Komprese LiFePo4 baterie

[kodl69]

je to klasika, XRxx kde číslo je verze, jsou jak na ležato, tak tyhle na stojato. https://www.aliexpress.com/item/1005009 ... in_prod%3A
Co jsem nepochopil, tak když to dám do košíku a zaplatím, tak je to najednou cc skoro 3kKč míň. Mě tyhle: https://www.aliexpress.com/item/1005007 ... in_prod%3A ve verzi s BMS a displejem vyšla na konec pod 10kKč. Když si vezmu, že cca 3kKč z toho je JKBMS s displejem, tak mi ta cena za dárkovou sadu přijde přiměřená. Ty naležato jdou moc pěkně pasovat na sebe a spojovat "klipem na bednu" k sobě. Já mám málo místa na šířku, tak jsem musel vzít ty na vysoko. Co mě na nich trochu vadí, tak vymyšlený je to tak, že strana s víkem bude ke zdi, což nechci, abych se do té baterky mohl třeba jednou za rok podívat. Potom jsou ty popisy na horní straně vzhůru nohama, ale co už. Další úlet u té XR07 je cca 2.5m dlouhý kabel k displeji se dvěma různými mezikonektory. Je to v celé délce barva na barvu (měřil jsem to), takže jsem z toho cca 2m vystřihl a i těch 30cm je zbytečně moc, když jsou BMS i displej namontovaný na jednom kusu plechu... V zásadě čím vyšší čílo, tím novější verze. Hlavně je to poznat na displeji, a asi už ani ty starší nebudou v nabídce. XR08 je na ležato, XR07 je na vysoko, a těď vidím i jakýsi vyšší čísla...

[Mex]

... podle AI stačí méně než 1Nm na každej, aby výsledná síla byla těch 300kg ...

I Ty, Brute?

Ten výskyt "podle AI ..." je děsivý.
Takhle to za chvíli dopadne tak, že se bude psát "najedl jsem se, protože AI řekla, že jinak bych měl hlad".

Jsme snad technici, tak triviální výpočty zvládneme bez AI, ne?
Šroubový spoj je kombinace páky a nakloněné roviny. Tedy učivo 5. nebo 6. třídy, v kapitole jednoduché stroje.

U všech jednoduchých strojů platí, že síla krát dráha je na obou stranách stejná.
Tak pokud máme moment v Nm, tedy sílu v N na rameni o délce 1m, na jednu otáčku ujede konec páky 6280mm (obvod kružnice s poloměrem 1m).
Stoupání standardního šroubu M4 je 0.7mm.
Takže osová síla v ose toho šroubu bude 6280/0.7=8971x vyšší, než síla na tom rameni.
Tedy při momentu 1Nm (tj. síle 1N na konci té páky) bude osová síla v ose šroubu teoreticky 8971N, tedy kolem 900kgf.

Až sem je to učivo ze základky.
Ale reálný život nejede podle školní teorie. V reálu do toho vstupuje tření a tedy účinnost.
A tady to začne být složitější a hlavně nepřesné.

Účinnost šroubového spoje běžného metrického šroubu je někde kolem 10%.
Jenže to je velmi přibližný údaj. Něco jako "průměrná velikost ženských prsou".
Závisí na spoustě faktorů: materiálu šroubu, povrchové úpravě, kvalitě závitu, a především na mazání.
Tak když rezavý nemazaný šroub při utahovacím momentu 1Nm udělá třeba 50kgf, tak nový namazaný šroub udělá klidně 200kgf.
A my pro celkovou sílu 300kgf potřebujeme 75kgf na každém ze 4 šroubů.

Takže podle mého odhadu bude 1Nm spíš až trochu moc.
A mimochodem M4 je už dost tenký šroub. Tak bych tam dal aspoň nějakou kvalitnější třídu, protože jinak pod trvalou zátěží poteče.

[cipis]

Pri jakem momentu zacne pruzit 55cm dlouhy M6 nerez? Tedy kdyz uz se matice nemuze posunout a misto toho se krouti ta zavitova tyc?

[Mex]

Staticky to bude asi o dost výš než potřebuješ.
Ale zrovna tohle je tabulková hodnota, která pro různé třídy šroubů bude celkem odpovídající. Tady ty rozptyly nebudou dramatické.
To "kroutí se" jsi předpokládám myslel "protahuje se"?
Pokud jsi myslel opravdu ukroucení toho šroubu, tak to silně závisí na materiálu a hlavně na mazání. Všichni solárníci asi znají "svaření" nerezových šroubů s matkami (kterému se dá pěkně předejít předběžným namazáním).

Spíš než okamžitého protažení bych se bál postupného tečení.
Sice ocel není taková primadona jako hliník (který teče už když se na něho škaredě podíváš), ale přece jen ani ta ocel není nezničitelná.
Pro to stažení baterek, tedy sílu 750N na jednu tyčku, bych si (sám pro sebe) řekl, že ty M6 jsou tak akorát.

[glottis]

tak bat se u ocelove zavitovky, ze budes pozorovat creep za pokojove teploty pri zatizeni 75kg, kdyz ma vydrzet 350kg ... no nevim.

[glottis]

Jinak nekdo pouziva pruziny na udrzeni pritlaku. Zajimave je pouzit talirove pruziny. Nestoji to svet a rozhodne to pujde nastavit mnohem lip

https://www.prumex.cz/talirova-pruzina- ... 16-3x2-00/

[rva]

Je dost rozdíl, jestli články
1. na začátku stáhnu a tím zajišťuji, že se nemají kam nafouknout (tvar je stejný, síla může být proměnlivá)
2. nebo jestli na ně neustále působí nějaká konstantní síla - třeba přes pružinu (tvar se může měnit).

[kodl69]

No a to je otázka, co je lepší. Jestli zamezit pohybu, nebo dát ty pružiny a dát článku možnost se nafouknout, a nebo protrhnout plíšek v jednorázovým odfukovým ventilu, když to bude na pevnej rozměr.

[glottis]

můj názor, který se nemusí slučovat s realitou, je, že pružné stažení + flexi busbary. Ty články chtějí být stažené v celém rozsahu SOC a teploty. To stáhneš někde uprostřed, pak to nabobtná, něco se tam uvnitř pomáčká, pak se to smrskne a už to bude volné.

[kodl69]

Když už pružiny, tak spíš vinuté, protože na tuhle sílu u talířové bude vycházet hrozně malý procento stlačení. Třeba na výfuku u auta je běžně podobná pružiona, jenom je to obvykle na M8 šroubku a je ještě o dost větší. Něco jako tohle, ale nic o tom nepíšou: https://www.autokelly.cz/Product/ST-115-902/3306780 . Na druhou stranu, k té bedně jsou dodaný pěnový proložky cca 3mm na každej článek, což je dohromady 24mm pružnýho materiálu, takže bych to zase asi tak neprožíval, ta pěna snad bude mít nějakou trvalou pružnost...

[glottis]

prodavaj se na ruzne sily a dal se dat seriove

[cipis]

Mex: nemyslel jsem natahování, ale opravdu kroucení. Mám stažené články 4x M6 nerez závitovou tyčí, a když jsem to utahoval, tak rukou, no a jak to začalo klást odpor, tak se začala zkrucovat ta závitovka. Tak právě přemýšlím, jestli nejsem hovado a jestli jsem to neutáhl moc. A jestli to radši nepovolit.

[kodl69]

Na torz v dýlce přes půl metru snadno překroutíš i železo 10x10mm, viz fšelijaký ozdobný zábradlí. No a o tom tření v závitu už něco psal. Takže to není nioc divnýho. Ostatně když u motorky utahuješ stěfty, co jdou z bloku až k hlavě, tak taky cejtíš, že se překrucujou...

[Mex]

nemyslel jsem natahování, ale opravdu kroucení

Sakra, překroutit holou rukou závitovku M6 - to aby se Tě člověk skoro začal bát.
Ale třeba se jenom vytahuješ a nebylo to holou rukou, ale rukou s klíčem.

Běžný metrický závitový spoj má účinnost kolem 10%, tedy 90% jsou ztráty.
Většinou zhruba polovina z toho třením mezi hlavou šroubu, a druhá polovina třením v závitu.

Tys použil nerez, za což jsi byl spravedlivě potrestán. Nerez patří na střechu, ne domů.
Je to podle mě hajzlovský materiál, který má samé blbé vlastnosti.

A jedna z nich je velké a různé (u různých nerezí) tření. Až do "svaření" závitu atd.
Takže těžko říct, jak moc velkou osovou sílu jsi vlastně vytvořil, a jak moc se celé Tvé úsilí spotřebovalo na to, aby se ta matka vůbec nějak točila po závitu.

U normálního spoje bys to lehce máznul a bylo by po problému.
Ale tím zase silně zkreslíš poměr mezi vytvořenou osovou sílou a utahovacím momentem.
Prostě bez možnosti nějaké aspoň orientačního měření je to klasický neřešitelný problém typu Hlava 22.
Kdyby to bylo moje, tak bych to asi nechal tak a neřešil to. Když se to nepodělalo dosud, tak už se to asi nepodělá.

[Mex]

No a to je otázka, co je lepší. Jestli zamezit pohybu, nebo dát ty pružiny a dát článku možnost se nafouknout, a nebo protrhnout plíšek v jednorázovým odfukovým ventilu, když to bude na pevnej rozměr.

S dovolením použiju Tvůj post, i když je to obecná reakce.

Myslím, že tady dochází k docela velkému kognitivnímu zkreslení problematiky nafukování článků.
Které je asi důsledkem přenášení zkušeností třeba s olověnými baterkami, kde nafukování znamenalo nějaký elektrolytický rozklad elektrolytu a z toho plynoucího zvýšení tlaku v celé baterce.

U LiIon článků to tak ale podle mě není.
Tady to "nafukování" není v pravém smyslu nafukování ve formě zvýšení tlaku nějakých plynů v celém článku. Tedy ne klasické pneumatické nafouknutí.
Ale jde o oddalování jednotlivých vrstev elektrod a separátoru od sebe navzájem.
A k tomu oddálení dochází tím, že mezi těmi mnoha vrstvami vzniknou mikrobublinky, které ty vrstvy od sebe roztahují.

A tomu se právě snaží zabránit ten vnější tlak, kterým jsou ty vrstvy k sobě stlačované.
Tím jednak omezují vůbec vznik a růst těch mikrobublinek.
A pak, když už vniknou, tak je svým tlakem pomáhá vytlačit mezi těmi vrstvami pryč, do volného prostoru v tom článku.
Ale protože jsou to opravdu maličké mikrobublinky, tak celkové zvýšení pneumatického tlaku v tom článku je velmi malé.
Takže z tohoto důvodu nehrozí nějaké protržení té tlakové pojistky.
Ta se případně protrhne z jiných důvodů, když se v tom článku uděje nějaký průser/mimořádná událost.

Takže by teoreticky nemuselo vadit ani stažení na pevný rozměr.
Které má tu výhodu, že nevyžaduje nutně flexibilní propojky.

K pružinám (pokud by na ně došlo): já jsem byl taky vždycky dost skeptický k talířovkám. Ale asi neprávem a nespravedlivě.
Udělat na malé délce a v malém rozměru dostatečnou sílu, navíc za rozumné peníze - na to jsou ty talířovky asi nejlepší.
Samozřejmě se instalují násobně. Ne jako jen jedna "mistička", ale jako sestava (většinou sudého počtu) mističek na sobě. Např. 10 kusů.
Chce to ale myslet na jednu věc: ty mističky můžou mít tendenci se zaseknout o závit té závitovky, po které jezdí.
Tak to chce nějakou vložku mezi závitovku a ty pružiny.
Nebo třeba dát ty pružiny na ten konec tyče, kde nemusí být závit.

[cipis]

Těm bublinkám odpovídá to, že když je lehce nafouklý článek, tak se pod tlakem zase vrátí do původního rozměru. Ne že by se ty bublinky až tak stlačily, ale přesunou se do jiného prostoru. A je to dokonce opakovatelné. Viz. některé z těch článků, co máš na experimenty. Po půl roce ležení na sobě, pod zátěží, tak byly výrazně míň nafouklejší, než po rozdělání toho původního packu. Ostatně to vidím i na LG Chem JH3, kterým když člověk uvolní tlak ve skříni, tak jsou najednou buclatější. Ale když to sešroubuje dohromady, tak si plastové obaly sednou na původní místo a článek je "placatý". Bublinky se přesunuly do krajů, kam se jim před tím nechtělo, no a možná i trochu stlačily. A nejspíš dojde i nějaké rekombinaci.

[leoshavla]

Dělám pokus pro zatvrzelé bezpružinysty Mám pružiny nastavené na 300kg podle vzduchového měchu, dal jsem tam hodinky a budu pozorovat jestli se baterie rozpíná teď jsem na 60%SOC, tak uvidíme co to bude dělat při vybití a nabití, někdo to už musí rozlousknout

[Mex]

cipis: Jojo, souhlas.

leoshavla: Bezva, předem díky za pokus.
Vidím, že tam máš vinuté pružiny. Můžu se zeptat na jejich parametry, cenu a původ?
Díky.

[leoshavla]

Pružiny jsem měl doma, kdysi jsem je na něco objednával v pérovně.

[fukuši]

Jak to je kdyz jich mas 6ks tech zavitovek a baterie ve dvou radach.Proste 2x8 clanku.Ty prostredni teda na 2Nm?Zavitovky 6mm