Balkonovky do výkonu měniče 800VA a 2kWp v panelech bez sankcí za přetoky

[Franta2776]

Však si Gupo udělej seznam těch, kterým balkonovka nevyhovuje.(včetně vlády) Potom seznam bílých limečků co by na tom chtěli vydělat. Proti těm všem stojí majitel co by tu balkonovku chtěl. Nebude to pěkné čtení.

[Mex]

Proč by balkónovky třeba vládě měly nevyhovovat?
Chápal bych, že je jim to fuk. Ale aby byli aktivně proti, tak k tomu mě moc nenapadá důvod.

Chápal bych, že by to mohlo vadit distributorům, kteří budou mít (možná oprávněný) pocit, že jim lidi budou do sítě připojovat kdejaký krám.
A že to v některých místech může dělat v té síti problém, i když se mi to moc nezdá.

Síť musí být dimenzovaná na celkový příkon. A výkon těch balkónovek určitě nebude tak velký, jak je velký příkon.
Tak se mi nějaké přetížení nebo výrazné zvýšení napětí moc nezdá.
Navíc ty měniče předpokládám mají ochranu proti přepětí a pří výrazném zvýšení napětí v síti by se vypnuly nebo omezily dodávaný výkon.

[unicast]

Oni se asi fakt bojí přepětí a nejspíš nevěří tomu, že to ty měniče dokážou zregulovat.

[Franta2776]

Tam nemají ČEZ a ERU:
https://www.cnews.cz/clanky/v-dalsi-zem ... =276628127

[Valdano]

Ampérák na výše uvedením videu nehovoří o balkonovkách, ale o ostatních FVE, které mají tzv. nenulový rezervovaný výkon tj. mají sjednáno připojení s možností prodeje elektřiny do DS. To se u malých zdrojů jakou jsou právě balkonovky do 800W výkonu v ČR prakticky nepovoluje. Ostatně třeba i EGD uvádí Zdroje do 800 W bez dodávky do sítě (balkonové fotovoltaiky). Sám ampérák v tom videu zmiňuje, že připojení zdroje bez prodeje (což znamená s nulovým rezervovaným výkonem) vám povolí prakticky skoro vždy.

Všechny balkonovky, které se prodávají v sousedním Německu tam mají certifikaci k měničům, se kterými jsou dodávány. Jedná se tzv. o on-grid měniče, které se musí odpojit od DS pokud frekvence nebo napětí v DS překročí určité meze min/max. V ČR jsou definovány následující meze, které vycházejí z ustanovení v PPDS v příloze č. 4.

Meze frekvence v DS pro on-grid měniče

Odpojení měniče od DS na území ČR (do 0,5s)
- při poklesu frekvence v DS pod 47,5Hz
- při překročení frekvence v DS nad 52,0Hz

Odpojení měniče od DS na území Německa (do 0,1s)
- při poklesu frekvence v DS pod 47,5Hz
- při překročení frekvence v DS nad 51,5Hz

Některé on-grid měniče podporují plynulé řízení výkonu prostřednictvím frekvence v DS. Některé plynulé řízení výkonu tímto způsobem nepodporují, ale všechny musí podporovat odpojení při podkročení/překročení mezí. V pásmu 50,2 Hz až 52,0 Hz (v ČR) a 50,2 Hz až 51,5 Hz (v Německu) tedy mohou některé on-grid měniče (pokud to podporují) aktivovat plynulou regulaci výstupního výkonu, kdy se zvyšující se frekvencí nad 50,2 Hz v DS plynule snižují dodávaný činný výkon na svém AC výstupu. Pokud je tento způsob regulace výkonu podporující on-grid měnič připojen namísto k DS jen k jinému off-grid měniči, který mu nahrazuje DS v rámci tzv. vazby AC coupling v takovém případě může off-grid měnič mírnými změnami frekvence ve zmíněném rozsahu plynule řídit výkon k němu připojeného on-grid měniče.

Meze napětí v DS pro on-grid měniče

Odpojení měniče od DS na území ČR
- při poklesu napětí v DS pod 184V AC, odpojení měniče od DS do 1,5s,
- při překročení napětí v DS nad 253,0V AC, odpojení měniče od DS do 3 minut poté co 10-ti minutový průměr překročí limitní hodnotu,
- při překročení napětí v DS nad 264,5V AC, odpojení měniče od DS do 0,2 s,
- při překročení napětí v DS nad 276,0V AC, odpojení měniče od DS do 0,1 s.

Odpojení měniče od DS na území Německa
- při poklesu napětí v DS pod 103,5, odpojení měniče od DS do 0,3s,
- při poklesu napětí v DS pod 184V AC, odpojení měniče od DS do 3,0s,
- při překročení napětí v DS nad 253,0V AC, odpojení měniče od DS ihned poté co 10-ti minutový průměr překročí limitní hodnotu,
- při překročení napětí v DS nad 287,5V AC, odpojení měniče od DS do 0,1 s.

Při podkročení nebo překročení kterékoli z těchto hranic musí vnitřní nebo vnější ochrana rozhraní rozepnout spínací prvek a měnič galvanicky nebo elektronicky odpojit od distribuční sítě. K opětovnému připojení může dojít až po stabilizaci sítě (zpravidla po 5 minutách sledovacího okna s normálními parametry).

Jak je vidět z výše uvedeného tak u frekvence je horní hranice v Německu přísnější než v ČR zatímco u napětí jsou benevolentnější než v ČR.

[JirkaE]

Už se to opakuje pořád dokola.

Verzi bez přetoků povolí někde snadněji, někde komplikovaněji - ale povolí - a takovou verzi co pouští pouze povolené mikropřetoky prodávají jako set i s baterkou ve více verzích hned několik výrobců.

Návratnost je spojená s velikostí baterky (te rezervy) a u baterie 2-3kWh bude ta návratnost na cca 3 letech a pro běžnou domácnost stačí a jde dát i do paneláku.

Všechny takové verze jsou s hotovými zástrčkami = spotřebič = nevyžadují revizi.

Verze neoficiální a bez přetoků a s baterkou i bez baterky / připojené k síti i bez / jsou tu již několikrát probrané do detailů a z mého pohledu i otestované a funkční - dle potřeb každého.

Škoda no - neprošlo to.. třeba to někdy vyjde

Nikoho k ničemu nenavádím ale z mého pohledu je dost variant které přetoky nedělají a nikdo nikdy nezjistí a samotné odpojení otázkou jednoho stykače pro sychr a to třeba i s variantou vzdáleného odpojení...

V každé době každý takový zákaz nebo ,,nepovolení" znamenalo vždy jen ,,černý trh" ,,skrytá doupata" a v tomhle případě nezjistitelná verze ,,na černo" kterou prozradí jen ty dva panely na balkoně...

[gupa]

2 panely na balkoně mohou znamenat vícero, třeba UPSka jištěná bateriíí vsystému all in one, třeba záložní systém pro 3D tisk. Ten je docela drahý a pokud se tiskne něco přes 20 hodin, bez UPSky je to v podstatě loterie.

[vanilka]

I kdyby se balkonovky povolily, zajemci o jejich porizeni budou beztak narazet na problem s instalaci panelu. Obvykle jsou totiz balkony ve vlastnictvi SVJ a to montaz nepovoli. Treba kvuli riziku pozaru (kazdou chvili je to preci v ty televizi), lpění na statickym posudku, zasahu do vzhledu budovy a nebo obycejny lidsky zavisti. Staci par zpátečnických nebo sprajcnutych jedincu a je po ptakach, ehm panelech.

[Valdano]

Existuje i možnost namísto běžných FV panelů vyměnit vnější sklo přímo v oknech bytu za tzv. BIPV sklo což je speciální sklo, které plní současně funkci běžné okenní tabule a současně funkci FV panelu. Je to zcela průhledné jako běžné sklo, ale přesto to funguje jako FV panel. Ptal jsem se u jedné firmy tady v Česku zda by bylo možné BIPV skla osadit i do běžných bytových oken, která jsou např. v panelácích a údajně to možné je. Buď se to řeší náhradou vnější skleněné tabule v okně za BIPV sklo nebo je možné řešení předsadit BIPV sklo z vnější strany okna bez nutnosti měnit existující sklo v okně. Slíbili mi, že pošlou cenové nabídky na kolik by to vyšlo u různých oken.

[Mex]

Zcela průhledné, a přesto FV panel...
Pak je jasná volba jich nainstaloval 10 za sebe.
Místo FVE naplacato bude FVE na výšku. Obchodní název by to mohlo mít StackedFVE, případně jen SFVE.

[Valdano]

Sluneční záření dopadající na Zemi se skládá zhruba ze 45% viditelného světla, 50% IR a 5% UV záření. Průhledné a poloprůhledné fotovoltaické sklo propouští viditelné světlo a zachytává UV a IR. Elektřinu vyrábí jen ze spektra UV a IR. Více vrstev fotovoltaického skla na sobě nedává smysl, protože už první vnější vrstva by zachytila většinu UV a IR a na spodní vrstvy už by skoro nic nezbylo tj. jejich účinnost by byla skoro nulová. Platí, že čím průhlednější fotovoltaické sklo je, tím nižší je jeho účinnost viz níže hrubé srovnání.

Běžný neprůhledný FV panel má účinnost 20 až 24%

Fotovoltaické sklo je na tom samozřejmě hůře viz níže různé varianty.
Semitransparentní varianty (30 až 50 % průhlednost), účinnost 7 až 10 %
Vysoce průhledné varianty (60 až 80 % průhlednost), účinnost 3 až 5 %
Experimentální prototypy (přes 90% průhlednost), účinnost pod 2%

Proto se fotovoltaické sklo zatím používá většinou spíš na velkých prosklených budovách, kde jsou k dispozici velké plochy a tolik nevadí nižší účinnost.

[Mex]

Fotovoltaický panel sebere celé spektrum.
Čím má záření kratší vlnovou délku, tím víc nese energie. Takže nejvyšší energii má UV a pak modrá část spektra.
Z IR části už toho moc neuděláš, maximálně tak ten panel víc zahřeješ a tím snížíš účinnost (klesne Uf diod).

Pokud uděláš panel s poloviční propustností, který bude mít i poloviční generovaný výkon, tak to by snad fungovat mohlo.
Ale rozhodne ne podle popisu jako "zcela průhledné".
Prostě člověk bude mít doma příšeří.

K těm balkónovkám: pokud by se v nějakém zákoně neuvedlo něco jako "zakázat lze jen při prokazatelných negativních dopadech" nebo podobně, tak by to stejně u SBD a sousedů narazilo.
Pokud někdo má právo něco zakázat, tak to prostě zakáže. Není nic příjemnějšího než uplatňovat svá práva.

A osobní (zatím ještě ne) zkušenost:
Chci si na balkóny taky pověsit panely. Je to na mém rodinném domě, takže je to moje věc.
Ale ty panely nebudou bez negativ. Pak už si nebudu moct lehnout na balkón a opalovat se, protože balkón bude ve stínu od těch panelů.