Americký sen ...

[XKrement]

My se shodneme i v tom zlatém standardu, co by to zřejmě udělalo. Jen pro tebe je to lepší a já si myslím, že lepší jsou částečné rezervy s těmi regulacemi co v poslední době nastaly.

Před pár léty jsem chvíli dělal mystery shopping. A do těch bank se skutečně chodí pro úvěry od 20 000 do třeba 150 000kč na rozjezd podnikání. A ve scénářích byl žadatel třeba instalatér, automechanik, stolař... Součásti scénáře byly i odpovědi na otázku bankéře, proč mi třeba nepomůže rodina? Ne že by mě odkazovali na rodinu, banky chtějí půjčit, ale člověk musel mít připravené odpovědi na jakékoliv nenadálé otázky. Pokud by bylo množství úvěrů omezené, bylo by zajímavé pozorovat, jak by se s tím finanční trhy vypořádaly. Jak by zajistili dostatečné financování. No, vlastně, oni to už udělali. Upekli systém částečných rezerv

(než jsem dopsal, přišla tvá poslední odpověď, tak píšu rovnou dál)
Ty máš taky načténého Fridmana, že? Deflační peníze - chleba si nikdo neodpustí koupit. Co je potřeba, to se prostě bude kupovat. Asi by se však stalo, že lidi by si třeba odpustili rychlou modu a rychlou dekoraci. Dobré pro ekologii. Deflační peníze nejsou spravedlivé pro obchodníka. Inflační pro kupujícího. Já říkám, že inflace by měla být nulová. Pokud je velmi obtížné udržet dlouhodobě 0% inflace, pak by měly centrální banky cílit na oscilaci kolem 0%.

Kurzy - jakože přijde soused pro hobliny a bude mi chtít dát jeho preferovanou měnu. Ta bude k té mé v kurzu 1:45,795. Já si řeknu o 130 mé měny za pytel hoblin. Vytáhnem tabulku pro přepočet... To fakt nikdo nechce.

Šizení peněz - To dělali i běžní lidi. Proč myslíš, že měly mince po obvodu vroubkování? Protože každý kdo dostal zlatku do ruky ji trochu obrousil. Když se přidalo vroubkování, jeho nahlodání mohlo vyvolat odmítnutí prodejcem. Bankéři šidili s větším dopadem. A runy se neděly tak často, přestože se vědělo, že ti bankéři mohou šidit. Bylo to v podstatě výhodné pro obě strany. Úrok mohl být nižší(nekalá konkurence). A takový panovník si půjčoval hodně a s nižším úrokem. Jen proto, že fyzicky neviděl zlato co si půjčil.

Soukromé peníze - no, že by v oběhu byly jen kovy je nepraktické. I v dobách zlatého standardu se již běžně používaly bankovky pro snadnější přenášení. A na ty zlaté mince... v každé chalupě by byl tavicí kotlík a lučavka. Hodnota zlata by v čase, neustále rostla. Jestli by nějaké v minci bylo, lidi by to dolovali i za cenu ztráty hodnoty mince. Brzy by to vydolované zlato mělo větší hodnotu. S tím ví své USA, jak lidi někdy preferovali tavit zlaté dolary, zlato prodali za stříbrné dolary... A jindy naopak...

Inflace v eurozoně byla mnohem menší než v ČR, byť spojené nádoby jsme. Ta naše byla poháněna hlavně penězi, co se nalila do ekonomiky lidem za činvidu a nebyly kryté prací. Pak se otevřely obchody a lidi se nahrnuli koupit cokoliv za cokoliv. Další vliv na růst cen byl, že v Číně stála výroba déle než ve zbytku světa. Takže jiné zboží mělo velmi omezenou nabídku. No a pak samozřejmě celý svět zdražoval, tak i to se podepsalo na růstu cen u nás.

Pokud by lidi nesledovali kolísání trhu, tak by spekulovali na něčem jiném. Je však otázka, jestli spekulace na trhu opravdu nepřináší žádnou novou hodnotu. Domnívám se, že spekulanti fungují jako nějaký bufer. Nebo spíš baterie v DS když vyrovnává nadvýrobu a nedostatek. Spekulant investuje do špatně ohodnocených titulů a prodá když ví že vydělá. Spekulanti jsou sice mnohdy příčinou kolísání, obzvlášť při mimořádné situaci, ale zároveň kolísání stabilizují.

Zlatý standard je mezinárodní dohoda a proto rozsah mezinárodního obchodu v tom roli hraje. Když mezinárodní obchod po 1.sv.válce vzrostl, byť některé zboží státy preferovaly si vyrobit sami, zlatý standard byl neudržitelný. Do krize se o to státy pokoušely, ale krize do toho definitivně hodila vidle. Pak přišla válka a po ní další růst v podobě postupné globalizace. Se ZS by prostě nadnárodní firma měla problém sehnat financování globálních obchodů. Zřejmě klíčovým hráčům v obchodě vyhovuje jak to je.
A nepřímo tak roste i to skutečné bohatství lidí. Pokud by se neobchodovalo globálně(globalizace), tak tu budeme mít český televizor Tesla, ale stál by za a stál by 5 měsíčních platů, nebo by nebyl vůbec. Nebo přes půl světa z Japonka dovezeme Panasonic za podobný peníz a budeme mít lepší výrobek. My jim zase pošlem žatecký chmel. Oni si pochunají na mnohem lepším pivu.

[unicast]

Už jenom to, že by někdo tavil mince, v nichž by kov měl vyšší hodnotu, než nominál, je evidentní nepochopení principů komoditní měny. Ta měna má mít svoji hodnotu právě pro ten kov v sobě, to, co je na těch minicích vyraženo, ji může maximálně mírně zvýšit (protože ta ražba je něco jako puncovní značka). Pokud snad někdy držela nějaká vláda hodnotu měny uměle níže než je hodnota kovu v ní, pak je to velmi neobvyklá situace bez logického smyslu, prakticky vždy to totiž bylo naopak.

Kov přímo v oběhu být nemusí, může to být ta poukázka, vlastně modernímu bankovnictví nic nebrání v tom, aby u víceměnových účtů jako další měnovou jednotku přidalo třeba miligram zlata, s tím, že těmi miligramy zlata půjde normálně zaplatit šekem, převodem, platební kartou apod. Ale to by si uživatel mohl vybrat, která měna mu více vyhovuje a to by mohlo ohrozit poptávku po jejich stávajících fiat měnách, takže tomu musí centrální banky (tentokrát v roli regulátora bankovního trhu) za každou cenu zabránit, úspěch konkurence by jim mohl poškodit... no zejména jejich ego a to by pochopitelně byla tragédie intergalaktických rozměrů.

Jojo, přepočet kurzů, to je opravdu neskutečný problém, který ale dnes rozhodně řešit nemusíme a neumíme... A teď tu o Smolíčkovi

Opuštění zlatého standardu opravdu nebylo zapříčiněno rozvojem obchodu (to je asi jako tvrdit, že důvodem zavedení rychlostních limitů na dálnicích u nás byla snaha o zvýšení bezpečnosti provozu -- ne, nebyla). Hlavním důvodem byla řízená inflace, kterou spustily všechny válčící státy během první světové války a pak už se jim nechtělo zpátky, protože když si (viz to video o Hayekovi) vláda zvykne okrádat obyvatele inflací, už si nechce odvyknout. Naopak před první světovou válkou se zlatým standardem nebyl problém postavit ani Suez, ani Panamu, ani Titanic, v 19. století nebránil v prosperitě ani britské Východoindické společnosti, ani její holandské jmenovkyni a dokonce nebránil ani vývozu plzeňského piva, sušických sirek nebo Baťových bot. Ostatně, na to odstoupení od zlatého standardu taky Británie dost tvrdě dojela během Suezské krize, ten útok na libru by při jeho existenci vůbec nebyl možný.