Vytěžovač

[josse]

To ještě nic neznamená, rozhodující by bylo THD a cosFi!

0-230V je pouze tepelný ekvivalent.

Bože na nebesích!

- Pro sinusové průběhy tě THD vůbec nezajímá.
- Pro odporové zátěže tě cos(fí) taky vůbec nezajímá, protože u nich není fázový posun mezi I a U...

Přesně, bože na nebesích...

My se ale celou dobu bavíme o vlivu na měnič domácí.
To znamená, chci vědět jaké normy to splňuje na vstupní straně. Jednofázové spotřebiče od několika stovek wattů musí mít aktivní PFC (teď myslím spotřebiče s usměrňovačem na vstupu, například zdroje, dobrý příklad jsou zdroje pro PC, do cca 200W nemusí, do 300W stačí pasivní PFC (to je mimochodem jen filtr vyšších harmonických, takže k ničemu), a vyšší výkony musejí mít cosFi>0.9) a u všech takových výrobků je to uvedeno, je jedno jestli to je poznámka, norma, THD, cos, .... Jde to napsat mnoha způsoby.

[Nekamenovat za přesný čísla, možná je to o chloupek vedle.]

Výstup ať je klidně trojúhelník, bojleru je to jedno.

Podle jejich stránek se vstupními parametry, konkrétně tvarem odebíraného proudu vůbec nezabývali. To je to co tu celou dobu těšíme, tvar proudu z měniče, pokud bude trvat proudu kopírovat napětí z měniče, tak je to v pořádku, pokud se bude trvat lišit, záleží jak moc, ale bez sítě to bude vždy vadit!

Stále řešíme ostrovní provoz a vytěžování ostrovního systému. Všem co jsou přifázováni přeju brzké zpoplatnění tvaru odebíraného proudu. firmy to mají, proč ne jednotlivci/rodiny...

[youda]

Aha, Ty sis myslel, že se tu bavíme o nějakých vlivech na domácí měniče?
Né, tyhle technikálie jsou všem úplně u prdele. Celou dobu se tu rozebírá, jak udělat:

- aby vytěžovač necykloval baterku či grid
- aby vytěžovač nedělal flicker
- aby vytěžovač nedělal VF rušení

Což jsou právě ty důvody, proč tento výrobek vůbec vzniknul a výrobce to v úvodním textu vysvětluje.
Tys bez přemýšlení pohrdavě odseknul, že pro Tebe je tento výrobek jen SSR:

Já Ti oponuji, že to určitě není SSR, ale sólo měnič se sinusovým průběhem a proměnnou amplitudou výstupního napětí.
A že to tedy určitě nebude dělat flicker, jako když si zero-cross vystřílí dvě třetiny půlperiod, ani VF rušení, jako když fázové řízení naseká sinusovku na kousky.

Jasně, že to nějaký vliv na síť má, ale SSR s jeho monstrózními neduhy to opravdu není. Ani fakt, že výrobce specsheet odfláknul a neuvedl tam CF, PF, THD z toho SSR nedělá.

Josse, jak Tě znám (z písmenek), tak jsi nadprůměrně inteligentní kluk, mnohem chytřejší a zkušenější než já. Tím spíše nechápu, proč se poslední dobou chováš tak zvláštně. Možná bys měl přestat používat ten mobilní Tapatalk klient. Jednak Tě svádí k rychlým neuváženým reakcím a druhnak filtruje reklamy. Efekt obojího je, že provozovatel tohoto diskusního serveru z Tvé kontribuce nemá moc finančního užitku.

[josse]

Aha, Ty sis myslel, že se tu bavíme o nějakých vlivech na domácí měniče?
Né, tyhle technikálie jsou všem úplně u prdele. Celou dobu se tu rozebírá, jak udělat:

- aby vytěžovač necykloval baterku či grid
- aby vytěžovač nedělal flicker
- aby vytěžovač nedělal VF rušení

Což jsou právě ty důvody, proč tento výrobek vůbec vzniknul a výrobce to v úvodním textu vysvětluje.
Tys bez přemýšlení pohrdavě odseknul, že pro Tebe je tento výrobek jen SSR:

SSRjo..PNG

Já Ti oponuji, že to určitě není SSR, ale sólo měnič se sinusovým průběhem a proměnnou amplitudou výstupního napětí.
A že to tedy určitě nebude dělat flicker, jako když si zero-cross vystřílí dvě třetiny půlperiod, ani VF rušení, jako když fázové řízení naseká sinusovku na kousky.

Jasně, že to nějaký vliv na síť má, ale SSR s jeho monstrózními neduhy to opravdu není. Ani fakt, že výrobce specsheet odfláknul a neuvedl tam CF, PF, THD z toho SSR nedělá.

Josse, jak Tě znám (z písmenek), tak jsi nadprůměrně inteligentní kluk, mnohem chytřejší a zkušenější než já. Tím spíše nechápu, proč se poslední dobou chováš tak zvláštně. Možná bys měl přestat používat ten mobilní Tapatalk klient. Jednak Tě svádí k rychlým neuváženým reakcím a druhnak filtruje reklamy. Efekt obojího je, že provozovatel tohoto diskusního serveru z Tvé kontribuce nemá moc finančního užitku.

Je to pouze o tom, že ten web výrobku mě nepřesvědčil... A tebe jo... Asi nevím proč, spoléhám víc na standardy a méně na pokus omyl, raději více času nad dokumentací aby to bylo napoprvé, věř mi, často to stejně nevyjde do textu slovíček může výrobce napsat spousty a pak to třeba myslel jinak... Když uvede normu, kterou jeho výrobek splňuje, je to vymahatelné... To je velký problém, který mám s tím výrobkem, on to možná splňuje, pouze to není z toho webu jasné

Vliv na síť tu přeci probíráme... Žárovky a sračkové LED blikají s některými vytěžovači a hledáme to ideální řešení pro všechny zadarmo

[dumi]

A neni lepsi vytezovat podle toho ze zacne ubirat regulator na panelech a tim padem je tam vykonova rrzerva? Nevim co tu porad vymyslite.

Dumi,

1) Prosím Tě, můžeš trochu rozepsat, jak si to myslel?
Například tato situace:
- Baterka je nabitá.
- Na panely svítí 1000W.
- Chci vytěžovat do bojleru, příkon 2000W.


2) Máš prosím někde ve vlákně popsáno, jakým systémem aktuálně vytěžuješ svoje přebytky Ty?

Díky!

Docente Youdo,

Tusim, ze to tam nekde zahrabane je, psal jsem to tu nekolikrat, ale opakovani je matka moudrosti.

Je zbytecne hledat jiny MPPT bod jak tu nekdo psal, Zjednoduseny princip je v tom, ze nabjieni baterie (proud, napeti) neresim pomoci rizeni vyroby (regulator), ale rizenim spotreby (vytezovac).

podrobne receno:

na regulatorech mam nastaveno o trosku vetsi napeti nez chci mit na baterii. Vytezovac pracuje tak, aby udrzel napeti na baterii na hodnote kterou chci.

Konkretne:
Regulatory maji nastaveno 27,8V vytezovac reguluje tak aby Ubat = 27,4V. TZN regulatory jedou porad na doraz (na strese nic nezustane) a vykon je odvaden vytezovacem tak, aby do baterie teklo jen pozadovane mnozstvi vykonu (nebo zadny).

Konkretni realizace je pomoci SSR rele s fazovym rizenim, ovladanym pres 0-10V, Posilal jsem Ti na nej odkaz a tusim, ze ho take pouzivas. Signal 0-10V generuje v mem pripade PID regulator z foxtrotu. Rychlost regulace je na kazdem soudruhovi. U me ma regulacni smycka cca 10-20ms. Nicmene dovedu si predstavit, ze s urcitym omezenim, by toto slo realizovat i analogove. Napriklad nekolik komparatoru, ktere simuluji P slozku. Da se udelat i ciste analogovy PID regulatoru.

Pouzivam doma pouze tepelne koule, protoze s tim co psal kybos souhlasim jen castecne:

Kdo dělá FVE aby ušetřil a nechce měnit žárovky, nemá správně uspořádaný seznam priorit pro realizaci úspor. Poměr spotřeby 1:10 už určitě stojí za přehodnocení priorit. A pokud už měním světelný zdroj, je na místě vybrat si takový, kterému drobné kolísání napětí nevadí a nemá vliv na jeho funkci.

Ty zarovky nejsou jen o setreni, ale pro me je to hlavne o komfortu a zdravotnim prinosu, ale to je veci kazdeho soudruha a je mimo tuto diskusi.

Zadny filcker nepozoruji, tedy vlastne jo, ale je tam i kdyz nebezi vytezovac, takze to neni vytezovacem. Co se ruseni tyce, nepozoruji doma, ze by vytezovac neco rusil (nijak se to neprojevilo, mozna nemam jen dostatecne citlive zarizeni). Od SSR rele (u menice) k bojleru to mam dobrychm kabelu, takze antenka celkem slusna.

Z meho pohledu jsem s timto vytezovanim velmi spokojen, proud do baterie je v ramci mych schopnosti mereni temer na nule. Merim jen klestakem, urcite se muze stat ze pri nejakych ms intervalech tam neco potece. na strese nic nezustane (pokud je tedy kam vytezovat), na krivkach PV panelu mam krasne velbloudy bez saturace.

Aktualne vytezuji do 2,2kW bojleru, ted mi prijde 4kW menic, takze to prepojim na 3,3kW.

jedina nevyhoda tohoto zapojeni je, ze musite mit vytezovac shcopny pojmout temer cely bykon FV poli. protoze jinak to proste neureguluje, napeti na baterii vyleze na hodnotu nastavenou na regulatorech (ktera je porad pro baterie v pohode) a regulatory omezi. To se bude, ale dit u vsech vytezovacu.

Troufnu si tvrdit, ze az na par chvil kdy nebyl odber teple vody treba dva dny v kuse se mi nestalo, ze bych na strese neco nechal

Jeste bych mohl vytezovat i do vyrovnavaci nadrze topeni, jenze ma jen 50l takze to k akumulaci neni a v dobe kdy se topi ty energie tolik neni, takze to pro me nema smysl zapojovat.

PS: tusim ze podle meho navodu vytezuje i Marshal64, treba se i on rozepise, jak mu to slape.

[dumi]

Jeste doplnim vyhodu kterou spatruji.

Pokud budu vytezovat podle SOC, tak nez se dostanu na treba 95% uz v tu chvili se omezuje proud dobijeni a cast energie zustava na strese. V mem pripade je proud omezovan vytezovacem, takze ona energie je vyuzita.

Pokud tedy nabijite na CV. Pokud jedete CC az do SOC100% tak to samozrejmne neplati

[rva]

Vytěžovač se zapíná mnohem dříve, než jsou baterie nabité. A to z několika důvodů:
1. Jak se baterie blíží cílovému napětí, regulátory snižují proud a část energie by zůstala na střeše.
2. Nechci zbytečně vysoké nabíjecí proudy
Ideálem je, aby se přes noc vybité baterie po celý den dobíjely takovým proudem, aby byly večer dostatečně nabité na noc.
Proto mám vytěžovač nastaven takto:
1. Jakmile ráno proud do baterií přesáhne nastavenou hodnotu (aktuálně +40A), sepne se stykač, na který jsou navěšeny různé vytěžovače. Jakmile proud do baterie klesne pod nastavenou hodnotu (aktuálně pod 0A), stykač se vypne
2. Baterie se během dne dobíjí a jakmile SOC překročí nastavenou hodnotu (aktuálně 80%), zapnou se vytěžovače a zůstanou zapnuty, dokud SOC neklesne pod další nastavenou hodnotu (aktuálně 70%).
Přes zimu a přechodné období na to mám zapojené DC podlahové topení, v létě AC ohřev bazénu.
Nastavuji to tak 2x ročně abych měl dostatek elektřiny v baterii na noc.
SOC, napětí a proudy hlídá modul HB404 https://www.aliexpress.com/item/32690913859.html+ bočník.

[marsal64]

PS: tusim ze podle meho navodu vytezuje i Marshal64, treba se i on rozepise, jak mu to slape.

Ano, "vytěžovač podle dumiho" používám, první verze byla tady:
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 82#p117982 a poté jsem program drobně vylepšil, aby neshazoval měnič, když se jde s vytěžováním+spotřebou nad maximální požadovaný výkon měniče (vytěžuji tedy přes stejný měnič, jako je spotřeba). Do algoritmu jsem proto zavedl ještě aktuální výkon měniče vyčtený z Axperta (https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... nu#p123807).
Celé je to jednoduché a funkční, s možná základní nevýhodou, kterou dumi už popisoval: pokud vytěžovač nesežere celý nadbytek z panelů, tak platí jedna ze dvou následujících možností:

a) pokud mám napětí na regulátorech (24V) nastaveno např. o 0.5V výše než celkové napětí vytěžovače, ohrožuje to baterky, pokud se nevytěžuje.
b) pokud mám napětí na regulátorech nastaveno např. o 0.1V výše než celkové napětí vytěžovače, funguje to blbě, protože chyba měření napětí a neshoda algoritmů v jednotlivých regulátorech způsobují, že regulátory jdou předčasně do absorbce/floatu a jak nabíjení, tak vytěžování nejsou optimální.

Nu a vytěžování prostě nejde vždy , viz třeba https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 64#p123668 a koneckonců - jak tu psal dobře volente - s vytěžovací mánií se to obecně vzato nemusí přehánět .

U dumiho mne nicméně zarazilo, že jede na výrazně vyšší napětí baterek, než já. Já jedu na 26.6V vytěžování a 26.7V ( b) varianta výše ) napětí regulátorů. Dumi psal "Regulatory maji nastaveno 27,8V vytezovac reguluje tak aby Ubat = 27,4V", což mi přijde na LiFePo(?) hodně ?!

[youda]

Perfektní Dumi, díky za detailní popis
Teď už tedy asi chápu, jak jsi myslel to s tou "výkonovou rezervou":

A neni lepsi vytezovat podle toho ze zacne ubirat regulator na panelech a tim padem je tam vykonova rrzerva? Nevim co tu porad vymyslite.

Co jsem si z toho odnesl:

• MPPT regulátor je nastaven tak, aby baterii nabíjel na mírně vyšší napětí. Konkrétně 27.8V, tedy 3.475V per cell.
• Řízení vytěžování je zde podle napětí baterie. Algoritmus se snaží udržet 27.4V, tedy 3.425V per cell.

Výše uvedená nastavení zaručují, že:

• Ačkoliv se nabití začne blížit 100% SOC , MPPT regulátor nebude snižovat svůj výkon. Naopak, stále k baterii posílá vše, co má na střeše. Vytěžovač ten výkon okamžitě sebere a spotřebuje, tudíž baterie se nepřebíjí.
• Dojde-li k tomu, že všechny bojlery jsou plně nahřáté, nemůže vytěžovat přebytky zpracovat. MPPT v takovém případě nabije baterii na celých 27.8V (3.475V per cell) a pak automaticky sníží svůj výkon k nule. To ale vůbec nevadí, neboť pro LFP je toto napětí úplně v pohodě.

Ačkoliv to lidé sami netuší, tak většina těch, kteří vytěžují podle napětí baterie, to má nastaveno úplně stejně jako ty. Drobné nuance jsou pouze v tom, jak velký má každý člověk nastaven rozdíl mezi cílovým napětím, na které nabíjí MPPT, a hlídaném napětí, při kterém zabírá vytěžovač. Jinak to napěťové vytěžování vlastně ani nejde udělat a je krásné, že nakonec všichni dospějí k velmi podobným výsledkům (ikdyž každý jinou cestou a někdo třeba ani netuší, že k tomu výsledku dospěl).

V praxi je u bateriových systémů nutné zohlednit minimálně tři věci, které do toho vstupují:

• 1) cílové nabíjecí napětí, kterého se snaží dosáhnout MPPT regl
  2) hlídané napětí, které se snaží udržet vytěžovač
  3) balanční napětí, na kterém zabírají balancery

Díky tomu, že minimálně hodnoty 1) a 2) jsou lehce nastavitelné, to nakonec dokáže vytunit i běžný uživatel.

Pokud vytuní špatně, může nastat několik chybových stavů. Asi nejzrádnější je stav, kdy vše jakoby funguje, ale balancery jednotlivých článků nemají šanci sepnout. Po delší době provozu tak může dojít k rozhození článků, aniž by si to ho člověk všimnul. Všem kdo vytěžují na základě napětí baterie tedy osobně doporučuji, aby občas zkontrolovali, že balancery mají šanci zabrat.

Samozřejmě, ideální je přidat do systému ještě další podmínky, tak jak píše Rva a Marsal64. Například vytěžování při překročení nějakého velkého nabíjecího proudu, atd. To má smysl hlavně u těch instalací, kde je výkon panelů výrazně převyšuje kapacitu baterie. Jinými slovy, je-li hodně přepanelováno. Omezení podle aktuálního příkonu celé domácnosti, tak aby vytěžovač nepřetížil měniče, je také vhodné.

Obecně, nejlépe fungují napěťové vytěžovače s takovými akumulátory, u kterých je velká lineární závislost mezi SOC a napětím na prázdno. Olovo nebo Liion určitě. Nicméně, díky Tvému příkladu je vidět, že pokud má člověk dostatečně rychlý a citlivý měřící algoritmus, tak lze napěťově vytěžovat i s LFP baterií.

Ještě jednou díky.
Youda

[dumi]

U dumiho mne nicméně zarazilo, že jede na výrazně vyšší napětí baterek, než já. Já jedu na 26.6V vytěžování a 26.7V ( b) varianta výše ) napětí regulátorů. Dumi psal "Regulatory maji nastaveno 27,8V vytezovac reguluje tak aby Ubat = 27,4V", což mi přijde na LiFePo(?) hodně ?!

Pokud davas pri nabijeni pouze 26.6V tak si myslim, ze baterii moc nenabijes. ona uz si pak co jsem vysledoval moc energie neveme, ja nabijim na zde casto uvadenych 3.425 V (zde byva uvadeno 3,45V). myslim, ze jak psal Youda napeti 3.475 V/clanek LiFePo4 neublizi

Pokud mam nabito uz brzo a baterie by byla na tomto napeti dlouho, tak stahnu napeti na vytezovaci na 26.4V. cizm dojde k malemu odcerpani energie z aku, ale zase neni na vysokem napeti dlouhou dobu.

Youdo diky za hezky sepsane shrnuti Neuvazoval jsi nekdy o kariere spisovatele?

[youda]

Dumi,
ještě pro potvrzení:

Ano, i já stále používám phase-angle control SSR, s řízením přes 0-10V signál, které jsi mi doporučil. Mám už asi 3 kousky od Carlo Gavazzi a fungují výborně! Samozřejmě, každé SSR je doplněné o DIN držák, chladič a EMI filtr. Výhodou zpracování 0-10V signálu je, že se jedná o MaR standard, na který lze sehnat mraky komponent. Dále pak to, že regulační smyčka nemusí být nijak rychlá (u mne dokonce sekundy) a není třeba ani generovat PWM signál, který by byl třeba pro zero-cross SSR.

Flicker toto SSR nedělá a jestli ano tak s LEDkami ho opravdu nikde nevidím. VF rušení jsem také nepozoroval, ale já nejsem radioamatér, takže i kdyby tam VF rušení bylo, asi bych si toho nevšimnul. Tuším, že někdo z nás kdysi psal, že má rušení od SSR přes zeď garáže, kde to úplně odstavilo autorádio. Ale u mne se nic takového neděje.

Samozřejmě, při posuzování vlivů je potřeba zohlednit, že po většinu roku mám online 15kW měničového výkonu s trvalou ambientní zátěží nad 1000W. Jedná se tedy o výrazně tvrdší domácí síť než v případě jednoho 3-4kW měniče. Tuším, že můj systém má takový Crest Factor, že připojení nějakého 2-3kW topného tělesa přes řízené SSR ho nemůže absolutně rozhodit.

Za mne, ta "Tvoje" SSR určitě můžu doporučit.

[dumi]

S tim rusenim radia pres zed garaze, jsem to psal ja. Ale rusi to i kdyz neni vytezovac v cinnosti. Vypinat elektrarnu jsem nezkousel, navic se jedna o velmi stare kazetove radio, takze buh vi co za tim stoji nicmene jiny efekt krom tohoto ruseni, ktere je asi na 1-2m delky cesty, tj cca promo za umistenim komponent nic nepozoruji.

Dnes mi dorazil PIP 4024, tak ho budu menit za starickeho axperta 3kVA, tak tam schvalne zkusim zaparkovat jestli se to zmeni

[NOPARasito]

A neni lepsi vytezovat podle toho ze zacne ubirat regulator na panelech a tim padem je tam vykonova rrzerva? Nevim co tu porad vymyslite.

Dumi,

1) Prosím Tě, můžeš trochu rozepsat, jak si to myslel?
Například tato situace:
- Baterka je nabitá.
- Na panely svítí 1000W.
- Chci vytěžovat do bojleru, příkon 2000W.


2) Máš prosím někde ve vlákně popsáno, jakým systémem aktuálně vytěžuješ svoje přebytky Ty?

Díky!

Docente Youdo,

Tusim, ze to tam nekde zahrabane je, psal jsem to tu nekolikrat, ale opakovani je matka moudrosti.

Je zbytecne hledat jiny MPPT bod jak tu nekdo psal, Zjednoduseny princip je v tom, ze nabjieni baterie (proud, napeti) neresim pomoci rizeni vyroby (regulator), ale rizenim spotreby (vytezovac).

podrobne receno:

na regulatorech mam nastaveno o trosku vetsi napeti nez chci mit na baterii. Vytezovac pracuje tak, aby udrzel napeti na baterii na hodnote kterou chci.

Konkretne:
Regulatory maji nastaveno 27,8V vytezovac reguluje tak aby Ubat = 27,4V. TZN regulatory jedou porad na doraz (na strese nic nezustane) a vykon je odvaden vytezovacem tak, aby do baterie teklo jen pozadovane mnozstvi vykonu (nebo zadny).

Konkretni realizace je pomoci SSR rele s fazovym rizenim, ovladanym pres 0-10V, Posilal jsem Ti na nej odkaz a tusim, ze ho take pouzivas. Signal 0-10V generuje v mem pripade PID regulator z foxtrotu. Rychlost regulace je na kazdem soudruhovi. U me ma regulacni smycka cca 10-20ms. Nicmene dovedu si predstavit, ze s urcitym omezenim, by toto slo realizovat i analogove. Napriklad nekolik komparatoru, ktere simuluji P slozku. Da se udelat i ciste analogovy PID regulatoru.

Pouzivam doma pouze tepelne koule, protoze s tim co psal kybos souhlasim jen castecne:

Kdo dělá FVE aby ušetřil a nechce měnit žárovky, nemá správně uspořádaný seznam priorit pro realizaci úspor. Poměr spotřeby 1:10 už určitě stojí za přehodnocení priorit. A pokud už měním světelný zdroj, je na místě vybrat si takový, kterému drobné kolísání napětí nevadí a nemá vliv na jeho funkci.

Ty zarovky nejsou jen o setreni, ale pro me je to hlavne o komfortu a zdravotnim prinosu, ale to je veci kazdeho soudruha a je mimo tuto diskusi.

Zadny filcker nepozoruji, tedy vlastne jo, ale je tam i kdyz nebezi vytezovac, takze to neni vytezovacem. Co se ruseni tyce, nepozoruji doma, ze by vytezovac neco rusil (nijak se to neprojevilo, mozna nemam jen dostatecne citlive zarizeni). Od SSR rele (u menice) k bojleru to mam dobrychm kabelu, takze antenka celkem slusna.

Z meho pohledu jsem s timto vytezovanim velmi spokojen, proud do baterie je v ramci mych schopnosti mereni temer na nule. Merim jen klestakem, urcite se muze stat ze pri nejakych ms intervalech tam neco potece. na strese nic nezustane (pokud je tedy kam vytezovat), na krivkach PV panelu mam krasne velbloudy bez saturace.

Aktualne vytezuji do 2,2kW bojleru, ted mi prijde 4kW menic, takze to prepojim na 3,3kW.

jedina nevyhoda tohoto zapojeni je, ze musite mit vytezovac shcopny pojmout temer cely bykon FV poli. protoze jinak to proste neureguluje, napeti na baterii vyleze na hodnotu nastavenou na regulatorech (ktera je porad pro baterie v pohode) a regulatory omezi. To se bude, ale dit u vsech vytezovacu.

Troufnu si tvrdit, ze az na par chvil kdy nebyl odber teple vody treba dva dny v kuse se mi nestalo, ze bych na strese neco nechal

Jeste bych mohl vytezovat i do vyrovnavaci nadrze topeni, jenze ma jen 50l takze to k akumulaci neni a v dobe kdy se topi ty energie tolik neni, takze to pro me nema smysl zapojovat.

PS: tusim ze podle meho navodu vytezuje i Marshal64, treba se i on rozepise, jak mu to slape.

Njn to se nekdo ma , vytizit vic jak 10kWp pomoci 8kW menice uz je o jinem pristupu, tam uz bude hrat i DC vytezovani, a v lete nepomuze nic. Jedine EV

[dumi]

jojo, ted mam v procesu rozsirovani FV pole o dalsich 3kWp, takze budu muset vytezovani hodne upravit

samozrejmne pokud neni kam vytezovat, neda se delat vubec nic, ale pokud je kam, tak je teba to vyuzit na 100%

[mobilik]

Youda, aký EMI filter používaš a kde ho máš konkrétne pripojený?
Ďakujem.

[youda]

Ahoj Mobilik :)

Je to úplně nejobyčejnější QLT Power FYG10T5, stál asi 3 Eura. Tento typ už dříve na fóru doporučoval Tomas, kvůli jeho specifickému vnitřnímu zapojení. Tak jsem pár kousků vzal a fungují mi.

Zapojuji to přesně tak, jak je v návodu pro GrennBono (ačkoliv osobně tam místo GreenBono mám něco jiného). Logika je, zapojit filtr už PŘED SSR relé, tak aby bylo filtrováno všechno, co je na schématu ve žluté části, kde vzniká rušení. Všechny kabely ve žluté části by měly být co nejkratší, desetimetrový kabel by byl pěkná anténa.

Někdo filtry zapojuje až za SSR relé, těsně před zátěž. To ale podle mne nedává moc smysl. Nicméně, rád se nechám poučit, jestli to má nějaké výhody.

[marsal64]

Pokud davas pri nabijeni pouze 26.6V tak si myslim, ze baterii moc nenabijes. ona uz si pak co jsem vysledoval moc energie neveme, ja nabijim na zde casto uvadenych 3.425 V (zde byva uvadeno 3,45V). myslim, ze jak psal Youda napeti 3.475 V/clanek LiFePo4 neublizi
Pokud mam nabito uz brzo a baterie by byla na tomto napeti dlouho, tak stahnu napeti na vytezovaci na 26.4V. cizm dojde k malemu odcerpani energie z aku, ale zase neni na vysokem napeti dlouhou dobu.

Tak s tím vyšším napětí baterie tedy nevím nevím, ale je to asi evergreen téma.
Doufám aspoň, že to napětí vytěžovače snižuješ automaticky, nikoli ručně . A stále je tu problém, když není občas rozumně kam vytěžovat. Řešením by bylo nastavovat automatikou hlavně napětí regulátorů, ale to já s Makesky ani Axpertem nyní neumím. Ale už vím, že můj příští regulátor by to umět měl .

[dano]

Skusal som zistovat vo firme VONSCH nieco o tomto vyrobku Spojitý sínusový regulátor výkonu SRVS 10/230AC, par dni sa mi nikde nedarilo dovolat a nakoniec som zistil, ze to uz dlhsiu dobu nevyrabaju a nevyrabaju nic pre fotovoltaiku.

[youda]

Dano,
díky moc za vynaloženou energii.
Je to docela škoda, já bych sice tento výrobek nevyužil, ale pro pár lidí v tomto vlákně, by to mohla být cesta. Pokud by to někdo nakonec potřeboval doopravdy, minimálně už teď ví, že takové zařízení existovalo a dá se tedy vynalézt a ubastlit znovu

Díky!
Youda

[dano]

Mna to zaujimalo o to viac, ze vyrobca nieje z Azie, ale v tomto pripade je to asi skoda... Myslim, ze keby nieco taketo dostupne na trhu na tomto fore by nejaky zaujem bol. Celkom by ma zaujimalo ako to mali urobene, lebo transformator v tom vzhladom k rozmerom nebol, takze predpokladam, ze 230V na vstupe usmernili a potom DC rozsekal ako to robia vacsie UPS.

[tomas]

Tam není klasický usměrňovač, u něj teče proudu pouze ve špičkách sinusovky. Je tam řízený usměrňovač. Možná by šlo použít i klasický frekvenční měnič na motory řízený signálem 0-10V, jen místo motoru tam bude topné těleso.