Vliv mikrocyklování na životnost

[glottis]

Zkusil jsem to na Multiplusech a při
DC 25A to ukazuje AC 20A holt těch 100Hz tam je.
Teď jde o to jestli to baterii nějak vadí.
Ale zdá se mně že se 1. a 16. článek chovají trošku jinak než ostatní, jak jsou první na ráně masírováni 100Hz

pri 25A DC a 20A AC to je 15-35A a smer se nestrida. To nemuze nicemu vadit.

[Mex]

Nastavení na reostatu asi14,6Ω, 12V baterie, AC nula, zbytek na obrázcích.

A co ten stejný měřák ukazuje při připojení baterky k měniči? Tedy tak, jak to prezentuje původní tazatel.
Podle mě totiž nejde o to, co tam reálně teče.
Ale o to, co ukazuje měřák.
A to rozhodně nemusí být totéž.

Ten klešťák na AC rozsahu je stavěný na měření skutečného AC, ideálně na 50Hz.
Různé TrueRMS měřáky to umí i nějak na nestandardních průbězích, ale opět s omezeními a každý typ jinak.
Takže ta čísla pro nějaké úplně jiné průběhy proudů si různě přepočítává a vymýšlí.
Slepě tomu věřit v případě různých podivných průběhů myslím není dobrý nápad.

Jediný skutečný obrázek může dát jen osciloskop.
Ale protože se měří minimální signály v prostředí se silným rušením od vysokých proudů, tak i to musí být zohledněno a co nejvíc potlačeno rušení a nějaké vazby vzduchem.
Například zkusit měření na stejném odporu, kterým ale ten proud nepoteče, nicméně bude v těsné blízkosti a jednou nohou na to bude připojený.

[gupa]

Napadá me pro řešení kočkopes. Bez kondenzátorů. Což dát místo jednoho měniče na 230V dva americké 120VAC měniče zfázované na 240V/180°φ.

[rva]

No a teď večer když měniče dávají 1100 W a regulátory nic nevyrábějí je z baterie DC 27 A a AC 22 A. Není to nic překvapivého, protože když fv panely nic nedávají, nemá odkud něco téct do baterie.
Dělám si z toho závěr, že pokud toto cyklické namáhání proudem, který mění směr vadí, tak nejhorší jsou režimy, kdy je baterie nabitá a měniče vyrábějí 230 V. Čím víc vyrábějí, tím vyšší je i proud, který lítá z jednoho směru na druhý.
Vlastní "primitivní" způsob měření klešťákem je +- v souladu s tím, co ukazoval osciloskop na bočníku. U střídavé složky proudu převažuje těch 100 Hz, což klešťák změří asi stejně jako 50 Hz.
Ještě jsem osciloskopem hledal co je ten signál kolem 37 MHz, který jsem naměřil. Není to kontinuální signál, ale jsou to pulzy, které se opakují v pravidelných intervalech. Čert ví, co to je.

[unicast]

Napadá me pro řešení kočkopes. Bez kondenzátorů. Což dát místo jednoho měniče na 230V dva americké 120VAC měniče zfázované na 240V/180°φ.

Ne, to rozhodně problém řešit nebude. Máme periodu 50 Hz. Ta sestává ze dvou půlperiod, jedné kladné a jedné záporné. Záporné číslo krát záporné číslo je kladné číslo, takže i při záporném napětí a proudu máme kladný výkon. Frekvenci proudu 100 Hz máme na DC vstupu právě proto, že střídač vykrajuje na výstupu ty dvě půlperiody, jedna špička odběru na 100 Hz odpovídá první půlperiodě, druhá té druhé, naopak ty body, kde je odběr minimální, odpovídají průchodu výstupní sinusovky nulou (v tomto případě je jedno, jestli mluvíme o výst. napětí nebo o výst. proudu, protože nula krát cokoli je furt nula).

V případě dvou měničů sfázovaných o 180° jeden měnič bude dávat kladnou půlperiodu přesně ve stejný okamžik, kdy druhý bude dávat zápornou, ale peaky budou mít synchronizované a budou se sčítat.

Naopak při 3F, neboli fázovém posunu o 120°, se nám ty peaky nikdy nepotkají.

[kuba47]

Ještě jsem osciloskopem hledal co je ten signál kolem 37 MHz, který jsem naměřil.

Opravdu MHz ? Kdyby to bylo 37kHz, tak na takové frekvenci může běžet DC-DC měnič Axperta. Na 38.4kHz běží buck konvertor, ale ten tam bude vidět jen při nabíjení. Střídač běží na 19.2kHz. Pokud se tam přenese spínací i rozpínací hrana, tak to taky může vypadat jako 38.4kHz.

[gupa]

Chlapi samozřejmě děkuji za informace okolo tohoto, je to asi hodně problematické téma protože vytvořit baterii plně odolnou na fázový střídavý odběr není jen tak a kompenzace na straně pohybu iontů nebo na straně chemie složení elektrodové hmoty plus technické řešení samotných elektrod a následných proudových nosičů, je to složité oco jde při životnosti baterií.

Vyřkl to tu Cipis, jediné čisté řešení je mít DC spotřebiče které netvoří fázový odběr.

Docela zajímavou prací na toto téma je asi toto.
original

Marija_Vujacic_IBES.pdf

(10.96 MiB) Staženo 4 x

a prohnané přes překladač:

PDFsam_merge.pdf

(11.22 MiB) Staženo 2 x

[TomHC]

A vy čo chcete, aby tie baterky fungovali 100 rokov? Treba ich večer ísť pohladiť po termináloch, dať pusu na pretlakový ventil a povedať im nejakú peknú rozprávku na dobrú noc

[gupa]

Mám takové, velká záliba a pro mne věda. Některé těch 100 let budou mít za "chvilku" a já stále poznávám jak zajímavý obor baterie jsou.

[unicast]

Ripple je zvlnění napětí spínaného měniče na výstupu. To je sice dost podobný problém, ale jeho vyřešení nám situaci se zvlněním proudu na vstupu naopak ještě zhoršuje. I drtivá většina DC-DC měničů odebírá proud ze zdroje nespojitě. Kondenzátorům a cívkám se vyhnout nedá. Zvyšování frekvence sice snižuje množství energie, kterou musíme někam uložit pro vyhlazení těch zubů (ať už na vstupu nebo na výstupu), na druhou stranu zvyšuje ztráty na spínacích prvcích.

Zase je asi dobré se vrátit k těm přednáškám z MIT: viewtopic.php?t=13338

[gupa]

Při bádání jsem narazl na strarou známou s vícefázovými DC DC měniči. CHtěl bych tím nabíjet samotný články NiCd a jsou na každém napájení procesoru a proudy jdou do desítek až stovek ampér.

Napadlo mne, že pokud by drivery (řízení driverů) své DC DC vícefázování aktivně přizpůsobovaly proti fázování měniče nebo měničů, na nějaký zpětný vazbě na kabelech +- baterie, tak by to mohl být docela aktivní kompenzátor, nebo samotný třeba dvacetifázový DC DC měnič jako mezičlánek mezi baterií a měniči, jenže to jsou všechno ztráty navíc.

A třeba by to byly prvky samotné BMS které by přelévaly energii zpět podle fázových odběrů např z MPPT nebo jiných zdrojů.

[rva]

Někde jsem narazil na informaci, že mikrocyklování vysokými proudy se používá třeba pro ohřev baterií. Bohužel až na abstrakt je článek za paywall: https://www.sciencedirect.com/science/a ... 1922003592
A ty naměřené pulzy 35 MHz vypadají nějak takto. Je to na jednom článku, ne na celé baterii.

[leoshavla]

Výtažek z odkazu,
Několik výzkumných skupin tvrdí, že lithium-iontové články snášejí vysokoamplitudový střídavý proud (> ± 2C) při vysoké frekvenci (> 100 Hz) se zanedbatelným snížením životnosti.

[glottis]

Někde jsem narazil na informaci, že mikrocyklování vysokými proudy se používá třeba pro ohřev baterií. Bohužel až na abstrakt je článek za paywall: https://www.sciencedirect.com/science/a ... 1922003592
A ty naměřené pulzy 35 MHz vypadají nějak takto. Je to na jednom článku, ne na celé baterii.

To bude nejakej ringing ze zpinani mosfetu