6,3 kW slunce + 3 kW vítr okres Frýdek Místek

[gupa]

Nevím, dost záleží na všem. Topná voda je prosta volného kyslíku dost korodují obaly, nerezové svary a spoje typu nerez - železo spíš okolo vody co je průtoková, ale i na topné dokáže mosaz, nějaká pozink fitinka a nerez s železem v krátké době korozivní divy.

[? Pavel111]

vytapeni-1.png

Verdikt je takový, že aku pokud je ve sklepě, kde se z aku protláčí ztráty přes izolaci, je neefektivní a dražší, než zapojení bez aku.

Tak s tím naprosto nesouhlasím.Oproti době,kdy jsem aku neměl,zlepšil se komfort vytápění podstatně.To,že mi trochu vytápí sklep(suterén)mi vůbec nevadí,ba naopak.Nemám tam jen kotelnu,ale i sklad paliva,dílnu atd a právě těmi otevřenými dveřmi v suterénu se mi to"zabzdí"tak,že i v největších mrazech tam mám okolo 13°C.A nahoře v obytné části je to také znát,neboť teplo stoupá vzhůru.Naopak předtím bez aku bylo vysoce neefektivní využití kotle,doprovázené známými důsledky a k tomu mnohem vyšší spotřebou paliva.Takže přesto,že mám teď aku 2000 litrů se ztrátami v suterénu,mám nižší spotřebu!Naopak nedovedu si představit toto monstrum,které zabere čtvrt místnosti ve skladu paliva,někde v obytné části.Trojcesťák nemám ovládám nabíjení horním ventilem k nádrži.Ten když je otevřen tak akorát jen trochu,tak se voda nádrži teplotně vrství a to tak,že mezi dvěma teploměry na výšce cca 0,5m je teplotní rozdíl klidně 60°C.Tím pádem mám vlastně aku tak velkou,jak se mi zrovna chce.Kdybych měl výměník uvnitř nádrže nahoře,tak by také fungoval k plné spokojenosti.Ale já mám výměník mimo.Má to tu výhodu,že je natopen jako první téměř ihned a to byla priorita.Zpět z nádrže do topení to jde tou samou trubkou proti směru samotíží nahoru,takže nemám oběhové čerpadlo.To je také výhoda aku ve sklepě.Na malém kotlovém okruhu mám spirálu připojenou na FV.

[gupa]

No a nebyl s aku vyměněn i kotel? Každopádně kotel pro hoření potřebuje vzduch, ten ochlazuje prostor okolo aku a je toho ochlazování tolik, kolik plynu vyfoukne komín... 13°C okolo kotle nebo v suterénu je něco otevřeného a nezatepleného. Teplo možná stoupá vzhůru, ale také do zdiva a do půdy okolo domu a dokonce i do podlah sklepu a do základů a pod ně. Já mám po zapojení dvou aku o cca 1600l s zolací 160mm a plném nabití ve sklepě 30°C . Těch 13°C mi nějak podle mých zkušeností nesedí.

[? Pavel111]

Samozřejmě 13°C není u kotle,tam je hic,je to minimum v dílně 3,6x9m,která je vedle za otevřenými dveřmi.Tudy také kotel většinou saje čerstvý luft,neboť pod vraty je škvíra jak hrom.Když jsem tam v zimě něco dělal,musel jsem si tam dávat deku,aby na mně netáhlo a pak otevřít okno aby měl kotel co sát.Aku je sice u kotle co se týká vzdálenosti,tak cca 1m.Ale kotel je v kotelně s nádrž ve skladu paliva,trubky jdou skrze třicítku zeď.Kotel měněn nebyl.Izolace na aku 160mm.Dokonalý systém se nedá navrhnout,každý má jiné možnosti a priority.Já například jsem chtěl dát zpětnou klapku ke kotli(plovoucí)ale nebylo kam.Vím,že je to špatně,ale musel jsem tam dát kohout.

[tomas]

Souhlasím s Pavel111 až na "neboť teplo stoupá vzhůru."
Teplo nestoupá vzhůru, ale pouze teplý vzduch (voda) stoupá vzhůru. Teplo se šíří všemi směry libovolně, ale vždy přechází z teplejšího prostředí do studenějšího viz. Druhý termodynamický zákon: http://cs.wikipedia.org/wiki/Druh%C3%BD ... z%C3%A1kon naopak to funguje jen s pomocí tepelného čerpadla atd...
Takže teplý vzduch ve sklepě se drží u stropu a snižuje teplotní spát a tedy tepelnou ztrátu přes podlahu.

gupa
"Každopádně kotel pro hoření potřebuje vzduch, ten ochlazuje prostor okolo aku a je toho ochlazování tolik, kolik plynu vyfoukne komín"
Kotel nebo krb bez nasávaní vzduchu zvenku lze také považovat za rekuperační jednotku. Nějaká výměna vzduchu v domě být musí. A proč ten vzduch "nespálit" v kotli a neprohnat spalinovým výměníkem (rekuperace) a tak tu energii znovu dostat do otopného systému?
Komínová tepelná ztráta je dána teplotou a objemem spalin. Nejnižší teplota spalin je dána teplotou zpátečky do kotle a účinností spalinového výměníku a tu níž nedostanu jinak dehtování a ničení kotle. Výměník je daný cenou kotle, ten nezměním. Objem spalin můžu řídit ventilátorem a lambda sondou na ideální množství, ale to už nesouvisí s tím co chci zdělit.
Jsou tedy dvě možnosti:
1. nasávat studený vzduch na spalování z venku, ten v kotli ohřát a dále odevzdat teplo spalinovým výměníkem do topení a komínem pryč. A dům větrat třeba otevřenými okny.
2. nasávat předehřátý vzduch (tepelnými ztráty kolte a akumulační nádrže) z kotelny a ten v kotli ohřát na vyšší teplotu (nebo stejnou s menším množství paliva) a výměníkem tuto "ztracenou" tepelnou energii spolu s energií z paliva znovu dodat do otopného systému.

Komínová ztráta v obou případech je stejná, ale celková energetická účinnost provozu celého domu se liší.
Více o tom se dá dočíst v článcích pana Měchury:
http://biom.cz/cz/odborne-clanky/nejuci ... nych-domku

Teoreticky kdybych měl dokonale tepelně zaizolovanou kotelnu i celý dům tak by kotel i akumulační nádrž nemusela mít v extrémním případě žádnou izolaci a jejich tepelné ztráty by v rámci celého domu nebyly ztrátami.

Je nutné to zvažovat v celkovém pohledu na provoz domu a toky energií v něm.
Mysli globálně, jednej lokálně.

[gupa]

Komínová ztráta v obou případech je stejná, ale celková energetická účinnost provozu celého domu se liší.
Více o tom se dá dočíst v článcích pana Měchury:
http://biom.cz/cz/odborne-clanky/nejuci ... nych-domku

Teoreticky kdybych měl dokonale tepelně zaizolovanou kotelnu i celý dům tak by kotel i akumulační nádrž nemusela mít v extrémním případě žádnou izolaci a jejich tepelné ztráty by v rámci celého domu nebyly ztrátami.

Je nutné to zvažovat v celkovém pohledu na provoz domu a toky energií v něm.
Mysli globálně, jednej lokálně.

Co je globálního natom, že v době kdy se stává módou předehřívat s účinnosti několika procent vzduch co vstupuje do domu vzduchem co z domu odchází, pouštět z komínu vícejak jak 40% energie co je uloženo ve dřevě plynu nebo peletách...

Jinak ten článek mi připadá jako takový populárně komerční výtah nesmyslů. Stačí se zadívat naty procentuální ztráty co se tam vypisují a další čtení mi připadalo zbytečné.

[tomas]

Tak bude nutné nainstalovat záložní zdroj elektřiny na ty dva až tři zimní měsíce. Jinak by se mohlo stát že nebude elektrická energie ani na provoz kotle a čerpadel. Bude nainstalována elektrocentrála na LPG, CNG, benzín http://www.heron-motor.cz/cs/produkty/elektrocentraly/
I když má centrála elektrický startér tak pro automatický start ji chybí elektrický sytič a startovací automatika a to by se muselo případně do centrály doplnit pokud by ruční statování nebylo dostačující.
Tak jsem stvořil tři varianty vytápění a teď řeším dilema kterou zvolit. Nejlepší by asi bylo tepelné čerpadlo s regulací výkonu (na přebytky) voda(zem)/voda ale to tam už zřejmě nepůjde nainstalovat. A tepelné čerpadlo vzduch/voda na ty největší mrazy asi nebude dostatečné i když bude tam i krb s výměníkem.
Je to je takové hrubé schéma bez regulačních prvků. Vidíte v tom nějaký problém?
Nevím jak funguje ten plynový kotel s průtočným ohřevem teplé vody. Když topí do topení tak stojící voda ve výměníku TUV musí za chvíli vařit ne?
http://www.gas.cz/category/kotle-konden ... v-tuv:247/

LPG

dřevo, peletky

tepelné čerpadlo

[kybos]

Už máte nějaký tip na kombinovanou varnou desku plyn/indukce? Už se po ní ohlížím delší dobu ale zatím jsem na ni nenarazil.

[tomas]

Konkrétní typ zatím ne. To si vybere investor asi sám, (to není moje) já mu jen dám typy jak to řešit.
Ale existují kombinace plyn+indukce http://www.vestavnespotrebice.com/kateg ... ukce/5191/

[? luky]

@tomas: Na první pohled tomu podle schématu vůbec nerozumíš. Je tam hafo blbostí. Nejsem odborník, jen dobře informovaný amatér:
1) zdroj tepla bych zapojil úplně na vrch nádoby, aby dobře probíhala stratifikace.
2) Nevidím tam nikde topení - jedná se tedy jen o přípravu TUV nebo tam bude i vytápění?
3) chybí ochrana proti nízkoteplotní korozi u výměníku na krbu i peletkového kotle.
4) jsi si jistý, že výfuk centrály půjde tlačit skrz několik metrů dlouhou trubku výměníku? Neznám konkrétní čísla, ale něco mi říká, že centrála z toho dost nebude nadšená a hlavně velká část tepla neodchází výfukem, ale chlazením válce.
5) Fakt, že položíš otázku, jestli TČ / plyn / peletky svědčí o lenosti přemýšlet. Stručně řečeno je takové rozhodnutí velmi složité a k "správnému" rozhodnutí je potřeba vědět obrovské množství informací, pocitů a možností investora. A pak trochu počítat.
6) Ohřívat plynem akunádrž nepovažuji za dobrý nápad. Není k tomu racionální důvod.
7) Jestli je plán zužitkovat přebytky, vložil bych do AKU elektropatronu.

[tomas]

luky děkuji za názory a oponenturu
Podrobnější celkové schéma, popis a důvod proč je to tak se asi ztratil v dalších komentářích a měl jsem na něj asi znovu odkázat:
viewtopic.php?f=3&t=1681&start=40#p36095

1) stratifikační zásobníky mají přívod teplého média u dna a o rozvrstvení se stará stratifikační trubice. Základ stratifikace je dodávat do určité teplotní vrstvy v zásobníku teplonosné médium o přibližně stejné teplotě. A tento zásobník není tak úplně stratifikační, tam jde spíše o priority mezi topením a teplou užitkovou vodu a až potom o stratifikaci. A stratifikační trubici lze také použít. Jen se to moc v obchodech nevidí
2) viewtopic.php?f=3&t=1681&start=40#p36095
3) průtok výměníku je řízen oběhovým čerpadlem v závislosti na teplotě. Například tak, že když bude na výstupu s výměníku pouze 40°C tak se čerpadlo vypne (zpomalí) a při teplotě nad 50°C zapne (zrychlí).
4) Výfuk z centrály má průměr 2,3cm (pokud nezačali montovat i jiné tlumiče) a v zásobníku bych chtěl udělat tak dva závity (odhaduji to na cca 3 m) nerezovým vlnovcem o vnitřním průměru cca 3 cm.
Tady musím doplnit svou zkušenost kdy nám starší typ této centrály připojili na komín a plyn odborníci. Jednak to udělali delším a také tenčím vlnovcem a nakonec jsem to musel předělat protože se ty jejich pájené spoje byly do minuty od nastartování centrály rozpájené. A toto teplo jde ven z baráku a to bych chtěl využít.
Teplo z hlavy a válce motoru zůstává v kotelně a v domě. To mne až tak netrápí. Na verzi této centrály s vodním chlazením jsem ještě nenarazil. Musím to řešit s tím co je dostupné.

5) Kdybych byl líný přemýšlet tak to nekreslím ve variantách a vůbec nezveřejňuji. Udělal jsem to pro ostatní které by to mohlo zajímat. Ten dům není můj a nikdo mne za to neplatí (já mám své práce dost), dal jsem to investorovi jako informaci jak bych si to udělal já a aby to bylo kompatibilní s tím co tam už má (FVE, větrník). Investor se musí sám rozhodnout jak to dále řešit a oslovit odborníky z oboru. Já to vypočítat umím třeba i s vlastním tepelným čerpadlem na míru, ale proč bych to zadarmo dělal, když za to dostanou zaplacenou jiní?

6) To máš pravdu, ten plynový kondenzační kotel s průtokovým ohřevem by mohl topit i bez akumulační nádrže. Ale potom by se muselo řešit přepínání topného okruhu mezi aku. nádrží a kotlem. Protože do aku nádrže půjde teplo z dalších zdrojů. Navíc je tam změna v tom, že tam nebude jen nízkoteplotní podlahovka ale i okruhy s radiátory a průtoky se budou měnit dle otevření termostatických ventilů.

7) budou tam dvě patrony viewtopic.php?f=3&t=1681&start=40#p36095

[? luky]

No jo, jsem blbec. Úplně jsem zapomněl, že už jsem se diskuse už účastnil

1) nejsem si jistej, jestli i tak by nebylo vhodné to připojení do stratifikační trubice shora. Ale tady vařim z vody.
3) To není ochrana proti nízkoteplotní korozi. Jde o to, že je potřeba držet nad teplotou rosného bodu spalin i teplotu přicházející do výměníku. A k tomu je třeba to míchat. Kdybys to nutně nechtěl dělat ventilem k tomu určeným, musel bys mít dvě čerpadla - jedno ve "zkratu" bys potom musel řídit. Ale proč znovu vynalézat kolo? Existují ventily s termostatickou patronou i celé plnící jednotky (ESBE LTC / Atmos Laddomat / Attack oventrop).
4) já zkušenost nemám, jen jsem tě chtěl upozornit na možný problém. Ale je vidět že už to znáš
5) Přijde mi lepší nejprve zjistit, čím chci topit. Schémata zapojení jsou až další krok. Ten záběr je fakt širokej a ekonomické rozdíly jsou mnohdy v řádech. Osobně na to mám několik excelovských tabulek.
6) Stejně budeš muset řešit přepínání mezi plynem a krbem na straně před aku. A stejně se dá řešit přepínání mezi aku a plynem směrem do topení. To přepínání je velmi jednoduché - každý zdroj má své čerpadlo se zpětnou klapkou. Ten zdroj, co neběží je odstaven zpětnou klapkou, aby nedocházelo ke zkratu. Osobně to takto znám - elektrokotel + Atmos do radiátorového okruhu.

Pakárna je to řízení - vyžaduje to nějaké peníze, čas a zkušenosti. Protože jednoduché řešení neexistuje.

[tomas]

Já bych chtěl něco podobného udělat i u svého otce, to je také důvod proč to řeším.
1) nevím jak by klesala studenější voda přes teplejší vrstvy bez promíchání a ochlazení těch teplejších. Navíc nemám potřebu mít nátrubky na zdroje tepla úplně nahoře. Ta teplá voda se nahoru dostane stejně přednostně, i když nátrubky budou v polovině, pokud v zásobníku nebude nějaké šílené turbulentní proudění, tak u nátrubku by se měla teplejší voda tlačit hned nahoru i bez stratifikační trubice. Když byl nátrubek zdroje tepla nahoře, tak musím stále ve zdroji zajišťovat teplejší vodu než je nahoře v nádrži. Ale když je nátrubek uprostřed a ze zdroje tepla půjde chladnější voda než je nahoře v nádrži tak mi nepromíchá tu teplou a můžu tuto méně teplejší vodu využít např. v podlahovce.
3) Myslíš že třeba v takovém výměníku je to nutné míchat? http://paromanie.webnode.cz/drobnosti/vymenik/
Nedovedu si představit situaci u tak malého výměníku s dostatečným stoupáním že by v prvním závitu voda vřela v posledním neměla ani 50°C. Navíc je to souproudý výměník podporující přirozené proudění vody, protiproud by byl z energetického hlediska výhodnější, ale zase bych musel tlačit vodu (nebo spaliny) proti přirozenému směru proudění.
4) Nevím jak vyřešit těsný prostup nerezového vlnovce přes nátrubky G6/4 nebo G5/4 akumulační nádrže. Nějaké těsné svěrné šroubení na způsob kabelové průchodky s tepelnou odolností alespoň 200°C
http://www.solareconomic.cz/fotky7975/f ... akusol.png
Na konce nerezového vlnovce můžu nechat navařit hladké nátrubky a ty protáhnout těmi G6/4 nebo G5/4 nátrubky na nádrži a nějakým svěrným šroubením snad na nátrubku utěsnit.
Druhá možnost je do nádrže vyvrtat otvor a navařit nátrubek se závity na obou koncích, tak aby trčel i do nádrže. A vlnovec uvnitř nádrže standardním způsobem přišroubovat na nátrubek. Nebyl bych omezen rozměry nátrubků a mohl bych použít vlnovec většího průměru a tedy s menší takovou ztrátou pro spaliny.
Každopádně nádrž jedině takovou do které se dá vlézt. Asi něco takového:
http://akumulacni-nadrz.cz/lmt.php
5) ty máš ty tabulky i pro ostrovy? Tepelné čerpadlo může vycházet v tabulkách hezky, ale když nebude elektřina těžko bude fungovat. Tady jsou ty vazby provázanější a musí vzájemně doplňovat. A plynový, peletkový kotel bez elektřiny také netopí. Proto tam musí být ta záložní centrála.
6) Každý zdroj by měl mít vlastní nátrubek v nádrži, takže potom klidně můžou běžet společně s různými teploty i průtoky. Je to jen zjednodušeně nakreslené. Musel bych to kreslit ve 3D aby se to dalo nakreslit, nebo na více výkresů.

No to řízení by chtělo někým potom naprogramovat a virtualizovat, na to zatím nemám. Snažím se to naučit, ale není prostor ani čas. První verze pojede možná jen přes termostaty a relátka

[? luky]

1) vycházím z toho, že třeba tady má to připojení teplé vody celkem nahoře.
3) pokud je to nerez, navíc "kotlový" (materiálové normy nejsou můj kamarád), pak míchání není potřeba. Ochrana proti nízkoteplotní korozi není o směru proudění. Ale všichni výrobci dřevoplynových kotlů se shodují, že teplota vstupující do kotle nesmí klesnout pod 60-65°C. To zajistí 3-cestný ventil, který bere část vody vycházející z kotle a přimíchává ji do zpátečky. Podobná situace je na tvém schematu u míchání TUV.
5) Tabulky mám jen pro sebe. Jsem inženýr, takže než něco dělám, tak si to nejprve spočítám. Taková trochu úchylka, ale ušetří to celkem dost práce a peněz. Není to složitá matematika, ale v excelu se dělá snadněji než na papíře. Nic univerzálně použitelného nemám. Bohužel při čtení mnoha internetových diskusí jsem nabyl dojmu, že 90% obyvatelstva radši bude dva týdny diskutovat než aby strávili půl hodiny s kalkulačkou a papírem.

[RobertM]

Po 2 letech kdy jsem zkoušel topit elektropatronami z přebytků z HFVE mi došlo, že takto spálené přebytky jsou zejména na jaře, v zimě a na podzim zcela neefektivně využity protože "elektroohřevem" není možné dosáhnout topného faktoru COP (SCOP vyššího než 1:1. Po připojení TČ vzduch-voda bez vnitřní jednotky přímo ke speciálnímu zásobníku s integrovaným kondenzátorem chladiva jsem najednou topil a také zároveň ohříval TUV celoročním topným faktorem SCOP 1:3. Jinými slovy v prvním případě kdy jsem např. dodal 10MWh do elektrospirál jsem získal pouze necelých 10MWh tepla. V druhém případě jsem ze stejných 10MWh elektřiny z HFVE získal cca 30MWh tepla. Rozdíl byl tedy cca 20MWh tepla za rok včetně TUV. Navíc jsem po vyřazení elektropatron výrazně odlehčil hybridnímu měniči.
Zjednodušené schéma systému zde:
http://solarni-panely.cz/solarni-novink ... la-do-vody

[tomas]

Jo kondenzátor tepelného čerpadla v zásobníku je dobrá věc. Takové tepelné čerpadlo mám navržené pro svůj dům který snad někdy bude, ale ve verzi voda/voda. Verzi voda/voda nemáte? Máme na pozemku dost spodní vody a hodně propustné podloží (písek a štěrk), tak bych tam vykopal dvě studny, čerpací a vsakovací.
Jak ten vzduch/voda topí když je týden -10°C? V tomto případě je budova na horách a tepelné čerpadlo vzduch/voda by se využilo asi jen na jaře a na podzim. V zimě by byl výparník stále zamrzlý, a elektřiny na pohon TČ by bylo bez centrály také málo. Je to čistý ostrov žádné HFVE. A vzhledem v výkonu FVE nemá smysl TČ zapínat v létě a ve slunečních dnech mimo topnou sezónu, protože je energie tolik, že TUV ohřeje i topné těleso s COP 1:1.

[? pkougl]

Já provozuji TČ ve verzi voda-voda, písečné podloží, vydatnost obrovská, hladina cca v 7mi metrech, dosahovaný opravdu reálný cop je cca 3,8-4 včetně oběhových čerpadel a teplotě topné vody 38-39C do podlahovky. Je to TČ home made s scrool kompresorem, u rodiču provozuji stejné TČ s napojením na radiátory a tam je COP cca 3,2 při teplotě cca 48C, čím nižší teplota topné vody tím lepší COP. Podzemní voda se pohybuje stabilne kolem 12C. Nicméně najojení TČ na FVE moc nemá smysl jelikož v zimě a přechodových obdobích není dostatek energie pro domácnost natož TČ, realizoval jsem akorát napojení jednofázových oběhovek a elektroniky na FVE, kompresor jde na ČEZ.

[tomas]

Bylo nainstalováno internetové připojení a kamerový systém. Takže elektrárnu už můžu sledovat přes internet.

wifi anténa pro internet

Ale v internetovém monitoringu http://www.mymidnite.com byl vidět pouze jeden regulátor, u druhého se starším firmwarem mi to psalo abych je aktualizoval:
viewtopic.php?f=3&t=2375&p=44601#p44390

Než jsem to stihl provést tak dne 25.7.2015 vletěl blesk asi do stožáru antény. V 13:11:56 přišla poslední informace o elektrárně do monitoringu.

blesky

Bohužel majitel i po mém neustálém naléhání a připomínání dosud nenechal dodělat hromosvod. Nejsou udělané jímače ani svody ze střechy, připravené je pouze uzemnění. Panely jsou uzemněné (a tedy i plechová střecha s anténou) pouze záporným pólem kabelové trasy vnitřkem domu dvěma žíly kabelu AES 4x35.

Elektrárna to naštěstí přežila bez úhony, vypadly asi jen nějaké jističe nebo proudový chránič (přesně nevím elektřinu jsem tam nezapínal), ale nedal to datový router. Tři datové porty z pěti má mrtvé a to asi jen díky tomu, že tam nebylo spojené stínění datových vodičů. A tyto datové vodiče jdou stejnou trasou jako kabelová trasa od elektrárny, takže se tam asi něco naindukovalo.
Teď v pátek jsem tam nainstaloval nový router Mikrotik RB751U-2HnD a po menším boji i naučil nastavit a dokonce se v monitoringu http://www.mymidnite.com objevil i ten chybějící regulátor. Takže aktualizaci firmware můžu odložit a vše je funkční.

Asi to nebyl přímý úder blesku, to by ty škody byly určitě větší vzhledem k chybějícímu hromosvodu, ale indukce zase nevyrazí jističe, tak nevím.

[? kodl69]

Tak 70mm2 mědi je celkem dobrý připojení k hromosvodu, škoda, že je vnitřkem domu. Zásah bleskem se pozná podle toho, že místo zásahu je čistý železo, za pár dní krásně rezavý, shoří zinek, barva, cokoliv. Na jednom kostele po zásahu bleskem se přepálil měděnej svod ,(byl jenom jeden) na několika místech chyběl cca metr mědi a byly i dírky v měděné krytině, nehořelo jeno díky tomu že to je kostel . Byla to měď průměr 6mm, ještě dle ČSN 34 1390, ale správně měly být ty svody dva.
Je možné, že anténní stožár dostal nějakou část bleskového proudu z rozvětveného výboje. Podle v současnosti platné ČSN EN 62305-3/ed.2 můžou být svody i jenom CU 25mm2, pokud jsou zvlášť mechanicky upevněny.
Na to stínění u LAN bych se nespoléhal, přepěťovky jsou spolehlivější, ale optika je optika.

[tomas]

AES není měď, ale hliník. Dle projektu má být svodů hromosvodu 8 x AlGmSi, to se rovná přibližně jako 8 x 35 Al.
Trubku jsem prohlížel, ale nic tam nebylo vidět, už byla dost mechanicky omlácená předtím.

Optiku do Midnite nestrčím.