Paralelna prevadzka Axpert King 3KVA

[s0m3body]

Zdravim,

uvazujem nad kupou druheho Axpert King 3KVA pre paralelnu prevadzku, 24V system. Axpert King 3KVA ma spotrebu od 60W naprazdno, az po nejakych odhadom 100-120W pri zatazeniach nad 2000W. Ako je to v pripade paralelnej prevadzky tohto menica? Bude to znamenat 2x60W naprazdno? 24/7? To by som asi zacal uvazovat a prechode na 5000VA Victron, hoc je to velka investicia. Alebo by pri nizsich zatazeniach pracoval iba jeden menic, druhy sa zapinal iba v pripade potreby?

S pozdravom,
Martin

[Majkl]

Druhý King v paralelním zapojení se sám nevypne, takže ano, znamená to 2 násobnou vlastní spotřebu, ALE vypínání, respektive zapínání druhého při vyšší zátěži se dá snadno udělat externě. Stačí v propojovacím kabelu k displeji najít hnědej drát. Jeho přerušením se vypíná invertor. Takže tam stačí dát relátko a jeho spínání řídit. V nejjednodušším případě proudovým relé, případně nějakým nadřazeným systémem chytré domácnosti (home assistant), pokud ho používáš.

[s0m3body]

Dovod kvoli ktoremu uvazujem nad dokupenim druheho Kinga su prudove spicky - napajam dve mensie tepelne cerpadla a obcas (raz za mesiac) sa rozhodnu ist naplno obe naraz, co jeden King neda. Ked je dostupna distribucna siet, prepina. No a ked nie je (co sa stava casto), vypne sa. Jedno cerpadlo samostatne da bez problemov, takze vychadzam z toho, ze dva paralelne pracujuce Kingy by tie dve cerpadla mali dat. Kontrolovat inverter na jednom z nich by nebol problem, avsak tie prudove spicky sa nedaju predpovedat. Bezim na Zigbee a to spinanie bude mat opozdenie, aj stovky ms. A to je vela.

Pre Kinga hovori fakt, ze jedneho uz mam, no a mat jednu silnejsiu fazu je praktickejsie vzhladom k tomu ze na nej nie su len tie dve cerpadla, ale aj dalsie zariadenia, hoc s nizkou spotrebou (routre, kamery, atd...). Ked vsak pozeram spotrebu Victorn menicov, tak hybridny Multiplus-II GX 24V 3000VA ma udavanu 13W, a Multiplus C 24V 3000VA dokonca len 3-8W. To je v zime zasadny rozdiel! Ceny su samozrejme tiez niekde inde, v pripade ostrovnej prevadzky si vsak za ziadne peniaze chybajucu energiu nedokupim, nedoveziem Tak nejak mi z toho vychadza ponechat Kinga ako MPPT nabijacku schopnu obsluzit nejake to mnozstvo panelov, popripade ho naznaceny sposobom zapinat v pripade dostatku slnka, a vyhladovo prejst na Victron.

Uz to zacina byt off-topic, ale skusim -> dve otazky:

1. 2x Multiplus 24V 3000VA mi podla parametrov da vyssi vykon nez 1x Multiplus 24V 5000VA, za menej penazi, a vlastna spotreba bude vyssia iba o par jednotiek W. Aky by mohol byt dovod ist do 5000VA?

2. Nejake odporucenia na inu znacku, ktoru by som mal zahrnut do svojich uvah?

[cipis]

Muzes zkusit to druhe cerpadlo odpinat proudovym rele. Tj. kdyz uz bude proud do zatezi blizky vypnuti menice, tak tim proudovym rele odpojis druhe cerpadlo, takze nemuze dojit k pretizeni.

Jestli uz chces pridat ci prechazet na Victron, tak velice durazne zvaz prechod na 48 V. Pokud mas olovo a v poctu delitelnem 4, tak ten prechod u baterek tak bolet nebude. A ceny 48V Multaku jsou nekde jinde.

U dvou MP muzes jet bud paralelne (ale to musi bezet furt a pri poruse jednoho nejede nic) anebo v serii, kde si muzes pripadne hrat s pripinanim jednoho jako generator nebo vyuzivat powerassist. Mozna ve tvem pripade by sepnuti prvniho cerpadla nakoplo ten druhy MP, aby byl vykon i pro druhe cerpadlo, a bylo by to asi nejlepsi pro volnobeznou spotrebu. Tech reseni je vic.
Nejlepsi by bylo MP 5kVA 48V :⁠-⁠)

[rva]

Jde o to, jak moc si stím chceš hrát. Victroj je značka, tak tam máš podporu silného výrobce. Alei u noname zařízení můžeš zajistit paralelní provoz, kdy se další měniče zapojují dle spotřeby domácnosti a tedy jejich volnoběžná spotřeba tak nevadí. Tady vidíš jak aktuálně běžely 3 paralelní měniče:

automatické zapínání paralelních měničů dle spotřeby domu.png (27.52 KiB) Zobrazeno 1138 x

[s0m3body]

cipis:

Prechod na 48V som zvazoval uz niekolkokrat a doteraz vzdy zamietol, lebo:

• mam niekolko zariadeni napajanych priamo 24V, tie by potom museli ist cez (dalsi) menic

• baterie mam dohromady pod 6 BMS-kami (24V), ktore by sa samozrejme dali zapajat do serie ale musel by som dodatocne riesit ich balansovanie, alebo by som ich musel vymenit, ale...:

Tema 'baterie' je pre mna asi ten najzasadnejsi problem. Mam vcelku dobry pristup k relativne zachovalym 100Ah clankom (vacsinou s efektivnou kapacitou okolo 85-90Ah), z ktorych som si vyskladal uz 3x 24V100Ah baterie. 24V je asi tak to maximum, co 'na kolene' dam, resp. na co si trufam. Ci uz co sa tyka samotnej konstrukcie baterie (bodove zvary, 8 clankov vs 16 clankov), ale aj manipulacie s bateriami (18kg vs 30+kg).

Kedze nebudem potrebovat vacsi vykon nez mi daju dva 3000VA menice, ale dajme tomu ze raz budu tri, prudovo to tie baterie bez problemov zvladnu. Priplatim si za menice (700e za 48V3000VA voci 1000e za 24V3000VA) a trochu hrubsich kablov. Je to to jedine, co ziskam prechodom na 48V? To mi za cenu, ze bateria uz nebude mat 18kg ale cez 30kg, asi nestoji... A predsa len, i ked 48V je "stale len" 48V, riziko pri manipulacii je vyssie. Hlavne pri podomacky urobenom systeme, ktory sa stale meni a rozsiruje.

Alebo v com este vidis dalsie vyhody prechodu na 48V system?

K Victronom by som mal este takuto otazku - ma zmysel uvazovat nad Multiplus C? Su naozaj o tolko robustnejsie? Alebo ist do Multiplus-II a usetrit par korun?


rva:

Co mas presne na mysli pod "Alei u noname zařízení můžeš zajistit paralelní provoz,"? Spinanie "externe", prudovym rele? Oneskorenie prudoveho rele plus cas nabehu menica predsa nezachrani prudovu spicku, ktora sposobi vypnutie menica, ak je na celu zataz sam... To by som musel tepelne cerpadlo takisto spinat externe (momentalne to nechavam na cerpadlach samotnych) a pripajat druhy menic predom, to uz sa opat zacina komplikovat...

[gold1]

Druhý King v paralelním zapojení se sám nevypne, takže ano, znamená to 2 násobnou vlastní spotřebu, ALE vypínání, respektive zapínání druhého při vyšší zátěži se dá snadno udělat externě. Stačí v propojovacím kabelu k displeji najít hnědej drát. Jeho přerušením se vypíná invertor. Takže tam stačí dát relátko a jeho spínání řídit. V nejjednodušším případě proudovým relé, případně nějakým nadřazeným systémem chytré domácnosti (home assistant), pokud ho používáš.

Tak nevim jestli mi vice nez 2 roky neco neunika nebo jsem nezaspal pri vyucovani.Jestlize mam 2 Kingy 48/5000 v paralelnim zapojeni,tak mohu ten Slave vypnout aniz by to hodilo nejakou chybu???V lete bych to neresil,ale v dobach nedostatku slunecniho svitu by to byla nezanedbatelna uspora.

[rva]

U paralelních měničů je celkem běžné, že si některý vypnu (vypnu teda jen jeho měnič, k baterii musí být připojený) a ty zbylé převezmou jeho funkci. Dokonce mohu takto vypnout i ten, který hraje funkci "master" a po něm tuto roli převezme některý jiný. Dělá se to právě kvůli úspoře na "volnoběžné" spotřebě.
Samozřejmě, že další měnič nezapínám na poslední chvíli, protože riskuji, že by ten běžící byl přetížen. Je na každém, jakým způsobem a jaké si nastaví podmínky. U mých 5 kW měničů je podmínka pro spuštění druhého:

a třetího:

Současně s tím se spustí časovač a teprve po jeho uplynutí se nepotřebný měnič může vypnout. Aby například trouba, která se v 15 s intervalech zapíná a vypíná, nezpůsobovala střídavé krátkodobé zapínání a vypínání měniče.
Zapínání mám konzervativní, nechci měniče dlouhodobě drtit na vysoký výkon a zkracovat tak jejich životnost.
Typický příkon tepelných spotřebičů v kuchyni:

Jo a jak ty měniče automaticky spínat? Já jsem si vyvedl kablík od kontaktů vypínače u daných měničů. Jsou připojené na kontakty smart relátka a takto měniče zapínám.

[Majkl]

rva byl rychlejší

Já mám nastaveno spínání druhého měniče při zátěži 2,5 a třetí statuje při 7,5kW. Timeout pro trojku 15 a dvojku 20 minut. Jedničku na relátku vůbec nemám. Nechci riskovat, že při nějaké chybě v ovládání vypnu všechny najednou
Ještě poznámka k relátkům. Doporučuji použít vždy NC kontakt, aby při poruše napájení ovládání měniče raději (zbytečně) zapnuly, než opačně

[s0m3body]

rva, Majkl: Rad by som sa spytal na konkretny HW ktorym riesite sledovanie spotreby a zopnutie dalsieho menica. Ide mi hlavne o rychlost odozvy, cas medzi zapnutim nejakeho spotrebica a naslednym zapnutim druheho (dalsieho) menica, ktory vase riesenie dosahuje. Mate nejaky prehlad ako dlho to trva? Mate tam aj nejaku programovatelnu kompnentu, a teraz nemyslim iba programovanie prudu ci casoveho oneskorenia vypnutia, ale realne programovanie (skriptovanie, C, cokolvek). Moj monitoring je postaveny na Zigbee zariadeniach a doba za ktoru sa riadiaci element dozvie o zvysenej spotrebe je radovo jednotky sekund.

V pripade tepelnych cerpadiel sa sanca paralelneho zapnutia oboch z nich prudko zvysuje v zime (logicky), co je zaroven prave obdobie, kedy hra zvysena spotreba druheho menica dost zasadnu rolu. Takze by to spinanie malo signifikantne redukovat cas po ktory bezi druhy menic 'zbytocne'.

Premyslal som nad heuristikami ako meranie casov medzi automatickymi zapnutiami tepelnych cerpadiel a nasledne zapinanie druheho menica po polovici ci dvoch tretinach posledneho intervalu, popripade nejak spriemerovanych poslednych intervalov, pripadne aj v zavislosti od vyvoja vonkajsej teploty, atd... ale rule-based je to taky hodne kostrbaty pristup. Zatial nemam dostatok dat skusit na to naucit NN, mozno po dalsej zime...

[rva]

Výkon měničů sleduje Shelly EM. Má 2 nacvakávací měřící cívky, jednou měřím výkon měničů a druhou (případnou) dodávku od distributora do měničů.
Shelly je spolehlivé. Cívky mají výhodu odolnosti vůči vysokým nadproudům (např. zkrat někde v baráku). A četnost vyčítání je pro regulaci dostatečná:

Zpoždění signálu jsem nemusel řešit, tak ho neznám.
Vše jde do Home assistant, kde se s tím dá dělat všechno možné. A celá automatizace?
Tady jsem to nacvakal v integrovaném editoru automatizací v HA, kde to vypadá takto:

Popřípadě když přepnu do "programování" v yaml, tak takto:

Kód: Vybrat vše

alias: Měnič_2_ON
description: Pokud výkon překročí 7000W, zapne se okamžitě další měnič
trigger:
  - platform: numeric_state
    entity_id: sensor.vystup_menice_power
    above: 7000
    for:
      hours: 0
      minutes: 0
      seconds: 2
condition: []
action:
  - metadata: {}
    data: {}
    target:
      entity_id:
        - switch.4_433_switch_1
        - switch.dingtian_relay13756_switch1
    action: switch.turn_on
  - data: {}
    target:
      entity_id:
        - timer.powerbelow7000w
        - timer.powerbelow2500w
    action: timer.start
mode: restart

Vlastní HA mi teď běhá na NAS Synology, předtím jsem to měl na raspberry pi:

[Majkl]

Já to mám rozdělené. Druhý měnič zapíná LK3 svým integrovaným relátkem. Třetí pak Home assistant stejně jako u rva. Vysvětlím proč. LK3 je nainstalovaný přímo u měničů a je napájený DC z baterky elektrárny = jeho správné fungování není závislé na funkční vnitřní LAN / WIFi síti ani na 220V napájení = maximální šance, že bude vždy fungovat. Lepší spolehlivost už by se dala dosáhnout jen s opravdovým průmyslovým PLC.
HA mám nainstalovaný na Synology stejně jako rva. Takže třetí měnič se sepne jen když vše (vnitřní síť, Synlogy NAS a docker s HA, atd.) funguje jak má. Na druhou stranu č.3 upotřebím jen když nabíjím e-auto a to bez funkční vnitřní sítě na vyšší než dafoultně nastavený 2kw výkon nejde, protože NodeRed který výkon nabíjení podle momentální FV výroby řídí jede taky v dockeru na NASu.

Rychlost startu invertoru je různá podle toho, jestli svítí - je zapnuté MPTT a pak je to 2-3s, nebo z baterky. Pak je to kompletní start celé krabice a ten trvá 5-8s(?).

[gold1]

Diky za vysvetleni.Pro mne je objev uz to,ze muzu jeden menic vypnout.Dnes jsem to uspesne vyzkousel.HA je bohuzel nad moje sily,takze se spokojim s ovladanim pres proudove rele a na noc nejaky casovac.

[rva]

HA byl před 2 roky i nad mé síly. Ale jeden člen tady pořádal školení jak na to a dle jeho návodu jsem vše potřebné zprovoznil a pak už to šlo postupně stále lépe. Začíná to na viewtopic.php?t=9436

[jova]

Já druhý měnič zapínám/vypínám tímhle obvodem. Mám měniče 2 x 5,5kW a trimrem na vstupu jsem nastavil zapínací hodnotu cca 2,5kW. Druhý měnič se vypne, pokud odběr poklesne pod těch 2,5kW, po dobu delší než cca 10 minut.

[gold1]

ALE vypínání, respektive zapínání druhého při vyšší zátěži se dá snadno udělat externě. Stačí v propojovacím kabelu k displeji najít hnědej drát. Jeho přerušením se vypíná invertor.

Tak jsem vcera poprve po sezone vypnul menice a tim padem jsem se dostal k demontazi kabelu od displeje.Fotky prikladam.Jestli to chapu dobre,tak staci prerusit vodic na obrazku uplne vpravo-hnedy a pridelat nejake ovladani???Klasicky sitovy kabel je propojen stejne,akorat jsou vodice jinych barev.

[Majkl]

jj přesně tak.

[gold1]

Diky!

[gold1]

Tak jsem si udelal o vikendu cas a vykuchal jsem ten kabel od displeje.Vypinani hnedym dratem funguje bezchybne.Propojiljsem to pres Shelly plus1 na kontakty 0 a I abych mohl Axperta zapinat/vypinat i kdyz nejsem doma.No a jak na to tak koukam,tak jsem si uvedomil,ze kdyz bude FVE vypnuta a vypadne DS,tak vlastne nic nespusti elektrarnu,protoze Shelly i wifina budou bez proudu.Kdybych na privodu DS zapojil rele NC a kontakty paralelne s tim Shelly rovnez na hnedy drat,tak by to melo pri vypadku DS automaticky spustit Axperta at je Shelly v tu chvili v jakemkoliv stavu.Nebo je to ptakovina,ktera nebude fungovat???Stykacomat mam nastaven tak,ze pri spusteni Axperta automaticky prepne na FVE,takze by v takovem pripade byl barak cca do 10-15 vterin opet pod proudem.

[Pawel]

Já druhý měnič zapínám/vypínám tímhle obvodem. Mám měniče 2 x 5,5kW a trimrem na vstupu jsem nastavil zapínací hodnotu cca 2,5kW. Druhý měnič se vypne, pokud odběr poklesne pod těch 2,5kW, po dobu delší než cca 10 minut.spínač.jpg

Můžu poprosit ještě nějaké informace? Jaká je použitá měřící cívka a typ prvního tranzistoru. Máte to postavené na čem?
Díky.