Paralelní spojování nestejných akumulátorů

[Franta2776]

Ta lycna prostor té svorky po přitaženi krásně vyplní ani při 200A se nic nehřeje.A větší proud budu zkoušet,ale až na jaře.Podle mě 300-400A bez problémů snese.

[bokser01]

A nebude to kontraproduktivní?

S dutinkou to bude mít malý kontakt u tak tlustých kabelů, ty svorky jsou konstruovány na kabely bez dutinek.

Taky je mám doma v takové odpojovači bez dutinek vodiče 25mm2 a když to viděl elektrikář tak říkal že to tam bez dutinek nemá co dělat

[glottis]

A nebude to kontraproduktivní?

S dutinkou to bude mít malý kontakt u tak tlustých kabelů, ty svorky jsou konstruovány na kabely bez dutinek.

Nebude, dutinka je tak měkká že ji svorka i licnou rozmačká do tvaru svorky.

[bokser01]

jj přesně tak, tyto svorky jsou navíc dost robustní, takže se dutinka krásně rozmáčkne a má to parádní kontakt.

[Soban]

Nerozmáčkne - vlastní zkušenost - fakt do těchto svorek to chce bez dutinek, obzvláště jak tam dáváš 2x25mm2......

Aby se to rozmáčklo nemá to takovou sílu je to prostě velká plocha - zničíš šroub jak se to budeš snažit dotáhnout.

[mapo]

Měl bych dotaz k původnímu tématu tohoto vlákna a to paralelní spojení nestejných akumulátorů. Mám v plánu spojit 8ks AGM 12V baterek s kapacitou cca 90Ah a k tomu možná ještě dalších 8ks AGM 28Ah. Akumulátory jsou různého stáří, ale dané kapacity mají přibližně stejný vnitřní odpor. Nicméně i když jsou podle katalogu stavěné na 12let v UPS, tak předpokládám, že jejich kondice už nebude úplně v pohodě. Jde mi tedy především o zamezení přetokům proudu mezi jednotlivými bateriemi (kvůli různému samovybíjení a "tvrdosti" baterií) a to i kdybych použil jen tu jednu sadu 8ks stejných kapacit. A taky samozřejmě o bezpečnost při zkratu článku v jedné z baterií. Celkový maximální proud z regulátoru bude teoreticky 40A (v reálu počítám tak s 30A) což bude cca 5A na baterku a celkový proud do střídače bude ve špičce cca 80A ale běžný provoz kolem 16A což ve špičce dělá cca 10A na baterku a za bežného provozu jen 2A. Uvažuji proto řešení s MOSFetem v podobě ideální diody (nominál asi 20A?) a to tak, že plus z regulátoru půjde přes tuto "diodu" na plus baterie a poté plus z této baterie opět přes "diodu" na plus střídače. To bude na každé baterce. Nechci použít klasickou shotkyho diodu kvůli úbytku. Předpokládám, že pojistka ke každé baterii už je zbytečná, protože i kdyby šla jedna baterie úplně do zkratu, tak mezi bateriemi díky "diodám" nepoteče nic a jediné k čemu dojde, že regulátor půjde do omezení do této jedné baterie. Baterie chci propojit do kvězdy, tj. všechny baterie stejně dlouhými dráty do jednoho místa k regulátoru a opět stejnými dráty ke střídači. Co toto řešení nepřinese, pokud bude jedna baterie v super kondici oproti osataním, tak bude střídač napájet primárně ona, dokud neklesne napětí na srovnatelné s ostatníma. Můj dotaz tedy je, jestli tohle řešení dává smysl vzhledem k tomu zamezení přetoku mezi bateriemi a taky k té bezpečnosti, nebo to nemám řešit a použít jen pojistku ke každé baterii. Cena "ideální diody" je cca srovnatelná s pojistkou s pouzdrem, takže o cenu moc nejde, spíše jestli to má vůbec reálný přínos. Jen pro upřesnění, spotřebič bude primárně lednice. Takže co pár minut cca 100W a pak delší pauza, takže z baterií v podstatě půjde jen napájení střídače.

[Soban]

Hovadina!

Prostě každá baterka vlastní pojistku a vše spojeno paralelně.

[mapo]

A má to nějaký technický, nebo jiný důvod, proč je to "hovadina"?

[Soban]

Proč to dělat komplikovaně když to de jednoduše....

[betmen]

A má to nějaký technický, nebo jiný důvod, proč je to "hovadina"?

má to dovod.
kazda bateria ma byt istena samocinnym odpojenim v pripade poruchoveho prudu (skratu), co prerazeny FET v pripade poruchy (na vedeni, alebo samotnej jednej baterii) nesplna.
ziadny vyrobca nikdy nebude garantovat, ze v pripade jeho prerazenia nastane nekonecny odpor v danom polovodici, vacsinou pri velkych prudoch, vznikne nulovy odpor roztavenim všetkého co je v puzdre a sirenim poruchoveho prudu dalej...
preto sa dava poistka/DC istic.

[mapo]

Díky za odpověď. Rozumím, že jištění je tedy nutné. A co ohledně těch zbytečných toků proudů z jedné baterie do druhé? Pojistka sama o sobě nevyřeší nestejnost baterií a pokud budou některé horší, než jiné, tak ty lepší budou pořád dotovat ty horší až ty lepší vcelku rychle degradují na ty horší. Stejně tak při nabíjení. Odpor pojistky je větší než přechodové odpory spojů a vední, takže pojistka vyřeší rozdělení proudů při nabíjení/vybíjení, ale nevyřeší nestejnou kapacitu a "tvrdost" akumulátorů. To by řešily ty mosfety, ne? Jen připomínám, že jde o paralelním spojení deseti a možná až dvaceti akumulátorů.

[Kostěj]

Stejné napětí na všech baterkách je přece žádoucí stav, tak proč je nespojit natvrdo, jen přes pojistky?
A že bude baterka s menším vnitřním odporem dávat víc proudu, to je taky v pořádku. Jak jinak by to mělo být?
A že baterka s větším odporem při malém odběru předá náboj do té tvrdší (tvrdá baterka při velkém odběru odevzdala víc náboje), to je taky dobře, nebo ne? Nějaké oddělovací diody mi nedávají smysl.
Spíš se mi zdá vhodnější použití obyčejných olověných baterií, kde se dá občasným "převařením" baterky napěťově srovnat na 100% nabití jen za cenu dolití destilky. Tady bych se bál, že mi jednotlivé články budou postupně odcházet, každý článek má samovybíjení maličko jiné. U LiFePo to řeší balancery, tady se to řeší jak?

[Soban]

Tak u olova se to taky dá řešit balancery ovšem většinou nemáš přístup k jednotlivým článkům tak pak jedině tím že bude nějaký článek víc vařit a doliješ destilku (tak se to běžně řeší) - tím se to taky vyrovná, ovšem to jde pouze jak je tam tekutý elektrolit a jde dolít......

Jinak dnes řešit olovo je blbost pokud ho nemáš za cenu olova......