Správné zacházení s LIFePO4

[? kodl69]

ne, jednotlivý články.

[kybos]

Bylo před měřením provedeno alespoň nulování odporu? (klávesa ZERO R, na displeji je během měření zobrazeno ZR)

[beethowen]

Winston 200AH 2007-2008: 2.5-3.3 miliohm , 1ks nepoužívaný od 2015: 2.7miliohm

To by celkem korespondovalo s tím co naměřím já metodou VCD (úbytky napětí při určitém proudu). Mám články podobně staré, myslím i podobného osudu.

[? střídač_N]

........Podle napětí se SOC odhaduje hodně obtížně......

Shodou okolností napětí při nabíjení vcelku dobře koresponduje se stavem nabití akumulátoru. I tak to nebyla žádná výzkumná práce, ale zhruba posoudit, kolik se za ten rok "ztratí". Je vcelku nepodstatné zdali to bude 5, nebo 8 procent.

V obecné rovině, pokud je nabíjecí metoda stejná, pak pří určitém napětí je stav nabití taktéž stejný.

[kybos]

V obecné rovině, pokud je nabíjecí metoda stejná, pak pří určitém napětí je stav nabití taktéž stejný.

V konkrétním případě pro daný typ článků technologie LiFePO je vzhledem k velmi ploché nabíjecí křivce nutno zohlednit i další parametry jako například teplotu, která může být z roku na rok jiná. Ale vzhledem k tvaru nabíjecí křivky je nutno vzít v úvahu i jiné parametry včetně dlouhodobé stability měřících přístrojů, když procentní odchylka měření napětí může učinit třeba i desetiprocentní chybu SOC, zejména pokud se články skladují při doporučeném stavu SOC, kde je nabíjecí charakteristika nejvíce plochá.

[? Ronn]

Manuál jsem k přístroji nedostal (ani kousek papíru)....

Díky za ten word... zkouším ještě dispute na Ali, aby usermanual dodali.

Mno, ale abych dal výsledky i za sebe...

Winston 300Ah (reálně 250ah) 2008 OCV SOC 20% - YR1030 2,3mohm bez ZR / 0,3mohm s ZR
Winston 300Ah (reálně 320ah) 2017 OCV SOC 95% - YR1030 1,7mohm bez ZR / 0,27mohm s ZR

OCV - Open Curcuit Voltage

[? kodl69]

Takže vnitřní odpor nevzrostl? to je divný, ty moje podle rozdělení proudu při zátěži říkají neco jinýho.

[kybos]

Winston 300Ah (reálně 250ah) 2008 OCV SOC 20% - YR1030 2,3mohm bez ZR / 0,3mohm s ZR
Winston 300Ah (reálně 320ah) 2017 OCV SOC 95% - YR1030 1,7mohm bez ZR / 0,27mohm s ZR

OCV - Open Curcuit Voltage

Hodnoty bez ZR jsou zcela k ničemu. Chyba je řádově větší než měřená hodnota.

Zjišťuji teď míru korelace reálné kapacity ojetých LiFePO s jejich vnitřním odporem. Až budu mít dostatek reprezentativních měření pro určení korelace, zveřejním výsledky. Zatím to vypadá slibně ale jde to pomalu, nemám příliš šikovnou automatickou nabíječku. Měřím poctivě maximální aktuální kapacity (3,65V/2,8V) a vnitřní odpor vyhodnocuji při napětí 3,333V.

[? Ronn]

Takže vnitřní odpor nevzrostl? ...

Moje interpretace:
a) U LFP článků větších 100Ah je IR <0,3mohm při měření ve stavu OCV při použiti YR1030 se ZR. A proto měření článku ve stavu OCV není vhodná.
b) Staré články se musí měřit metodou, která více odpovídá jejich zamýšlenému zatížení. Např metoda VDC, u kterých se IR u nového článku zvýší až na 2,5mohm při SOC od 20% do 75%, nad 75% roste IR postupně až na 3,3mohm při SOC ~100%. (viz můj post pon úno 08, 2016 2:09 pm v tomto vlákně)

Napadlo mě porovnání: Zatížil jsem novou 16s LFP 300Ah ve stavu 53,03V 85%SOC odběrem 90A. Napětí spadlo na 51,75 a po 120sec spadlo na 51,48 a tam se drželo. Následně jsem aku nechal bez zátěže a za 4min napětí vystoupalo na 52,84V.

A teď umíte někdo nasimulovat tohle na starých 300Ah článcích? (ty moje jsou teď odpojené)

Co si pamatuji,ty moje staré při takové zátěži šly až pod 51V při SOC >85%.

[kybos]

Moje interpretace:
a) U LFP článků větších 100Ah je IR <0,3mohm při měření ve stavu OCV při použiti YR1030 se ZR. A proto měření článku ve stavu OCV není vhodná.

Moje interpretace výsledků měření vnitřního odporu článků LiFePO přístrojem YR1030 je jiná.
Podle mých zjištění velikost takto zjištěného vnitřního odporu s určitou pravděpodobností odpovídá stupni opotřebení článku a tím i jeho reálné kapacitě. Snažím se zjistit míru korelace vnitřního odporu s velikostí reálné kapacity. Aby byly výsledky zkoumání obecně použitelné je zapotřebí udělat dostatečný počet měření. Takovou závislost nelze podle mých zkušeností prokázat změřením dvou náhodně vybraných článků. Zvláště ne v případě, pokud jednu z hodnot (vnitřní odpor) měřím přístrojem s reálnou relativní přesností na jedno nebo nanejvýš na jeden a půl místa (pro daný rozsah měřených hodnot a možnosti přístroje). Zatím jsem změřil jen 32 článků a nějaké předběžné výsledky už jsou k dispozici. Cílím tím k vhodné metodě rychlého vyhodnocení opotřebení článku prostřednictvím zjištění jeho hodnoty vnitřního odporu a znalosti korelační funkce mezi vnitřním odporem a kapacitou pro daný typ článku.

[? střídač_N]

určitou pravděpodobností odpovídá stupni opotřebení článku a tím i jeho reálné kapacitě.......

Jsem tomuto měření převelice rád, neb odpovídá i mým neměřeným pozorováním,
Ve hře na odpor jsou ve své podstatě jen dvě možnosti. elektrolyt, elektrody, pomineme li mechanické poškození.

Elektrolyt může vysychat nebo měnit své chemické vlastnosti.
Vysychání by se projevilo velikým, divně chemickým smradem.
Do chemických reakcí nevstupuje.
Závěr: elektrolytem to být nemůže.

Zbývají pouze elektrody.

Chtělo by to završit zkoušku destrukcí nejhoršího článků a vypozorovat změny.

[ota]

Článek na pitvu mohu dodat. Podle mých zkušenosti je to takto:
Ubývání elektrolytu snižuje kapacitu. Poškození elektrod přetežovánim snižuje kapacitu.

[kybos]

Chtělo by to završit zkoušku destrukcí nejhoršího článků a vypozorovat změny.

Nejsem až tak znalý v konstrukci tohoto typu článku abych mohl jeho stav hodnotit přímým pozorováním a nemám pro taková pozorování adekvátní vybavení. Předpokládám, že by to chtělo minimálně solidní mikroskop a v mém případě bych musel pitvat nejen ten nejhorší ale i ten nejlepší článek, abych mohl vyhodnotit změny. Prozatím mi stačí vnější projevy článku s cílem rychlého reprodukovatelného vyhodnocení stavu článku aniž bych mu tím musel ubrat jeden cyklus z jeho životnosti.

[ota]

Na měření úbytku elektrolytu stačí kuchyňská digitální váha.

[? kyocera]

Zdravím,
tady bych jen poznamenal informaci o Rona, že zjistil vážením , že nové LIFE mají menší váhu
jako původní starší LIFE. Tehdy jsem mu namítnul, že budˇplastová skříň je tenší
nebo spíše drahého elektrolytu je v nových LIFE trochu méně. Jde tedy o to s čím
váhu LIFE porovnávat. Asi tak leda stejnou výrobní šarži LIFE mezi sebou.

[rottenkiwi]

Tak mi dajte nejaký tip na presnú váhu.

[abrams]

Zdravím ,

již jsem tu někde reportoval můj zátěžový test jetého 300Ah článku ThunderSky vybíjecím proudem 200A .

Sestava : nabitý 300Ah článek na 3,45V @30A CC CV cut 3,0A + CycleAnalist s 500A bočníkem + nelevný Voltmetr + 2 x 30cm 2mm svařovacího drátu chlazeného vodní lázní + 300A spínač . A pochopitelně osobní dohled kocoura Mourka .

Hodnoty před spuštěním testu , 13,3V na CycleAnastu pochází z + 3 článků LiFe k jeho napájení .

Krátce po začátku a ustálení napětí článku .

Okamžik před ukončením testu .

270Ah z 8let "starého" huntovaného článku @ 200A , přičemž při vybíjení 30A od 3,45V do 2,80V vydal 275Ah není vůbec špatné , ne ?

Elektronům zdar

[abrams]

Zdravím ,

Tak mi dajte nejaký tip na presnú váhu.

Nelze porovnávat aktuální hmotnost článku s údajem výrobce , jak píše Kyocera , už z výroby jsou +/- bus . Nejrelevantnější je vlastní vážení od pořízení , třeba při příležitosti přestavování či kontrolního měření kapacity .

Elektronům zdar

[ota]

Tak mi dajte nejaký tip na presnú váhu.

Stačí obyčejná kuchyňská digitální s rozlišením na 1g.

[? svango]

chcem podakovat za rady pri nastaveni LiFePO z ineho vlakna (http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=39&t=3326&start=20#p73725) uzivatelom:

kodl69
střídač_N
rva
solárník

Vcera som mal trochu casu a odmeral som kapacitu baterii;
4x clanok LiFePO4 40Ah, nominalna kapacita 128Wh; nabite na 3.39V/clanok, 13.58-13.59V podla celllogu a multimetra, Menic Victron ukazoval 13.62V. Zatazou bola sucicka ovocia, odporova vyhrevna spirala + motor ventilatoru. Staly odber 234W. Odpojenie menica nastavene na 12.00V. Meranie zasuvkovym wattmetrom na vystupe menica.
Menic sa zastavil na 11.99V v momente vypnutia (musim povedat, ze ku koncu napatie baterie zacalo podstatne rychlejsie klesat). Po odpojeni nastupalo napatie na baterii na 12.44V.
Wattmeter sa zastavil na hodnote 0.555kWh. Menic bol pekne zohriaty, jeho ucinnost podla vyrobcu je 89%, naviac bola este znizena o BT modul na sledovanie informacii.
Vychadza mi z toho, ze z baterie s nominalnou kapacitou 512Wh, sa vymacklo cez 610Wh energie v rozmedzi 3.4 az 3 V na clanok.
S nastavenim: nabijanie do 13.60V a vybijanie do 12.00V podla rad vyssie zmienenych je plne postacujuce.

Dakujem!

na okraj: musim povedat ze menic Victron 12|375 ma trochu sklamal. Pri okolitej teplote 28-30C za par minut prevadzky hlasil pri odbere 234W High Load.
https://martinsvg.rajce.idnes.cz/domecek/#IMG_6535.jpg