Vypadek v CZ

[unicast]

Taky to mohla být únava materiálu nebo cokoli dalšího.

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/c ... nomika_hyk

[cipis]

Ono je to ve finale jedno, proc spadl drat. Zasadni problem je, ze vsechno vsude jede naplno, tedy ze se vyuzivaji vedeni na maximum. A kdyz vypadne jeden spoj, tak to, co se prenaselo timto vypadenym spojem, tak se uz neda rozlozit na ostatni, kdyz je to zakruhovane. To je asi jako kdyz nekomu vypadne na internet 60GHz pojitko a jede to na zalohu, ktera je 5GHz a jeste pres ni jede pulka site.
A jestli vypadla i ta elektrarna, tak musela jit elektrina odjinud, tudiz se to opravdu vsechno okolo pretizilo a tim padem vypnulo.

[Franta2776]

Zásadní problém je, že jsme závislí na pár centrálních zdrojích neoddĕlených od sebe.Tento blackout je toho výsledkem.Upadne jeden drát v elektrárnĕ a katastrofa.
V Evropê se spíše prosazuje decentralizace výtoby a řízení síťe. U nás Čez všechno naopak:)))

[cipis]

Nesmysl ...
Kdyz by ty paterni spoje jely jako drive na desitky procent, tak to funguje normalne.
Jedine, v cem zaspali, tak v posilovani spoju. Furt nic nic ni, a najednou ty spoje jsou zatizene mnohem vice a logicky v nich nezbude misto na rezervu a nahradni trasy. Ale nekde se uz probrali, do Cebina uz predelavaji druhou trasu. Najednou to jde, nove sloupy, vic lan, tuna stroju a lidi okolo.
Holt kdyz se spoleha na desitky let starou infrastrukturu, tak to tak dopada ...

[unicast]

To je asi jako kdyz nekomu vypadne na internet 60GHz pojitko a jede to na zalohu, ktera je 5GHz a jeste pres ni jede pulka site.

Jo. Ale problém není v tom, že dodavatel to takhle ošidil. Problém je v tom, že vyhrává nejlevnější (a tedy zpravidla i nejvíc ošizená nabídka) a ten, kdo to neošidí, si neškrtne. Já to vidím pravidelně, zákazník to sice zálohované chce, ale připlatit si nechce, takže se dělají zálohy po LTE a podobná zvěrstva.

V ČEPSu to bude spíš snahou oddálit investice motivovanou manažerskými bonusy (podívejte se, jak krásný jsme vyrobili zisk jen tím, že jsme prodloužili cyklus obnovy vedení).

[cipis]

Samozrejme, ze je to o penezich.
A je jedno, jestli je to zaloha prenosovych vvn tras, mw spoje nebo upsky u komplu. Nebo oprava stareho auta.
Vzdy je treba nejak vyhodnocovat rizika a mit na reseni ty rizika snizovat.

[PetaJoule]

Kdyby to sem Nemci netlacili, tak neupadl drat a nemuseli to pak marit, aby se to cele vzpamatovalo.

Teď si nejsem jistý jestli to není satira, ale přidám se:

Nejen, že drát upadl protože sem Němci tlačili svoje fujky fujky OZE, ale navíc nám sabotovali
jeho obnovu a rozšíření kterou jsme my poctiví a pracovití Češi už chtěli provést 2016!!

[Franta2776]

Nesmysl ...
Kdyz by ty paterni spoje jely jako drive na desitky procent, tak to funguje normalne.
Jedine, v cem zaspali, tak v posilovani spoju. Furt nic nic ni, a najednou ty spoje jsou zatizene mnohem vice a logicky v nich nezbude misto na rezervu a nahradni trasy. Ale nekde se uz probrali, do Cebina uz predelavaji druhou trasu. Najednou to jde, nove sloupy, vic lan, tuna stroju a lidi okolo.
Holt kdyz se spoleha na desitky let starou infrastrukturu, tak to tak dopada ...

Pomalu si zvykej.Výpadky u nás budou častěji než v tom vysmívaném Německu, kde odstřihli jádro A to ještĕ nemluvim o nevýhodách centrálních zdrojů v případě války. Stači trefit 2-3místa a naše energetika se zhroutí.

[unicast]

https://www.marigold.cz/item/blackout-cesko/
(na religionistu celkem kvalitní a fundovaný text, dost možná mu pomáhala AI...)

Je tam několik stěžejních bodů, například tento:

Stejně tak tvrzení, že přetoky “spálily linku” nejsou realistické. Jako každá linka i V411 má svou ochranu, která by ji měla odpojit, než by k něčemu takovému došlo. A je sice pravda, že hliník trpí na žíhání, které snižuje jeho odolnost namáhání, už při poměrně nízkých teplotách (100-150 °C), ale z toho důvodu má lano vodiče ACSR Bison ocelové pozinkované jádro v poměru počtu drátů 4:1, tedy na 54. hliníkových pramenů je 7 drátů pozinkované oceli v jádru. Ocel má více jak desetinásobnou pevnost v tahu oproti hliníku, to je také důvod, proč je v jádru lana. U vodičů ACSR je vysoce nepravděpodobné, že by došlo k poškození samotným dlouhodobým přetížením linky, které by způsobilo její “utavení” – proudové ochrany i dispečer odstaví linku dávno předtím, než by teplota jádra překročila kritickou hranici. Ta se u oceli pohybuje nad 350 °C. Samotné ocelové jádro udrží celý svazek i v případě, že hliníková lana jsou poškozená.

[pave69]

Řekněme si otevřeně, že přes 60 let staré lano převážně z hliníku s ocelovým jádrem se prostě už občas přetrhne a žádné kontroly na to nemusí přijít. Pokud ocel už rezaví, tak se to nemusí projevit ani viditelně ani na infra při zatížení proudem, protože ten hliník to schová (vodivost prakticky neklesne) - ale potom tu zátěž neudrží. A rentgenem to nikdo nekontroluje - to už asi vyjde levněji to po těch 60 letech vyměnit. Myslím se tady projevil ten "plánovací" efekt - za pár let to budeme celé zdvojovat, tak teď přece nebudeme měnit lana.

[lemra79]

Proste porucha, to se obcas stava. Kdyz jsem byl malej, elektrika nesla kazdou chvili. Nota bene, mame tady ostrovni systemy, tak nam to muze byt jedno. Nevim jak vas, ale me mlaceni prazdnych klasu nebavi.

[Valdano]

Kdo může za blackout? ČEPS čelí tlaku, ředitel ČEZ Beneš mluví o selhání.

Do případu se vložil generální ředitel ČEZ Daniel Beneš a oficiálním dopisem vyzval Energetický regulační úřad (ERÚ), aby incident prošetřil. Podle něj ČEPS, státní provozovatel přenosové soustavy, v krizové situaci fatálně selhal.

Nyní se čeká na vyjádření ERÚ...

[kodl69]

dvě stránky zpátky příspěvek od petajoule:

Můj favorit byl nějaký borec co tvrdil, že při výpadku elektřiny přestává fungovat kanalizace.
Ano, jistě, chápu kde je výjimečná situace a hovna se musí přečerpávat výš aby se v nich neutopilo nějaké údolí, ale normálně...

Napřed si ověř, co o dané problematice víš. Vůbec nic. Tvůj názor odpovídá stavu cca před 40-50-ti lety. U nás to začalo budováním vodárenské nádrže v osmdesátých letech. Navíc se posledních 30let šmahem se rušily / ruší malé ČOV u vesnic a "intenzifikují" se ty větší u měst, a všechno se čerpá. Býv. okr. Blansko cca 70 ks čerpaček na hovna. Jenom na trase Benešov u Boskovic - Boskovice 12ks čerpaček, některý s 2x 20kW motorem (druhej je jako záloha) a akumulace u té čerpačky je v lepším případě na 2 hodiny provozu. Vody ve vodárně u vesnice je obvykle tak na 12 a víc hodin. Chceš vědět víc? dokážu ti zajisitit exkurzi na ČOV, i na těch čerpačkách. A myslím si, že nebydlím v nějaké nestandartní lokalitě. Je to zase kvůli tzv. ekologii, kde menší ČOV jsou náchylnější na vyhynutí mikroorganizmů a je s nima obecně víc práce. Takže blackout neznamená, že nepoteče voda, ale naopak, potečou hovna tam, kde bys je jistě nečekal

[eman]

Přečerpávačky jsou peklo bez výpadku. Kolega má chatu v kopcovité vesnici a výpadky lokálních přečerpávaček jsou tam pořád. Začíná to být univerzální řešení.

[TomHC]

Ja mám prečerpávačku asi 80 metrov od domu. Naša mestská časť má kanalizáciu vyspádovanú ku tej prečerpávačke a odtiaľ je potrubie pretlačené popod Váh (rieka) a na druhej strane je to vyústené do vetvy z mesta ktorá vedie do veľkej čističky...

[Keraj]

U nás je na kanalizaci zatím jen projekt, ale počítá se s cca 0,8 m3 přečerpávací jímkou u každého domu...

[luky]

Kolega má chatu v kopcovité vesnici a výpadky lokálních přečerpávaček jsou tam pořád.

U nás ve vesnici je tlaková kanalizace - tzn. čepací jímka u každého domu. Na první pohled to vypadá divně, ale nemá to tyhle problémy s čepacíma stanicema. Když někdo jednou týdně spláchne hadr, tak se neví, kdo to byl a za týden se to opakuje. Ale když je ta jímka u domu, podruhý už se to obvykle nestane

[PetaJoule]

dvě stránky zpátky příspěvek od petajoule:

Můj favorit byl nějaký borec co tvrdil, že při výpadku elektřiny přestává fungovat kanalizace.
Ano, jistě, chápu kde je výjimečná situace a hovna se musí přečerpávat výš aby se v nich neutopilo nějaké údolí, ale normálně...

Napřed si ověř, co o dané problematice víš. Vůbec nic.

Je pravda, že se jednalo o můj odhad o kterém jsem se domníval, že má jaksi merit. Samozřejmě vítám každou výzvu pobízejíc upravit můj subjektivní model světa.

Tvůj názor odpovídá stavu cca před 40-50-ti lety. U nás to začalo budováním vodárenské nádrže v osmdesátých letech. Navíc se posledních 30let šmahem se rušily / ruší malé ČOV u vesnic a "intenzifikují" se ty větší u měst, a všechno se čerpá. Býv. okr. Blansko cca 70 ks čerpaček na hovna. Jenom na trase Benešov u Boskovic - Boskovice 12ks čerpaček, některý s 2x 20kW motorem (druhej je jako záloha) a akumulace u té čerpačky je v lepším případě na 2 hodiny provozu. Vody ve vodárně u vesnice je obvykle tak na 12 a víc hodin. Chceš vědět víc? dokážu ti zajisitit exkurzi na ČOV, i na těch čerpačkách. A myslím si, že nebydlím v nějaké nestandartní lokalitě. Je to zase kvůli tzv. ekologii, kde menší ČOV jsou náchylnější na vyhynutí mikroorganizmů a je s nima obecně víc práce. Takže blackout neznamená, že nepoteče voda, ale naopak, potečou hovna tam, kde bys je jistě nečekal

Protože mě zase připadá tvrzení obsahujíc "u nás" trochu anekdotické, tak jsem se pídil po datech:

Kanalizace v Česku: Velká většina funguje samospádem, desetitisíce lidí jsou ale závislé na elektřině
Praha – Téměř 90 % obyvatel České republiky napojených na kanalizaci využívá systém, který funguje na principu gravitace a není tak přímo ohrožen výpadky elektrické energie. Přesto jsou desetitisíce, potenciálně až statisíce, domácností odkázány na přečerpávací stanice, jejichž provoz je na dodávkách proudu závislý. Přesná celostátní statistika, která by detailně rozlišovala podíl jednotlivých typů kanalizačních systémů, však chybí.

Podle posledních dostupných dat Českého statistického úřadu z roku 2023 bylo na kanalizaci pro veřejnou potřebu napojeno přibližně 87,4 % obyvatel České republiky. To znamená, že zhruba 12,6 % populace, tedy více než milion lidí, není na veřejnou kanalizaci napojeno vůbec a spoléhá na individuální řešení, jako jsou jímky (septiky) nebo domovní čistírny odpadních vod.

Statistiky o pokrytí a napojení obyvatel:

Český statistický úřad (ČSÚ): Primární zdroj pro data o podílu obyvatel napojených na kanalizaci. Konkrétně publikace a datové sady v sekci "Vodní hospodářství". Zde bylo uvedeno, že v roce 2021 bylo napojeno 87,4 % obyvatel. V předchozím textu byla hodnota aktualizována na odhad pro rok 2023, který vychází z trendů v těchto statistikách.

Zdroj: ČSÚ: Vodní hospodářství https://www.csu.gov.cz/vodni-hospodarstvi

Obecné informace o oboru vodovodů a kanalizací:

Ministerstvo zemědělství (MZe): Každoročně vydává "Zprávu o stavu vodního hospodářství v České republice" (tzv. Modrá zpráva), která je komplexním dokumentem o celém sektoru, včetně kanalizací. Potvrzuje data ČSÚ a zasazuje je do širšího kontextu.

Zdroj: MZe: Zpráva o stavu vodního hospodářství https://eagri.cz/public/web/mze/voda/zp ... podarstvi/(je třeba najít zprávu za poslední dostupný rok)

Sdružení oborů vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR): Profesní sdružení, které publikuje a komentuje statistiky a trendy v oboru. Data často přebírá od ČSÚ a MZe a doplňuje je o vlastní analýzy a data od svých členů.

Zdroj: SOVAK ČR https://www.sovak.cz/

Informace o typech kanalizace (gravitační vs. tlaková):

Odborné a technické publikace, diplomové práce: Informace o historickém vývoji (převaha gravitačních systémů před rokem 1989) a o důvodech pro budování tlakových systémů (nevhodný terén, rozptýlená zástavba) pocházejí z technické literatury a vysokoškolských prací, které se touto problematikou zabývají. Příkladem může být diplomová práce "Vyhodnocení provozu tlakové kanalizace vybrané obce" dostupná v archivu Theses.cz.

Webové stránky provozovatelů a výrobců: Informace o tom, kde a proč se tlakové systémy používají, často zveřejňují samotné vodárenské společnosti (např. Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s.) ve svých výročních zprávách nebo v sekcích o realizovaných projektech.

Počet přečerpávacích stanic v Praze:

Pražské vodovody a kanalizace, a.s. (PVK): Údaj o počtu provozovaných objektů na síti. Přesný počet se může mírně měnit, ale PVK dříve uváděly, že provozují přes 300 kanalizačních čerpacích stanic. V aktuálních materiálech z června 2025 sice přesně zmiňují 54 čerpacích stanic pitné vody, ale údaj o kanalizačních stanicích není explicitně uveden. Číslo 350 je tedy kvalifikovaný odhad vycházející ze starších a obecných dat o hustotě sítě a nutnosti přečerpávání v členitém terénu Prahy. Oficiální web PVK je hlavním zdrojem pro data týkající se hlavního města.

Zdroj: Pražské vodovody a kanalizace, a.s. https://www.pvk.cz/

Shrnutí bylo sestaveno syntézou informací z těchto veřejně dostupných zdrojů, přičemž bylo konstatováno, že přesná celostátní statistika rozlišující podíl gravitační a tlakové kanalizace neexistuje.

---

Říkají strýcové Gemini Pro a Claude Opus 4

Myslím, že to celkem potvrzuje můj intuitivní odhad - jsem prostě INTJ.
Nikdy jsem netvrdil, že NIKOMU nebudou téct hovna bytem když vypadne elektřina. Jen jsem se pozastavil nad tím, že právě tohle borec vyzdvihl když se já osobně domnívám, že se to převážné části populace netýká. Na druhou stranu přiznám, že dopad "neteče voda" versus "tečou hovna" je natolik závažný v neprospěch hoven, že byť by se to týkalo jen opravdu malé části obyvatelstva, JE to závažná věc.

Pokud samozřejmě máš jiné dostupné zdroje ohledně podílu (ovšem i jiné než anekdotické), tak sem s tím.

[TomHC]

Taký dlhý elaborát a pritom celé o hove

[Mex]

Zpětná klapka a neprojde ani hovno.
Jen to chce ještě pro každého člena domácnosti jeden kýbl, ideálně s deklem.
Protože sice nepřijdou cizí hovna, ale do protitlaku plné kanalizace neodejdou ani naše.