FW JK BMS JK-PB2A16S20P

[leoshavla]

Pro nás pružináře jsou flexi propoje dost důležité, když 16S v řadě chodí o 2mm.
Hliníkové se flexi asi nedělají.
Až budu dělat druhou baterku tak dám Cupal, ale nic to nemění na tom, že to kolísání napětí není způsobeno špatným spojem na baterii.
Když jsem složil baterku vloni v listopadu tak jsem ji nabíjel a balancoval MPPT a žádné kolísání se nedělo.
A to kolísání jsem zaznamenal hned když jsem připojil MP2.

[Valdano]

Stačí pod flexi měděné propoje na článcích dát tyto podložky. Nicméně tento problém bude spíš v tom rušení od MP2, protože když ho odstavíte a nabíjíte baterku MPPT regulátorem, jak jste zmínil, tak se to neděje a nabíjecí proud jde přes stejné spoje na baterii. Děje se to tedy jen za provozu MP2 a s tím to tedy bude i souviset. Otázkou je jestli se to zlepší až vyzkoušíte to odrušení na silových vodičích od baterky k MP2.

[leoshavla]

Dnes se stavil kámoš s osciloskopem, má to nějakou vykopávku bylo to takový měření neměření
Měřili jsme to přímo na busbarech + a -
a když běží MP2 tak tam je zvlnění.
Čím vetší zátež tím větší zvlnění.
Když jsem přepl MP do bypassu zvlnění přestalo rovná čára.
Asi dochází k úbytku napětí na busbarech v nějaké frekvenci a to rozhodí BMS.
Pro přesnější změření by musel mít jinou sondu nebo co
Tak snad příště.

[ElektroEzs]

Ted jak to vyresit

[leoshavla]

Kámoš říkal že by zkusil přidat nějaké větší kondíky na DC vstup Multiplusu.

[gupa]

Co když se kondenzátor zkratuje uvnitř, pojistku?

[Kostěj]

Měřili jsme to přímo na busbarech + a - a když běží MP2 tak tam je zvlnění.

Alespoň orientačně to musí ukázat i ta vykopávka (sám mám 5MHz z cca 1985). Ale stupnici musí mít každý. A tedy: Jaké napětí špička špička, jaká hlavní frekvence při jakém odběru střídače?

[unicast]

Bude tam s jistotou 100 Hz. Zajímavé by byly vyšší harmonické, to ti ukáže rychlá Fourierova transformace (FFT), každý novější osciloskop ji zvládá. Kolísání napětí samozřejmě způsobuje úbytek daný průtokem proudu skrz odpor, včetně vnitřního odporu článků. Jasně, můžeš zkusit kondenzátory vyhladit i těch 100 Hz, ale to při 5 kW vychází na 50000 μF...

[kodl69]

Tohle už tuším řešil Abrams u nějakýho měniče. cca 1F bkondenzátorů low esr a pak feritový prstence navlečený na přívodních drátech. A zvlnění tam pořád je. Zajímavý je, že mám dva multiplusy v sérii, a když z toho jde 50A, tak sem tam nějakej článek poskočí o 10mV. Tady bych zkusil skončit s alchymií, a zaměřit se na to, kudy vedou ty dráty od BMS k článkům, hlavně jak to je s nedalekými silovými vodiči. Fotka napoví. Jo a ty hotový bedny od číňana mají zrovna tohle podle mě dost dobře udělaný.

[gupa]

Zatížit na nějakou dobu a termokamerou nafotit. Typuji to na přechoďák. Buď to má slabé dráty mezi aku a měničem, nebo to je někde zvenku blbě dotažený a nebo i uvnitř, takže zvrchu baterie by to mělo ukázat teplo např chyba drátu, mezi přípojemi i zevniř článku. Potom pojistky - dosedací plochy, jak v měniči tak venku. To kolísání podle měření typuji dělá nějaká zpětná vazba na klesající napětí.

A už jsem to psal, zkontrolovat boost faktor v nastavení MP, jestli s ním někdo nehýbal. S ním je prostě neradno hýbat. Pokud sním bylo hýbnuto, asi vyresetovat a znovu nastavit a na boost faktor nesahat, jen po konzultaci se zastoupením Victron.

[gupa]

Bude tam s jistotou 100 Hz. Zajímavé by byly vyšší harmonické, to ti ukáže rychlá Fourierova transformace (FFT), každý novější osciloskop ji zvládá. Kolísání napětí samozřejmě způsobuje úbytek daný průtokem proudu skrz odpor, včetně vnitřního odporu článků. Jasně, můžeš zkusit kondenzátory vyhladit i těch 100 Hz, ale to při 5 kW vychází na 50000 μF...

Třeba 5x těchto, ale zdají se mi velmi rozměrově malé. Kondenzátory na tuto práci a napětí bych typoval tak okolo 2 kg HW.
https://www.hadex.cz/p/i670-10000u-100v ... ni-snap-in

[unicast]

No, aby tyhle kondenzátory neměly větší ESR, než je vnitřní odpor těch 16 LiFePo4 článků v sérii včetně svodů...

[kodl69]

výrobce black king kong... To je známka kvality a i značkový kondenzátory mají různý řady s různejma parametrama, tohle je střelba do křoví...
Ale znovu opakuju, jak jsou uspořádaný dráty k BMS a silový vodiče? Tady stačí jeden průvlek a je na světě závit, do kterýho se indukuje to rušivý napětí.
Zpět k tem kondenzátorům: třeba tohle už má i datasheet, a nejsem z toho nijak bokem: https://www.hadex.cz/p/i669a-10000u-63v ... ialni-snap max. impulní proud 5.4A, tg delta pro 63V 0.3, což taky není žádná výhra, tz toho vypočteno ESR přibližně 48mΩ.
(ESR=tg delta/(2π⋅f⋅C​) ​) tj kolik jich bude paralelně, aby se to apsoň vyrovnalo baterce? 50ks? 100ks? Takže neřešte blbosti, a fakt je důležitý, jak vedou vodiče.

[leoshavla]

Vodiče mně vedou společně z MP2 70mm a MPPT 35mm a je zajímavé když teče např. 50A z MPPT a 50A do MP2 tak BMS blbne (kolísá nap.na čl.) jakmile přepnu MP2 do bypassu přestane téct 50A do MP2 ihned přestane kolísání napětí BMS ,ale 50A stále teče do busbaru z MPPT tak ta indukce tam stále musí být, ale neovlivní BMS je to čistý i podle osciloskopu.
Tak je jasné, že do toho hází vidle MP2

[cipis]

Nj, ale tohle jsme kritizovali už někdy na začátku, za a) ty svorky a za b) jakou to dělá smyčku. Proč to vedeš přes celou šířku bedny, pak jdeš doprostřed na ty svorky, a pak se to zase vrací ke článkům? Proč to nenatáhneš rovnou po té na fotce vzdálenější straně přímo k jednotlivým terminálům?

[ElektroEzs]

Me to krizi B- ze by to byl problem? Jeste jsem teda nekratil balancni vodice a nechal jsem je smotane v te liste.

K prechodaku moc tomu neverim ze bych mel prechodak na 2sadach baterek a to same leoshavla. Vodice mam 70mm2 delka 3m, pojistky PNA1 160A, busbary 10x30 med

[cipis]

Ty blizsi clanky maji kde namotane ty balancni vodice?

[gupa]

Nějak nevidím připojený plus. Ten káblík to určtě nebude.

A měření těch přípojů a odporu by mělo být jednoduché, jedna sonda na střed do svaru a druhá na očko káblíku. A zatížit Victronem. A měřit. Ale věřím víc tomu že jde o EM rušení.

[Kostěj]

Vyčítám JBD BMS přes UART a oddělovač do ESP32, tuším že každé dvě sekundy. V grafaně se maluje i chybovost čtení. Nejdříve to byly vyšší desítky chyb za den. Tak jsem ty čtyři dráty cca 40 cm odpojil a pečlivě zkroutil. Bylo to najednou kolem deseti chyb denně. Všiml jsem si, že u té více chybující BMS vede kabel tak, že volně leží na chladiči relé BMS. Dal jsem tam provizorně dřevěný kolíček na prádlo, aby byl kablík alespoň 3cm od chladiče. No teď je jen jedna chyba za několik dní. Uvědomte si, že řešíte milivolty ve vodičích, které vedou kolem kabelů, kde tečou impulzy vyšší desítky ampér.

[kodl69]

to je přesně ono. Na obrázku jsem namaloval směr proudu a vodiče silové zeleně a bms žlutě. Na první pohled je vidět závit na + polu baterie. Pokud není zapnuté balancování, tak daný vstup BMS je na poměrně vysoké impedanci, a stačí fakt málo, aby se tam nějaký napětí naindukovalo.

Předpokládám, že vyšší "rozhoz" mají články blíž k + polu baterky. A tť kouske teorie. pokud to zvlnění z multiplusu bude cca 10A, proud teče jedním závitem, tak na 0,2 závitu zakončeném 100r odporem to teoreticky vybudí napětí 10*0.2*100=200V. To je teorie při dokonalé magnetické vazbě s železným jádrem. tady bud ekoeficient vazby tak 0.01 ne li míň. Doporučení: "narovnat " ty vývody + polu, tj z baterky na pojistku směrem doleva a dál vlevo ty další pojistky. + a - co nejblíž u sebe kvůli ploše smyčky. kus plechu mezi ty silový dráty a drátky od BMS jako magnetický stínění. schválně si to srovnej s origo boxwm od číňana:
naprosto minimální cesty + a - silovky, a co nejkratší přívody k BMS, to jsou ty plošňáky nad články. Šlo by to ještě drobek líp, ale tohle podle mě stačí. Třeba ty plechový korýtka pod dráty od BMS, mají ne jenom mechanickou funkci...
A že neruší MPPT? proč by mělo, tam nikde žádnejch 50/100Hz nenajdeš, je tam spínací kmitočet cca 20-100kHz (nevím, neměřil jsem ) a na tomhle kmitočtu už jsou snad vstupy do BMS zablokovaný nějakou kapacitou, případně tak vysoký kmitočky vůbec nezpracují.