Axpert

[marsal64]

Ještě jeden non-Axpert dotaz: mají nějaké jiné značky regulátorů než má Axpert možnost takovéto cvičení nedělat, tj. mají takové měření "v sobě"?

[kybos]

Kybosi, mohl bys prosím napsat něco více o těch "dynamických" charakteristikách LiFePo?
Uvažuji, že teoreticky by šlo změřit aktuální vnitřní odpor baterky za provozu a od toho odvodit nastavení dobíjecího proudu bez nutnosti použít umělou zátěž, pokud zrovna vytěžovat nechci:
1. Změřím aktuální napětí a proud baterky
2. Zatížím krátkodobě baterku topnou spirálou, bojlerem, ap.
(Edit: Potřebnou změnu proudu pro měření při nabíjení by šlo zřejmě zajistit i elegantněji: dynamickým přestavením hodnoty nabíjecího proudu Axperta)
3. Změřím rozdíl napětí a proudu, vypočítám vnitřní odpor, vypnu zátěž, upravím případně nabíjecí proud

Je to takto reálné? No a pokud ano, jak by mělo tedy měření být rychlé/pomalé, "aby se mohly zanedbat dynamické charakteristiky článku", jak jsi psal?

Díky.

Jistě sis všimnul, že při skokovém zatížení (odlehčení) LiFePO článku se svorkové napětí nezmění okamžitě a střelhbitě na novou kvazistacionární hodnotu, ale mění se po určité křivce dané elektrochemickou přechodovou charakteristikou soustavy. Vysvětluji si to tak, že chemické děje v článku mají konečnou rychlost a nějakou chvíli trvá než koncentrace iontů naroste (nebo poklesne) na nový ustálený stav. Těch vlivů tam bude určitě víc a dynamické jevy by si zasloužily detailní vědecký rozbor. Jako starý praktik bych se ale nenimral v detailech a provedl bych měření přechodové charakteristiky v typických podmínkách (SOC v rozsahu 80 až 100%, hodnota změny zatěžovacího proudu ve velikosti předpokládané zátěže - boiler). Z průběhu přechodové charakteristiky bych odhadl hledanou časovou konstantu pro potřebnou přesnost měření. U LiFePO jsem to ještě neměřil, ale u olova, kde jsem tímto způsobem vyhodnocoval vnitřní odpor článků jsem to odhadl na několik vteřin (pak už se hodnota svorkového napětí příliš neměnila). Stačí najít čas, kdy diference oproti ustálené hodnotě klesne pod rozlišovací hodnotu (případně chybu) měření svorkového napětí. Z praktického hlediska bude asi lepší provést měření vnitřního odporu opakovaně a hodnoty průměrovat například vlečeným průměrem, jelikož nepředpokládám, že bude možno zajistit, aby se do daného měřícího intervalu nedostaly změny zátěže od ostatních náhodně připojovaných spotřebičů.
P.S: Dalo by se předpokládat, že pokud v reálné situaci připojením zátěže nastane změna orientace proudu do článku, bude potřebná doba ustálení delší.

[marsal64]

Prima, díky! Nu, pokud někdo jiný měl v tomto směru nějaké reálné zkušenosti, ať se prosím podělí .

[rva]

Za základ považuji znalost SOC. A dle toho pak s předstihem zapínám vytěžovače - tedy v létě už při 50% SOC, v zimě až od 90% SOC. Články jsou nahoře srovnané díky přelévacím balancerům (od Mandy).
Pokud nechodím s SOC moc dolů (pod 20%), tak zůstávají srovnané. Kdybych chodil moc dolů, na nejslabším by už klesalo napětí a dopoval by se (pro mě zbytečně) z ostatních článků a následně by pak nebyl nahoře srovnán. Ten nejslabší tak jednou ročně doplním nějakým menším paralelním článkem a po čase se ukáže, jestli už není nejslabší.
Nesnažím se do článků dostat poslední elektron a ani je držet dlouho plně nabité, protože to negativně ovlivňuje životnost. Regulátory jsou nastavené tak, že napětí na baterce nepřekročí 54.3 V.
Klasické balancéry (paliče na 3.6V) na článcích zůstávají, ale nemají co na práci.

[marsal64]

Za základ považuji znalost SOC. A dle toho pak s předstihem zapínám vytěžovače.

Díky, to asi bude opravdu ten základní přístup: Axperta bychom uřídili "chytřeji" i bez vytěžovače a třeba se k tomu dostanu. Ale: třeba já mám na baterkách další dva regulátory a MakeSkyBlue uřídit tomto chytřejším způsobem už neumím.
Opravdu by mne zajímalo, jak toto vše dělají dražší regulátory.

[kybos]

Sice nevím, jak to dělají ty nejdražší regulátory ale já jsem někde ve střední cenové třídě (Tristar) zneužil teplotní senzor původně určený k teplotní kompenzaci napětí olověných baterií takovým způsobem, že jsem jej tepelně připojil ke společnému chladiči balancérů LiFePO a nastavil jsem poněkud strmou kompenzaci nabíjecího napětí na teplotě. Za studena mám Tristary (bulk) nastavené na 3,45 V/ na článek (pro 25°C) ale balancéry mám nastavené tak, že už při 3,40 V mají balanční proud přes 4A, což notně ohřívá chladič (bez nuceného oběhu vzduchu). Tím mám uzavřenou termickou zpětnou vazbu, která udržuje nabíjecí proud v příslušných mezích. Baterie jsou připojeny čtyřdrátově a tak jsou kompenzovány úbytky na přívodech a jistících prvcích.

[marko250]

Projel jsem to tady celé,ale zajímají mě realné zkušenosti z 3f nasazení Axpertu.Kolega potřebuje vykrýt aoutodílnu s domem,3x21A to tahá bez výpadku.Takže 3x 5000W/48V je jedno jestli LV/HV pole,ale přikláním se k LV kvůli nesourodosti panelů,čili klasika MPPT 60>115V.Provoz vidím na jistotu SBU,ale milejší by byl s přícucem,což už deklasuje všechny krom kinga,ať nejsou přetoky díky trojí konverzi DC/AC/DC.Ale tento režim nemusí být brán v zřetel,protože si myslím,že zkonzumuje více energie,než klasické bypase přepnutí,když dojde baterka.
Vy co máte kinga ,zkoušeli jste tu účinnost s přicucnutím,ukáže se něco v ICC,nebo jinak měřeno?Ta spotřeba 65>70W je konečná v SBU módu,nedosáhl někdo vylepšení?
Jaký typ tedy nejlíp použít na 3f,když se nebude cucat z DS a pojede to vždy v SBU? Panely budou do 9kWp bez zastínění,ale špatný sklon od země na zimní provoz jen 25°.
Výborné je ,že ta hlavní spotřeba probíhá od 8:00>17:00hod.Tak který z těch momentálně nabízených modelů na netu použít,asi nej je účinnost a vlastní spotřeba měniče.

[xmasin]

Mám Kinga a dělal jsem měření účinnosti pro různé zátěže, zatím bez připojených panelů. V podstatě to vycházelo tak, že při připojené DS a braní výkonu z ní měl King vlastní režiji, po odečtení udržovacího výkonu baterie, zhruba takto:

Zátěž 0W režije 65W
zátěž 0 - 250W režije 65W
zátěž 250 - 1000W režije 75W
zátěž 1000 - 1500W režije 100W
zátěž 1500 - 2000W režije 125W
zátěž 2000 - 3000W režije 150W

Pokud jsem jel z baterie, tak to vypadalo takto:
Zátěž 0W režije 52W
zátěž 0 - 250W režije 53W
zátěž 250 - 1000W režije 55W
zátěž 1000 - 1500W režije 95W
zátěž 1500 - 2000W režije 210W

Víc jsem nedokázal změřit, protože mám prozatím jen 10A jisitč za Kingem. K měření byly použiti dva Modbus elektroměry jeden před a jeden za Kingem a pro měření baterie BMV-700.

[hurvayz]

No to je docela dost..

[xmasin]

Málo to není. U vyšších výkonu bych spotřebu přičetl dvěma větrákům, které se rozjely na plný výkon.

[Vitek]

Je to možné, aktivní chlazení něco vezme. No divejte... pokud někomu na plný výkon přijde 200W moc, dejte si na střechu o jeden panel vic a nebo rovnou o jeden string a jste uplně v pohodě.... řešit ventilační ztráty je zbytečný protože s tim stejně nic neuděláte. stejně tak otáčet ventilátory uvnitř protože se někomu nezdá že teplý vzduch muže běžet dolu.

řeším to tak že dám o jeden nebo 2 stringy více a jsem v pohodě.

[Matess]

Muze se to zdat nicmoc, ale je to 90,5% ucinnost u 2000W a 94,8% ucinnost pri 1000W. U vysokych vykonu uz udela slusnou ztratu i DC vedeni.

[vlkazajac]

Je to možné, aktivní chlazení něco vezme. No divejte... pokud někomu na plný výkon přijde 200W moc, dejte si na střechu o jeden panel vic a nebo rovnou o jeden string a jste uplně v pohodě.... řešit ventilační ztráty je zbytečný protože s tim stejně nic neuděláte. stejně tak otáčet ventilátory uvnitř protože se někomu nezdá že teplý vzduch muže běžet dolu.

řeším to tak že dám o jeden nebo 2 stringy více a jsem v pohodě.

по-русски ?

Niet sporu, ak je to v lete a s DS.

Na ostrove je to špatná rada.

[vlkazajac]

Mimochodom, divím sa, že zatiaľ sa až na jednu známu výnimku neobjavila úprava Axperta s pomalobežnými väčšími vetrákmi. Ten randál vás musí predsa štvať.

[marko250]

A jiný typ třeba MS je na tom jak,máte někdo? Jde o to že budou tři a 3x65W v zimě kdy má pitomý sklon střechy se za celý den projeví dost.Úprava větráků za větší,nebo otočení směru foukání je samozřejmě možná,na kolik V ty větráky jsou,na napětí AKU?

[hurvayz]

Ale jo, někdo se přece našel. Já jsem ventilátory vyměnil a otočil. Hlásná trouba hlásí, že zvuk z TM již nevychází.

[zbek]

jaky jsi tam dal?

[NOPARasito]

Ale jo, někdo se přece našel. Já jsem ventilátory vyměnil a otočil. Hlásná trouba hlásí, že zvuk z TM již nevychází.

Pokud to mas v obytnem prostoru asi to nutnost je ztisit, ale pokud je mimo, neni potreba zas hrotit.
Kazdopadne jak rikal "Jenpockej" ostrov je o setreni, ale taky o kWp.
Ja mam zkusenost, mala elektrarna velke problemy.
Velka elektrarna male problemy.

[NOPARasito]

Je to možné, aktivní chlazení něco vezme. No divejte... pokud někomu na plný výkon přijde 200W moc, dejte si na střechu o jeden panel vic a nebo rovnou o jeden string a jste uplně v pohodě.... řešit ventilační ztráty je zbytečný protože s tim stejně nic neuděláte. stejně tak otáčet ventilátory uvnitř protože se někomu nezdá že teplý vzduch muže běžet dolu.

řeším to tak že dám o jeden nebo 2 stringy více a jsem v pohodě.

S otocenim ventilatoru toho na YouTube najdes dost.
Problemy meli hlavne, ti, co to meli i v teplych mistech nejen s hlukem, ale i prehrivanim.

[hurvayz]

jaky jsi tam dal?

Jak ho otevřu mrknu. Já si bral 4 typy abych pozkoušel, které budou mít přijatelný hluk a dobrý tah. Výhoda je, že takto proudí čerstvý vzduch přímo na výkonové prvky až pak vyfukuje vrchem kolem MPPT reglu, který hřeje až valí hodně slunka. To je jiný fičák, než při stand. montáži. Já měnil desku, záruku jsem tedy nemusel řešit. Ale je to každého na vlastním uvážení.