Riziko blackoutu počas horúčav a nízkeho stavu vody v riekach v Európe

[Franta2776]

Megatunel?,To se dozvíme časem, třeba bude mít Beneš doma nějakou stovku milionu korun.Jak ten ředitel správy železnic nebo Ludvík z Motola.A bude tvrdit, že jeho otec je úspěšný chovatel nutrii

[Valdano]

Kde používají sodíkové články...

Například Sodium-Ion úložiště BESS 100MW/200 MWh (Čína, v provincii Chu-pej) V provozu od července 2024. Skládá se ze 42 bateriových kontejnerů osazených 185Ah sodíkovými články od společnosti HiNa Battery. Pomáhá stabilizovat místní distribuční síť v provincii Chu-pej a ukládat přebytky z obnovitelných zdrojů.

Obří pakt CATL a HyperStrong (60 GWh). V dubnu 2026 podepsal největší světový výrobce baterií CATL tříletou dohodu s integrátorem HyperStrong na dodávku 60 GWh sodíkových systémů BESS pro energetická úložiště. Výstavba prvních velkých parků v Číně v rámci této dohody již probíhá.

Systém CATL TENER Sodium. CATL oficiálně představil svůj unifikovaný kontejnerový systém pro sodíková úložiště a rozšiřuje výrobní kapacity. Dodávky pro první komerční GWh projekty v Číně běží a na globální trhy dorazí v roce 2027.

Projekt Jupiter Power & Peak Energy (až 4,75 GWh). Americká společnost Peak Energy podepsala dohodu o dodávce sodíkových BESS pro nezávislého výrobce elektřiny Jupiter Power. Výstavba dodavatelského řetězce a příprava prvních amerických síťových parků probíhá s cílem postupné instalace do roku 2030.

Zatímco v Číně už se sodíková úložiště staví ve velkém, v Evropě se velké komerční projekty sodíkových úložišť očekávají až v horizontu nejbližších let. Evropské trhy se v BESS sektoru aktuálně masivně spoléhají na osvědčené a momentálně velmi levné starší LFP články.

V Evropě zatím největší projekt BESS LFP Vilvoorde (Belgie) v provozu od roku 2025. Výkon 200 MW, Kapacita 800 MWh.
BESS LFP projekt Lovech (Bulharsko) v provozu od roku 2025. Kapacita cca 500MWh.
BESS LFP uložiště Buj (Maďarsko) v provozu od května 2026. Výkon cca 100MW. Kapacita cca 290MWh.

Ačkoliv byla ČR v minulosti kvůli chybějící legislativě pomalejší, novela energetického zákona (Lex OZE III) a vysoká poptávka po stabilizaci sítě vedly k instalaci systémů o celkovém výkonu v řádech stovek megawattů.

Největší provozovaná a dokončovaná BESS v ČR jsou následující.
KATEMO Park Modlany (Teplicko). Výkon 32MW. Kapacita 42 MWh (1. etapa již v provozu). V plánu rozšiřování až na 130 MWh.
Hybridní projekt v kombinaci s velkou fotovoltaickou elektrárnou (41,8 MWp).
BESS Břeclav (skupina MND). Výkon 12MW. Kapacita 31 MWh. Pomáhá ČEPS vyrovnávat výkyvy v síti a slouží k obchodování na denním trhu s elektřinou (tzv. arbitráž).
Planá nad Lužnicí (C-Energy). Výkon 15MW. Kapacita 22 MWh.
Mydlovary (Jižní Čechy – Axelor). Výkon 5MW. Kapacita 2,5 MWh.

[Franta2776]

Není špatné pro zajímavost kuknout na co Maďaři jedou? Nemůžu přijít na to., kde tam mají ty tocive stroje?? Jak mi zastánci zastaralych technologií tvrdili, že jsou v systemu nutné a bez nich síť zkolabuje

[gupa]

Zrovna včera jsem se ptal inteligence lidstva, jak se řídí v Evropě kmitočet sítě, vztah k času, regulace, atp. No a jak jsem ji pochopil, tak dnes jak je vše propojené přes VVN, tak síť se reguluje kontinentálně. Pokud se frekvence opozdí nebo zrychlí o více jak 20 sekund, nastane dorovnávání. No a podle čeho se dorovnává? Podle nejstabilnějších zdrojů frekvence a ty se zřejmě tou regulací přibržďují nebo zrychlují, prý to trvá i dny než se těch 20 sekun nabere zpět. Takže někde ty primární zdroje frekvence jsou, ale asi Maďaři v tomto jsou jako vedený, ne vedoucí.

Takže to chce asi jiné grafy a zdroje dat pro odpovědi o regulacích frekvence.

[Franta2776]

Tak v Německu se taky skoro nic netočí a jede jim 42GW solarů.

Dnes je součástí každého nové pripojeneho měniče regulacni vykonová křivka podle frekvence a napětí.
Byl jsem se znovu podívat do garáže a opravdu se v mém ostrovu taky nic netočí a funguje.:))A to je manželka nepředvídatelný odběratel.

[TomHC]

... ale keby si mal tri manželky!

[Franta2776]

To by mi nezbylo na pořádný měnič

[unicast]

Byl jsem se znovu podívat do garáže a opravdu se v mém ostrovu taky nic netočí a funguje.

Kecáš. Točí se ti tam ventilátory.

[Franta2776]

Unicast to jsi zabilNa ty jsem zapomněl

[Mex]

Nevím, co to asi tak může znamenat když se frekvence opozdí o více než 20 sekund. Že přijde pozdě do práce?

Celá evropská síť je synchronizovaná. A řízení toho celého asi není žádná sranda. Proto se taky ta frekvence "houpe".
U těch vzdáleností už je samozřejmě rychlost světla malá. A to se ta elektrika v drátech šíří ještě o dost pomaleji než světlo ve vakuu.

Rotační zdroje jsou podstatné jednak k udržení té frekvence, ale hlavně k řízení jaloviny v síti. A tedy i s tím souvisejícího napětí v síti.
Což všechno s frekvencí a jejím případným lokálním ujížděním souvisí.

[Valdano]

Je potřeba se podívat na EU jako celek viz aktuální graf.
.

[betmen]

Franto, som zvedavy ako bude ten graf vypadat o 2-3 dni. Rumuni a Madari odstavili jadro, lebo nie je cim chladit.
dnes som cital, ze Srbi odstavuju hydro na Dunaji, lebo nie je prietok. Slovensko tusim 31.7 odstavilo jeden reaktor v Mochovciach, lebo planovana udrzba a vymena paliva.

[Franta2776]

Zatím bez dramatu německé soláry to zalepi, až poroste cena do nesmyslů bude problém.

[JozefSK]

Zda sa, že niektorím z nás uniká pochopenie, ako funguje elektrizačná sieť (ES).

Aby mohla ES vôbec fungovať, musí byť stabilná.
Stabilita ES je založená na neustálej rovnováhe medzi výrobou a spotrebou elektriny v REÁLNOM ČASE! Koľko elektrickej energie (EE) spotrebujeme, presne toľko jej musíme vyrobiť v tom istom okamihu. A naopak.

Kľúčovým parametrom bezpečnej prevádzky je frekvencia siete, ktorá nám signalizuje práve tu stabilitu ES.
- Ak je výroba rovná spotrebe – frekvencia siete je 50 Hz
- Ak je výroba väčšia, ako spotreba - frekvencia siete je väčšia, ako 50 Hz
- Ak je výroba menšia, ako spotreba - frekvencia siete je menšia, ako 50 Hz

Faktory, ktoré majú vplyv na nerovnováhu „výroba – spotreba“ (odchýlka od 50 Hz) môže byť na strane výroby, prenosu alebo spotreby (poruchy, neplánovane odstávky, búrky, mraky, veľa vody, málo vody, … je toho viac).

Na udržanie rovnováhy „výroba – spotreba“ sa využíva súbor regulácií a podporných služieb:
A) Frekvenčné regulácie: Delia sa podľa rýchlosti reakcie na primárnu (okamžitá reakcia generátorov), sekundárnu a terciárnu (dlhodobejšie vyrovnanie). Tieto mechanizmy menia výkon generátorov alebo upravujú spotrebu, aby sa frekvencia vrátila na 50 Hz.
B) Podporné služby: národne spoločnosti, ktoré spravujú prenos EE nakupujú od výrobcov aj veľkoodberateľov služby ako záložný výkon alebo reguláciu spotreby. Výrobca môže ponechať časť kapacity v pohotovosti, aby ju v prípade potreby okamžite nasadil na vyrovnanie odchýlky.
C) Hromadné diaľkové ovládanie (HDO) a inteligentné meracie systémy (IMS): Tieto technológie umožňujú operátorom diaľkovo vypínať alebo obmedzovať spotrebiče (napr. elektrické ohrievače vody) v časoch špičky, čím sa zníži zaťaženie siete.

A) Frekvenčné regulácie:
a) Primárna regulácia frekvencie - tradičnú stabilitu siete zabezpečujú veľké rotačné generátory v konvenčných elektrárňach (JE, tepelné). Tieto stroje majú fyzikálnu zotrvačnosť (inerciu). Pri náhlom zvýšení odberu energie rotor generátora automaticky a okamžite uvoľní časť svojej kinetickej energie do siete, čím „podrží“ frekvenciu dovtedy, kým nezaberie regulácia výkonu.
b) Sekundárna regulácia frekvencie - je automatizovaný proces, ktorý nasleduje bezprostredne po primárnej regulácii. Jej hlavným cieľom je navrátiť frekvenciu presne na menovitú hodnotu (50 Hz) a zároveň vyrovnať plánované toky elektriny medzi susednými sústavami.
Zatiaľ čo primárna regulácia len zastaví zmeny frekvencie pomocou zotrvačnosti generátorov (často s trvalou odchýlkou), sekundárna regulácia túto odchýlku úplne odstráni a uvoľní rezervy pre ďalšie možné poruchy.

OZE sa z netechnických príčim spravidla nezúčastňujú procesov stabilizácie ES. Namiesto odpájania stringov FVE pri nadbytku vyrábanej EE z OZE sú budované „fény“ na marenie nadbytočnej EE. V prípade nedostatku vyrábanej EE z OZE sú budované batériové uložištia. Do doby vybudovania dostatočných kapacít „fénov“ a „bateriek“, s rastúcim podielom OZE, sa zvyšuje nestabilita výroby. Tieto zdroje sú závislé od počasia a ich výroba je menej predvídateľná. S rastúcim podielom OZE zároveň klesá podiel konvenčných elektrárni, ktoré sú schopné okamžite regulovať výkyvy frekvencie. Týmto klesá schopnosť okamžite eliminovať výchylky stanovenej frekvencie. Keď frekvencia dosiahne určité medzné hodnoty, potom sa automaticky začnú odpájať konvenčné elektrárne, aby sa zabránilo poškodeniu výrobných zariadení. A to už je začiatok blackoutu ...

PS: Ospravedlňujem sa za dĺhši príspevok, hoci som sa snažil byť čo najstručnejši a aj preto je tento popis veľmi zjednodušený. Dúfam, že ľudia snáď pochopia, že "naháňať sa" len za kvantitou, t.j. množstvom vyrobenej EE z OZE, bez zabezpečenia jej "kvality", t.j. schopnosťou zabezpečovať stabilitu ES je priamou cestou do ....

[betmen]

Zatím bez dramatu německé soláry to zalepi, až poroste cena do nesmyslů bude problém.

a to dokazu aj teraz?
o 22:30hod, ked slnko svieti na druhu stranu plochej zeme?

[unicast]

K tomu, co říká Jozef, přestože to jsou informace erudované a kvalitní, je vhodné dodat jednu věc. Ta setrvačnost (inerce) je řešitelná i softwarově v polovodičových měničích (ostatně kdo máte ostrovní systém, máte to přesně tak), jen je do toho potřeba mít odkud dodat nějakou tu energii navíc, typicky z bateriového úložiště. Po současných on grid FV měničích to ovšem nikdo nechce a většinou ani nemají tu potřebnou energii pro něco takového odkud vzít. Ale do budoucna se to očekávat dá.

[Franta2776]

Uncast myslím, že máš staré info. Dnes to musí být součástí každého on grid měniče jinak ho nedovoli připojit. Je to součást normy dával jsem ji tady před cca měsícem.
Proto Němci jedou 50GW že solarů dnes 75%celkového vykonu.

[unicast]

Tam je povinné hlídání frekvence pro odpojení (horní i dolní limit), ne softwarová emulace setrvačnosti turbín. Ono to bez dalšího pomocného zdroje energie totiž ani nejde.