FVE vs DS vs plyn vs drevo

[jahodovák]

To záleží podle potřebného výkonu...ty nádrže by asi zabraly poměrně dost místa,ze studny se voda bere a do druhé vrací a ta odtéká zpět,ale v nádrži by se ti musela ohřát zpět na vyšší teplotu ode dna,případně slunečním svitem....

[kodl69]

Vím o objektu, kterej má výměník zakopanej v louce u potoka, prakticky celoročně ve vodě se štěrkem. Každej rok je na tom pozemku sníh do konce května, pročpak asi...

[diablo007]

To záleží podle potřebného výkonu...ty nádrže by asi zabraly poměrně dost místa,ze studny se voda bere a do druhé vrací a ta odtéká zpět,ale v nádrži by se ti musela ohřát zpět na vyšší teplotu ode dna,případně slunečním svitem....

Ja tedy nevím ale pak se bavíme o několika kubikovem odběru za hodinu z té studně? To musí být teda pramen

[jahodovák]

Ano tak to musí být,teplejší vodu čerpáš a studenou zas vypouštíš zpět,takže vracíš zpět do vsakovací studny a odebíráš z jiné,vzdálené tak aby se vody zpět nesmíchaly,pokud by k tomu došlo,museli by být daleko od sebe aby se voda průsakem podložím stačila zpět ohřát a aby zároven neochladila okolní zeminu pod únosnou nez.Jinak lze využít k tomuto účelu i řeku,nebo potok s dostatečným průtokem a samozřejmě povolením vlastníka vodního toku...

[jahodovák]

Pokud chceš mít výkon 5 kw tak při ochlazení vody o 5 stupnů,musí byt průtok cca 1 m krychlový za hodinu,nebo 0,3l/sec.je to z tabulky z knihy od Žeravíka stavíme tepelné čerpadlo....

[j0hn]

Kolik kubíků je potřeba na tento systém přelévání vody? Co místo studny retencni nádrže?

Potřebný průtok je obrovský, jak píše jahodovák. A povrchová voda není zrovna chráněná před mrazem.

Proč nebrat energii ze vzduchu? Při nízké teplotě má TČ beroucí teplo ze vzduchu menší účinnost než to co bere z vody. Při vyšší teplotě je to ale obráceně. Při jaké teplotě se to láme? 5, 7 C? Jak často je v topné sezóně teplota pod a teplota nad?
Pro TČ ze země bude teplota zlomu ještě níž, jak ostatně píše kodl69 výše. Určitě ke konci zimy a na jaře.

Viděl jsem TČ s primárním výměníkem vzduch-chladivo a zároveň primárním okruhem země-chladivo. Při vysoké okolní teplotě se to chovalo jako TČ vzduch-voda, při nižší to přeplo na země-voda. Principielně krásný, investičně nesmysl.

O TČ z vody nebo země lze uvažovat jenom pokud je primární okruh připravený. Ale kdo to má? Jinak se ty dvě stometrový studně nebo stovky metrů trubek a rozkopaná zahrada nevyplatí.

TČ ze vzduchu jsou dneska fakt vymakaný.

[unicast]

Jenže to dělá dost kravál.

[dumi]

Jak ktery

[hurvayz]

Já mám TČ voda-voda 13Kw. Minimální průtok je 45l za minutu podle papírů. Mám nainstalovaný průtokáč a mám ted průtok 38l za minutu a nestěžuje si. Příkon TČ 2,5kW +800W ponorka a oběžné čerpadla-3,3kW. Otápím plochu 300m2.TČ mohlo být o něco slabší. Při nahřívaní TUV spotřeba cca 4,4kW, zehřívá na vyšší teplotu, kompresor musí více zabrat na cca 25 bar.TČ je tiché, nejde moc slyšet. Stačí mít dobrou studnu s dobrý přítokem, já studnu nevyčerpám ani kdybych chtěl. Proto jsem do toho šel. Do druhé se vsakuje. Minimální vzdálenost má být od sebe 10m. Nastal mě avšak problém, první rok, že mě přetékala ta vsakovací studna. To se moc často nevidí Proto mám udělanou zasakovačku v délce 30m na kraji zahrady. Líbí se mi to, že s vodu jen půjčím a zase vrátím ochlazenou o 3 stupně. I když hodně mrzlo tak voda na vstupu neklesla po 10 stupňů. Testoval jsem v létě vracet vodu zpět do jímací studny. Kupodivu voda na vstupu byl stále kolem 12 stupňů. V zimě by to asi nefungovalo. Instalaci jsem si dělal skoro celou sám, funguje to. Nedokážu si představit topit něčím jiným. Teplota v grafech není 100% přesná.

[joseff]

...za sezónu tak dvě až tři lopatky sazí...

Přesně tak to má vypadat. Saze pak vložit do nějaké papírové krabičky nebo do papírového sáčku a položit na vrstvu žhavého, když je kotel dobře rozjetý - je to přece uhlík.

[rottenkiwi]

Minulý týždeň som mal spotrebu klímy na kúrenie 25.9 kWh,
toho týždňa je to už 39.5 kWh.

Dá sa z toho obr. spočítať tepelná strata objektu, ak sa topí na 26 *C ?

[trud]

To kuris klimou prvy rok? Či máš údaje aj za celú zimu ? To sa vlastne este len prikuruje a je vonku ideálne počasie pre TČ. Máš tú spotrebu aj počas dna kolko cez den, vecer ráno ked je 5 stupnov povedzme po hodinách. Zaujímavé by bolo porovnat povedzme 6 hodín pri plus 5 a pri mínus 5

[rottenkiwi]

V noci je to okolo 0.25 kWh až 0.4 kWh na 2 hod, cez deń okolo 0.6 až 0.7 kWh za 2 hod.
Mám údaje za tento tok od mája. Stará klíma nemá meranie spotreby v app.

[jahodovák]

Pokud se podíváš co je to tepelná ztráta,tak zjistíš,že to není až tak jednoduché pokud chceš přesnější údaje,záleží na mnoha faktorech a dost těžko všechny lze zohlednit.z měření se to dá zjistit dobře ale předpokládá to měření venkovní teploty,vnitřní teploty a to každou hodinu a z toho lze tu ztrátu vypočítat.Ted záleží zda chceš ještě vypočítat ztrátu celého objektu nebo jen určité části.Výsledek ale bude odpovídat přesnosti měření ale může se v jiných podmínkách hodně lišit.Záleží i na větru který zrovna vane,a dalších vlivech.Lze to i vypočítat na základě znalostí skladby zdiva a všeho ostatního ale jako vždy,málo kdo ví jak je to vůbec stavěno..

[trud]

Maš inu teplotu v noci? Lebo najvecsiu spotrebu by som očakaval prave medzi 2-8 rano nie na obed o 12-tej ked je najteplejsie.

[rottenkiwi]

Cez deň topím na 27 *C a v noci na 25 *C.
Cez deń topím priamo z reglu do meniča a klímy,
v noci je to regl - baterky - menič - klíma.
Cez deň ked je von 20 až 22 *C to má iný COP
ako v noci keď je 2 až 7 *C.
Mám 80 cm hrubé steny z nep. tehly.

[trud]

No ved práve. Spotreba by mala rásť v noci keď je chladno 25 alebo 27 je na spotrebe tak 12-14%.A to fakt máš doma 27 stupňov?? Ved to je strašné horko.

[brumlaj]

existuje tepelná setrvačnost. Teplo akumulované do zdi Ti najednou nezmizí hned večer. Takže rottenkiwi dělá dobře když uvažuje, že přes den na jednotku tepla dodaného do domu spotřebuje méně elektřiny. Třeba mu to vychází aby neměl ráno zimu

[kodl69]

tepelná ztráta objektu se dá spočítat, ale v tvým případě to bude spíš kvalifikovaný odhad - COP se mění podle venkovní teploty, takže potřebuješ mít venkovní teploty podle času, a z toho vypočteš energii, kterou jsi dodal do baráku. Pokud budeme uvažovat stejnou naakumulovanou energii na začátku a na konci měření, tak máš dodanou energii třeba za 24hodin, z toho průměrnej výkon topení a průměrněj rozdíl teplot venku/vevnitř za 24 hodin, a z toho snadno spočítáš, kolik W/K potřebuješ. Ale pozor, pokud se venku výrazněj ochladí,
1.) dá se předpokládat, že budou chladnější stěny a bude potřeba udržovat vyšší teplotu vzduchu pro zachování stejného pocitu tepla.
2.) nebudou prakticky žádný zisky tepla přímo do oken, ohřev přes stěny (vzhledem k materiálu to asi ani teď nebude nic moc) . Nehledě k dalším efektům, jako je nutnost ohřevu vzduchu s vyšší rel. vlhkostí uvnitř domu, vzhledem k suššímu vzduchu venku, a větší "tah" teplýho vzduchu směrem nahoru a ven oproti vzduchu o mnoho chladnějšímu.
Takže jmenovitá tepelná ztráta objektu teď bude podle mýho odhadu cca poloviční proti tomu, co naměříš někdy v lednu. A to je krutá realita.
když bych to vzal odhadově - 6kWh elektriky za den tj 250W trvale, COP 4 a venkovní teplota průměrně 14°C, tak je to 250x4/(27-14)=76W/K ale nevím, jakej doopravdy COP má tvoje klima, jestli 6 tak je to o polovinu víc... Můj barák má cca 260W/K podle výpočtu, a celkem to sedí s realitou. Když fakt mrzne, tak 9kW krb vložka to dává tak na akorát, a musí se topit i přes noc...

[willcz]

Minulý týždeň som mal spotrebu klímy na kúrenie 25.9 kWh,
toho týždňa je to už 39.5 kWh.

Dá sa z toho obr. spočítať tepelná strata objektu, ak sa topí na 26 *C ?

Nedá
Nechápu že když se řeší baterky tak se hážeš grafy, vzorečky kde je x neznámých a člověk by si málem měl procvičit opět integrály.

Na výpočet tepelné ztráty existuje pár postupů, které je řádově jednodužší ... no a pak napíšeš podobnou otázku.

tzn začal bych skladbou konstrukce, odpory a pak to porovnal s tím co ti vycházi z reálného provozu.
stejně to vždy bude přesné počítání s nepřesnými čísly