A zase ten dojezd

[Kajap]

Pokud to je jen nějaký názor, že stát krade, no tak na to si založ nějaký vlastní vlákno za mě státní zaměstnanci jsou povětšinou lehko živkx a nehodlám se k tomu vyjadřovat

Ale kdo krade tak jsou lidi, protože stát tak to jsou občané, území a nějaká moc, pokud si to pamatuju ze školy … demokratický svobodný stát jako takový přece moc kract nemůže, jak by to udělal ? ))

Já rozhodně nemám důvod stát obhajovat ale taky si nemyslím že by tu bylo nějak speciálně těžko ve srovnání s většinou téhle planety, spíše výrazně nadprůměrně…

A bohužel to generuje výrazně podprůměrné jedince v čase, neschopné individua, sdružující se typicky na levicových diskusích typu novinky cz, Facebook, brečící na cokoliv, bez zkušenosti s čímkoliv

A když se řekne, méně zákonů a méně regulace dotací a dávek a všeho, tak by v tomhle blahobytu už většina lidí pochcípala - jak jsou oslabení blahobytem.

Cykly se opakuji, těžké časy generují silné jedince a naopak - anebo někdo nesouhlasí?

[Vertikal]

Cykly se opakuji, těžké časy generují silné jedince a naopak - anebo někdo nesouhlasí?

Možná by bylo vhodné definovat co je to silný jedinec.

[Kajap]

Když byl šejk Rašíd dotázán na budoucnost Dubaje, odpověděl:
* „Můj dědeček jezdil na velbloudu.“
* „Můj otec jezdil na velbloudu.“
* „Já jezdím v Mercedesu.“
* „Můj syn jezdí v Land Roveru.“
* „Můj vnuk bude jezdit v Land Roveru.“
* „Ale můj pravnuk bude muset znovu jezdit na velbloudu.“

Vysvětlení cyklu prosperity:
Na otázku, proč by se to mělo stát, šejk Rašíd dodal vysvětlení, které je často citováno spolu s původním výrokem:
* Těžké časy vytvářejí silné muže.
* Silní muži vytvářejí snadné časy.
* Snadné časy vytvářejí slabé muže.
* Slabí muži vytvářejí těžké časy.
Tato slova slouží jako moudrost o křehkosti prosperity a potřebě neustálého úsilí a odolnosti, aby se zabránilo úpadku. Poukazují na to, že každá generace musí být vychovávána jako „válečníci, ne paraziti“, aby si udržela úspěch, kterého dosáhly předchozí generace.




Silný. Odolný vůči reálnýmu světu? Ne silný ve smyslu tlustý:)

Bo v ktere době historicky bylo 71 pohlaví a 54,3% mužů (NÚDZ 2024) v 25 letech panici a 40-50% dětí na základce na antidepresivech? Mam dojem že jsou generace čím dál slabší…

[Vertikal]

Já to vidím jinak a minimálně ve střední Evropě už nepotřebujeme drsné muže, co se nerozbrečí. A pak má každý jiné přednosti, více vlídnosti, pochopení, ochoty...

[ChlapeczDediny]

Jo, kavárničky mají své kouzlo

[unicast]

Já to vidím jinak a minimálně ve střední Evropě už nepotřebujeme drsné muže, co se nerozbrečí. A pak má každý jiné přednosti, více vlídnosti, pochopení, ochoty...

Ať se klidně rozbrečí, to není podstatné. Důležité je, že rozhodně potřebujeme takové, kteří se nehroutí pro kraviny, dokáží věci dotahovat do konce, nevyděsí je trocha vlastního nepohodlí a velmi dobře vědí, že právě vůle je to, čím se odlišují ti hodnotní od, s prominutím, sraček.

[unicast]

Ostatně už John Stuart Mill ve své knize Principy politické ekomomie napsal: A man who has nothing which he is willing to fight for, nothing which he cares more about than he does about his personal safety, is a miserable creature who has no chance of being free, unless made and kept so by the exertions of better men than himself.

Pro ty, co angličtinou tolik nevládnou, sem dám i překlad včetně širšího kontextu:
„Válka je ošklivá věc, avšak nikoli ta nejhorší: mnohem horší je stav morálního a vlasteneckého cítění, který podlehl rozkladu a úpadku a v němž se má za to, že nic nestojí za válku. Pokud je lid využíván pouze jako nástroj k obsluze děl či vedení bodákových útoků, a to ve službách a pro sobecké cíle vládce, pak taková válka tento lid ponižuje. Válka vedená na ochranu bližních před tyranskou nespravedlností, válka mající zajistit vítězství vlastním představám o právu a dobru – válka, která je jejich vlastní, vedená z poctivých pohnutek a na základě svobodného rozhodnutí – bývá často prostředkem jejich obrody. Člověk, který nemá nic, za co by byl ochoten bojovat, a kterému na ničem nezáleží více než na vlastní bezpečnosti, je ubohou bytostí bez jakékoli naděje na svobodu, ledaže by mu ji zajistili a udrželi lidé lepší, než je on sám. Dokud neskončí neustále se obnovující zápas mezi spravedlností a nespravedlností o nadvládu nad lidskými záležitostmi, musí být lidé v případě potřeby ochotni bojovat za to první proti tomu druhému.“