Axpert

[dumi]

Ja nabijim.napetim 3,45v/clanek a jakmile.klesne produ temer na nulu beru jako.nabito. on postupne klesa az treba na 1A (u 100Ah clanku) to povazuji za nabity stav a snizuji napeti na regulatoru na 3,3V/clanek

[kybos]

Začínám rozumět, teď mi to konečně zapadá i do toho, co psal kiwi .
Jinak, pro kiwiho: ano, měřím každých cca 10 ms, jak Foxtrot dá.

Měření SOC je velmi orientační. Jelikož se jedná o integrační měření, kdy se integruje relativně dlouhou dobu a navíc ne příliš přesné vzorky proudu, je měření zatíženo poměrně velkou chybou. Stav nabití je tedy nutno korigovat vždy, pokud dojde k plnému nabití. Pokud soustava do znaků plného nabití nedospěje několik dnů po sobě, může být chyba SOC i několik desítek procent. Lze tomu čelit přesnějším snímáním vzorků, pásmem necitlivosti nebo vícerozsahovým měřením proudu ale i tak jsou při málo frekventované kalibraci hodnoty SOC jen velmi přibližné. Sám používám dvourozsahové měření proudů a když týden nedojde k plnému nabití akumulátoru, může být SOC klidně i o 50% mimo. Zejména dlouhodobé malé proudy jsou schopny SOC zcela rozhodit.
Zkus si pro zajímavost spočítat, o kolik se zkreslí SOC, když týden poteče baterií nezaznamenaný proud o velikosti 1LSB (dle rozlišení převodníku).

[dumi]

Potvrzuji Kybosovu pripominku, dneska sem mel na baterce SOC -5% a jeste zdaleka nebyla pod odpojovacim napetim

[kybos]

Ja nabijim.napetim 3,45v/clanek a jakmile.klesne produ temer na nulu beru jako.nabito. on postupne klesa az treba na 1A (u 100Ah clanku) to povazuji za nabity stav a snizuji napeti na regulatoru na 3,3V/clanek

To ovšem předpokládá, že se měří proud baterie samostatně a není připojena žádná proměnlivá zátěž. V praxi na FVE s DC couplingem u mne takový stav nenastává, jelikož je baterie ve fázi nabíjení připojená k systému (nabíječ, střídač, zátěž). A zrovna ve fázi nabíjení jsou připojeny ty největší zátěže, jelikož se snažím o to, aby maximum proudu šlo z nabíječe přímo do střídače mimo baterii.

[marsal64]

Díky vám moc, pánové,
budu hned kout železo, dokud je žhavé: dumi, ty tedy tímto způsobem řídíš Axperta Foxtrotem ?

[dumi]

Je to trosku slozitejsi, resim to nasledovne:

Axpert je nastaven na nabijeci napeti 29,2 (bohuzel muj axpert nema USER nastaveni baterie). Proto takhle vysoka hodnota, princip je ale mit o kousek vetsi napeti nez chci na baterii, pro 3,45V/Cl to vychazi na 27.6. takze kdyby to slo necham na axpertu treba 28V (3,5V/cl). Dale mam pripojeno to SSR rele, ktere ridim 0-10V, Rele je rizeno tak, ze pokud stoupne napeti baterie na 27,6V zacne rele otevirat, v podstate je tam PID regl, ktere ma jako IN = napeti baterie, SET = 27.6, vystup 0-100% prevadim na 0-10V na analogovy vystup.

Logika je jednoducha, regulator neubira, protoze chce mit na vystupu 28V, narustu napeti na baterii zabranuje PID regulator tim, ze odvadi prebytecny vykon, ktery by zvedal napeti na baterii pryc do topne spiraly v bojleru.

V podstate reguluji nabijeci napeti baterie rizenim zateze. Mam tim jistotu ze spotrebuji 100% energie z panelu ==> regulator proste neubere

Ma to ale nasledujici uskali:
1] Musim byt schopen tou zatize spotrebovat veskerou prebytecnou energie
2] zajistit aby nedoslo odpojeni zateze termostatem (napriklad prehrati bojleru)
3] zajistit aby neumrel foxtrot

pokud se neco z toho stane tak regulator se zastavi na 28V, coz je 3,5V/clanek, takze to pro baterie nebude smrtici. Beru to jako poruchovy stav ktery nenastava denne.

EDIT: ber to zaroven jako odpoved na tema vytezovani, kterou jsem ti slibil ve vedlejsim tematu

[marsal64]

Chytré řešení, rozumím i těm potížím. Snad kromě bojleru alespoň připojit paralelně i nějakou topnou spirálu, která pojede "pořád".
No a co takhle to řídit přímo v Axpertovi dynamickým přenastavováním parametrů konečného napětí Foxtrotem, to bys neuměl ?

[Vitek]

Chytré řešení, rozumím i těm potížím. Snad kromě bojleru alespoň připojit paralelně i nějakou topnou spirálu, která pojede "pořád".
No a co takhle to řídit přímo v Axpertovi dynamickým přenastavováním parametrů konečného napětí Foxtrotem, to bys neuměl ?

a co to řídit tak že po natopení bojleru ti vypne termostat stykač, kde budeš mít jeden rozpínací a jeden spínací a cvakneš stykačem, a rozpojí napájení bojleru a připne třeba přímotopy
jednoduché a tvůj úkol to splní ! zátěž budeš mít vždy

[marsal64]

To je dobré, ale kdybychom to my foxtroťáci uměli řídit přímo v Axpertovi !

[dumi]

Urcite by to slo.
Muj axpert ale neumoznuje menit napeti pro regulator. Takze to nemuzu zkusit. A otazka je co tomu rekne FLASH v axpertu, abys ji neuklikal.

[JiTr]

dumi >>> Pekne vymysleno, podobne premyslim i ja ... princip ... Je to jak u Greenbano Aku ... jak mas nastaveny balancery jednotlivych clanku - od jakeho U ti zabiraji a kde konci?

Odesláno z mého BLN-L21 pomocí Tapatalk

[josse]

Chci připomenout, že některé verze Axpertů 48V, po nahrání alternativního FW, mají dynamické řízení nabíjecího proudu.

Je to dynamické, neukládá se to do EEPROM, když BMS přestane komunikovat, po chvíli se to vrátí. A navíc je tam dynamická kompenzace napětí baterie podle proudu, aby to kompenzovalo úbytek napětí na vodičích.

K dotazu výše to není, protože 24V, ale nově příchozí by měli koupit správný měnič, na správné napětí

Klíčová slova:
KettleKomp
DC&LC

[dumi]

dumi >>> Pekne vymysleno, podobne premyslim i ja ... princip ... Je to jak u Greenbano Aku ... jak mas nastaveny balancery jednotlivych clanku - od jakeho U ti zabiraji a kde konci?

Odesláno z mého BLN-L21 pomocí Tapatalk

Aktualni nastaveni:
nabijeni na 27,5V = 3.437 V / clanek
balancery 3.43V maji nastaveni, lehounce uz zacinaji na nizsim napeti a pri prekroceni se krasne rozejdou.

Momentalne to jeste ladim. Mam ted trosku rozhozene clanky, tak mam nastavene balancovani na nizsi napeti, aby se mi dorovnaly.

[NOPARasito]

Sbírám zkušenosti z prvních dnů provozu, kdy mám zprovozněno jakžtakž stabilní měření a prosím o názor:
Na Axpertu (24V) mám nastaveno 26.6V jako absorbční a současně float napětí, abych tedy šetřil baterky a nechodil moc přes 3.3V.
Co pozoruji: při nabíjení řekněme od SOC 60% to jde relativně rychle na 26.6 a tedy do absorbce a pak i floatu, nabíjecí proud a výkon z panelů se tedy omezí. Slunce pak večer přestane svítit a napětí jde rychle poté dolů o dvě i tři desetiny voltu (celkem). Já tedy mám pocit, že "se to mohlo nabít víc když svítilo". Nedělám něco blbě?

Hodim osobni nazor:
Hrozne se tu resilo nabíjení Lifepo4. Rady nabijeni jsou nenabijet na 3,65V protoze se jedna o "smazeni" baterii. Jenomze v zime prave je vcelku potreba rychlejsiho nabijeni a vetsiho vyuziti vykonu panelu pri peknem osvitu.
Mozna ti vznikla chyba v tom, ze baterie pri 3,3V na clanek jsou jiz nabite. Ale neni tomu tak. Jak Kiwi radil tak mereni SOC mi rekne kde se baterie nachazi.
Ale nema to vliv na napetovy "spad".
Takze pokud chci nabijet tak musi byt vzdy byt napeti vetsi nez baterie.(to je jasne).
Ale na vysce rozdilu napeti je i faktor proudu.
Takze pokud nabijis na 26,6V(3,32V na clanek) muze se stat, ze baterie dosahnou napeti rychle a tece treba 20A. Jenze ty mas dostatek vykonu na to aby tam teklo 60A. (A to nepotece, protoze to napetovy spad nedovoli i kdyz je SOC treba jen 50%)
Takze osobne jedu:
Letni provoz (delsi svit, delsi cas na nabiti) 3,40bulk, 3,35Float
Zimni provoz (kratsi svit , kratsi cas na nabiti) 3,45bulk, 3,40Float (ti co maji malo kWp muzou klidne posunout i o +0,3V).
Tohle je moje osobni zkusenost s Lifepo4, tusim to u li-ion 18650 je jinak, je to vice napetove zavisle a i tvrdsi bych rekl, tak i vice proudu pri mensim rozdilu napeti.

[NOPARasito]

Potvrzuji Kybosovu pripominku, dneska sem mel na baterce SOC -5% a jeste zdaleka nebyla pod odpojovacim napetim

Taky aby tomu tak nebylo, dyt baterie nema 100% ucinnost, nebo????

[kybos]

Jednak je výše uvedená chyba s přesně opačným znaménkem (energie přebývá, nikoli chybí) a za druhé LiFePO nemá k účinnosti 100% příliš daleko. Pokud bych ignoroval ztráty na balancování, pak mohu tvrdit, že alespoň v mém případě je chyba nezapočtení účinnosti baterie menší než chyba měření SOC.

[josse]

Tohle je moje osobni zkusenost s Lifepo4, tusim to u li-ion 18650 je jinak, je to vice napetove zavisle a i tvrdsi bych rekl, tak i vice proudu pri mensim rozdilu napeti.

Ano, bude to jinak, u LiIon neřešíme float, boost. Naše výhody jsou:
Každý regulátor může mít nastavené jiné napětí, například z DS nabíjím na 56, z panelů na 57.6, z větru 58. Kdybych měl LiFePO4, musel bych ty regulátory řídit z SOC přes nějakou komunikaci.

Mám 2x25mm2 asi 2m a vypnutí DS v nabitém stavu dělá cca 4.014 vs. 3.972V. při cca 12A odběru do měničů...

[NOPARasito]

Jednak je výše uvedená chyba s přesně opačným znaménkem (energie přebývá, nikoli chybí) a za druhé LiFePO nemá k účinnosti 100% příliš daleko. Pokud bych ignoroval ztráty na balancování, pak mohu tvrdit, že alespoň v mém případě je chyba nezapočtení účinnosti baterie menší než chyba měření SOC.

?????Vic bych se priklanel:
https://www.mulac.cz/ostatni-baterie/li ... 110610.htm

[kybos]

Pokud řešíme přesnost měření SOC, měl jsem na mysli účinnost ampérhodinovou, tedy poměr ampérhodin odebraných a dodaných. Účinnost energetická je samozřejmě výrazně nižší, což je dáno zejména rozdílem mezi nabíjecím a vybíjecím napětím pro daný stav SOC, potažmo vnitřním odporem baterie (z náhradního schématu). Při menších proudech se tento vnitřní odpor uplatňuje méně a energetická účinnost roste. Energetická účinnost je ve své podstatě popsána plochou smyčky grafu, který zobrazuje nabíjecí a vybíjecí křivku článku.
To je výrazný rozdíl oproti olověným akumulátorům, kde je nízká účinnost i ampérhodinová, jelikož tam se část ampérhodin se spotřebuje na nevratný rozklad vody.

[marsal64]

Kybosi, mohl bys prosím napsat něco více o těch "dynamických" charakteristikách LiFePo?
Uvažuji, že teoreticky by šlo změřit aktuální vnitřní odpor baterky za provozu a od toho odvodit nastavení dobíjecího proudu bez nutnosti použít umělou zátěž, pokud zrovna vytěžovat nechci:
1. Změřím aktuální napětí a proud baterky
2. Zatížím krátkodobě baterku topnou spirálou, bojlerem, ap.
(Edit: Potřebnou změnu proudu pro měření při nabíjení by šlo zřejmě zajistit i elegantněji: dynamickým přestavením hodnoty nabíjecího proudu Axperta)
3. Změřím rozdíl napětí a proudu, vypočítám vnitřní odpor, vypnu zátěž, upravím případně nabíjecí proud

Je to takto reálné? No a pokud ano, jak by mělo tedy měření být rychlé/pomalé, "aby se mohly zanedbat dynamické charakteristiky článku", jak jsi psal?

Díky.