Umiestniť batériu niekde mimo domu, ako sa chrániť pred požiarom a ako hasiť vzniknutý požiar?

[thomas.007]

1, jak by li-ionky snaseli trvale cca 10 st. , v zimne mozna min, vytapet bych to urcite nechtel.
2, jak to udelat, aby tam nikde a nikdy nekondenzovala vlhkost, aby tam bylo cca 50% vlhkost max.

ad 1) vytápění je dobré jak pro kondici článků, tak i eliminuje vlhkost, viz. Molierův diagram.
ad 2) vlhkost se dá pohlcovat např. silika gelem, nebo jinými absorbenty (někdo doporučoval punčochu se stelivem pro kočky) a jednou za čas vyměnit nebo vypéct (regenerovat). Bylo by potřeba daný prostor co nejlépě utěsnit.
Osobně články vytápím na 10°C, při této teplotě je relativní vlhkost nízká.

[pibi]

Zkušenosti z vlastního sklepa - v zimě sucho, sklep je teplejší, než venkovní vzduch, větrání jej vysušuje. Naopak v létě větrám nuceně jen v noci, přes den má teplý vzduch vysoký obsah vlhkosti, která ve studeném sklepě kondenzuje, ztráty FVE na vytápění nestačí. Loni jsem pořídil vysoušeč s příkonem cca 600W, napojil odpad do kanalizace (denně vydestiluje cca 8l vody) a přes časový spínač cca 9 - 18h jej spouštím. Přes léto je elektřiny stejně přebytek, tak to nevadí. Podzemní kobku v létě vytápět na 25°C, větrat v noci ventilátorem a s kondenzací asi nebude problém.

[gupa]

Sklep je dobrý pro baterii, když by měl být nálet, je z velké části vybaven.

[eman]

Musí mít LiFePo baterky vůbec větraný prostor?
Pokud tam dojde k úniku plynu z baterky, tak už je to problém sám o sobě a nějaké odvětrání by asi nic neřešilo.
Umím si postavit utěsněnou, zateplenou bednu s minimálními ztrátami, ale jakákoliv díra do exteriéru úplně změní teplotní poměry v bedně.

[Franta2776]

cca 50 proc plynu z Life tvoří vodík. pokud dojde k řeťezové reakcí článků je ho na výbuch dost

[Valdano]

Z jednoho článku LiFePo4 s kapacitou 304Ah se může vygenerovat až cca 240 litrů směsi plynů.

Složení směsi plynů:
0.59% C3H6 propylen
1,41% C2H6 etan
3,93% CH4 metan
4,71% CO oxid uhelnatý
5,84% ostatní plyny
9,22% C2H4 ethylen
22,93% CO2 oxid uhličitý
51.37% H2 vodík

Pro explozi stačí koncentrace této směsi ve vzduchu okolo 5% a pak už stačí jen jiskra třeba od relé, stykače apod. Čím menší prostor a čím více článků do něj bude plynovat bez aktivního větrání tím větší bude možnost dosažení koncentrace k potenciální explozi. Dostatečné havarijní větrání aktivované např. zvýšenou teplotou nebo detektorem vodíku apod. by mělo explozi předejít.

[lemra79]

Kopku pro baterky bych si predstavoval bez ventilace, lepe tesnou, ventilaci se tam vzduchem bude dostavat vlhkost. Kdyz to bude mimo dum, tak mi nevadi, ze to v pripade problemu zahori. Vlhkost tam nechci kvůli oxidacim a srazenim na vodu. Tepelne izolovat z vrchu, zbytek nema cenu. Myslim, ze samotny baterky daj strasne malo tepla, telota se ustali jako v jeskyni. Tot moje teotrie.

[JirkaE]

Používá někdo ten detektor ?
Nebo jiný podobný ?
To vypadá jako schůdná cesta, díky Valdano

[Valdano]

Kopku pro baterky bych si predstavoval bez ventilace, lepe tesnou, ventilaci se tam vzduchem bude dostavat vlhkost. Kdyz to bude mimo dum, tak mi nevadi, ze to v pripade problemu zahori.

Tam jde spíš o riziko exploze, a to může být problém i když to bude mimo dům, protože se venku relativně blízko toho mohou pohybovat osoby třeba právě v okamžiku kdy by došlo k explozi. Nebo se může směs plynů v uzavřeném prostoru nahromadit a k zahoření nedojde. Pak tam někdo vstoupí při nějaké kontrole a shodou okolností může dojít k explozi. Havarijní ventilace by měla mít klapky, které by měly bránit v šíření vlhkosti do vnitřního prostoru. Za normálního provozu by měly být klapky uzavřeny a havarijní ventilátor odstaven. Pouze při aktivaci havarijní ventilace by se klapky měly otevřít a zapnout ventilátor což by měl být zcela mimořádný případ například při detekci zvýšené koncentrace vodíku uvnitř prostoru zmíněným detektorem. Detektor se dá použít nejen pro aktivaci havarijního větrání, ale i pro havarijní signalizaci třeba nějakou sirénkou umístěnou mimo prostor, což by měla být i výstraha k tomu, aby se aktuálně k danému prostoru nikdo nepřibližoval dokud nebude odvětráno.

[lemra79]

No nevim, vzhledem k tomu, ze kopka bude relativne maly prostor, kyslik bude v pripade havarie rychle vytlacen a riziko vybuchu se eliminuje. Ventilace by naopak podporovala horeni. Vec nazoru.

Pokud uz zacne clanek plynovat z duvodu vnitrni poruchy, uz toho z venku nemam moc moznost zachranit. Bud to samo prestane diky poctive konstrukci a stesti, nebo celou kopku zaplavit vodou. Nebo?

[Valdano]

No nevim, vzhledem k tomu, ze kopka bude relativne maly prostor, kyslik bude v pripade havarie rychle vytlacen a riziko vybuchu se eliminuje. Ventilace by naopak podporovala horeni.

LiFePo4 v naprosté většině případů nehoří, ale plynují. Když nedojde k explozi je málo pravděpodobné, že by došlo k požáru a tudíž havarijní větrání nebude mít co podporovat, ale naopak bude předcházet explozi a tím i následnému požáru po explozi. Když to nebude utěsněné tak vám tam bude vnikat vlhkost. Když to bude utěsněné tak se prostor při plynování spíš natlakuje. V každém případě se tam nahromadí plyny a až to pak shodou okolností otevřete tak to může explodovat dříve než se to stihne dostatečně vyvětrat. Vodou můžete články při zvýšené teplotě chladit což by mělo zmírnit plynování. Jestli zalévat celý prostor vodou a způsobit tak třeba poškození elektroniky a ostatních článků, které v tom prostoru budou společně i když by k jejich poškození třeba ani nedošlo toť otázka tj. aby pak samotná aktivace zaplavení nenadělala víc škody než třeba jeden článek, který se zvrhne. Také pamatujte na to, že nic není naprosto dokonalé. Může tedy případně dojít i ke klamné aktivaci třeba na základě závady některého teplotního čidla aniž by se kterýkoli článek zvrhnul.

[Franta2776]

On ten vodík je mrcha.Já si vařil pb baterku 205Ah a samozřejmĕ za chodu odpojil nabíječku.Obal baterky roztrháný, kyselina vytéká.na podlaze a do dnes mi zvoní v uších, když si na to vzpomenu.)S vodíkem opatrnĕ.

[TomHC]

Za mňa, ak už chcete stavať samostatnú miestnosť pre baterky, tak bez piesku a bez vody. Presne ako píše Valdano, čo keď sa to spustí omylom...

[PavelR]

když se řeší větrání nevětrání - uvaha.
Viděl jsem protipožární systém kde u stropu haly byly lasery a jakmile se zakouřilo tak se něco stalo. To už nevím co ale to je věcí toho objektu.
To mě vede k úvaze. Použít i teplotní čidla. Pokud je teplota v místnosti normální a tedy nehoří a jen havaruje jeden článek a došlo k plynování což jsem na videích viděl jako bílou páru tak přeruší paprsek nad články tak se zpustí velmi silná ventilace která zabrání vytvoření poměru k výbuchu.
Pokud by došlo ke zvýšené teplotě v kobce a tedy požáru, tak naopak ventilaci zavřít požární klapkou a vyfouknout podzemní kobku CO2 hasičák s elektroventilem CO2 by snížilo množství kyslíku a nic by nehořelo. Toto řešení jsem viděl zase u kontejnerových baterek.
Jako prevence čidla na všech článcích a vypínat od vetšího rozdílu teplot. Vzhledem k tomu že je silně nepravděpodobné že by se to někdy uvedlo v činnost naostro. Tak 2x ročně revize (myslím jako kontrola tvůrcem) a zkouška. Alarm na mobily, alarm na baráku.
Samozřejmě řízení tohoto v požárně odolné skříni, kabely prafladur ...

Co myslíte

[lemra79]

No vychazim z toho, jakmile zacne plynovat jeden clanek, je to uz na pul v rukou bozich. To ze clanek zacne plynovat se muze stat i nenadale, ten proces se sam nezabrzdi. Muzeme se dohadovat o pravdepodobnosti.

Z vyse uvedeneho tedy budu rad, kdyz baterky budou v naprosto odděleném prostoru, pokud budu mit moznost volby.

Na tom se shodneme?

[JirkaE]

Za mňa, ak už chcete stavať samostatnú miestnosť pre baterky, tak bez piesku a bez vody. Presne ako píše Valdano, čo keď sa to spustí omylom...

Pokud bych zvolil tuto variantu, tak se odpojí FV a baterky a místnost začne větrat - nic víc se nestane.
Pokud to bude při dovolený, tak maximálně dojde ke škodám v lednici a mražáku ale snad nic víc.
Barák zůstane stát a nebude hořet.
Dostanu echo na mobil a někoho tam pošlu kouknout

[Valdano]

Viděl jsem protipožární systém kde u stropu haly byly lasery a jakmile se zakouřilo tak se něco stalo. To už nevím co ale to je věcí toho objektu.
To mě vede k úvaze. Použít i teplotní čidla... Jako prevence čidla na všech článcích a vypínat od vetšího rozdílu teplot. Vzhledem k tomu že je silně nepravděpodobné že by se to někdy uvedlo v činnost naostro. Tak 2x ročně revize (myslím jako kontrola tvůrcem) a zkouška.

Běžně se používají spíš detektory kouře v kombinaci s detektorem plynu v daném případě vodíku. Je také třeba pamatovat na to, že detektory vyžadují kontroly a obvykle jednou ročně se dělá test u detektoru plynu kalibračním plynem. Teplotní čidla na vývodech každého článku jsou vhodné, ale je k tomu potřeba vhodná BMS, která to podporuje případně samostatné měření teploty jednotlivých článků s aktivací vhodného systému něco jako EPS, protože jak už jsem v předchozí části tématu zmínil, zdaleka ne každá BMS podporuje připojení většího množství teplotních senzorů.

[Valdano]

budu rad, kdyz baterky budou v naprosto odděleném prostoru, pokud budu mit moznost volby.

Minimálně BMS by měla být co nejblíže tedy zřejmě ve stejném prostoru s články. Měnič může být dál cca o pár metrů, ale také není vhodné mít ho zas moc daleko od baterie. Takže dvě kobky nebo dva oddělené prostory blízko u sebe. V jednom prostoru články s BMS a v druhém měnič atd.

[eman]

Já nad stavbou jakési kobky vůbec neuvažuji. V dnešní době je to investice ve stovkách tisíc, ikdyž to bude člověk stavět sám. O promrhaném času nemluvě.
Jako nejrychlejší a nejsnadnější cestu vidím box z 20mm cetris + 50-100mm XPS. Bedny s baterkama bych umístil na kuličkové výsuvy, aby se dali vysunout z boxu a pracovat nanich nebo v případě problému hasit. Mezi baterkama by byla přepážka z cetrisu.

Havarijní ventilace znamená použít ventilátory do výbušného prostředí a nevím jak citlivé jsou ty senzory vodíku.
Možná použiju spíš mechanické odjištění plynových vzpěr, které by zvedli vrchní část boxu. Ale to už vymýšlím pěkné blbosti.

[Valdano]

nevím jak citlivé jsou ty senzory vodíku

Není to žádné "pouťové zboží" z Aliexpressu, ale solidní průmyslové detektory. Nedílnou součástí každého balení detektoru je i kalibrační protokol. V práci verze těchto detektorů pro zemní plyn dáváme na zakázky do plynových kotelen, kde je to nařízeno normou. Jednou až dvakrát ročně se dělají testy kalibračním plynem a v případě potřeby se posílají na překalibrování.