marsalova poustevna

[marsal64]

Ještě snad na vysvětlenou, proč o tom všem takto medituji: potřebuji se co nejjednodušeji připravit na situaci, kdy se bude laborovat/opravovat na jedné polovině ostrova (tj. kolem jednoho Axperta), aby přitom ostrov nezůstal bez proudu, protože to pokryje druhá polovina. Ti, kteří mají DS, to mají holt tady jednodušší .
Ze stejného důvodu jsem (kodl69 a další prominou) zavrhnul, alespoň prozatím, jiné spotřebiče než na 230V a pojedu stylem "vše přes rozvaděč" - i když uznávám, že třeba na 24V systému napájet třeba Foxtrota zdrojem 230V/24V je poněkud nepěkné.
Plánuji ještě mimochodem druhý ruční přepínač, který bude přepínat zálohu mezi Axpertem a elektrocentrálou. Ruční? Ano, elektrocentrálu také budu startovat ručně, dálkový start třeba někdy později .

Edit:
Nevýhoda této koncepce je mi jasná - vyšší vlastní spotřeba (dva Axperty atd.). Tak ukáže první zima . Ale pozor, v záloze je ta větrná elektrárna .

[youda]

Diablo - ano, odpor klade. Jedním tahem přepnout Hagera z I přes 0 do II se téměř nedá. Po přeskočení do nuly je potřeba trochu povolit a pak zatlačit znovu.

Je pravda, že u těch otočných je optická signalizace polohy viditelnější.

Pak ještě existuje jedno moc pěkné řešení: ke každému AC okruhu předřadit jeden malý dvoupólový I-0-II přepínač. Díky tomu si u každého okruhu můžu samostatně volit jestli pojede z měniče A nebo z měniče B. Za každým tímto přepínačem by následoval jeden dvoupólový jističo-chránič.

Pokud bych měl 4 okruhy, pak bych tedy do rozvaděče osadil 4x toto pro přepínání N i L:

SFT225.jpeg (16.64 KiB) Zobrazeno 1300 x

https://www.elima.cz/obchod/sft225-skup ... 28916.html


Pro každý okruh pak následně jističo-chránič:

jistico-chranic.jpg (152.38 KiB) Zobrazeno 1300 x

https://www.elima.cz/obchod/ada916d-chr ... 12748.html

[marsal64]

Tak to by bylo řešení pro více AC fází/rozvaděčů ap.. Ale nevím, jestli bych ten chránič dával před celou AC větev, protože ho může pak vyrazit "cokoli" za ním. Plánuji osobně více chráničů ve více větvích, na vstupu rozvaděče obyčejný jistič.
Ale jsou to všechno takové úvahy začátečníka neelektrikáře, které sem píšu v naději, že pokud by někdo, kdo to snad čte, viděl, že se hrnu do průseru, ozve se .

[youda]

Zdravím Vás pane kolego!

Myslel jsem, že bychom tu Vaši přepínací a jistící úchylku mohli řešit nějak takto:

- zakresleny jsou pouze fáze, nuláky jsou zapojeny identicky
- pro každý spotřebičový okruh si lze vybrat, z kterého axperta bude napájen
- pro každý axpert si lze vybrat, zdali bude napájen z generetátoru, nebo z výstupu druhého axperta
- v rozvaděči jsou také plánovány dvě kontrolky na DIN lištu, indikující AC out každého axperta

PS: To křížové napájení axpertů jsem ještě nikde neviděl, ale fungovat by to mohlo.

Kontrolka:

SVN121.jpg (91.18 KiB) Zobrazeno 1227 x

[marsal64]

Paráda, uvažovali jsme velmi podobně, to Tvoje je zajímavé o onu nezávislost připínání generátoru, dávám bod . Ta výstupní přepínací inspirace je také dobrá, protože to umožňuje využít výkonu obou Axpertů, ale nevím, mám pocit, že už jsem za elektrikářská hejblátka utratil dost a nabourává to jakoby onen plný zálohovací modus (3 kW should be enough for everybody).
Ale rozhodně mne zaujala ta vířivka! Zejména poté, co jsem klopotně postavil a oštukoval svou první zeď v životě - totiž zídečku ani ne dva metry čtvereční ke sprchovému koutu. Dnes mám v tom vedru v plánu shlédnout instruktážní videa k zateplování, abych ten naskladovaný polystyren postupně začal přemísťovat na cílová místa...
Konečně jsem zapojil "Tvoje" i čínské baterky, dal balancery, dnes budu kontrolovat, jak to premáva. První den to vypadalo, že se ty tři setiny V rozdílů na baterkách od Tebe a z Číny (s horní nastavenou hranicí bulk i float na Axpertu 26,4V) moc srovnávat nechtěly. Balancery (https://www.aliexpress.com/item/1768384410.html) teklo plusminus 80 mA, tu více, tam méně.

Edit:
Hele, čím jsi ten obrázek kreslil?

[youda]

Microsoft Visio

[dumi]

co se stane kdyz budou oba prepinace v takove poloze, ze budou axperty zapojney do kruhu? A napaji B a ten napaji A?

[youda]

Dumi,

Naštěstí jsou tam ještě panely a baterky. Jinak by to bylo perpetuum mobile!
Prakticky to asi ještě nikdo nikdy nezkoušel.

Naštěstí, Marsal64 plánuje mít pro každý Axpert dedikovanou baterku (life vs olovo), takže veškeré vzájemné propoje měničů jsou jen na AC straně. Dle mého názoru to v battery mode bude i při spojení do kruhu fungovat. AC výstup A bude měničem B detekován jako funkční grid a postupně dojde ke sladění frekvence. Potíž asi nastane, pokud bude jeden měnič přetížen, přepne se do bypassu, což přetíží i druhý měnič a celé to lehne. Prakticky mi tedy zapojení měničů do kruhu smysl nedává.

Marsal64,

pokud budeš ten orloj nakonec opravdu realizovat, mohl bys to při prvním oživení natáčet na video? Ne vždy se poštěstí mít katastrofu biblických rozměrů zadokumentovanou v HD rozlišení.

[marsal64]

Jasně, tak proto to raději udělám konzervativněji podle původního návrhu, abych ty cykly omezil . Zajímavé opravdu bude, až to třeba kvůli měření začnu propojovat mezi sebou...
Furt nemám zbalancováno . "Youdovy" Winstony 2P 4s, k nim do série Sinopoly 2p 4s, balancery teče 100 - 200 mA, na Winstonech furt 3,34, na Sinopoly 3,27. No já vím, já to prostě připojil jen tak... Mám zvednout bulk a float na Axpertovi z nynějších 26,4 + 26,4 ?

Edit: hele, nesmějte se vy tam těm propojkám...

[youda]

Při jakém napětí mají zabírat ty balancéry?

[kybos]

Edit: hele, nesmějte se vy tam těm propojkám...

Spojovat do série dva různé typy článků není zrovna šikovný nápad. Lepší by bylo zapojit to jako dva stringy 1P8S a ty potom spojit paralelně (každý typ baterií v jednom stringu). I když se to může zdát laikovi jako totéž, není to totéž.

[marsal64]

Díky moc, Kybos, provedu. Pokud mne ještě navedeš na nějaké vysvětlení (odkaz?), budu navíc šťastný. Balancery předpokládám dokoupím .

[kybos]

I když Winston a Sinopoly jsou rámcově podobné technologie, je téměř jisté, že v detailech se liší. Budou se proto lišit i nabíjecí a vybíjecí charakteristiky i u článků typově stejných kapacit. Nehledě k tomu, že každá z použitých sad baterií má jinou historii. Už jen z tohoto důvodu by bylo vhodné uspořádat je do samostatných stringů i kdyby obě sady byly od stejného výrobce. Články z obou sad se budou pravděpodobně lišit i svým vnitřním odporem, což by způsobovalo kolísání napětí v bodě spojení dvou sad ve stávajícím stavu. Balancéry by pak měly mnoho zbytečné práce, aby tento nesoulad vyrovnaly. Pokud zapojíš sady v konfiguraci 2x 8S1P, rozdělí se nabíjecí a vybíjecí proudy podle vnitřních odporů jednotlivých sad a nebude kolísat napětí na článek v rámci jedné sady tak významně. Pokud nejsou velké rozdíly v kapacitách a vnitřních odporech článků jednotlivých sad, mohl bys ušetřit na balancérech tak, že bys spojil paralelně vždy jeden článek Winston s jedním článkem Sinopoly a těchto osm kombinací bys zapojil sériově. Bylo by to výrazně lepší zapojení než stávající stav. Pokud ovšem nevíš nic o reálných parametrech jednotlivých článků (zejména kapacita a vnitřní odpor), budou lepší dva samostatné stringy. Varianta dvou samostatných stringů (každý se samostatnou pojistkou) má výhodu i ve snadnějším servisu (lze odpojit pouze jeden string) a v lepším přehledu o reálných kapacitách jednotlivých článků.

[marsal64]

Kybosi, je to jasné, díky! Zatím tedy na jedné pojistce a chybějící balancery jsou teprve na (dlouhé čínské) cestě, ale velmi jsi mi pomohl.

[willcz]

Planujes i doplneni hlidani jednotlivych clanku?
minimalne pro hlidani horniho a dolni napeti?
ty kapacitni balancery jsou vhodne spise pro LiIon, ne pro LiFe.
Planujes propojit ty balancery i mezi oba stringy?

[marsal64]

Planujes i doplneni hlidani jednotlivych clanku?

Ano

ty kapacitni balancery jsou vhodne spise pro LiIon, ne pro LiFe

Hmmm, tedy myslíš, že zbytečnost, obzvláště když mám nastavený spíše nižší horní limit?

Planujes propojit ty balancery i mezi oba stringy?

Ano, všechny na jedné "sběrnici"

Edit:
Ano, už je pojiska+odpojovač i mezi oběma stringy, díky znovu, kybosi.

[willcz]

Mel jsem je ale protoze life ma hodne plochou krivku, tak to podle me moc nefunguje.
Ohledne dvou stringu mi prijde divne je propojit, bude to porad precerpavat mezi vyrobci.
sam jsi psal ze "na Winstonech furt 3,34, na Sinopoly 3,27"
tzn bude to brat naboj z winstonu a prebijet sinopoly.

[kybos]

sam jsi psal ze "na Winstonech furt 3,34, na Sinopoly 3,27"
tzn bude to brat naboj z winstonu a prebijet sinopoly.

Z toho teď není nutno mít obavu. V tomto zapojení mají zajisté články obou výrobců téměř shodné napětí, není liž pravda?
Skutečnost, že nabíjecí křivka je u LiFePO velmi plochá, bude mít vliv na to, že v pracovní oblasti SOC se balancéry téměř neuplatní a kdyby přece se jen nějaký článek dostal mimo použitelnou oblast, pak je nutné zajistit, aby nabíjecí, prípadně vybíjecí proud nepřekročil maximální pracovní proud balancéru. To je možné provést několika způsoby. Buď inteligentní (a drahou ) BMS nebo levnějšími sledovači a komparátory napětí v součinnosti s nějakou balastní zátěží nebo třeba laciným vytěžovačem, který zajistí snížení nabíjecího proudu v závěrečné fázi nabíjení například přesměrováním výkonu do boileru nebo jiné užitečné zátěže. Výhodou je, že takové řešení může fungovat i víceúrovňově a řešit tak levně a téměř spojitě nastavení nabíjecího proudu bez omezení výkonu nabíječe. Důležité je, že pro takové řešení musí být splněn předpoklad, že rozptyl parametrů článků v sadě není příliš velký, jelikož takové řešení předpokládá, že balancéry pokryjí beze zbytku rozdíly jednotlivých článků. Bezpečnější by ovšem bylo doplnit alespoň hlídání havarijní horní a spodní hodnoty napětí každého článku, kdyby nastal stav, že uvedený předpoklad nebude splněn. A k takové situaci určitě dojde. Jde jen o to, zda to bude dříve a nebo později. Nejrizikovější je období po dlouhém temnu (po zimě).

[marsal64]

Malé štěstí začínajícího solárníka: první reálně využité kilowatthodiny ze slunce.

Zatepluji poustevnu - strašná práce (naštěstí to děláme alespoň ve dvou se synátorem), kuličky z polystyrenu jsou všude. Ale prodlužovačka od souseda "na stavění" je už řadu dnů nevyužita, na solár už jede všechno, co je teď třeba (řezačka polystyrenu, vrtací kladivo atd.). A "panely Znojmo" se osvědčují, ač většinu dne pod mrakem, večer v 19:30 končím s baterkami na 93%.

[PavelR]

gratulace k prvnim kwh jen ten idealni jistic mi trosku nahani hruzu