohnou s cenou vyrobené kilowatthodiny. Dalším hlediskem může být morální životnost systému, kdy může nastat stav, že budeme fyzicky funkční komponenty vyřazovat z důvodu jejich morálního zastarání.
Jinak si myslím, že cena komplexně řešeného systému bude nižší než pokud bychom řešili jednotlivé subsystémy bez vzájemných vazeb zcela nezávisle a to zejména pokud se jedná o energetické subsystémy.

[kyocera]

Zdravím,
Proběhnul jsem celé vlákno od začátku. Napíši názor, který se zde doposud neobjevil.
Jednoduchý rozhodovací postup. Chci se se odpojit od DS ? Pokud ano, systém
Musí být velmi robustní, musí vše zvládnou a bude velmi drahý.
Nechci se odpojit od DS ? Potom by měla nastoupit úvaha, že 95% ceny na
Faktuře kterou platíme za spotřebu elektřiny je tvořeno spotřebiči s výkonem do 1kW.
Pokud se nechci odpojit od DS je ekonomické řešit jen spotřebu systémem a měničem
1kW / s krátkodobým přetížením 2kW./ Takové řešené nebude drahé, bude
Mít i malou spotřebu naprázdno Řešit spotřebu na faktuře, kde ušetříme jen
5% se spotřebiči nad 1kW je naproti tomu už velmi drahé. Pokud se nechci odpojit
Od DS, tak velké spotřebiče , typu pračka, el. trouba nechám trvale na DS .
Každý aku je drahý a je to starost. Proto aku přiměřeně co nejmenší pro měnič 1kW
a pokud jsou peníze, raději investovat více do FV panelů.
A i měnič do 1kW s malým aku nám zaručí, že v případě výpadku budeme alespoň svítit
Nabijem mobil atd. /To číslo 95%, ceny co platíme
na faktuře za spotřebu elektřiny a je tvořeno spotřebiči do 1kW pochází statistických
údajů a objevuje na přednáškách nebo v někde v publikacích. /
Napsal jsem tedy velmi jednoduchý rozhodovací postup.
Můžete mně opravit, jestli je to špatně.

[rva]

Půl roku je 12 a více hodin tma a aku by mělo stačit překlenout tuto dobu. A zase v létě je elektřiny dostatek, neví se, co s ní a pak je škoda nechat výkonný spotřebič na DS. A to můžou být kvůli vlastní spotřebě třeba dva měniče léto/zima.

[kodl69]

Souhlas s RVA, v zimě mi sotva stačí 3kWp pole sotva na část spotřebičů "do 1kW" a v baterkách s kapacitou přes 10kWje občas tak málo, že se musí dobít ze sítě, takže i "velkej" systém, kterej v létě pokryje komplet spotřebu RD je v zimě na hranic použitelnosti bez měniče a jinejch balastních spotřeb. Každá přeměna energie znamená ztrátu, každá zbytečně sepnutá cívka relé/stykače je ztráta, tohle je potřeba pro zimní provoz zcela minimalizovat. A kupodivu se tím ušetří i bez FV, na platbách za elektriku.

[kyocera]

Zdravím,
rva : utíkáte o myšlenky základního postupu v rozhodování k detailům.
Myšlenka dvou střídačů velkého a malého není nová, to už na foru dříve
opakovaně bylo napsáno. Druhý drahý výkonný měnič na řešení 5% ceny
na faktuře za elektřinu pro spotřebiče nad 1kW
je příklad jak navrhujete je technicky možné
ale je to příklad nehospodárného drahého řešení. Když už bych utíkal do
detailů, mohl bych napsat, že místo drahého druhého měniče na spotřebu
5% el.energie je levnější z přebytků jen ohřát vodu. Stejně tak
Už bylo někde na foru napsáno, že aku by měl pokrýt spotřebu na noc.
Ale vůbec nechtěl jsem řešit detaily, Jen základní rozhodovací postup.
Podle toho co jste napsal, bych mohl usuzovat, že nesouhlasíte s tím, že
95% ceny na faktuře za energii je tvořeno spotřebiči do 1kW.
Proto se rozhodujete jinak, nebo cena systému a peněz u Vás nehraje roli.
Moje myšlenka měla jednoduše přispět k nějaké základní obecné optimalizaci.
Kdy do systému investujeme co nejméně peněz a vytěžíme největší efekt.
Proto jsem se odpíchnul od statistických dat, že 95% ceny na faktuře je tvořeno
Spotřebiči do výkonu 1kW. Někdo s tím může souhlasit, někdo s tím nemusí souhlasit.
A kdo s tím nesouhlasí, navrhne si systém zcela podle sebe bez ohledu na nějakou
Optimalizaci.
kodl69 : přečerpávat elekřinu z DS do aku a znovu tím napájet spotřebiče
jsem vždy považoval za neštastné i když je to technicky možné
A souhlasím s Vámi, že i vypnutá cívka stykače je úspora.