Správné zacházení s LIFePO4

[? solárník]

To je jedna věc a druhá je, že LiFe se nepoužívané vybíjejí poměrně zdatně. Takže když je necháme vybité ležet, je velká šance, že když k nim za rok (2,3,4) přijdeme, už se samovybijí tak hluboce, že se a) poškodí a b) už půjdou jen velmi obtížně oživit.

Nechal jsem je jednou nabité rok ležet a po roce už byly téměř prázdné. Kdybych je nechal býval vybité, už bych je ani nemusel oživit.

[? kyocera]

K tomu co píše Marko 250, tak já žádné LIFE nemám a řeč je jen o teoretických
úvahách co škodí aku v nečinnosti nejméně. Není tedy vůbec fér z Vaší strany psát, že
mám zvrácený pohled na věc. A opět je to jen teoretická rovina z literatury, kdy se
píše, že výhodnější teplota je menší. A nakonec sám jsem přeci napsal, ruku na srdce , než
tohle dělat, tak je nechám raději cyklovat. Z těch nějakých výpadů , tedˇi Marko 250 usuzuji, že není žádoucí abych
diskutoval a tak se do další diskuze zapojovat už nebudu. A k tomu co píše střídač- N, tak jen
uvádím, že český výrobce v odkazu při skladování uvádí při skladování aku nabít a napětově srovnat.
A k tomu co píše solárník, tak snad každý ví, že i skladování v rozumných intervalech napětí
zkontroluje. Kdo má aku, snad každý ví, že existuje samovybijení, . Snad nemusíme psát
abecedu o aku.

[? střídač_N]

....... český výrobce v odkazu při skladování uvádí při skladování aku nabít a napětově srovnat..

I tato informace by svědčila spíš uskladňovat v nabitém stavu.

Marně navíc přemýšlím, k čemu by bylo dobré srovnávat napětí, když mám akumulátory nabité, tudíž i napěťově "srovnané"?.

[? kyocera]

Zdravím,
snad ještě tohle k tomu co píše střídač- N. Český výrobce uvádí při skladování nechat
všechny články paralelně propojené tenkým drátem. tenkým asi proto, že pokud
by se jeden článek zkratoval, tak by se přepálil. Zároveň je při takovém
skladování možnost jedním měřením mít snadno ihned pod kontrolou všechny aku.
To už tam nepíše, ale myslím si to.
Já jsem uvedl, že bych vše rozpojil. To z toho důvodu, že někdo je ochoten skladovat
články i v seriovém zapojení. A než skladovat při seriovém zapojení,tak bych všechny
rozpojil , mně by zajímalo jaký je rozdíl mezi jednotlivými články
při skladování. A během skladování bych nejen měřil napětí, ale i vnitřní odpor.
když se sleduje více věcí současně , časem se získá dokonalý obraz zkoumaného předmětu
poskládaný z jednotlivých dílčích kousků.

[rottenkiwi]

Mám tu 2 články LiFE 100 Ah Winston, ktoré som nabil na 3.45 V 12.11.2017.
1. ktorý je r. v 2013 a ešte nepoužívaný má dnes 3.33 V.
2. ktorý som používal 3 roky, ale bol to najslabší článok a stále robil
problémy, napr. mu oxidovali kontakty, má 2.98 V.

Takže pravdepodobne som dostal vadný článok, lebo také veľké rozdiely nemožu byť.

[ota]

Koroze na kontaktech LiFe je způsobena únikem elektrolytu.
V podstatě se jedná o zanedbanou údržbu, nedotažené matky terminálů kudy okolo těsnícich O kroužků uniká elektrolyt.
Pozná se to podle smradu elektrolytu u baterek.

[marko250]

K tomu co píše Marko 250, tak já žádné LIFE nemám a řeč je jen o teoretických
úvahách co škodí aku v nečinnosti nejméně. Není tedy vůbec fér z Vaší strany psát, že
mám zvrácený pohled na věc......

kyocera>mám za to, že si tykáme a nemáme mezi sebou(ani ostatními) žádný osobní spor.To "Vy" bylo myšleno na poslední diskutující o uskladnění a nepoužívání již nakoupených baterek,což považuji za zvrácené.Tak klídek a nebuď tak vztahovačný .Úplně nejlepší je si vzpomenout, jak tu jednou rottenkiwi reálně aplikoval svou "schýzu" a poslal i admina do <|> ,to jsem se tu moh pocikať.(všetko dobre rottekiwi,bol si na dne)

Ale hlavně tady dost matete ty,co Life chtějí,nebo si jej čerstvě koupili.Víc by se hodilo probírat děje Li baterek ve vztahu k používání FVE .Něco jiného je užití v autě(EV),kde už díky nedostatku místa, jsou kapacitně malé články huntovány a to včetně provozu nabíjení/vybíjení.Pak tu je taky nešťastně nakouslá časová expirace Li baterek,kde to zase bude vypadat jinak v dobře dimensovaném aku FVE a jinak v poddimenzovaném aku v EV.Na začátku tohoto theadru bych dal desatero ,jak sestavit a provozovat Li vůči FVE,protože to tady málokdo dá celé i s pochopením záběhů do jiných dějů s Li.

[rottenkiwi]

Skúšal som tie matky dotiahnuť, ale oni sú dotiahnuté, ináč urvem celý terminál.

[? kyocera]

Zdravím,
Já Marko 250 vykám všem ze zdvořilosti a některým v SZ tykám.
Také nevím, proč se pletete a dávate nějak do spojitosti rottenkiwi.
Ale to je nepodstatné. K věci, nabádá Marko 250 dál diskutovat k LIFE.
O používání LIFEPO4 zde bylo napsáno hodně. Pokud já bych
Chtěl kupovat použité LIFEPO4 zajímalo by mně především, jak velkou
Perspektivu a kolik života má ojetý aku LIFEPO4 ještě před sebou, kolik takovému
Aku zbývá času do smrti. Zajímalo by mně jak to poznat. To by mně zajímalo mnohem víc
Než jakými metodami , třeba i v ledničce prodloužit časovou životnost při skladování LIFE.
Pouhým pohledem na použité LIFEPO4 nic nepoznáme.
Použité LIFE vypadají na pohled většinou pěkně, jsou čistě a do žluta vyleštěné.
A většina použitých LIFE , jak Marko 250 poznamenal pochází právě pohonu e -aut,
přesně z pohonu elektrobusů. V elektrobusu , takový veřejný pracant může někde
sloužit i na 2 směny , za každého počasí, v zimě , v parném létě a LIFE už májí ledaco
za sebou.
Zkusme se tedy zaměřit na ty otázky které nechcete slyšet, než na ty otázky, které
by jste jen rádi poslouchali jako fanoušci LIFE.
Pouhým pohledem nepoznáme ani to, jestli byl LIFE někdy nafouklý, protože
I nafouklý LIFE se dá pomocí silné desky tlakem zase srovnat.
Nezbývá než měření, Vlákno správné používání LIFE je dlouhé ale doposud zde
Nikdo nenapsal referenční hodnoty vnitřního odporu u nového LIFEPO4 pro
jednotlivé velikosti kapacity LIFE .Zkuste tedy Ti z Vás, co mají nové LIFE zveřejnit
hodnoty vnitřního odporu pro několik velikostí kapacity. Metodu měření vnitřního
odporu uvedl v jednom příspěvku Kybos a já jen dodávám, že i další člen fora
si také pořídil měřák YR1030 a měření s tímto přístrojem je spolehlivé a rychlé.
Výsledek je zobrazený během vteřiny.
Pak by nutně mělo následovat srovnání hodnoty vnitřního odporu
změřeného jetého LIFEPO4 a hodnotou vnitřního odporu u nového LIFEPO4
ve stejné kapacitní kategorii.
Více času zabere kapacitní zkouška použitého LIFE.
Ale mnozí prodejci umožní dělat kapacitní zkoušku i doma. Ti zkušenější zkuste
Sami popsat více postupů , které by pomohly určit, kolik života má takový použitý
LIFE ještě před sebou. Z předchozí diskuze zde také byly uvedeny dva protichůdné
Názory. Solárník uvádí velkou rychlost samovybíjení u svých ojetých LIFE ,
kdežto kiwi uvádí časovou stabilitu napětí. Ale není zřejmé, zda kiwi uvádí
hodnoty napětí u nového aku nebo u staršího aku, který získal kiwi a kde začíná
koroze, jak Ota poznamenal, že se jedná o zanedbanou údržbu – asi předchozího
majitele. Co se týče průsaku elektrolytu kolem šroubů, tak je vidět, že tímto neduhem
mohou trpět i jiné technologie než jen LIFE aku . U mých starých ojetých
NiCd mně ze 120ks článků také u jednoho článku šroub netěsní a je kolem toho šroubu
vlhkost a rostou tam krystaly. Ale zpět k LIFE. Zkuste sami navázat na
otázky nebo položit i nepopulární otázky , doplnit referenční hodnoty vnitřního
odporu u nových LIFE.

[? kodl69]

Zajímavý, ale zrovna nemám přebytečnejch 60USD na měřák, i když by se hodil, můj samodělnej podle zajíce ukazuje rozumně až od 10miliohm ( sice má 4 dráty ale nemá 4 hroty), na malý články mi to stačí, možná bych to mohl předělat a zkusit nakalibrovat na menší hodnoty, ale kdy? Pokud má někdo takovej měřák a chtěl by se stavit na návštěvu, mám tady LiFePO4 200Ah jmen. z roku 2007-2008, 40Ah, 100Ah, 60Ah 2014-2016 a možná ještě i něco dalšího k změření.

[? kyocera]

Zdravím,
k tomu co píše kodl 69, tak jak budu mít cestu kolem, můžu se za ním stavit, můžeme změřit
jeho LIFE a také může kodl 69 zkusit si vytvořit kalibrační papírovou tabulku svého
měřáku podle YR1030. Jestli to pomůže. Měřák YR1030 stal 50USD, i to jsou peníze jak píše kodl 69, ale v případě
vlastnictví aku a snaze aku porozumět,je to nutnost V případě koupě použitých aku je 50 USD malá investice
ve srovnání s cenou nakupovaných aku. Ale pokud někdo má k dispozici hodnoty vnitřního odporu u
nových LIFE pro různé kapacitní kategorie, měl by je zveřejnit jako srovnávací referenční hodnoty.

[ota]

Malými ručními měřáky se LiFe nedají měřit moc přesne odpory co T batery obvykle mají.
Používám SM8124 a ikdyž ma čtyřdrát k sondě tak nejmenší odpor co se dá naměřit bez chyby je 5mOhm.
Cokoli pod je zatíženo chybou. I do zkratu ukazuje 1,8 až 3,5mOhm, podle kontaktu takže se ta chyba nedá ani správně odečíst.
Yr1030 na tom nebude o mnoho lépe.
Nejlepší je si ten odpor prostě spočítat.

[kybos]

YR1030 má rozlišovací schopnost v řádu desítek mikroohmů. Má čtyři sondy a v optimálním prostředí (čisté a suché kontakty, spávně upravený přívod k sondám,dostatečně nabitá baterie ) jej lze nastavit tak, že odchylku ve zkratu na masivní měděné desce vykazuje 10 mikroohmů. Měření je zcela určitě zatíženo absolutní chybou, která může být i o řád vyšší, ale pro relativní porovnání několika článků to nevadí. Kdo by požadoval vyšší absolutní přesnost má možnost kalibrace přístroje. Sehnat byť jen na zapůjčení odporový normál 10 mikroohmů se mi zatím nepodařilo. Ověření na vyšších rozsazích proběhlo bez závad. Nejnižší hodnotu odporu, kterou jsem získal byl proudový bočník 400 mikroohmů 0,5%, který přístroj změřil s chybou 20 mikroohmů. Dovolím si ale tvrdit, že na amatérské porovnání ojetých LiFePO4 baterií s kapacitami v řádu stovek Ah tento přístroj postačuje. Je potřeba ale získat určitou praxi. Na poprvé se nemusí podařit získat reprodukovatelné výsledky, jelikož měření tak malých hodnot vnitřního odporu má určitá specifika.

[? střídač_N]

....... Solárník uvádí velkou rychlost samovybíjení u svých ojetých LIFE .......

Mám od novoty LiFePo 40Ah sestavenou na 24V, tedy 8 článků. Koupil jsem je před mnoha léty skoro v době přechodu na 48V, tudíž mi tak nějak zůstali. V tom údobí začalo okrádání ČNB, tak jsem rezignoval na doplnění o další sadu na 48V.

Jednou za rok je zkontroluji a ve své podstatě stále mají napětí vždy NAD 3V. Nevedu si evidenci, tudíž jen odhaduji, ale blíží se minimálně rok ležení, tudíž je donabiji a změřím (odhadem) kolik se do nich vejde. Nastavím CV na 27V a CC 2A.

Odhaduji, že mají tak 5 roků a když moc, tak 10 cyklů.

[beethowen]

Já měřím výpočtem z hodnot proudu baterií a poklesu napětí na baterii (tyto hodnoty mám myslím s přesností do 0,5% - kalibrovaný bočník + 24bit převodník). Beru si okamžiky velké změny zátěže (třeba rychlovarná konvice, myčka, pračka, atd.). Vypočtu vnitřní odpor celé baterie a dělím počtem článků. Nevypovídá to úplně o jednotlivých článcích, ale dle úbytků na nich, které jsou prakticky stejné, myslím, že to tak lze. A je takto měřen vlastně jenom odpor DC. Přístroji se většinou měří impedance při 1KHz.
U žlutých Winstonů z roku 2008 200Ah, kterém mají před půl rokem měřené kapacity od 206Ah do 235Ah (měřeno při cca 30A) to vychází cca 2mOhm až 3,3mOhm na článek dle stavu nabití baterie. Články jsem koupil loni jeté, předpokládám z trakce asi v buse. U Winstonů jsem v katalogových listech údaj nenašel, ale třeba Sinopoly pro tuto velikost udává menší než 0,4mOhm pro nový článek.

[? Ronn]

.... Je potřeba ale získat určitou praxi. Na poprvé se nemusí podařit získat reprodukovatelné výsledky, jelikož měření tak malých hodnot vnitřního odporu má určitá specifika.

Mám Yr1030 tak 2týdny a sedí, co říká Kybos... Měřené hodnoty starých 2008 300Ah článků a nových 170907 článků stejné kapacity nenaznačuje velké (mohm) rozdíly. A přesto 10let staré články "neunesou" delší vyšší proudové zatížení a napětí padá dolů a dolů až do odpojení... Toto chování nové články nemají.

[kybos]

Malými ručními měřáky se LiFe nedají měřit moc přesne odpory co T batery obvykle mají.
Používám SM8124 a ikdyž ma čtyřdrát k sondě tak nejmenší odpor co se dá naměřit bez chyby je 5mOhm.
Cokoli pod je zatíženo chybou. I do zkratu ukazuje 1,8 až 3,5mOhm, podle kontaktu takže se ta chyba nedá ani správně odečíst.
Yr1030 na tom nebude o mnoho lépe.

SM8124 je přístroj minimálně o jeden řád horší než YR1030 z hlediska měření malých odporů.

[? střídač_N]

......mají před půl rokem měřené kapacity od 206Ah do 235Ah (měřeno při cca 30A) to vychází cca 2mOhm až 3,3mOhm na článek.....

Vzhledem ke katalogovým údajům 200Ah a 3,5mOhm, se stáří skoro 10 roků, jsou to udaje lepší nového článku. Nutně se vkrádá otázka, proč je v tom busu měnili.

[beethowen]

......mají před půl rokem měřené kapacity od 206Ah do 235Ah (měřeno při cca 30A) to vychází cca 2mOhm až 3,3mOhm na článek.....

Vzhledem ke katalogovým údajům 200Ah a 3,5mOhm, se stáří skoro 10 roků, jsou to udaje lepší nového článku. Nutně se vkrádá otázka, proč je v tom busu měnili.

U Winstonů jsem v katalogových listech údaj nenašel, ale třeba Sinopoly pro tuto velikost udává menší než 0,4mOhm pro nový článek. Dříve co si pamatuju, tak mě utkvělo v paměti taky 3mOhm, ale na 200Ah článek mě to přijde moc a vidím sám jak padá napětí při vyšších proudech a to tahám max. 100A, takže myslím, že správně bude asi těch 0,4mOhm u nového.

[kybos]

Vzhledem ke katalogovým údajům 200Ah a 3,5mOhm, se stáří skoro 10 roků, jsou to udaje lepší nového článku. Nutně se vkrádá otázka, proč je v tom busu měnili.

Na tuto otázku je jasná odpověď: katalogové údaje vnitřního odporu nových LiFEPO článků jsou zhruba o řád nižší (do 400 mikroOhmů pro 300Ah článek).

Další věc je, že vnitřní odpor článku má nejen svou statickou složku ale i dynamickou. Navíc je nelineární (mění se s velikostí proudu).