FVE ostrov 1020 Wp - Sobrance

[kodl69]

jističe bych spíš volil s char. C, bude tam proudový náraz při zapnutí, dokonce jsem kdysi dělal i zpoždění pro zapínání jednotlivých zdrojů, aby nebyl náraz tak velký.
Relé je přesně ono, ještě doporučuju patici na din lištu http://www.hagard.sk/elektroinstalacny- ... ge_id=5486

[rottenkiwi]

Dnes som otestoval správanie sa systému, ak je dostupná DS, je odber z LiFE a Pb
na úrovni 177 A a klesne napatie batérií pod 12.39 V.
Vtedy ten stýkač vľavo, zapne dve nabíjačky od 15 do 80 A a nabíja po úroveň 12.66 V.

Ešte by som tam chcel dať to relé na obrázku a Arduinom testovať či je DS dostupná
a ak nie, tak odpojiť LiFE pri 12.39 V od Pb a Pb pokračuje až do 11.4 V, kde odopne menič.
Ako napojiť Arduino na tú relé paticu, na ktoré kontakty Arduino a cez aký odpor
a na ktoré DS ?

Lenže v tej skrinke sa mi schádzjú tri napatia, 1. Victron napája cievky stýkačov,
2. DS na napájanie nabíjačiek, 3. MeanWell na prebytky tým pravým stýkačom.

Majú tie stýkače takú pevnosť, že na cievke aj na spoji može byť rozne napatie od 0 do 240 V ?

[xmasin]

Na hlídání dostuposti a kvality DS bych použil hlídací napěťové relé od ElkoEP. Sám ho mám v 3F variantě a funguje spolehlivě. http://www.elkoep.cz/produkty/elektroni ... tova-rele/ Má samostatný výstup jako relé, takže pak není problém ho vřadit mezi napájení a vstup Arduina.

[rottenkiwi]

Včera som sa snažil upratať moje vrabčie hniezda, ale zistil som, že elmer má inú veľkosť
ako ističe a tým pádom to nemožem napojiť pomocou tej lišty hore a musím znova používať káble.

Dá sa kúpiť dig. elmer s S0 so štandardnou veľkosťou, akú majú ističe ?
Dá sa k týmto ističom ešte pomocou lišty 63 A pridať táto prepaťovka ?
http://www.prepetove-ochrany.eu/www-pre ... tion#anch1
Potrebujem 2 ks, jeden modul na L a druhý na N ?
Dám ju pred elmer, alebo za elmer a pred prúd. chránič alebo až za prúdový chránič ?
Alebo mi stačí aj táto ?
http://www.prepetove-ochrany.eu/www-pre ... 0kA-82-002
Treba ešte k citlivým spotrebičom, čo najbližšie toto ?
http://www.prepetove-ochrany.eu/www-pre ... 025-tr-3-D
Hľadám tu na fóre v iných vláknach, ale nejako nevidím, či to stačí zapojiť hocijako,
bez ohľadu na poradie a pomocou líšt, alebo sa možu použiť aj vodiče, ale sa nesmú krížiť,
resp. PEN z prepeťovky musí byť dole, dostatočne hrubý a bez slučiek a kríženia v rozvádzači ?

Može byť ako rozvádzač použitá obyčajná krabica ?
http://www.jakama-ge.sk/jakama-ge/eshop ... 65-ECH-12G

[kodl69]

těm drátům se nevyhneš, dnes jsou moderní lankový s dutinkama, lepší práce než ohýbat tvrdou měď, co ti posunuje jističe.
Přepěťovka TI +TII v soustavě TN-C-S I TT určitě musí mít dva moduly, tj 1+1 modul pro N je jiný než L-PE. V rozvaděči by to mělo vypadat takhle: ze strany, kde je přívodní kabel a přívod od uzemnění připojeny na sběrnici PE (min. CY 16mm2 pro TI nebo A, jak kdo chce) jako první hlavní vypínač(jistič), vedle něj přepěťovka, (PE 16mm2) připojení co nejkratšími vodiči, bez souběhu s ostatními obvody. viz http://www.oez.cz/aktuality/prepetove-o ... -pripojeni
K citlivým spotřebičům doporučuju spíš zásuvku s přep. ochranou např. tohle http://www117.abb.com/catalog.asp?thema ... egory=4041
a nebo různé varianty prodlužek s ochranou před přepětím, pitval jsem třeba APC, celkem ok, a hlavně nezapomenout na ochranu anténních - datových kabelů, to bývá součást těch prodlužek - zařízení sice kolikrát nepřežije, ale nehoří velkým plamenem
Jo a pozor na ty barvy vodičů, to zas není tolik peněz, koupit tu správnou barvu.
Rozvaděč podle ČSN EN 61439 může vyrobit pouze výrobce rozvaděčů, co má ověřený typ a dodá ti protokol o kusové zkoušce a pod. Ve výsledku se to dá řešit tak, že nějaká firma, co vyrábí tuhle techniku(např HAGER, OEZ, BONEGA...), pokud od nich koupíš všechno od A do Z (od krabice po propojovací lišty)
tak máš rozvaděč typově zkoušený a tohle ti dodá a ty si jenom vypíšeš protokol o kusové zkoušce (stačí na to "samostatný elektrikář") a je to legální.
U skříně bych se rozhodoval spíš podle prostředí, co odkazuješ, je krabice "vodotěsná"- samozřejmě při ppoužití odpovídajících vývodek- na nehořlavou stěnu . Pokud bude hrozit poškození mechanicky, tak IK9, IK10, což je nakonec plech, ale za jiný ceny.

[rottenkiwi]

Výrazne mi klesla účinnosť FVE, z 83,4 na 69,2 %
a to som celý rok používal prevažne LiFE, Pb len sem-tam.
Najprv som si myslel, že ja meriam zle napatia a prúdy, potom som si všimol, že pri zapnutom
PC, ktoré malo odber cca. 70 W, merák čin. spotreby ukazoval cca. 48 W pri cos fi = 1.

Majú merače spotreby do zásuvky problém so zúženou sinusovkou, aká sa dá nastaviť vo VE-configure
pre malé výkony pod 54 W ?
Ako sú na tom elmery napr. http://www.elektromery.com/product/jedn ... mereni-5/2
alebo ciachované
http://www.elektromery.com/product/jedn ... ni-0_2/117
Ten ciachovaný merá presnejšie ? Čo je to trieda presnosti 1 ?

[rottenkiwi]

Pridal som ďalší elmer s S0 výstupom na Victron Phoenix, ale mám nasledujúci problém.
Ak je pripojený na Arduino S0 výstup z MeanWell meniča a súčasne z Victronu, tak čítač impulzov
z S0 z Victronu ide neustále dopredu, hoci reálne na elmeri S0 nebliká.

Ak je však zapnutý len MeanWell alebo len Victron osobitne, tak všetko je OK.
V Arduine je nasledujúci kód a prerušenia sú na 2. a 3. pine.
Mohli by ste mi niekto poradiť, či je tam SW alebo HW problém ?
Vedenia sú k MW 1.2 m krútená dvojlinka a k Victronu 2 x koaxiál, jeden na + jeden na - k S0.
Zatiaľ bez RC členov, lebo rušenie je ešte znesiteľné.

[jhladik]

jak to máš zapojené od S0 k PINům? Jestli umí pin 2 a 3 HW přerušení, tak jsou celkem rychlé a detekují i velmi krátkou špičku...

Pridal som ďalší elmer s S0 výstupom na Victron Phoenix, ale mám nasledujúci problém.
Ak je pripojený na Arduino S0 výstup z MeanWell meniča a súčasne z Victronu, tak čítač impulzov
z S0 z Victronu ide neustále dopredu, hoci reálne na elmeri S0 nebliká.

Ak je však zapnutý len MeanWell alebo len Victron osobitne, tak všetko je OK.
V Arduine je nasledujúci kód a prerušenia sú na 2. a 3. pine.
Mohli by ste mi niekto poradiť, či je tam SW alebo HW problém ?
Vedenia sú k MW 1.2 m krútená dvojlinka a k Victronu 2 x koaxiál, jeden na + jeden na - k S0.
Zatiaľ bez RC členov, lebo rušenie je ešte znesiteľné.

[rottenkiwi]

Je to zapojené tenkým drotikom, + z S0 na pin 2 resp. 3 a - S0 na GND.
Každý menič, keď je zvlášť, tak ide všetko OK, ak sú zapnuté naraz oba, tak nie.

[rottenkiwi]

Zapojil som Arduino a S0 +/- podľa toho príspevku:
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 132#p16545

Ďalej som skúšal rozne napatia od 5 až do 14 V a zapojil ako toto,
a ešte som skúšal rozne sériovo zapojené odpory.
http://wiki.merenienergie.cz/index.php/SDSMACRO

Ale výsledok je taký, že Maneler 9901D funguje za každých okolností presne,
nie sú tam ani impulzy z S0 naviac, ani menej.

Ale keď Huttermann HT-1M pripojený na Arduino cez 1k5 a 12 až 14 V na S0+,
tak Arduino deteguje impulzy veľmi nepravidelne, cca. 50 až 60 % skutočnýc impulzov z elmeru.

Prečo Maneler funguje OK a Hutermann nie ? Máte aj vy podobnú skúsenosť s S0 ?
Aké typy elmerov používate ? Ako vám fungujú s SDS M(a/i)cro ?

Prečo má Maneler 2 svorky S0+ a - a Hutermann až 3 ? S0+ S0- a čo ???

[rottenkiwi]

Dnes som si tak pozeral fotky od začiatku vývoja FVE a začiatky boli fakt tažké,
jedna Banner baterka, jeden EpSolar a jeden 255 Wp panel

[jhladik]

takto těžko říci. Asi to bude chtít osciloskop a podívat se co se děje mezi zemí a impulzním vstupem na Arduinu. Nastavit na záchyt signálu většího než citlivost logické 1 na Arduinu...
Mne nikdy S0 neblblo (ZPA a SDS micro)
Jirka

Zapojil som Arduino a S0 +/- podľa toho príspevku:
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 132#p16545

Ďalej som skúšal rozne napatia od 5 až do 14 V a zapojil ako toto,
a ešte som skúšal rozne sériovo zapojené odpory.
http://wiki.merenienergie.cz/index.php/SDSMACRO

Ale výsledok je taký, že Maneler 9901D funguje za každých okolností presne,
nie sú tam ani impulzy z S0 naviac, ani menej.

Ale keď Huttermann HT-1M pripojený na Arduino cez 1k5 a 12 až 14 V na S0+,
tak Arduino deteguje impulzy veľmi nepravidelne, cca. 50 až 60 % skutočnýc impulzov z elmeru.

Prečo Maneler funguje OK a Hutermann nie ? Máte aj vy podobnú skúsenosť s S0 ?
Aké typy elmerov používate ? Ako vám fungujú s SDS M(a/i)cro ?

Prečo má Maneler 2 svorky S0+ a - a Hutermann až 3 ? S0+ S0- a čo ???

[rottenkiwi]

Dnes bol veľmi zlý deň, lebo celý deň lialo a to dosť silno, a tak som vyrobil prd, 0.4 kWh.
Keďže podobne bude v novembri až januári, tak som rozmýšľal, ako vyrobiť 4 kWh denne,
ktoré potrebujem. Prepanelovaním to nepojde. To by som na 4 kWh denne potreboval 6 až 10-nasobok,
toho, čo mám teraz.

Baterkami to tiež nepojde, Pb je v našich zem. šírkach pre zimu nevhodné a LiFE by som potreboval
tak 50 kWh, to by vobec nemalo zmysel, ani pre boháčov, nie to pre mňa.

Zatiaľ sa mi ukázala vhodná kombinácia toho, čo mám, ergo. Bannery SHD, Trojany a LiFE.
Celý deň bežím na LiFE do 3.42 až 3.49 pre cell,
k nim sú paralelne Bannery SHD, ktoré sú celý deň okolo 4 x 3.4 V, kde zaberá pálenie prebytkov.
Večer potrebujú povariť pri 15.2 až 15.8 V, pol až hodinu.
Na to sa spotrebuje 10 až 15 Ah, čo nie je veĺa.

Rozmýšľal som, že k týmto všetkým baterkám, ak prijde preplatok za plyn a elektrinu, pridám
nové LTO 40 Ah x 6 ks. Len sa neviem dopátrať, akú majú vybíjaciu krivku a aký z nich pojde
prúd, ak budú spárované s 220 Ah LiFE resp. 1600 Ah Pb.

Treba ich aj balancovať ? Aký majú 40 Ah články vnút. odpor pri 0 až 25 *C, 12 až 14,4 V a 20 až 100 % SOC ?
Aký je na ne vhodný menič ? Pojde aj MeanWell, ktorý vypína pri 14.3 V ? Alebo treba Victron 9 až 17 V ?

Ďalej uvažujem, že jediná cesta u mňa, ako byť sebestačný, je rekuperovať energiu v žrútoch,
ako je umývačka, práčka a bojler. Umývačka zhltne 1 kWh, odpad by sa mohol
nejako rekuperovať a z toho 60 * odpadu by sa ešte nahrialo dosť vody pre 40 *C pranie
a odpad z pračky by ešte stačil na nahriatie 15 l bojlera na cca. 25 *C, lebo voda v zime
prichádza veĹmi chladná. Len neviem vymyslieť ako by sa to vobec dalo rekuperovať ?
Existuje na to nejaké lacné riešenie ?

[PapoS]

Trochu som sa zaujimal o rekuperaciu odpadovej vody, Ale vymenniky co som videl stali cez 500E navratnost tak storocie. Existuju rozne navody na podomacky vyrobene vymenniky aj s tepelnymi cerpadlami. Ale zaklad je vediet, kolko eur rocne stoji stava zo siete, aby boli dane mantinely.

A moj nazor je ze prilisne setrenie na comkolvek je kontraproduktivne. Usetrit dalsi kilowatt je stale drahsie a drahsie. Vacsinou sa oplati ten cas skor investovat do zarabania. Usetrit mozes len tolko kolko minies, pri zarabani nie su limity.

Ale taketo nieci by si zvladol postavit http://www.setrim.sk/main.php?modul=vymenniky&task=0

[rottenkiwi]

No usporil by som 55 € za zimu pri 100 % nej účinnosti rekuperácie
Ono sa vám nezdá 55 € veľa, ale pre mňa je to hranice smrť-život.
Nikto ma nezamestná, lebo za 22 r. ma mikto nezamestnal, lebo psychicky chorým nedajú
ani starať sa o deti, ani robiť pilčíka a elektrikára lebo programátora už vobec. Sme proste takí,
ako v stredoveku, keď upaľovali bosorky .

[vlkazajac]

No, vezmime to z iného pohľadu. Domácnosť vypúšťa denne veľa vody ( konkrétne tá moja 550 litrov ), ktorá je z veľkej časti teplá ( = 40 stupňov C ). Teraz si vyprosím pripomienky hygienikov a manželiek........
Ak by som po raňajšej alebo večernej sprche prehnal teplú odpadovú vodu umývačkou riadu a následne ešte práčkou, potom zabezpečil dokonalý preplach resp. dezinfekciu horúcim oplachom prípadne parou ( malým a primeraným množstvom ), potom by rekuperácia tepla bola zbytočná a jasne nevýhodnejšia.
Ak to niekoho poburuje, nech sa vžije na chvíľu do role kozmonauta, čo má wellness celý rok na orbite alebo do role namíbijskej gazdinky ........

Technológia mešká, byznis napreduje.

2400 W odporový drôt je pekliatím našej civilizácie.

[Viktor X]

Teď jsem slyšel o myčce s extra mízkou spotřebou vody (6l?), co si vodu z posledního oplachu nechává v zásobníku na následující první oplach, ale jak dlouho tam vydrží v použitelném stavu... Jinak kdysi jsem na výstavě viděl rekuperátor odpadní vody, v podstatě dvojitá trubka, vnější a vnitřní část spojená žebry, kterými odcházela odpadní voda, ale tuším jsem někde četl, že to časem "zarůstalo".

[ota]

Řekl bych, že té teplé vody nebude tolik.
Ohřát 500l na 40C je mnoho kWh.
U nás recyklujeme teplo takto. Pokud se koupu ve vaně, nevypustím vodu hned, ale nechám vodu vychladnout a předat teplo do koupelny.
Další trik je že na kamnech, co v nich celý rok kromě léta hoří oheň je hrnec s vodou. Pokud potřebujeme vodu na mytí nádobí nebo třeba jako první dávku vody do pračky, vezme se 60C horká voda z hrnce. Za rok to dá několik set kWh.

[kodl69]

Ano, znám domácnosti se spotřebou vody 200m3 za rok, což je těch 550 denně. Ale jistě není všechna teplá, určitě se nesplachuje záchod teplou vodou, pračka máchá ve studené vodě, takže teplé vody bude odhadem 250l s teplotou pod 40°C. I to je hodně. Zkusil bych základní úsporný opatření, co třeba dost funguje na děcka, je tohle http://www.water-saver.cz/ a viděl jsem to i v mechanickým provedení - z baterie dole vystupuje tyčinka, stačí do ní strčit rukou, a už teče voda. Samozřejmostí je splachovač s manuální možností zastavení vody, když už není proč splachovat. Pak je ještě dobrý naučit tu paní co s ní bydlíš, že pračka i myčka se zapíná až je plná, ne poloprázdná. A pak se dostaneš se spotřebou vody na polovinu.

[Nicholas]

Vyhoď vanu, pořiď sprchu. Fajn je rekuperace pro sprchu, ta ušetří docela dost teplé vody a nestojí ranec. I když náklady na tohle taky nějaké budou, takže návratnost by se musela propočítat...