pouze ohřev TUV

[Mex]

Pokud bych nemohl měnit ani spirálu a ani panely na střeše, které už tam mám, pak použiju to co už existuje - nyní třeba ten hybridní měnič a připíchnu na něj pouze bojler a spínání podle osvitu panelů.

Myslím, že to tak úplně nejde.
Taky by se mi líbilo použít místo bojlerového střídače nějaký levný měnič. Třeba nějakého "modráska" (nenávidím tohle infantilní označení).
Jenže to podle mě nejde.

Měnič umí dodávat na výstupu 230V. A tedy trvale maximální výkon. Případně nic, pokud měnič umožňuje při nedostatečném osvitu vypnout výstup.
Takže pokud by byl měnič zapojený jako hybridní, a slunce by svítilo málo, tak by část elektriky měnič bral z gridu a stále by bojler nahříval jeho plným výkonem, třeba 2.2kW.

Naproti tomu bojlerový střídač do bojleru pustí jen to, co dostane ze slunce. Takže když svítí fest, pošle tam plných 2.2kW. Ale když je pod mrakem, tak tam poteče třeba jen 500W.
A tohle běžný měnič neumí. A nejde to ani udělat nějakým řízením, protože on nebude umět pouštět na výstup snížené napětí a tedy snížený výkon.

Takže proto ty bojlerové střídače mají smysl.

[Mex]

Rozhodně se jedná o velmi malé hodnoty pro zdraví neškodné.

Nejde o zdraví. Tak silné pole jistě měničem neuděláme. I když jsou lidé, kteří se i toho bojí.
Ale jde o dodržení norem pro vyzařování. A taky o prostou lidskou slušnost.

Jeden ze zákazníků, pro kterého dělám, dodává frekvenční měniče pro výtahy.
Pokud je to panelák s běžnými lidmi, nikdy není problém. Moderní komunikační prostředky většinou fungují digitálně (WiFi, DVB-T atd.) a jsou už svým principem slušně odolné proti vnějšímu rušení. A jen tak pro radost to nikdo neměří.
Ono je to případně lehce ovlivní taky a třeba sníží dosah, ale protože často mají většinou výkonové rezervy (a navíc se to neprojeví snadno viditelně, ale třeba jen snížením rychlosti a podobně), tak to nikdo neřeší.

Ale pokud v daném domě nebo blízkém okolí bydlí nějaký radioamatér, který jede analogově a řeší dálková spojení, tak často začnou problémy.
V lepším případě se to vyřeší kvalitnějšími stíněnými kabely, často i dvojitě stíněnými. Taky různě vylaborovaným nastavením měniče, případně přesunem někam vedle atd.
V horším případě na sebe začnou posílat kontroly z ČTÚ (Český telekomunikační úřad) a začnou padat pokuty.

No a protože já nechci zbytečně nikomu způsobovat újmu (a sobě nějakou pokutou taky ne), tak se snažím tomu předejít dodržováním zásad pro minimalizaci vyzařování.
A pokud to tady měnič za srandovních 2000 Kč umí, tak mi to prostě připadá jako dobrá volba.
Zatím teoreticky. Jestli bude dobrá i prakticky doufám zjistím v krátké době.

[gupa]

Měnič umí dodávat na výstupu 230V. A tedy trvale maximální výkon. Případně nic, pokud měnič umožňuje při nedostatečném osvitu vypnout výstup.
Takže pokud by byl měnič zapojený jako hybridní, a slunce by svítilo málo, tak by část elektriky měnič bral z gridu a stále by bojler nahříval jeho plným výkonem, třeba 2.2kW.

Naproti tomu bojlerový střídač do bojleru pustí jen to, co dostane ze slunce. Takže když svítí fest, pošle tam plných 2.2kW. Ale když je pod mrakem, tak tam poteče třeba jen 500W.
A tohle běžný měnič neumí. A nejde to ani udělat nějakým řízením, protože on nebude umět pouštět na výstup snížené napětí a tedy snížený výkon.

Takže proto ty bojlerové střídače mají smysl.

No asi to lze jinak by jsme se nedívali na ořezanou verzi nějaké čínské kombibedny coby bojlerový měnič.

[Mex]

Jistě, že to nějak lze. Všechno (nebo skoro všechno) na světě se dá udělat. Ale není to jen nějakým triviálním nastavením.

Znamená to předělat minimálně firmware toho měniče.
A pravděpodobně i hardware, protože musí mít jinak udělanou zpětnou vazbu a jeho výstupní střídač musí umět pracovat v úplně jiném rozsahu napětí než u běžného měniče, kde je fixovaný na 230V (případně 120V v Americe).

[gupa]

Ale pokud v daném domě nebo blízkém okolí bydlí nějaký radioamatér, který jede analogově a řeší dálková spojení, tak často začnou problémy.
V lepším případě se to vyřeší kvalitnějšími stíněnými kabely, často i dvojitě stíněnými. Taky různě vylaborovaným nastavením měniče, případně přesunem někam vedle atd.
V horším případě na sebe začnou posílat kontroly z ČTÚ (Český telekomunikační úřad) a začnou padat pokuty.

No a protože já nechci zbytečně nikomu způsobovat újmu (a sobě nějakou pokutou taky ne), tak se snažím tomu předejít dodržováním zásad pro minimalizaci vyzařování.
A pokud to tady měnič za srandovních 2000 Kč umí, tak mi to prostě připadá jako dobrá volba.
Zatím teoreticky. Jestli bude dobrá i prakticky doufám zjistím v krátké době.

Spínání zdroje rušení, často nosné frekvence je v podstatě podobné jako u VFD (Variable-frequency Drive) tak u fotovoltaických měničů. Akorát u frekvenčních měničů lze tuto frekvenci buď varibilně nebo v nějakých skocích měnit v parametrech, ještě jsem se nesetkal s fměničem u kterého by nosná frekvence nešla změnit. Je to koncepce jak u hybridů nebo jiných FV měničů. Stejnosměrný přívod se předává spínáním do střídavé spotřeby. U VFD lze přímo v nastavení zvolit to, že se zvyšujícím proudem se zvyšuje i napětí. Lze v parametrech nastavovat napětí i proudy a mnoho jiných možností. Takže jestli je zpětná vazba která místo potenciometrem bude přes nějaké proudové trafo nebo tlakový spínač nebo jinak proudově nebo napěťově tu regulaci V k F mohu malým frekvenčním měničem řídit třeba nabíjení bojleru. Dokonce třífázově.

Jinak zajímavost je že výtahový měniče mám dva, jeden pohání dědovi pásovou brusku a druhý asi 9kW je řízen pro mne zatím neznámým systémem bez displeje. Takže zatím nezapojen protože jsem neidentifikoval řízení a změnu paramentrů. Výtahové VFD mají asi o 100% parametrů více a to je hlavně kvůli rozšíření IO kontaktů pro situace zastavování a přemísťvání kabiny po vertikální ose. Mám několik desek a rozváděčových skříní z takový technologie jsou vykuchaný, desky bokem.

Ještě k rušení výtahů, mají zpravidla před svým vstupem tzv. reaktor. Je to pasivní rušení zpětných vlivů do sítě a je to určitá kompenzace při podpětí na síti která napájí pohonový systémy.

[Mex]

Reactor je tlumivka

Základní nosná frekvence PWM (v praxi bývá tak mezi 2-16kHz, u hodně velkým VFD i níž) nemá podstatný vliv na úroveň rušení.
To rušení vzniká vlastním spínáním výkonových tranzistorů v H-můstku.
Čím rychlejší spínací prvky jsou použity, tím ostřejší hraný, tím vyšší účinnost, ale tím vyšší rušení.
Teoreticky ideální obdélník generuje nekonečné spektrum.

Proto se někdy záměrně rychlost spínání omezuje, právě kvůli eliminaci rušení. I za cenu trochu nižší účinnosti.
Z běžným měničů třeba Siton spíná na plné rychlosti, protože jako amatérský projekt nemusí projít měřením EMC.
Naproti tomu třeba Bel, který už je standardní výrobek a musí plnit normy, tak má záměrně sníženou rychlost spínání.

[JirkaE]

Měnič umí dodávat na výstupu 230V. A tedy trvale maximální výkon. Případně nic, pokud měnič umožňuje při nedostatečném osvitu vypnout výstup.
Takže pokud by byl měnič zapojený jako hybridní, a slunce by svítilo málo, tak by část elektriky měnič bral z gridu a stále by bojler nahříval jeho plným výkonem, třeba 2.2kW.

Naproti tomu bojlerový střídač do bojleru pustí jen to, co dostane ze slunce. Takže když svítí fest, pošle tam plných 2.2kW. Ale když je pod mrakem, tak tam poteče třeba jen 500W.
A tohle běžný měnič neumí. A nejde to ani udělat nějakým řízením, protože on nebude umět pouštět na výstup snížené napětí a tedy snížený výkon.

Takže proto ty bojlerové střídače mají smysl.

Ano, se vším souhlasím a proto MPPT Regulátory i používáme a jsou stále oblíbené a v podstatě potvrzují slova Kyocery o druhé FV jen pro ohřev vody.

I čím dál větší zájem, doplnit klasickou FV ještě nezávislým - co nejefektivnějším - ohřevem vody, z FV např. i v DE.


Tak mě to přijde jako ta nejsnažší cesta - buď koupit panely na míru spirále, nebo koupit spirálu na míru napětí panelů.
Kombinace špatného napětí z panelů a špatného odporu spirály bude velmi neefektivní, bude malý výkon a regl se bude extrémně zahřívat.



Např. firma Fothermo trhá rekordy od svého agresivního nástupu na trh se svojí spirálou na nízké napětí a paralelně zapojené panely = s možností přepanelovat spirálu 550W (nyní i 1000W) až na 2200Wp a nyní i využití přebytku pro balkonovku - na což samozřejmě Němci slyší - když jich běží v DE víc než milion. https://fothermo.com/pages/heizstab


Pro mě je zas asi nejefektivnější a nejsnažší cesta, pouze jedna konverze na MPPT Victronu na napětí baterie a spirála 48-55V napájená přímo z ,,kolejnice" mezi MPPT a baterií.


Včerejší výkon panelů :

Nerozumím asi té myšlence - proč to víc řešit - vždyť tentýž string vyrobí přibližně stejné množství energie ať ho přepnu do paralelního zapojení MPPT Victron a nabijím tím baterii, nebo přepnu zapojení panelů do serie pro MPPT Regulátor Sapro.

V obou variantách, při nedostatečném osvitu, tam jde výkon menší, třeba jen 500W - ať je to standartní bojler se spirálou 2000W na MPPT Regulátoru Sapro, nebo MPPT pro nabíjení baterie.


Nebo string nechám do serie a zapnu na ten hybridní měnič a pobeží vše co je na tom připnuté na plný výkon s tím, že to doplní energii ze sítě, přesně tak, jak jsi napsal.

Jaká je ta další varianta ? kterou nevidím ?

[Kajap]

Když to je takový hrozně neefektivní, když máš 2000 kWp ve FVP tak mit spiralu jen 550W
A ty těch 1500 prostě nemůžeš využít jinak…

A kde máš to řešení jak Pálíš nízký napětí 50V? Tam budou zase obr ztráty myslím si.


Ale to zásadní myšlenka tady - že by sinusový TUV měnič měl dodávat jen 50% výkonu obdélníkového kvůli ořezu půlvlny, to snad nebude realita - To by mi totiž přišlo jako hrozná blbost konstrukce

No a taky asi nebude problém vzít nějaký definovaný topič/mařič a laboratorní zdroj a vyzkoušet mezi ně připojit 6 různých MPPT TUV střídačů… To bych přece mohl v rámci osvěty udělat třeba i DTEST s ČOI?

Ale asi by to místo zdroje chtělo nějaký velký FVP A muselo by to být v jeden okamžik pod jedním sluníčkem, takže v praxi asi nerealizovatelný