Americký sen ...

[XKrement]

My se shodneme i v tom zlatém standardu, co by to zřejmě udělalo. Jen pro tebe je to lepší a já si myslím, že lepší jsou částečné rezervy s těmi regulacemi co v poslední době nastaly.

Před pár léty jsem chvíli dělal mystery shopping. A do těch bank se skutečně chodí pro úvěry od 20 000 do třeba 150 000kč na rozjezd podnikání. A ve scénářích byl žadatel třeba instalatér, automechanik, stolař... Součásti scénáře byly i odpovědi na otázku bankéře, proč mi třeba nepomůže rodina? Ne že by mě odkazovali na rodinu, banky chtějí půjčit, ale člověk musel mít připravené odpovědi na jakékoliv nenadálé otázky. Pokud by bylo množství úvěrů omezené, bylo by zajímavé pozorovat, jak by se s tím finanční trhy vypořádaly. Jak by zajistili dostatečné financování. No, vlastně, oni to už udělali. Upekli systém částečných rezerv

(než jsem dopsal, přišla tvá poslední odpověď, tak píšu rovnou dál)
Ty máš taky načténého Fridmana, že? Deflační peníze - chleba si nikdo neodpustí koupit. Co je potřeba, to se prostě bude kupovat. Asi by se však stalo, že lidi by si třeba odpustili rychlou modu a rychlou dekoraci. Dobré pro ekologii. Deflační peníze nejsou spravedlivé pro obchodníka. Inflační pro kupujícího. Já říkám, že inflace by měla být nulová. Pokud je velmi obtížné udržet dlouhodobě 0% inflace, pak by měly centrální banky cílit na oscilaci kolem 0%.

Kurzy - jakože přijde soused pro hobliny a bude mi chtít dát jeho preferovanou měnu. Ta bude k té mé v kurzu 1:45,795. Já si řeknu o 130 mé měny za pytel hoblin. Vytáhnem tabulku pro přepočet... To fakt nikdo nechce.

Šizení peněz - To dělali i běžní lidi. Proč myslíš, že měly mince po obvodu vroubkování? Protože každý kdo dostal zlatku do ruky ji trochu obrousil. Když se přidalo vroubkování, jeho nahlodání mohlo vyvolat odmítnutí prodejcem. Bankéři šidili s větším dopadem. A runy se neděly tak často, přestože se vědělo, že ti bankéři mohou šidit. Bylo to v podstatě výhodné pro obě strany. Úrok mohl být nižší(nekalá konkurence). A takový panovník si půjčoval hodně a s nižším úrokem. Jen proto, že fyzicky neviděl zlato co si půjčil.

Soukromé peníze - no, že by v oběhu byly jen kovy je nepraktické. I v dobách zlatého standardu se již běžně používaly bankovky pro snadnější přenášení. A na ty zlaté mince... v každé chalupě by byl tavicí kotlík a lučavka. Hodnota zlata by v čase, neustále rostla. Jestli by nějaké v minci bylo, lidi by to dolovali i za cenu ztráty hodnoty mince. Brzy by to vydolované zlato mělo větší hodnotu. S tím ví své USA, jak lidi někdy preferovali tavit zlaté dolary, zlato prodali za stříbrné dolary... A jindy naopak...

Inflace v eurozoně byla mnohem menší než v ČR, byť spojené nádoby jsme. Ta naše byla poháněna hlavně penězi, co se nalila do ekonomiky lidem za činvidu a nebyly kryté prací. Pak se otevřely obchody a lidi se nahrnuli koupit cokoliv za cokoliv. Další vliv na růst cen byl, že v Číně stála výroba déle než ve zbytku světa. Takže jiné zboží mělo velmi omezenou nabídku. No a pak samozřejmě celý svět zdražoval, tak i to se podepsalo na růstu cen u nás.

Pokud by lidi nesledovali kolísání trhu, tak by spekulovali na něčem jiném. Je však otázka, jestli spekulace na trhu opravdu nepřináší žádnou novou hodnotu. Domnívám se, že spekulanti fungují jako nějaký bufer. Nebo spíš baterie v DS když vyrovnává nadvýrobu a nedostatek. Spekulant investuje do špatně ohodnocených titulů a prodá když ví že vydělá. Spekulanti jsou sice mnohdy příčinou kolísání, obzvlášť při mimořádné situaci, ale zároveň kolísání stabilizují.

Zlatý standard je mezinárodní dohoda a proto rozsah mezinárodního obchodu v tom roli hraje. Když mezinárodní obchod po 1.sv.válce vzrostl, byť některé zboží státy preferovaly si vyrobit sami, zlatý standard byl neudržitelný. Do krize se o to státy pokoušely, ale krize do toho definitivně hodila vidle. Pak přišla válka a po ní další růst v podobě postupné globalizace. Se ZS by prostě nadnárodní firma měla problém sehnat financování globálních obchodů. Zřejmě klíčovým hráčům v obchodě vyhovuje jak to je.
A nepřímo tak roste i to skutečné bohatství lidí. Pokud by se neobchodovalo globálně(globalizace), tak tu budeme mít český televizor Tesla, ale stál by za a stál by 5 měsíčních platů, nebo by nebyl vůbec. Nebo přes půl světa z Japonka dovezeme Panasonic za podobný peníz a budeme mít lepší výrobek. My jim zase pošlem žatecký chmel. Oni si pochunají na mnohem lepším pivu.

[unicast]

Už jenom to, že by někdo tavil mince, v nichž by kov měl vyšší hodnotu, než nominál, je evidentní nepochopení principů komoditní měny. Ta měna má mít svoji hodnotu právě pro ten kov v sobě, to, co je na těch minicích vyraženo, ji může maximálně mírně zvýšit (protože ta ražba je něco jako puncovní značka). Pokud snad někdy držela nějaká vláda hodnotu měny uměle níže než je hodnota kovu v ní, pak je to velmi neobvyklá situace bez logického smyslu, prakticky vždy to totiž bylo naopak.

Kov přímo v oběhu být nemusí, může to být ta poukázka, vlastně modernímu bankovnictví nic nebrání v tom, aby u víceměnových účtů jako další měnovou jednotku přidalo třeba miligram zlata, s tím, že těmi miligramy zlata půjde normálně zaplatit šekem, převodem, platební kartou apod. Ale to by si uživatel mohl vybrat, která měna mu více vyhovuje a to by mohlo ohrozit poptávku po jejich stávajících fiat měnách, takže tomu musí centrální banky (tentokrát v roli regulátora bankovního trhu) za každou cenu zabránit, úspěch konkurence by jim mohl poškodit... no zejména jejich ego a to by pochopitelně byla tragédie intergalaktických rozměrů.

Jojo, přepočet kurzů, to je opravdu neskutečný problém, který ale dnes rozhodně řešit nemusíme a neumíme... A teď tu o Smolíčkovi

Opuštění zlatého standardu opravdu nebylo zapříčiněno rozvojem obchodu (to je asi jako tvrdit, že důvodem zavedení rychlostních limitů na dálnicích u nás byla snaha o zvýšení bezpečnosti provozu -- ne, nebyla). Hlavním důvodem byla řízená inflace, kterou spustily všechny válčící státy během první světové války a pak už se jim nechtělo zpátky, protože když si (viz to video o Hayekovi) vláda zvykne okrádat obyvatele inflací, už si nechce odvyknout. Naopak před první světovou válkou se zlatým standardem nebyl problém postavit ani Suez, ani Panamu, ani Titanic, v 19. století nebránil v prosperitě ani britské Východoindické společnosti, ani její holandské jmenovkyni a dokonce nebránil ani vývozu plzeňského piva, sušických sirek nebo Baťových bot. Ostatně, na to odstoupení od zlatého standardu taky Británie dost tvrdě dojela během Suezské krize, ten útok na libru by při jeho existenci vůbec nebyl možný.

[XKrement]

Kurz měny ale neřešíme v každodenním platebním styku. Nejdu do Coopu že si koupím sváču a ona mi do 100kč vydá eurocenty.

Máš pravdu, částečné rezervy byly i tehdy. Financovat i pod ZS je možné prakticky cokoliv. Kdysi si lidi více peníze vybírali, dnes ani při krizích lidi nevybírají, natož při nějaké lokální panice. Run by dnes už prakticky nehrozil.

Jestliže je na minci vyražena 1zlatá koruna, a je možné si za ni koupit husu, nebo 1000x 40g rohlík, nebo karton cigaret, nebo... tak si za tu korunu koupím toto i když ta cena zlata v té minci bude mít větší či menší hodnotu, než je ta 1zlatá koruna. Stěží si každý den koupím jiné množství za tu korunu jen proto, že cena zlata kolísá. Pokud cena zlata vystoupá o určitou mez, vyplatí se tu minci roztavit a mít to zlato, které prodám třeba za 1100 rohlíků. A dělali by to lidi hromadně. Kovové oběživo s příměsi vzácného kovu by neexistovalo. Ta má zmínka je reakce na tvou zmínku o tom, že ryzost mince lze ověřit. Nebylo by co ověřovat.

Přechod na ZS dnes bych si nedovedl představit. To by neznamenalo jen, že by si vlády najednou nemohly dělat schodky jako dnes. To by oslabilo ekonomiku daného státu. Pokud by to zavedlo česko, tak by naší měnu skupovali. Dluhová ekonomika by mohla být i za ZS, protože banky by půjčovaly i peníze co nemají. Nerozpůjčovaly by tolik jako dnes, ale taky by to znamenalo že ekonomiky jako celek by byly mnohem menší a tím i životní úroveň všech. Pokud by se přecházelo postupně, tedy že nové peníze by se půjčovaly dle zásad ZS, a staré dluhy by se postupně splácely, tím i klesala celková peněžní zásoba v ekonomice a došlo by k podobné situaci jako v ČSR po 1.sv.válce - chudák Rašín. Teď je ta expanze peněz o několik řádů větší než inflační peníze po 1.sv.válce.
No, ale toto asi řešit nemusíme. Řítí se na nás CBDC a to pak bude jiný level.... Peníze, které mají časové razítko. Doporučuji film In time. Jen zaměnit čas za peníze. Ještě budeme na tento systém rádi vzpomínat jako na zlatý věk peněžnictví.

[unicast]

Když už, tak je potřeba to vzít zgruntu. Podařilo se od státu oddělit církev, podaří se od něj oddělit i měnu.

[XKrement]

no, jenže církev se ukázala časem jako scestná. Domnívám se delší dobu, že pokud by společnost ovládala církev následující učení JK a věřící v Boha, nikoliv ten dogmatický a nelogický paskvil o trojjediní, tak se ta odluka nepovedla. Nejprve myslitelé, pak i obyčejní věřící prostě viděli ten zásadní rozpor,nespravedlnost a zhýralost církve. Nadále byli věřící, ale už ne praktikující. Byl by tu systém podobný Islámu. Jenže peněžní systém postavený na FIAT pro běžné lidi neznamená vůbec nic. Mají se dobře. Cirkev nepotřebují. Peníze ano. A zřejmě se budou mít dobře do doby zneužívání CBDC.

[kyocera]

Podle mě je v textu smícháno hodně věcí dohromady. Zkusím napsat názor v 10 bodech jak to
trochu rozplést od Boha, církve až po digitální měnu.
1.Proč vznikly různé druhy náboženství ?
Různá náboženství vznikla proto ,že lidé hledali smysl a vysvětlení světa, bezpečí a morální vedení
A různé kultury ,historické události vedly k různým formám víry a rituálů.
2. Jak se liší křestanství od jiných druhů náboženství ?
Historickým zakladatelem je křestanství JK a pokud bychom srovnali křestanství s jinými druhy náboženství,
Islám, budhismus, hinduismus atd. zjistili bychom, že jedině křestanský Bůh nabízí záchranu člověka zadarmo. Záchrana je tedy milost Boží nikoliv dodržování nějakého rituálu . Záchrana je Boží iniciativa.
3.Proč lidé nechápou a nerozumí pojmu trojjedinost ?A co to je ?
Trojjedinost je Otec, Syn Ježiš .který přišel k lidem a Duch svatý ,který je v každém z nás kdo uvěřil.
Duch svatý není tedy koncept, ale aktivní Boží přítomnost. V Bibli najdeme popis darů a ovoce Ducha.
Např. Dary: moudrost, poznání, uzdravování, prorokován.
Ovoce: láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, věrnost, mírnost, sebeovládání.
Trojjedinost souvisí s plánem Boží záchrany člověka.
Trojjedinost není abstraktní dogma, ale Otec vysílá a plánuje záchranu lidstva.
V Novém zákoně je Bůh Otec tím, kdo posílá Ježíše, aby zachránil lidi . V Bibli je uvedený verš:
„Tak Bůh miloval svět, že dal svého Syna…“ (Jan 3,16)
Otec je tedy zdroj, iniciativa a plán spásy.
Ježíš (Syn) vstupuje do historie, aby uskutečnil Otcův plán.
učí, léčí, trpí a nakonec umírá a vzkříší se.
Syn je tedy realizace plánu Boží lásky, jeho konkrétní skutky a oběť.
Po Ježíšově nanebevstoupení Duch Svatý působí v lidech aby je spojil s Bohem.
Duch svatý umožňuje jednotlivci prožívat spásu a život věčný, tedy účast na záchranném plánu.
4.Ale proč Bůh tedy nestvořil člověka jako dokonalého, který nepotřebuje záchranu ? Neudělal Bůh chybu při své práci ?
Kdyby Bůh stvořil člověka dokonalého a poslušného automaticky, nebylo by potřeba spásy.
Takový člověk by nebyl svobodný – byl by spíš „loutkou“, která nemá vlastní vůli ani možnost milovat.
Svoboda znamená možnost selhat → hřích → oddělení od Boha.
Proto člověk potřebuje záchranu, aby mohl být znovu spojen s Bohem a žít podle jeho vůle.
Bůh měl tedy plán a ten plán zachovává splnění i neviditelných duchovních zákonů.
5. Proč ale historicky někteří lidé ve jménu Krista zabijeli ?
Ježíš učil lásku, milosrdenství a odpuštění – nikdy nenásilí. Křížové výpravy – lidé často zaměňovali politické a ekonomické cíle za „Boží vůli“.
Náboženské války a inkvizice – moc a strach z odlišného učení byly maskovány jako služba Kristu.
Fanatismus a manipulace – někdy vládci nebo církevní autority využívali víru, aby získali moc nebo kontrolu. Skupinová identita → lidé se často nechají strhnout davem nebo ideologií.
Nesprávné výklady Písma → některé pasáže byly vytrženy z kontextu a použity k legitimizaci násilí.
6. Jenže proč by někdo měl věřit Bibli když ji napsali jen nějací lidi ?
Bylo nalezeno kolem 1000 shodných svitků .Historických dokumentů .Text Bible byl po staletí přesně předávaný a neměnil se obsah. Dále v Bibli byly předpovězeny určité události , proroctví, které se
Postupem času naplnily. Pád Babylónu – Izajáš 13–14: předpověděl zničení města Babylón o staletí dříve.Zničení Týru – Ezechiel 26: prorokoval zničení města a jeho neobvyklou cestu dobytí.
Tyto události se naplnily vědecky a historicky ověřitelným způsobem. Proroctví o Mesiáši (Ježíši)
Místo narození: Betlém (Micheáš 5,1) Rodokmen: z Davidova rodu (Jer 23,5–6)
Utrpení a smrt: Izajáš 53 – trpící služebník, nesoucí hříchy lidstva
Zaslíbení věčného království: Daniel 2,44 a Jan 18,36
Tyto proroctví se naplnila přesně, včetně detailů, které člověk nemohl ovlivnit, protože jsou historicky dokumentované. Vznik státu Izrael.
Po roce 70 n. l., kdy bylo zničen Druhý chrám a Židé vyhnáni , existoval židovský národ pouze jako rozptýlená komunita po světě. V roce 1948 byl prohlášen stát Izrael – židovský národ se vrátil do své historické vlasti, přesně podle proroctví. Tento návrat nebyl výsledkem lidské moci ani politického plánu pouze, ale kombinace historických událostí, migrace a mezinárodní politiky. Vznik státu Izrael v roce 1948 je považován za naplnění biblických proroctví o návratu židovského národa do své země, což ukazuje, že Boží plán se naplňuje i přes dlouhá období.
7.Proč je dnešní cirkev jiná než byla za vzniku JK ?
První cirkeb byla malá, skromná a komunitní – lidé sdíleli majetek (Sk 2,44–45).Hlavní hodnoty: láska, služba, učení Ježíše, modlitba, společné večeře Páně. Žádná hierarchie ani velký majetek – autoritou byli apoštolové, nikoli instituce. Cílem bylo vést lidi k životu věčnému, nikoli hromadit moc nebo bohatství. Hmotné bohatství a instituce – chrámové stavby, umění, finance. Pravidla a dogmata – vznikla teologie, kanonická práva, rituály. Odlišná autorita – více záleží na hierarchii než na přímém vztahu s Bohem. Historické kompromisy – vliv politiky, států, ideologií.
Hmotné bohatství a instituce – chrámové stavby, umění, finance. Pravidla a dogmata – vznikla teologie, kanonická práva, rituály. Odlišná autorita – více záleží na hierarchii než na přímém vztahu s Bohem. Historické kompromisy – vliv politiky, států, ideologií.
8.Může věřícího člověka ohrozit více CBDC než hotovost peníze ?
Pro věřícího peníze nikdy nejsou smyslem života – život věčný, vztah s Bohem ma vyšší hodnotu než majetek. Takže ani CBDC, ani hotovost nemohou člověka „ohrozit“ v tom nejdůležitějším: věčném životě a vztahu s Bohem. Pokud věřící upíná svůj život nebo bezpečí na peníze, CBDC může být hrozbou – může snadno ztratit kontrolu nad svým majetkem. Ale ten, kdo důvěřuje Bohu, ne penězům, nebude svázán ani ovlivněn systémem peněz. Jinými slovy: hrozba je spíš psychologická a materialistická, ne duchovní. Pro věřícího člověka není CBDC strašák, pokud jeho důvěra není v peníze, ale v Boha. CBDC, hotovost nebo ztráta majetku může být prověření víry, ale nemůže ohrozit to nejdůležitější: věčný život a vztah s Bohem.
9. Není ale jednodušší se Bohem vůbec nezabývat ? Vždyt hodně lidí má dnes dům rodinu, děti chodí do školy a Lidi si v práci na vše sami vydělají a Bůh za ně do práce nechodí.
Život bez Boha v praktickém běhu uspokojuje sociální a fyzické potřeby. Ale neřeší otázku smyslu života. Život bez víry Praktický život funguje i bez Boha – to je pravda. Lidé mohou být úspěšní a šťastní i bez náboženského přesvědčení. Bůh jako smysl a hodnoty – pro věřící není hlavní, že Bůh „udělá práci za ně“, ale že dává životu širší kontext, morální vedení, naději či útěchu v těžkých chvílích. Svoboda volby – mnozí lidé se rozhodnou Boha ignorovat, protože pro ně víra není nezbytná pro štěstí či přežití. Jiní naopak nacházejí smysl a útěchu právě skrze vztah s Bohem. A úplně největší překvapení je potom to, že s Bohem se nakonec setkají všichni lidé i Ti co v Boha nevěří.
10. Jak se dívá Bible na majetek a co je nejdůležitější zpráva z Bible ?
Bible neříká, že bohatství je špatné, ale klade důraz na postoj člověka k majetku.Majetek sám o sobě není hřích Bohatí lidé jako Abraham, David, Job byli ve vyprávění Bohem požehnáni.
Peníze a věci jsou prostředky, ne cíl. Varování před láskou k bohatství Timoteovi 6,10: „Láska k penězům je kořenem všeho zla.“ Problém není peníze mít, ale když je člověk uctívá nebo nad nimi ztrácí kontrolu. Poctivost při nabývání Majetek se má získávat spravedlivě – ne krádeží, podvodem nebo útlakem. Štědrost a péče o druhé Bohatství je příležitost pomáhat chudým, vdovám, sirotkům.
Příklad: Žalm 112,9 – „Rozdává štědře a jeho spravedlnost trvá navěky.Majetek není hlavním cílem životaMatouš 6,19–21: „Neshromažďujte si poklady na zemi… ale shromažďujte si poklady v nebi.“ Důležitý je vztah k Bohu a hodnoty, které člověk žije. A na závěr nejduležitější zpráva z Bible je, že Bůh stojí o to mít s každým člověkem osobní vztah a že záchrana je možná pro každého člověka bez rozdílu. Jak bylo řečeno vše je jen svobodné rozhodnutí člověka.

[Kajap]

Tak tohle řekni někde v hinduismu nebo v jinému náboženství

Schválně, za jak dlouho budeš

Ps: takže země kvůli stará 6000 let nebo kolik přesně?

[XKrement]

Nejde o víru v nějakého boha/Boha, ale o to, že katolici udělali z křesťanství odporný hnus. Pravoslavní(lehce), protestanti(trochu více) jsou reformní odnože katolíků. Nejsem vůbec nábožensky zatížený, ale co jsem zatím pochytil, tak ti všemi vysmívaní Jehovisti jdou cestou nápravy -návratu ke kořenům. Ale jsou i jiné reformní odnože. Proto odluka státu od Církve byla vcelku snadná. Bez peněz ovšem nikdy žít nebudeme. A vždy to časem sklouzne k tomu, co je teď.

Ta naplněná proroctví - to je prostě statistická pravděpodobnost. Do té doby padly všechna města, proč by jednou nemohl Babylon? Možní i Chetité měli nějaké proroctví že jednou znovu povstane mocné království Chetitů. No, nepovstalo. Nebo se to ani nedovíme, jestli takové měli. Židi si to zapsali, tak toho jednou dosáhli. Vlastním zapříčiněním, nikoliv Božím.

Jo, a JK krom Bible není nikde zmíněný. Flavius? použil jednou nějaké jméno podobné Yesusovi, ale byl to skutečně on? Kdyby někdo v té době dělal kousky jako JK, tak zcela určitě o něm bude napsáno milion zpráv.

Význam slov se časem mění, takže i když jsou ty texty+- shodné, význam je jiný. Pamatuju jak asi před 30ti roky bylo slovo frajer čistě negativní. Koncem devadesátek jsem začal vnímat, jak někteří říkají třeba "borka ma nabušeného frajera v káře jak cyp". Intonace rozhodně obdivná, respektující, určitě ani náznakem ne záporná. Otočení významu během pár let. To co my chápeme jako Peklo, které ostatně v Bibli nikde není, ale církev jim straší do teď, bylo v té době rozuměno jako podsvětí. Jenže to středověcí kněží už nevěděli. Nebo taky jedno z přikázání Nezabiješ. To slovo, ze kterého se to překládá, bylo v té době spíš nezavraždíš. Proto staří Židi v Bibli klidně chodili do války. Těch pojmů co změnily význam je spousta a odkazovat na cokoliv v Bibli je proto ošemetné. A pak samozřejmě nelogičnosti v Bibli. Jo, člověk dostal svobodnou vůli, ale taky rozum. Proč ho tedy nedostal tolik, aby si uvědomoval následky a dokázal vůlí porazit pokušení? Pokud nás Bůh nastavil takhle, tak se nemůže divit, že jednáme jak jednáme a nemůže nás trestat. Může to být ovšem taky tak, že jsme tady na Zemi něco jako v testovacím módu. Ti, kteří se povedli půjdou do nebe, kde budou plnit nám neznámý úkol. Ti, kteří nejsou podle jeho plánu budou sešrotováni, nebo budou plnit jinou úlohu někde "v pekle". Takhle člověk testuje čipy. Je obtížné vyrobit procesor s přesně daným taktem. Tak se vyrobí nějaké přibližně na 4GHz třeba a pak se testují, při kolika jsou ještě stabilní. Některé jsou třeba na 3,97GHz, jiné 4,02... dá se tomu patřičná cenovka a budou plnit trochu jiné úkoly.

Bůh hned na začátku řekl, že nebudeš věřit v jiného Boha než mě a jinde, že je jediný Bůh. Hm. Takže asi není, když zmíní jiného Boha...

Budhismus není náboženství v pravém slova smyslu. Je to spíš kult osobnosti.

Peníze jsou vykonaná a následně oceněná práce. Jestliže nám dál Bůh na Zemi nejistotu, a obavu o život, pak je zcela legitimní, že chci co nejvíce majetku/peněz, abych snáz přežil. A to samé chci pro své blízké, nejčastěji potomky. Žít pro peníze=žít užitečnou prací. Co s penězi? Koupit si majetek. Že obdivuji svou práci(majetek) více než Boha? Ten majetek vidím denně, ale Boha neviděl za 3000let nikdo. To, že někdo tvrdí že viděl cosi na hoře není důkaz.

Osobně si myslím, že Bohu/Vesmíru je úplně jedno, co se tady na Zemi děje. Ne, není mu to jedno, to by se zajímal. On se ani nezajímá. Kdykoliv se může stát, že celou Zemi i se Sluncem odpaří výbuch nedaleké supernovy. Vůbec nevíme, jestli se to světlo z nějaké blízké za chvíli nepromění v ohnivou záři. Počet galaxií se odhaduje na stovky bilionů a v každé je +- 100mld hvězd. Životů na objektech mohlo vzniknout spousty. Některé mají štěstí déle, že je nesežehla supernova, nebo se nesrazili s jiným tělesem, jiné měly méně. A to je jen vesmír který můžeme z naší pozice vidět po horizont událostí. Jak velký vesmír je za ním nikdy nezjistíme. Z toho co lidstvo zatím zjistilo je možné, že život vznikl v prapolívce vlivem záření produkovaným právě ze supernov. A existují teorie, že mutace v genech jsou taky způsobené tímto zářením. Prostě supernova dala, supernova vzala... Víc se mi zdá, že celý vesmír je jeden živoucí organismus.

Jo, a kdo chce trochu pochopit co byli už ranní křesťani (kolem r.350) za pakáž, doporučuji film Agora(z r.2009). Cítil jsem k nim nejčistší nenávist jaká jen může být. Děj a pointu filmu si dejte do souvislosti s islámem obecně dnes, nebo nacisty nedávno(i ti co nejsou radikálové, nebo horliví fanatici tvoří davovou skrýš pro ty co radikály a fanatici jsou)